Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 325/2020-42
Okresní soud v Klatovech rozhodl předsedou senátu Mgr. Martinem Matějíčkem, jako samosoudcem, ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Ohledně částky částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z částky částka od datum do datum, s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žaloba s návrhem, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, s 8,5 % zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.
IV. příjmení z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
V. Žalobkyně je povinna zaplatit státu na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši částka do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Ohledně částky [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žaloba s návrhem, aby žalovaná zaplatila žalobkyni [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s 8,5 % zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>IV. [příjmení] z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>V. Žalobkyně je povinna zaplatit státu na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b>
1. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že se stala věřitelem pohledávky za žalovanou, která vznikla právnická osoba, a to na základě Smlouvy o zápůjčce číslo kterou tato obchodní společnost uzavřela se žalovanou dne datum. Na základě uzavřené smlouvy poskytla uvedená právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši částka, a to formou zápůjčky, v hotovosti v den uzavření smlouvy, přičemž v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně i částku v celkové výši částka, představovanou součtem kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši částka, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši částka a částky za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši částka. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a uvedeného poplatku se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na den datum. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy, když poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne datum. Právní předchůdkyni žalobkyně proto vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy byla postoupena stávající žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem z téhož dne. Žalovaná do postoupení pohledávky uhradila celkovou částku ve výši částka. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobkyně již ničeho uhrazeno. Žalovaná tedy má dlužit žalobkyni z uvedeného titulu celkovou částku ve výši částka, sestávající z dlužné jistiny ve výši částka a z dlužné částky poplatku ve výši částka. Dále pak má žalovaná dlužit žalobkyni kapitalizovaný úrok ve výši částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny částka od datum do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně z téže dlužné jistiny částka od datum do zaplacení. Kapitalizovaný úrok v částce částka představuje úrok ve výši 29 % ročně, počítaný z dlužné jistiny ve výši částka od datum, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do data postoupení datum. Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši částka představuje zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny ve výši částka od datum, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou, do data postoupení datum.
2. příjmení návrhem se žalobkyně dále rovněž domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Podání tohoto návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že se opět stala věřitelem pohledávky za žalovanou, jež vznikla právnická osoba, a to na základě Smlouvy o zápůjčce číslo kterou tato obchodní společnost uzavřela se žalovanou dne datum. Na základě uzavřené smlouvy poskytla uvedená právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši částka, a to formou zápůjčky, v hotovosti v den uzavření smlouvy, přičemž v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně i částku v celkové výši částka, představovanou součtem kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši částka, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši částka a částky za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši částka. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a uvedeného poplatku se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na den datum. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy, když poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne datum. Právní předchůdkyni žalobkyně proto vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy byla postoupena stávající žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem z téhož dne. Žalovaná do postoupení pohledávky uhradila celkovou částku ve výši částka. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobkyně již ničeho uhrazeno. Žalovaná tedy má dlužit žalobkyni z uvedeného titulu celkovou částku ve výši částka, sestávající z dlužné jistiny ve výši částka a z dlužné částky poplatku ve výši částka. Dále pak má žalovaná dlužit žalobkyni kapitalizovaný úrok ve výši částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny částka od datum do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně z téže dlužné jistiny částka od datum do zaplacení. Kapitalizovaný úrok v částce částka představuje úrok ve výši 29 % ročně, počítaný z dlužné jistiny ve výši částka od datum, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do data postoupení datum. Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši částka představuje zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny ve výši částka od datum, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do data postoupení datum.
3. K jednání u zdejšího soudu, které se ve věci konalo dne datum, se žalovaná nedostavila ani svoji nepřítomnost žádným způsobem neomluvila či z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv z obsahu spisu vyplynulo, že předvolání k jednání společně s návrhem na zahájení řízení bylo žalované řádně a včas doručeno fikcí dle občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. o. s. ř. ). V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, když vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.
