Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 196/2020-36

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Turnovskou ve věci

Žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa

zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pobytem adresa žalovaného

o částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala úhrady částky částka jako nákladů spojených s uplatněním práva, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částka, k rukám zástupce žalobce, advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala úhrady částky [částka] jako nákladů spojených s uplatněním práva, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení [částka], k rukám zástupce žalobce, advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), doručenou zdejšímu soudu dne datum, domáhala po žalovaném zaplacení peněžitého plnění ve výši částka s příslušenstvím. Pro odůvodnění svého požadavku uvedla, že uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o zápůjčce. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši částka (Jistina), které byly žalovanému zaslány na účet č. bankovní účet dne datum. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši částka (Poplatek). Jistina a Poplatek byly splatné dne datum, žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. Ke dni podání návrhu žalovaný na svůj dluh uhradil částka Touto částkou byla umořena smluvní pokuta z prodlení a poplatek za poskytnutí zápůjčky. Žalobkyně poskytla zápůjčku prostřednictvím své webové stránky www.coolcredit.cz, na které si žalovaný nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy, nastavil si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky. Poté žalovaný vyplnil na webové stránce žalobce formulář – Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobci. Žalovaný zaškrtl řádek s tímto textem:„ Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním Smlouvy o zápůjčce a zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměl a souhlasím s jejich zněním“. Tím žalovaný zároveň odsouhlasil znění Obchodních podmínek žalobkyně. Smlouva o zápůjčce je klientem podepsána elektronicky, a to příjmení, který právnická osoba zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. Společnost COOL CREDIT má za to, že tento příjmení je tzv. prostým elektronickým podpisem, který splňuje požadavky , zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. S ohledem na tuto skutečnost je třeba na smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi právnická osoba a žalovaným považovat za smlouvu uzavřenou v písemné podobě. V důsledku prodlení žalovanému vznikla povinnost uhradit též úroky z prodlení ve výši určené A účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši částka ( Smlouvy), když písemné výzvy byly zaslány dne datum a datum. Celková výše dluhu žalovaného, kde dni podání návrhu na vydání EPR, kterou žalobce požaduje činí částka a skládá se z Jistiny a Poplatku ve výši částka a účelně vynaložených nákladů na vymáhání ve výši částka.

2. Žalovaný se k podané žalobě, přes výzvu soudu obsaženou v usnesení ze den 22. 9. 2020, č. j.  -11, nevyjádřil.

3. K jednání soudu dne datum se žalobkyně, její zástupkyně ani řádně předvolaný žalovaný (mající pobyt hlášený v sídle obecního úřadu) nedostavili. Soud proto postupem podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “) projednal věc bez přítomnosti účastníků.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:

5. Žalobkyně sjednala s žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne datum smlouvu o zápůjčce /smlouva na č.l. 16-18 spisu/, na základě níž žalobkyně odeslala peněžní prostředky ve výši částka na účet č. bankovní účet /zjištěno ze sdělení příjmení příjmení, ze dne datum na č. l. 29-30 spisu/. Jiným způsobem nebyla totožnost žalovaného, jako smluvní strany ověřena. Majitelem účtu č. bankovní účet, vedeného u právnická osoba, byl ke dni datum žalovaný a na účet mu byla dne datum připsána částka částka /sdělení banky na č. l. 29 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné pro spor relevantní skutečnosti.

6. Pasivní legitimaci žalovaného, tj. že má být na straně žalovaného v tomto soudním sporu, i to, že byl smluvní stranou smlouvy o zápůjčce, soud dovodil z faktu, že peněžní prostředky měly být (a byly) poukázány na bankovní účet jehož majitelem byl v rozhodnou dobu právě žalovaný.

7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle , (dále jen„ o. z.“) a dle , o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti (dále jen„ ZoSÚ“).

8. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Dle ust. § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

10. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

11. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle § 586 odst. 1 o. z. je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Dle odstavce 2 uvedeného ustanovení se považuje právní jednání za platné, nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání.

