Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
16 C 195/2020-63
Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem JUDr. Ivo Mikolajkem ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D.
sídlem adresa
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 45 530 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se co do částky 22 230 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 606,12 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 10 704,69 Kč, úroku z prodlení z částky 17 119,69 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % a úroku 23,72 % ročně z částky 17 119,69 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit částku 18 000 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 817,50 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Řízení se co do částky 22 230 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 606,12 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 10 704,69 Kč, úroku z prodlení z částky 17 119,69 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % a úroku 23,72 % ročně z částky 17 119,69 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení zastavuje.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit částku 18 000 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 817,50 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 45 530 Kč s příslušenstvím z titulu dvou smluv.
2. Tvrdila, že dne datum byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, právnická osoba anonymizována tři slova, uzavřena smlouva o půjčce číslo. Na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 26 800 Kč (jistina 15 000 Kč, úrok 2 100 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, administrativní poplatek 3 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso 6 000 Kč) v 58 týdenních splátkách po 450 Kč Poslední splátka byla splatná do 11. 8. 2017. Žalovaný uhradil celkem 2 800 Kč. Pohledávka z této smlouvy byla smlouvou ze dne 6. 12. 2019 postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 15 000 Kč, úroku 20,70 Kč, administrativního poplatku 3 000 Kč, poplatku za hotovostní inkaso 5 279,30 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 8 371,18 Kč (jedná se o úrok 23,72 % p. a. z jistiny od 12. 8. 2017 do data postoupení 6. 12. 2019), kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 2 817,50 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny od 19. 8. 2017 do data postoupení 6. 12. 2019) a běžícího smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny od 7. 12. 2019 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny od 7. 12. 2019 do zaplacení.
3. Dále tvrdila, že na základě smlouvy ze dne datum žalovaný dluží částku 22 300 Kč s příslušenstvím, ale posléze žalobu v této části vzala zpět.
4. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Namítl promlčení u obou tvrzených nároků, neboť u nároku ze smlouvy ze dne datum promlčecí lhůta uběhla dne datum a u nároku ze smlouvy ze dne datum také již uběhla, třebaže poslední splátka byla splatná datum a žalobkyně podala žalobu před datum – nárok byl totiž zesplatněn dříve než datum. Tvrdil, že služba hotovostního inkasa mu nebyla poskytnuta. V případě neúspěchu ve sporu žádal uložení povinnosti ve splátkách 500 Kč měsíčně.
5. V rozsahu zpětvzetí soud řízení zastavil (výrok I rozsudku) podle ustanovení § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř. o. s. ř. ). Ve zbývajícím rozsahu věc projednal a po provedeném dokazování dospěl k těmto skutkovým zjištěním:
6. Ze„ smlouvy o půjčce“ ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal právnímu předchůdci žalobkyně tuto částku vrátit a zaplatit poplatek 11 800 Kč, tvořený úrokem ve výši 2 100 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso úvěru ve výši 6 000 Kč. Dlužnou částku v celkové výši 26 800 Kč se žalovaný zavázal splatit v 58 týdenních splátkách po 450 Kč s tím, že první splátka byla splatná 7. den od podpisu této smlouvy a každá další splátka až do úplného zaplacení byla splatná do sedmi dní po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky pod ztrátou výhody splátek. Formulář smlouvy neobsahoval možnost hotovostního poskytnutí s bezhotovostním splácením. Bezhotovostní poskytnutí potom bylo možno učinit ve lhůtě až 13 dní od uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky, které obsahovaly předtištěný údaj o procentuální roční výši úroků a RPSN. Ve smluvních podmínkách byl stanoven úrok 23,72 % p. a.
7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019 soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena současné žalobkyni.
8. Z ničeho nevyplývá, že by žalovaný žalovanou částku uhradil.
9. Lze učinit závěr o skutkovém stavu, podle něhož žalovaný dne 30. 6. 2016 obdržel od žalobkyně částku 15 000 Kč, tuto se zavázal vrátit a zaplatit poplatek v celkové výši 11 800 Kč v 58 týdenních splátkách po 450 Kč, avšak zaplatil pouze 2 800 Kč.
10. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům:
11. Právní vztahy stran sporu se řídí zákonem č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen„ OZ“), a zákonem č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
12. Smlouva uzavřená mezi stranami byla smlouvou o zápůjčce podle § 2390 OZ .
13. Podle § 2390 OZ platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
14. Podle § 2392 odst. 1 věty první OZ platí, že při zápůjčce peněžité lze dohodnout úroky.
15. Podle § 2392 odst. 1 věta první OZ platí, že při zápůjčce peněžité lze ujednat úroky.
16. Podle § 580 odst. 1 OZ platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
17. Podle § 588 OZ platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
18. Podle § 1812 odst. 1 OZ platí, že lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.
19. Podle § 1813 OZ platí, že se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
20. Podle § 1751 odst. 1 OZ platí, že část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.
21. Z citované úpravy je zřejmé, že povinností žalovaného bylo vrátit jistinu.
22. Poplatek a jeho dílčí složky nelze vnímat jinak než jako cenu plnění a nelze jej tudíž poměřovat optikou ustanovení § 1813 OZ (shodně viz Stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2014, sp. zn. Cpjn 203/2013 ).
23. To však nebrání poměřování hlediskem dobrých mravů. Pro posouzení, zda je jednání účastníka v souladu či v rozporu s dobrými mravy, zákon výslovně nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet; vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 588 OZ , je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu.