4. Podle § 2390 občanského zákoníku (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
5. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
6. Z předložené Smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené dne datum mezi právnická osoba na straně jedné a žalovanou na straně druhé, vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované zápůjčku v částce částka, kterou se žalovaná zavázala vrátit uvedené společnosti a zaplatit jí dále poplatek v celkové částce částka, tvořený součtem kapitalizovaného úroku ve výši částka, částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši částka a částky za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši částka, tzn. že žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit celkovou částku ve výši částka, a to formou 60 týdenních splátek po částka s tím, že poslední splátka měla činit částka. První splátku se přitom žalovaná zavázala zaplatit nejpozději do 7 kalendářních dnů od data uzavření smlouvy a každou následující týdenní splátku pak vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Podpisem uvedené smlouvy žalovaná potvrdila, že při jejím uzavření převzala v hotovosti celou částku zápůjčky. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce pak byly Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce, které byly soudu rovněž k důkazu předloženy. Žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně zaplatila poslední splátku dne datum, jak vyplynulo i z předložené tabulky umoření. Právní předchůdkyně žalobkyně proto z důvodu nesplnění povinnosti uhradit včas příslušnou splátku využila v souladu s článkem 10 smluvních podmínek práva požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Celkem měla žalovaná dle tvrzení žalobkyně z titulu výše uvedené smlouvy o zápůjčce uhradit pouze částku ve výši částka, jak ostatně rovněž vyplývá i z tabulky umoření. Aktivní legitimace stávající žalobkyně v řízení o nárocích vyplývajících z uzavřené smlouvy o zápůjčce byla v řízení prokázána Smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou dne datum mezi obchodní společnostní právnická osoba jako postupitelem na straně jedné a žalobkyní jako postupníkem na straně druhé, a to ve spojení se seznamem postoupených pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno předloženým dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne datum.
7. Z předložené Smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené dne datum opětovně mezi právnická osoba na straně jedné a žalovanou na straně druhé, vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se v tomto případě zavázala poskytnout žalované zápůjčku v částce částka, kterou se žalovaná zavázala vrátit uvedené společnosti a zaplatit jí dále poplatek v celkové částce částka, tvořený součtem kapitalizovaného úroku ve výši částka, částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši částka a částky za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši částka, tzn. že žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit celkovou částku ve výši částka, a to formou 60 týdenních splátek po částka s tím, že poslední splátka měla činit částka. První splátku se znovu žalovaná zavázala zaplatit nejpozději do 7 kalendářních dnů od data uzavření smlouvy a každou následující týdenní splátku pak vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Podpisem uvedené smlouvy žalovaná potvrdila, že při jejím uzavření převzala v hotovosti celou částku zápůjčky. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce pak byly rovněž Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce. Žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně zaplatila poslední splátku i v tomto případě dne datum, jak opět vyplynulo i z předložené tabulky umoření. Právní předchůdkyně žalobkyně proto z důvodu nesplnění povinnosti uhradit včas příslušnou splátku využila v souladu s článkem 10 smluvních podmínek práva požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Celkem měla žalovaná dle tvrzení žalobkyně, podloženého předloženou tabulkou umoření, z titulu výše uvedené smlouvy o zápůjčce uhradit částku ve výši částka. Aktivní legitimace stávající žalobkyně v řízení o nárocích vyplývajících i z této smlouvy o zápůjčce pak byla prokázána totožnou Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Rovněž i postoupení této pohledávky bylo žalované oznámeno předloženým dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne datum.