14. Podle ustanovení § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

15. Podle ustanovení § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.

16. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Dle ust. § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

18. Podle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, a to co výše částka s úrokem z prodlení.

20. Soud se především zabýval otázkou, zda ze strany žalobkyně, coby poskytovatele úvěru (když přes označení smlouvy„ smlouva o zápůjčce“ jsou naplněny všechny znaky smlouvy o úvěru a soud proto jednání a plnění ze strany žalobkyně právně takto posoudil), byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalovaného. Na takový postup soud žalobkyni upozornil již v přípise připojeném k předvolání k jednání soudu. V tomto směru nelze než konstatovat, že žalobkyně břemeno tvrzení a břemeno důkazní, že své povinnosti ve smyslu ZoSÚ dostála, neunesla (pro nepřítomnost žalobkyně nebylo možno tuto při ústním jednání postupem dle a 3 v uvedeném ohledu vyzvat k doplnění tvrzení a označení a předložení důkazů). Pro absenci jakýchkoli tvrzení a důkazů z hlediska zkoumání úvěruschopnosti nelze dovodit, že by byla úvěruschopnost žalovaného vůbec zkoumána, z provedeného dokazování nelze nijak dovodit, že se žalobkyně otázkou úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím částky částka zabývala.

21. Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností (viz důvodová zpráva k zákonu o spotřebitelském úvěru). Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy bonitu spotřebitele představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (viz příjmení, L.; příjmení, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 99). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je přitom i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod číslo použitelný i za účinnosti ). Podle ZoSÚ činí poskytovatel předmětné posouzení zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K takovémuto porovnání však vzhledem k nedostatku jakýchkoli podkladů v daném případě nemohlo vůbec dojít a evidentně ani nedošlo.

22. Podepsaný soud si stojí za tím, že v § 87 odst. 1 ZoSÚ stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, neboť dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a zároveň (pro širší dopady porušení této povinnosti; zde srov. kupř. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. nebo rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. ) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele (v podrobnostech srov. kupř. rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp. zn. nebo sp. zn. , v nichž se soud detailně zabýval otázkou výkladu právní úpravy účinné od 1. 12. 2016 a obsažené v §§ 86 a 87 ZoSÚ a uzavřel, že výklad předmětného § 87 odst. 1 ZoSÚ stanovujícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (teleologický výklad), kontinuitu (historický výklad) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost, ale zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti).

23. Pro úplnost soudu odkazuje i na rozhodnutí Soudního dvora EU k předběžné otázce týkající se úvěruschopnosti, které si vykládá shodně, jak uvedl výše, tj. otázku splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost dlužníka, je třeba zkoumat z úřední povinnosti (http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=&docid= číslo číslo).

24. V poměrech projednávané věci soud uzavírá, že žalobkyně svou povinnost stanovenou jí zákonem nesplnila, když posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je pak absolutní neplatnost dotčené úvěrové smlouvy a v souladu s  věta třetí redukce nároku žalobkyně vůči žalovanému na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu o. z. Žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, na úkor žalobkyně se bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tedy v částce částka, žalobkyni dle a 2993 o. z. vrátit.

25. Žalovaný byl povinen vrátit žalobkyni bezdůvodné obohacení a soud proto přiznal žalobkyni dle ustanovení ve spojení s  o. z. právo na úrok z prodlení ode dne datum do zaplacení v zákonné výši. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením (výrok I. tohoto rozsudku).

26. Ve zbývajícím rozsahu (náklady upomínání) soud žalobu zamítl, neboť nebylo prokázáno, že mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy, od níž své další nároky žalobkyně odvíjela (výrok II. tohoto rozsudku).

27. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. , dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch (žalobkyně nebyla úspěšná co do příslušenství požadované částky a soud tedy její procesní neúspěch hodnotil jen jako v nepatrné výši), přizná soud náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši částka a náklady za právní zastoupení advokátem. Ty jsou tvořeny odměnou za tři úkony právní pomoci po částka (převzetí zastoupení, sepis předžalobní upomínky a sepis žaloby) a náhradou hotových výdajů částka za tři úkony právní služby po částka, to vše podle ustanovení , , , , d), § l3 odst. 1 a 3 a vyhl. č. l77/l996 Sb., advokátního tarifu. Zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle a k rukám zástupce žalobce jako advokáta podle (výrok III. tohoto rozsudku).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.