24. Úrok byl v posuzované věci ujednán v absolutní částce 2 100 Kč. Je zřejmé, že s ohledem na délku úvěru (58 týdnů) a výši jistiny (15 000 Kč) byl samotný úrok z hlediska pohledu dobrých mravů zcela v pořádku.
25. Stejně tak nelze nic namítat ani proti administrativnímu poplatku.
26. Za zjevně rozporné s dobrými mravy však soud považoval ujednání o poplatku za hotovostní režim. Pokud měla žalobkyně zvýšené výdaje s výběrem splátek v důsledku hotovostního výběru, nelze touto skutečností odůvodňovat tak extrémní výši platby, jaká byla žalobcem nastavena v posuzované věci. Smlouva a smluvní podmínky k ní přiložené sice navozují dojem, že volba hotovostního režimu splátek byla učiněna žalovaným, avšak byla to právě žalobkyně, která sestavením smluvního formuláře použitého v posuzované věci žalovaného do této„ volby“ v podstatě vmanipulovala. Smlouva totiž v režimu bezhotovostních splátek neobsahuje možnost převzetí zápůjčky v hotovosti a zároveň stanoví, že peněžní prostředky budou poskytnuty na účet do 13 dnů od podpisu smlouvy. Spotřebitel – žalovaný tedy nemůže získat zápůjčku bezodkladně na místě podpisu smlouvy, aniž by se zavázal k úhradě inkasního poplatku. Přitom svojí ekonomickou povahou jsou tyto drobné zápůjčky určeny právě lidem, kteří peníze chtějí na okamžitou spotřebu (čemuž odpovídá i týdenní frekvence splátek) Skutečnost, že možnost volby bezhotovostního režimu ve smlouvě je spíše iluzorní, potvrzuje i to, že zdejšímu soudu je z úřední činnosti známo, že z velkého množství žalob založených na smlouvách (právní předchůdkyně) žalobkyně není snad jediná založena na smlouvě s bezhotovostním režimem.
27. Žalobkyně tedy jednala ve zjevném rozporu se zásadou profesionality (§ 433 OZ ) a dobrými mravy, jestliže spotřebiteli vnutila z pozice silnější strany způsob finančně náročný, když mohla pro dosažení stejného účelu zvolit způsob jednodušší a levnější (hotovostní vyplacení se splátkami převodem na účet nebo poštovní poukázkou ve prospěch účtu žalobkyně). Přenášení nevýhod plynoucích z neprofesionálního jednání žalobkyně na spotřebitele by bylo v rozporu se zásadou ochrany spotřebitele ve spotřebitelských vztazích. Ujednání o poplatku za hotovostní režim je proto podle § 580 a § 588 OZ neplatné.
28. Pokud žalovaný splácel svůj dluh, jednalo se tedy o úhradu na jistinu a složky celkového poplatku odlišné od inkasního poplatku.
29. Rovněž žalovaný nárok na úrok 23,72 % ročně z jistiny není důvodný. S ohledem na § 1751 odst. 1 OZ totiž žádné ujednání v přiložených smluvních podmínkách nemůže mít přednost před ujednáním ve vlastní smlouvě – a ve vlastní smlouvě byl jednoznačně ujednán úrok v absolutní výši 2 100 Kč. Pokud bychom smluvní podmínky vnímali nikoliv jako obchodní podmínky ve smyslu § 1751 odst. 1 OZ , ale jako součást hlavní smlouvy, došli bychom ke stejnému závěru, ale jinou cestou – smlouva by nabízela dvě možnosti výkladu (úrok v absolutní částce x úrok 23,72 % p. a.), přičemž pro spotřebitele výhodnější a tedy přednostní (§ 1812 odst. 1 OZ ) by byl výklad o úroku ujednaném v absolutní částce.
30. Soud vzhledem ke shora uvedenému zamítl žalobu co do částky 2 800 Kč (ve výši odpovídající poplatku za hotovostní režim), dále co kapitalizovaného úroku 8 371,18 Kč (úrok 23,72 % p. a. z jistiny do 6. 12. 2019) a úroku 23,72 % ročně z dlužné jistiny od 7. 12. 2019 do zaplacení.
31. Námitka žalovaného nebyla u nároku ze smlouvy ze dne datum shledána důvodnou – poslední splátka byla splatná dne 11. 8. 2017, žaloba byla podána dne 23. 7. 2020. Od data splatnosti poslední splátky tedy tři roky (§ 629 OZ ) neuběhly. Žalovaný neprokázal, že by došlo ke zesplatnění před 11. 8. 2017 (soud jej nemohl vyzvat podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , neboť se k jednání nedostavil, na předchozí písemnou výzvu nereagoval).
32. Vzhledem k tomu soud ve zbývajícím rozsahu (ve kterém řízení nebylo zastaveno) žalobě vyhověl (právo na úrok z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 OZ , jeho výše z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ).
33. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci se zohledněním § 146 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. (procesní zavinění zastavení řízení). Žalovaný byl ve věci úspěšnější (řízení bylo co do částky 22 300 Kč s příslušenstvím zastaveno v důsledku zpětvzetí žalované – tedy jejím procesním zaviněním, ve zbývající části byla žalobkyně úspěšná jen co do částky 18 000 Kč a úroku z prodlení), avšak žalovanému žádné náklady nevznikly, žádný z účastníků proto nemá právo na náhradu nákladů řízení.
34. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, a to prostřednictvím Okresního soudu ve Svitavách ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněná domáhat soudního výkonu rozhodnutí či exekuce.