8. Při hodnocení důvodnosti obou návrhem uplatněných nároků žalobkyně se soud zabýval v prvé řadě především obsahem samotných smluv o zápůjčkách, když již jen s ohledem na deklarovanou výši sjednaných nákladů zápůjček v podobě poplatků v celkové výši částka a částka dospěl k závěru, že tyto smlouvy je nutné shledat absolutně neplatnými, a to jako celek, pro jejich rozpor s dobrými mravy v souladu s § 580 odst. 1 o. z., podle něhož neplatným je kromě jiného právní jednání, které se příčí dobrým mravům. Toto ustanovení představuje zákonný korektiv, jehož účelem je odstranit nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. V posuzované věci byly mezi smluvními subjekty smlouvy o zápůjčkách (či spíše úvěrech) uzavřeny jako smlouvy spotřebitelské v souladu s § 1810 a násl. o. z., když ustanovení § 1813 o. z. přímo výslovně zakazuje ve spotřebitelských smlouvách, tj. ve smlouvách uzavíraných mezi podnikatelem a spotřebitelem, ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem dobré víry značnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. K neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, přitom soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 o. z.), tzn. z úřední povinnosti. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být rovněž i podle Směrnice Rady číslo ze dne datum a podle judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Článek 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak je zřejmé z textace předložených smluv, tyto byly předtištěny, byly napsány předem, pouze se dopisovaly konkrétní částky a údaje související s osobou žalované. Žalovaná tedy samotný text smluv v tomto směru nemohla nijak ovlivnit. Právním následkem ujednání, které se příčí dobrým mravům, je pak absolutní neplatnost tohoto úkonu (právního jednání). Dle již ustálené judikatury jsou„ dobré mravy“ souhrnem společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních. Tento korektiv„ dobrých mravů“ musí být posuzován podle okolností konkrétního případu v daném čase a místě a ve vzájemné souvislosti, ve vztahu k obecně uznávanému mínění o tom, jaký obsah jejich jednání je z uvedených hledisek přijatelný a jaký nikoliv. Aplikace tohoto korektivu nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. Soud si musí sám v každém jednotlivém případě vymezit hypotézu, neboť není stanovena právním předpisem, není zde výslovně stanoveno, ze kterých hledisek má soud vycházet a je tedy třeba zvážit všechny rozhodné okolnosti toho kterého případu, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 odst. 1 o. z. Bez zvážení okolností konkrétního případu nelze ani vycházet ze závěru jiného soudního rozhodnutí v obdobné věci.
9. V daném případě se žalovaná jako spotřebitel předmětnými smlouvami zavázala právní předchůdkyni žalobkyně k zaplacení souhrnných poplatků v celkové výši částka a částka, tzn. že tyto poplatky u poskytnutých zápůjček v částkách částka a částka činí 86,55 % a 85,73 % výše samotných zapůjčených částek. Takto sjednané výše odměn za poskytnutí zápůjček je nutné dle názoru zdejšího soudu shledat jako odporující dobrým mravům. V tomto ohledu si zdejší soud rovněž dovolí odkázat na právní závěry, k nimž ve svém rozsudku č. j. 25 Co 335/2018 ze dne 30. 1. 2019 v obdobné věci totožné žalobkyně dospěl Krajský soud v Plzni, který konstatoval, že„ pokládá za zcela nepřípustné, aby věřitel, byť se jedná o odměnu za zapůjčení peněžních prostředků ve formě úroku víceméně přiměřenou (samotný úrok měl činit cca 20 % p. a.), navyšoval svoji odměnu za poskytnutí peněžních prostředků prostřednictvím dalších poplatků v takové formě, jak bylo zahrnuto do uvedené smlouvy, kdy celková částka placená dlužníkem měla fakticky přesahovat částku zapůjčenou (v nyní posuzované věci dosahuje výše poplatků cca 86 % výše zapůjčených částek)“. Odvolací soud k tomuto dále poznamenal, že případné poplatky sjednávané v souvislosti s poskytováním finančních prostředků mohou mít pouze vedlejší charakter, když základní odměnou věřitele za půjčení peněžních prostředků má být úrok, s tím, že v bankovní praxi je obvyklé, že případné poplatky, pokud vůbec jsou požadovány, tvoří zcela zanedbatelný podíl z půjčené částky. Sjednáním takto vysokého nepřiměřeného poplatku věřitel zcela nepochybně obchází zákon. V jiném svém rozsudku č. j. 25 Co 100/2020 ze dne 24. 6. 2020, který se rovněž zabýval obdobným nárokem žalobkyně, pak Krajský soud v Plzni k tomuto poznamenal, že„ požaduje-li žalobkyně po žalovaném zaplacení dalších poplatků, jejichž celková výše dosahuje více než ⅔ půjčené částky, je z toho zřejmé, že věřitel chtěl„ vydělat“ na těchto dalších poplatcích, což ve svém souhrnu nelze hodnotit jinak než jako vysoce nemravné. Odvolací soud má za to, že sjednání úroku a veškerých těchto poplatků, které v souhrnu představují odměnu za půjčení peněžních prostředků, je v rozporu s dobrými mravy, a tudíž jde o ujednání neplatné (§ 580 o. z.). Jinými slovy řečeno, z okolností věci plyne, že bez sjednání tak vysokého„ souhrnného poplatku“ by věřitel peněžní prostředky žalovanému nepůjčil“.
