Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 C 5/2020-41

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Fukalovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. Karlem Goláněm, Ph.D.

sídlem Letenská 121/8, 118 00 Praha 1

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 67 705,36 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 735,36 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 152,96Kč, s kapitalizovaným úrokem 1 155,24 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 19 975,41 Kč od 15.6.2018 do zaplacení a úrokem ve výši 17,35 % ročně z částky 19 975,41 Kč od 15.6.2018 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 239 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 403,34 Kč, s kapitalizovaným úrokem 6 235,77 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 25 348,67 Kč od 15.6.2018 do zaplacení a úrokem ve výši 20,5 % ročně z částky 25 348,67Kč od 15.6.2018 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se co do částky 2075 Kč a částky 9 656 Kč se zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 10 031,98 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 735,36 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 152,96Kč, s kapitalizovaným úrokem 1 155,24 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 19 975,41 Kč od 15.6.2018 do zaplacení a úrokem ve výši 17,35 % ročně z částky 19 975,41 Kč od 15.6.2018 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 239 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 403,34 Kč, s kapitalizovaným úrokem 6 235,77 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 25 348,67 Kč od 15.6.2018 do zaplacení a úrokem ve výši 20,5 % ročně z částky 25 348,67Kč od 15.6.2018 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba se co do částky 2075 Kč a částky 9 656 Kč se zamítá. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 10 031,98 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala stanovení povinnosti žalovanému zaplatit částku 27 810,36 Kč s příslušenstvím a částky 39 895 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila skutečností, že dne 24.8.2016 a 14.2.2016 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně – právnická osoba (dále jen anonymizováno) s žalovaným smlouvy, na jejichž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 21 000 Kč a 47 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že částku 21 000 Kč vrátí společně s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 555 Kč, který byl sjednán ve výši 17,35 % ročně, odměny za zpracování a doručení smlouvy ve výši 2 075 Kč a nákladů na administrativní činnost – komfortní splácení v hotovosti ve výši 9 750 Kč. Vše se žalovaný zavázal splatit v 18 měsíčních splátkách po 1 191 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas s tím, že poslední splátku uhradil 10.1.2017. Dále se žalovaný zavázal, že částku 47 000 Kč vrátí společně s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 188 Kč, který byl sjednán ve výši 20,5 % ročně, odměny za administrativní zpracování zápůjčky 9 656 Kč a nákladů na hotovostní inkaso ve výši 23 448 Kč. Vše se žalovaný zavázal splatit v 60 týdenních splátkách po 1 439 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas s tím, že poslední splátku uhradil 3.1.2017. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi žalobkyní a anonymizováno dne 14.6.2018 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Vzhledem k tomu, že byly splněny podmínky ustanovení , rozhodl soud v nepřítomnosti účastníků.

4. V řízení se jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem Polské republiky. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc (mezinárodní příslušnost) ve věci rozhodovat a podle jakého právního řádu má soud ve věci postupovat. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení EP a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ Nařízení“). Podle čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení je dána zvláštní příslušnost, kdy osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být žalována v jiném členském státě, pokud předmět sporu nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o něž se jedná, byl nebo měl být splněn. S ohledem, že místo plnění závazku byla Kutná Hora, soud uzavřel, že má pravomoc rozhodnout ve věci. Pokud jde o hmotné právo, je v daném případě rozhodné ustanovení čl. 4 odst. 1 Nařízení EP a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (dále jen„ Nařízení Řím I“), podle kterého v míře, ve které nebylo právo rozhodné pro smlouvu zvoleno podle článku 3, a aniž jsou dotčeny články 5 až 8, je právo rozhodné pro následující smlouvy určeno tak, že smlouva o poskytování služeb se řídí právem země, v níž má poskytovatel služby obvyklé bydliště. V daném případě měla v době uzavřené smlouvy žalobkyně jako poskytovatel služby bydliště, resp. místo ústřední správy (viz čl. 19 Nařízení Řím I), v České republice. Rozhodné je právo české.

5. Soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 24.8.2016 číslo uzavřené mezi anonymizováno a žalovaným soud zjistil, že žalovanému poskytla anonymizováno částku 21 000 Kč s poplatkem 14 827 Kč. Poplatek se skládal z kapitalizovaného úroku ve výši 3 002 Kč, který byl sjednán ve výši 17,35 % ročně, z poplatku za zpracování a zaslání smlouvy ve výši 2 075 Kč a administrativního poplatku za komfortní splácení v hotovosti ve výši 9 750 Kč. Výše uvedené částky se žalovaný zavázal splatit v 18 splátkách po 1 991 Kč. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 14.2.2016 číslo uzavřené mezi anonymizováno a žalovaným soud zjistil, že žalovanému poskytla anonymizováno částku 47 000 Kč s poplatkem 39 295 Kč. Poplatek se skládal z kapitalizovaného úroku ve výši 6 188 Kč, který byl sjednán ve výši 20,50 % ročně, z administrativního poplatku za uzavření půjčky ve výši 9 656 Kč a poplatku za hotovostní inkaso ve výši 23 448 Kč. Výše uvedené částky se žalovaný zavázal splatit v 60 splátkách po 1 439 Kč. Z karet zákazníka ze dne soud zjistil, že u zápůjčky na 47 000 Kč žalovaný uvedl čistý příjem 45 000 Kč a u smlouvy na 21 000 Kč 40 400 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně tuto skutečnost ověřila prostřednictvím předložené pracovní smlouvy nebo živnostenského listu. Odhadované měsíční výdaje žalovaný uvedl mezi 10 000 Kč a 15 000 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 14.6.2018 uzavřené mezi žalobkyní a anonymizováno a oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni ke dni 20.1.2020. Z výzvy k plnění ze dne 12.3.2020 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k plnění dlužné částky v celkové výši 101 574,37 Kč.

6. Při právním hodnocení věci soud prvního stupně věc posuzoval podle , (dále jen„ o. z.“), zejména a násl. o. z. Soud s ohledem na spotřebitelskou povahu předmětné smlouvy aplikoval rovněž ustanovení a násl. o. z., a taktéž , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30.11.2016 (dále též jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).

7. Podle § 1811 odst. 1 o. z. veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva.

8. Podle § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. Dle odst. 2 uvedeného ustanovení k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje.

9. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

10. Podle § 1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

11. Dle § 3 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru je roční procentní sazbou nákladů na spotřebitelský úvěr celkové náklady spotřebitelského úvěru pro spotřebitele, vyjádřené jako roční procentní podíl z celkové výše spotřebitelského úvěru.

12. Dle § 3 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru celkovými náklady spotřebitelského úvěru pro spotřebitele veškeré náklady, včetně úroků, provizí, daní a veškerých dalších poplatků, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a které jsou věřiteli známy, s výjimkou nákladů na služby notáře; do celkových nákladů se započítávají i náklady související s doplňkovými službami spotřebitelského úvěru, zejména pojistné, pokud je uzavření smlouvy o poskytnutí doplňkové služby povinné pro získání spotřebitelského úvěru nebo pro jeho získání za nabízených podmínek.

13. Dle § 5 odst. 1 zákona č. 634/1991 Sb., o ochraně spotřebitele je obchodní praktika klamavá opomene-li podnikatel uvést důležitý údaj, jenž s přihlédnutím ke všem okolnostem lze po podnikateli spravedlivě požadovat; za opomenutí se považuje též uvedení důležitého údaje nesrozumitelným nebo nejednoznačným způsobem.

