Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
8 C 353/2020-50
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Spáčilovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 11 914,50 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 550 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 000 Kč od 1. 10. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do nároku na zaplacení částky 2 364,50 Kč zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 351 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 550 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 000 Kč od 1. 10. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do nároku na zaplacení částky 2 364,50 Kč zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 351 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 31. 8. 2020 ve znění jeho doplnění domáhala na žalované zaplacení částky uvedené v záhlaví rozsudku jako dlužného plnění ze smlouvy o úvěru ze dne 31. 8. 2017 uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, právnická osoba, a žalovanou, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované v den uzavření smlouvy bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 5 000 Kč, který se žalovaná zavázala spolu s úrokem ve výši 25,85 % ročně, poplatkem za vyhodnocení a správu úvěru, poplatkem za uzavření smlouvy a za sjednání úvěru a inkasním poplatkem za hotovostní výběr vrátit v 13 měsíčních splátkách po 650 Kč Poslední splátka byla splatná 30. 9. 2018. Před uzavřením úvěrové smlouvy zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalované dle jejího pravidelného a prokázaného měsíčního příjmu a dalších požadovaných dokumentů. Žalovaná svůj závazek ze smlouvy o úvěru neplnila řádně a včas, žádnou ze sjednaných splátek neuhradila. Ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu právnická osoba zabývající se poskytováním spotřebitelským úvěrů převedena na právnická osoba, která následně postoupila na základě smlouvy ze dne 11. 12. 2019 svoji pohledávku za žalovanou na právnická osoba, která tuto pohledávku smlouvou ze dne 26. 5. 2020 dále postoupila na žalobkyni. Dluh žalované z úvěrové smlouvy sestává z dlužné jistiny 5 000 Kč, neuhrazeného poplatku za správu úvěru uplatňovaného pouze ve výši 686 Kč, inkasního poplatku za hotovostní výběr splátek uplatňovaného pouze ve výši 592 Kč a neuhrazeného úroku z úvěru uplatňovaného pouze ve výši 772 Kč. Žalobkyně dále požaduje zaplacení smluvní pokuty v kapitalizované výši 4 864,50 Kč (0,1 % denně z částky 7 050 Kč za dobu od 1. 10. 2018 do 20. 8. 2020) a příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny 5 000 Kč od 1. 10. 2018 do zaplacení. Žalobkyně žalovanou marně upomínala o zaplacení předžalobní výzvou.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaná je občankou Slovenské republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť žalovaná má bydliště na území České republiky (čl. 17 citovaného nařízení).
4. Provedeným dokazováním učinil soud následující skutková zjištění:
5. Žalovaná požádala právní předchůdkyni žalobkyně, právnická osoba, IČO, o poskytnutí úvěru ve výši 5 000 Kč na 13 měsíců. V žádosti uvedla svoji adresu, rodné číslo, telefonní číslo a e-mailovou adresu. Dále žalovaná uvedla, že je na rodičovské dovolené s příspěvkem 11 500 Kč, je rozvedená, bydlí v nájmu, druhým rodičem je na nezletilé dítě žalované vypláceno výživné 6 000 Kč měsíčně. Náklady na stravování uvedla žalovaná ve výši 1 000 Kč měsíčně, ostatní výdaje 3 000 Kč měsíčně, splátky úvěru 740 Kč měsíčně, náklady na bydlení neuvedla žádné (žádost o úvěr), protože veškeré tyto náklady hradí její přítel (čestné prohlášení). Právní předchůdkyně žalobkyně při svém výpočtu zohlednila minimální paušalizované měsíční výdaje ve výši 9 700 Kč (hodnota stanovená pro jednu dospělou osobu a dvě vyživované děti do 6 let) a rezervu na neočekávané výdaje 1 000 Kč měsíčně a dospěla k částce volných finančních zdrojů žalované ve výši 6 800 Kč (finanční analýza). Dále právní předchůdkyně žalobkyně vyhodnotila věk žalované, její příjmové a bytové podmínky a dospěla k závěru, že žalované je možné poskytnout maximálně úvěr ve výši 25 000 Kč (credit scoring). Svoji totožnost žalovaná prokázala řidičským průkazem a průkazem o povolení trvalého pobytu (kopie dokladů) a rodným listem, který však není čitelný (kopie rodného listu). Žalovaná předložila právní předchůdkyni žalobkyně výpis ze svého bankovního účtu č. bankovní účet, na tento účet byl vyplácen žalované rodičovský příspěvek ve výši 11 500 Kč, žalované splácela půjčku u právnická osoba částkou 740 Kč měsíčně. Zůstatek účtu byl v měsíci červnu i červenci roku 2017 vyrovnaný (- 62,53 Kč, - 71,57 Kč, - 84,88 Kč), tato skutečnost by sama o sobě vedla spíše k závěru, že úvěruschopnost žalované byla s ohledem na záporné zůstatky nedostatečná, nicméně z prováděných plateb plyne, že samotný výpis z účtu nedává jednoznačný náhled na majetkové poměry žalované. Z výpisu z účtu je zřejmé, že na účet byla vyplácena i mzda osoby odlišné od žalované a z účtu odcházely na Slovensko platby 2 x 50 EUR výživného dětí, k nimž dle všeho žalovaná nemá vyživovací povinnost. Prostředky na účtu tak používala i jiná osoba než žalovaná. Na účet byla současně několikrát připsána platba z účtu označeného jménem žalované (bankovní účet), žalovaná tudíž disponovala ještě dalším účtem. příjmení toho celkem za měsíc červenec 2017 bylo z účtu prostřednictvím bankomatu vybráno 24 400 Kč, tyto prostředky nelze tudíž považovat za výdaj (výpis z účtu žalované).
6. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou na základě její žádosti dne 31. 8. 2017 smlouvu o úvěru číslo 2017 číslo, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované při podpisu smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč jako bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr a žalovaná se zavázala je vrátit spolu s úrokem a poplatky v 13 měsíčních splátkách po 650 Kč ke každému 31. dni v měsíci. Úroková sazba úvěru činila 25,85 % ročně, poplatek za uzavření smlouvy 200 Kč, poplatek za správu úvěru 1 100 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek 950 Kč RPSN činila 189,38 %. Pro případ prodlení žalované s úhradou splátek či zesplatněné jistiny si strany sjednaly v čl. V odst. 4 smlouvy povinnost žalované zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky (smlouva). Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru (formulář) a předpis splátek, jehož převzetí stvrdila žalovaná podpisem (předpis splátek).
7. Ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu právnická osoba tvořená divizí spotřebitelských úvěrů prodána právnická osoba (notářský zápis sp. zn. NZ číslo, N 842/2018, sepsaný notářkou JUDr. jméno příjmení se sídlem v obec), která následně postoupila na základě smlouvy ze dne 11. 12. 2019 na právnická osoba svoji pohledávku za žalovanou označenou v příloze ke smlouvě číslo (smlouva o postoupení pohledávek včetně seznamu pohledávek), která tuto pohledávku na řádku číslo přílohy smlouvy dále postoupila na žalobkyni smlouvou ze dne 26. 5. 2020 účinnou 4. 6. 2020 (smlouva o postoupení pohledávek včetně přílohy).
8. Dne 24. 7. 2020 zaslala žalobkyně (podací lístek) žalované předžalobní výzvu k úhradě dluhu (předžalobní výzva) a oznámila jí postoupení pohledávky (oznámení o postoupení pohledávky).
9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
10. Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, které se na vztahy mezi členskými státy, jimiž Česká republika i Slovensko jsou, použijí přednostně. Podle čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. Účastníci zvolili jako rozhodné právo České republiky, jak vyplývá ze záhlaví úvěrové smlouvy (odkaz na zákon č. 89/2012 Sb. a zákon č. 257/2016 Sb. ).
11. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jako „o. z.“), na žalobkyni, žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.
12. Věc byla soudem posuzována dle § 2395 a násl. o. z. a podle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jako„ ZoSÚ“), přičemž dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.
13. Podle § 122 odst. 1 ZoSÚ může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Podle odst. 3 téhož ustanovení souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.
14. Mezi žalobkyní a žalovanou vznikl právní vztah založený smlouvou o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. o. z. poté, co žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalované, jak jí ukládá § 86 an. ZoSÚ. Z předložených listinných důkazů vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalované úvěr skutečně poskytla, avšak žalovaná se dostala do prodlení s jeho splácením. Žalobkyně si právem nárokuje vrácení poskytnuté jistiny úvěru 5 000 Kč spolu s úrokem 772 Kč, přijatelným poplatkem za správu úvěru ve výši 686 Kč a inkasním poplatkem ve výši 592 Kč, v tomto rozsahu proto soud žalobě vyhověl výrokem I. tohoto rozsudku.
15. Žalobkyně se dále na žalované domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 4 864,50 Kč (sjednaná smluvní pokuta za prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Po zohlednění omezení výše smluvní pokuty dle shora citovaného ustanovení § 122 odst. 1 písm. c) ZoSÚ je nárok žalobkyně na smluvní pokutu důvodný pouze co do výše poloviny hodnoty spotřebitelského úvěru, tj. co do částky 2 500 Kč, a ve zbývajícím rozsahu 2 364,50 Kč jej soud jako rozporný se zákonem zamítl, jak je patrno z výroku II. tohoto rozsudku.
16. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , jelikož žalobkyně byla ve věci procesně úspěšná pouze z části, a to z 80 % a žalovaná z 20 %. Žalovaná je tak povinna uhradit žalobkyni v poměru úspěchu a neúspěchu obou stran 60 % nákladů řízení žalobkyně. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 2 252 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 800 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena:
-) odměnou za 3 úkony právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (§ 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu /dále jako„ AT“ /) za úkony právní služby: převzetí zastoupení, sepis žaloby a výzva k plnění, přičemž podle § 14b odst. 1 AT činí z tarifní hodnoty 11 914,50 Kč sazba mimosmluvní odměny do podání návrhu na zahájení řízení včetně za 1 úkon právní služby 300 Kč,
-) odměnou za 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a/ AT)
-) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ve výši 252 Kč.
17. V daném případě se jedná o tzv. formulářovou žalobu (návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněný opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobné věci), jelikož žalobkyně obdobný nárok lišící se pouze osobami žalovaných a výší požadovaných částek uplatnila u zdejšího soudu i ve věcech sp. zn. 13 C 353/2020 , 19 C 33/2020 a 16 C 339/2020 .
18. Poměrná část nákladů ve výši 60 % činí po zaokrouhlení částku 1 351 Kč.
19. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li dobrovolně plněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, má oprávněná osoba možnost domáhat se svého práva návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.