Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
8 C 323/2020-45
Okresní soud v Klatovech rozhodl předsedou senátu Mgr. Martinem Matějíčkem, jako samosoudcem, ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba s návrhem, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, s 9 % zákonným úrokem z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 10,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, s 8,5 % zákonným úrokem z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 14,19 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovanému se vůči žalobkyni nepřiznává náhrada nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit státu na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši částka do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba s návrhem, aby žalovaný zaplatil žalobkyni [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s 9 % zákonným úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 10,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný zaplatil žalobkyni [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s 8,5 % zákonným úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 14,19 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žalovanému se vůči žalobkyni nepřiznává náhrada nákladů řízení.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna zaplatit státu na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b>
1. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že se stala věřitelem pohledávky za žalovaným, která vznikla právnická osoba, a to na základě Smlouvy o zápůjčce číslo kterou tato obchodní společnost uzavřela se žalovaným dne datum. Na základě uzavřené smlouvy poskytla uvedená právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, a to formou zápůjčky, v hotovosti v den uzavření smlouvy, přičemž v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně i částku ve výši částka, představovanou součtem kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši částka, s úrokovou sazbou ve výši 10,50 % ročně, sjednanou ve smluvních podmínkách, které byly nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši částka a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši částka. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na den datum. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy, když poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne datum. Právní předchůdkyni žalobkyně proto v souladu se smluvními podmínkami vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy byla postoupena stávající žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem z téhož dne. Žalovaný do postoupení pohledávky uhradil celkovou částku ve výši částka. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobkyně již ničeho uhrazeno. Žalovaný tedy má dlužit žalobkyni z uvedeného titulu celkovou částku ve výši částka, sestávající z dlužné jistiny ve výši částka a z dlužné částky poplatku ve výši částka. Dále pak má žalovaný dlužit žalobkyni kapitalizovaný úrok ve výši částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, úrok ve výši 10,50 % ročně z dlužné jistiny částka od datum do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 9 % ročně z téže dlužné jistiny částka od datum do zaplacení. Kapitalizovaný úrok v částce částka představuje úrok ve výši 10,50 % ročně, počítaný z dlužné jistiny ve výši částka od datum, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do data postoupení datum. Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši částka představuje zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny ve výši částka od datum, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným, do data postoupení datum.
2. příjmení návrhem se žalobkyně dále vůči žalovanému domáhala vydání i dalšího rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku specifikovanou ve výroku II. tohoto rozsudku. Podání tohoto návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že se opět stala věřitelem pohledávky za žalovaným, která vznikla právnická osoba, a to na základě Smlouvy o zápůjčce číslo kterou tato obchodní společnost uzavřela se žalovaným dne datum. Na základě uzavřené smlouvy poskytla uvedená právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, a to formou zápůjčky, v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy, přičemž v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně i částku v celkové výši částka, představovanou součtem kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši částka, s úrokovou sazbou ve výši 14,19 % ročně, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši částka a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši částka. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a uvedeného poplatku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti ve 100 týdenních (sedmidenních) splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na den datum. Žalovaný však ani v tomto případě nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy, když poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne datum. Právní předchůdkyni žalobkyně proto vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy byla postoupena stávající žalobkyni na základě totožné Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem z téhož dne. Žalovaný do postoupení pohledávky uhradil celkovou částku ve výši částka. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobkyně již ničeho uhrazeno. Žalovaný tedy má dlužit žalobkyni z uvedeného titulu celkovou částku ve výši částka, sestávající z dlužné jistiny ve výši částka a z dlužné částky poplatku ve výši částka. Dále pak má žalovaný dlužit žalobkyni kapitalizovaný úrok ve výši částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, úrok ve výši 14,19 % ročně z dlužné jistiny částka od datum do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně z téže dlužné jistiny částka od datum do zaplacení. Kapitalizovaný úrok v částce částka představuje úrok ve výši 14,19 % ročně, počítaný z dlužné jistiny ve výši částka od datum, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do data postoupení datum. Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši částka představuje zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny ve výši částka od datum, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným, do data postoupení datum.
3. Žalovaný při jednání ve věci samé k návrhu na zahájení řízení uvedl, že ponechává rozhodnutí na úvaze soudu.