14. Soud vzal za prokázané, že došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce mezi žalovaným a anonymizováno. Žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 21 000 Kč a 47 000 Kč, které měl vrátit společně s úrokem ve výši 17,35 % ročně a 20,5% ročně z půjčené částky, který byl kapitalizován na částky 3 002 Kč a 6 188 Kč a dále s náklady na hotovostní inkaso ve výši 9 750 Kč a 23 448 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalovaný neuhradil poskytnutou půjčku řádně a včas, vznikl právní předchůdkyni žalobkyně nárok na zaplacení neuhrazené jistiny, kapitalizovaných úroků a platby za hotovostní inkaso. Ze smlouvy o postoupení pohledávky vzal soud za prokázanou aktivní legitimaci žalobkyně. Soud proto žalobě v rozsahu jistiny 19 975,41Kč jako jistiny, částky 5 759,95 Kč jako nedoplacený„ poplatek“ - součet neuhrazeného kapitalizovaného úroku a hotovostního inkasa a 39 895 Kč jako jistiny, částky 4 890,33 Kč jako nedoplacený„ poplatek“ - součet neuhrazeného kapitalizovaného úroku a hotovostního inkasa vyhověl. Soud dále vyhověl žalobě co do příslušenství pohledávek, kdy přiznal žalobkyni nárok na úrok ze zápůjčky ve výši 17,35% ročně a 20,5% ročně a dále úrok z prodlení z jistiny v souladu s § 1970 o. z.

15. Soud se zabýval dále poplatkem za zpracování a zaslání smlouvy a„ administrativní činnost“ ve výši 2 075 Kč a 9 656 Kč. K tomu soud uvádí, že ekonomickou podstatou a účelem úroku z úvěru je poskytnutí protiplnění, úplaty, ceny za přenechání peněžitých prostředků na danou půjčku na určitou dohodnutou dobu. Poplatek za administrativní činnost je dle svého účelu úrokem jakožto cenou za poskytnutí finančních prostředků. Nemá jiný smysl a účel než fakticky navýšit tuto úplatu, tj. navýšit faktický úrok daného úvěru. Soud nepovažuje poplatek za administrativní činnost za samostatně sjednanou položku smlouvy o půjčce, ale za položku, která by měla být součástí úroku samotného, tedy v tomto případě v jeho procentním vyjádření. Soud tak ujednání o administrativním poplatku shledal jako ustanovení, které obchází zákon o spotřebitelském úvěru. Zároveň soud v souladu s § 5 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele, kdy jednání podnikatele, kde je důležitý údaj uvedený nejednoznačným způsobem považováno za klamavé uvádí, že pokud právní předchůdkyně žalobkyně nezapočítává administrativní poplatek do samotného úroku, dopouští se tím i klamavého jednání vůči spotřebiteli. Tento klamavý údaj by mohl vést i např. k tomu, že v případě, že by spotřebitel využil své oprávnění v souladu s § 11 odst. 1,2,3 zákona o spotřebitelském úvěru a od smlouvy odstoupil, měl by hradit jen přepočet úroku na dobu, než došlo ke splacení jistiny. Takto by však právní předchůdkyně žalobkyně mohla žádat splacení celého administrativního poplatku, i případě odstoupení spotřebitele od smlouvy, jelikož jej neučinila součástí úroku. Takový postup by byl v rozporu se zákonem a soud tak uzavřel, že ujednání o administrativním poplatku je ujednání pro žalovanou jako spotřebitele jako nikoli jasné a srozumitelné, ale naopak klamavé, jehož jediným účelem je daným nejasným způsobem vyjádření předstírat nižší než ve skutečnosti sjednanou výši úroku. Dané ujednání tak zakládá významnou nerovnováhu práv a povinností v neprospěch spotřebitele. Vzhledem k tomu, že se žalovaná jako spotřebitel daného nepřiměřeného ujednání nedovolala, v souladu s citovaným § 1815 o. z. se k němu nepřihlíží. Soud s ohledem na výše uvedené žalobu co do částek 2 075 Kč a 9 656 Kč zamítl.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „ ”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 031,98 Kč, přičemž tato částka představuje 65,34 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 82,67 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 17,33 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 709 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 67 705,36 Kč sestávající z částky 3 820 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v  a. t. a z částky 1 910 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v  a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 450 Kč ve výši 2 194,50 Kč.

17. Náhrady nákladů řízení je žalovaná povinná uhradit k rukám zástupce žalobce, který je advokátem dle odst. l Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení , část věty před středníkem , neboť ke stanovení lhůty jiné neshledal soud důvody.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kutné Hoře. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.