10. I při respektování smluvní volnosti a autonomie vůle účastníků smlouvy je tedy nutné dle názoru zdejšího soudu dospět k takovému závěru, že nastalá nerovnováha vzájemných práv a povinností v případě, kdy za poskytnutí zápůjček ve výši částka a částka se spotřebitel zaváže k zaplacení celkových částek ve výši částka a částka, je tak významná, že je nutno ujednání smluv hodnotit vcelku jako obecně nespravedlivé, když obecná ustanovení o. z., vyjádřená v hlavě I., je nutné používat vždy a musí mít přednost před ostatními ustanoveními zákona. Lze přitom důvodně dovozovat, že právní předchůdkyně žalobkyně by požadované částky zápůjček žalované neposkytla a smlouvy by s ní neuzavřela, pokud by žalovaná na její podmínky nepřistoupila. Jenom výše součtu částek poplatků za pouhé zpracování, doručení a flexibilní splácení a za administrativní činnost a komfortní splácení (částka a částka) přitom činí cca 69 % a 68 % z celkové výše zápůjčky, tzn. více než 2/3 poskytnuté částky spotřebitelského úvěru (zápůjčky).
11. příjmení soud tedy s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru o absolutní neplatnosti obou smluv o zápůjčkách pro jejich rozpor s dobrými mravy. Nároky žalobkyně tak bylo třeba po právní stránce posoudit jako nároky z bezdůvodného obohacení dle § 2993 o. z. Žalovaná přijala v prvním případě od právní předchůdkyně žalobkyně částku částka, aniž tu byl platný závazek, a proto má žalobkyně vůči žalované nárok na vrácení toho, co bylo plněno. Ze žalobních tvrzení a z tabulky umoření vyplývá, že žalovaná uhradila splátky v celkové výši částka. Žalobkyně tak má z titulu vydání bezdůvodného obohacení vůči žalované nárok na zaplacení částky ve výši rozdílu mezi částkou žalované poskytnutou (částka) a částkou žalovanou zaplacenou (částka), tj. nárok na zaplacení částky ve výši částka. Pokud se žalobkyně dále podanou žalobou domáhala přiznání zákonného úroku z prodlení, ať již ve výši částka, kapitalizovaného za dobu od datum do data postoupení pohledávky, nebo dále běžícího z částky částka od datum do zaplacení, lze žalobkyni přiznat tento úrok z prodlení, a to v uplatněné výši 8,5 % ročně, pouze z částky částka, když v případě bezdůvodného obohacení nastává splatnost dluhu na základě výzvy věřitele. V posuzované věci soud za výzvu k plnění dluhu považuje dopis právní předchůdkyně žalobkyně ze dne datum (oznámení o postoupení pohledávky, jímž byla žalované poskytnuta k úhradě dlužné částky lhůta 10 dnů od doručení dopisu). Při předpokladu, že tato výzva byla prostřednictvím pošty odeslána tohoto dne, tj. dne datum (pondělí), byla v souladu s ustanovením § 573 o. z. doručena žalované třetí pracovní den po odeslání, tzn. dne datum (čtvrtek). Poskytnutá lhůta 10 dnů pak uplynula dnem datum a dnem následujícím, tj. dnem datum, se žalovaná mohla nejdříve dostat do prodlení. příjmení žalobě tedy soud vyhověl v rozsahu částky částka s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z této částky od datum do zaplacení (výrok I.). Nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení obecně vyplývá z § 1970 o. z. Samotná výše úroku z prodlení je pak dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , účinným od 1. 1. 2014. Pro zaplacení byla žalované dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku.
12. Ohledně zbývajících žalovaných částek, požadovaných žalobkyní na podkladě první z obou absolutně neplatných smluv, pak byla žaloba zamítnuta (výrok II.), protože závazek k jejich úhradě nebyl platně sjednán. Žalobkyni tak nebyl přiznán rozdíl mezi požadovanou částkou částka a přiznanou částkou částka ve výši částka, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení v částce částka, vypočítaný za období do postoupení pohledávky a rovněž tak z důvodu neplatnosti smlouvy nemohl být žalobkyni přiznán ani požadovaný úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka, uplatněný za období od datum do postoupení pohledávky v kapitalizované částce částka a dále za období od datum jako smluvní úrok běžící do zaplacení. Zamítnuta pak byla žaloba i v té části, v níž se žalobkyně domáhala přiznání zákonného úroku z prodlení z částky částka za období od datum do datum a dále v části, v níž se žalobkyně domáhala přiznání tohoto zákonného úroku z prodlení za období od datum do zaplacení z jistiny převyšující přiznanou částku částka, tj. z částky částka (částka – částka).
13. Ve druhém případě žalovaná přijala od právní předchůdkyně žalobkyně částku částka, aniž tu byl platný závazek, a proto by mohla mít žalobkyně vůči žalované opět pouze nárok na vrácení toho, co bylo plněno. Ze žalobních tvrzení a tabulky umoření však vyplývá, že žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně splátky v celkové výši částka. Žalobkyni tudíž žádný nárok na vydání bezdůvodného obohacení vůči žalované nevznikl, jelikož tato zaplatila částku o částka vyšší, než kolik činila částka poskytnutého úvěru. Pokud se žalobkyně dále podanou žalobou domáhala přiznání kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, vyčísleného do data postoupení pohledávky, tj. do datum, je nutné opětovně konstatovat, že v případě bezdůvodného obohacení nastává splatnost dluhu až na základě výzvy věřitele, když žalovaná byla prokazatelně poprvé vyzvána k úhradě dluhu oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum, kdy již byla žalovanou na splátkách zaplacena částka ve výši částka, tzn. že k žádnému prodlení ani dojít nemohlo. Soud byl proto nucen z výše uvedených důvodů v tomto případě výrokem III. rozsudku zamítnout nejen návrh žalobkyně na zaplacení částky v celkové výši částka se zákonným úrokem z prodlení, a to jak kapitalizovaným, tak i dále běžícím, ale i její návrh na zaplacení zbývajících žalovaných částek úroků, požadovaných na podkladě absolutně neplatné smlouvy o zápůjčce, protože závazek k jejich úhradě nebyl mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou platně sjednán.
14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě měly obě účastnice ve věci úspěch pouze částečný s tím, že úspěch žalované převyšuje úspěch žalobkyně. Žalované však v řízení žádné náklady nevznikly, a proto bylo rozhodnuto o tom, že žádná z účastnic nemá na náhradu nákladů řízení právo.
15. V posuzovaném případě zdejší soud nevydal na návrh žalobkyně elektronický platební rozkaz, ale v řízení po jeho zahájení nařídil ústní jednání, a proto žalobkyni, která byla ve sporu převážně neúspěšnou, stíhá s ohledem na výsledek řízení povinnost doplatit státu na účet Okresního soudu v Klatovech soudní poplatek z návrhu ve výši částka podle položky 2 bodu 2 Sazebníku poplatků. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši částka podle položky 2 bodu 1 písm. c) Sazebníku poplatků, když podle položky 2 bodu 2, ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. b) tohoto sazebníku, soudní poplatek činí částku částka. Žalobkyni tedy zbývá doplatit částku ve výši částka. Splatnost doplatku v tomto případě nastává uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé podle § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Pro jeho zaplacení pak byla rovněž stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení podáním ke zdejšímu soudu. O odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení exekuce či výkonu rozhodnutí.