4. Podle § 2390 občanského zákoníku (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
5. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
6. Z předložené Smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené dne datum mezi právnická osoba na straně jedné a žalovaným na straně druhé, vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku v částce částka, kterou se žalovaný zavázal vrátit uvedené společnosti a zaplatit jí dále poplatek v celkové částce částka, tvořený součtem úroku ve výši částka, poplatku za administrativní činnost ve výši částka a poplatku za hotovostní režim splátek výši částka, tzn. že žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit celkovou částku ve výši částka, a to formou 60 týdenních splátek po částka s tím, že poslední splátka měla činit částka. První splátku se přitom žalovaný zavázal zaplatit nejpozději do 7 kalendářních dnů od data uzavření smlouvy a každou následující týdenní splátku pak vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Podpisem uvedené smlouvy žalovaný potvrdil, že při jejím uzavření převzal v hotovosti celou částku zápůjčky. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce pak byly Smluvní podmínky, které byly soudu rovněž k důkazu předloženy. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně zaplatil dle žalobního tvrzení poslední částku dne datum. Právní předchůdkyně žalobkyně proto z důvodu nesplnění povinnosti uhradit včas příslušnou splátku využila v souladu s příslušným článkem smluvních podmínek práva požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Celkem měl žalovaný dle tvrzení žalobkyně a dle předložené tabulky umoření z titulu výše uvedené smlouvy uhradit částku ve výši částka. Aktivní legitimace stávající žalobkyně v řízení o nárocích vyplývajících z uzavřené smlouvy o zápůjčce byla v řízení prokázána Smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou dne datum mezi obchodní společnostní právnická osoba jako postupitelem na straně jedné a žalobkyní jako postupníkem na straně druhé, a to ve spojení se seznamem postoupených pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno předloženým dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne datum.
7. Z předložené Smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené dne datum mezi právnická osoba na straně jedné a žalovaným na straně druhé, vzal soud dále za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému další zápůjčku, a to v částce částka, kterou se žalovaný zavázal vrátit uvedené společnosti a zaplatit jí dále poplatek v celkové částce částka, tvořený součtem úroku ve výši částka, poplatku za administrativní činnost ve výši částka a poplatku za hotovostní režim splátek výši částka, tzn. že žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit celkovou částku ve výši částka, a to formou 100 týdenních splátek po částka s tím, že poslední splátka měla činit částka. První splátku se přitom žalovaný opět zavázal zaplatit nejpozději do 7 kalendářních dnů od data uzavření smlouvy a každou následující týdenní splátku pak vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Podpisem uvedené smlouvy žalovaný potvrdil, že při jejím uzavření převzal v hotovosti celou částku zápůjčky. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce pak byly rovněž předložené Smluvní podmínky. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně zaplatil dle žalobního tvrzení poslední částku dne datum. Právní předchůdkyně žalobkyně proto z důvodu nesplnění povinnosti uhradit včas příslušnou splátku využila v souladu s příslušným článkem smluvních podmínek práva požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Celkem měl žalovaný dle tvrzení žalobkyně, podloženého předloženou tabulkou umoření, z titulu této smlouvy uhradit částku ve výši částka. Aktivní legitimace stávající žalobkyně v řízení o nárocích vyplývajících i z této smlouvy o zápůjčce byla v řízení prokázána totožnou Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno shodným dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne datum.
8. Při hodnocení důvodnosti obou uplatněných nároků žalobkyně se soud zabýval v prvé řadě především obsahem samotných smluv o zápůjčce, když již jen s ohledem na deklarovanou výši sjednaných nákladů zápůjčky v podobě poplatků v celkové výši částka a částka při poskytnutí peněžních prostředků ve výši částka a ve výši částka dospěl k závěru, že tyto smlouvy je nutné shledat absolutně neplatnými, a to jako celek, pro jejich rozpor s dobrými mravy v souladu s § 580 odst. 1 o. z., podle něhož neplatným je kromě jiného právní jednání, které se příčí dobrým mravům. Toto ustanovení představuje zákonný korektiv, jehož účelem je odstranit nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. V posuzované věci byly mezi smluvními subjekty obě smlouvy uzavřeny jako smlouvy spotřebitelské v souladu s § 1810 a násl. o. z., když ustanovení § 1813 o. z. přímo výslovně zakazuje ve spotřebitelských smlouvách, tj. ve smlouvách uzavíraných mezi podnikatelem a spotřebitelem, ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem dobré víry značnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. K neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, přitom soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 o. z.), tzn. z úřední povinnosti. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být rovněž i podle Směrnice Rady číslo ze dne datum a podle judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Článek 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak je zřejmé z textace předložených smluv, tyto byly předtištěny, byly napsány předem, pouze se dopisovaly konkrétní částky a údaje související s osobou žalovaného. Žalovaný tedy samotný text smluv v tomto směru nemohl nijak ovlivnit. Právním následkem ujednání, které se příčí dobrým mravům, je pak absolutní neplatnost tohoto úkonu (právního jednání). Dle již ustálené judikatury jsou„ dobré mravy“ souhrnem společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních. Tento korektiv„ dobrých mravů“ musí být posuzován podle okolností konkrétního případu v daném čase a místě a ve vzájemné souvislosti, ve vztahu k obecně uznávanému mínění o tom, jaký obsah jejich jednání je z uvedených hledisek přijatelný a jaký nikoliv. Aplikace tohoto korektivu nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. Soud si musí sám v každém jednotlivém případě vymezit hypotézu, neboť není stanovena právním předpisem, není zde výslovně stanoveno, ze kterých hledisek má soud vycházet a je tedy třeba zvážit všechny rozhodné okolnosti toho kterého případu, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 odst. 1 o. z. Bez zvážení okolností konkrétního případu nelze ani vycházet ze závěru jiného soudního rozhodnutí v obdobné věci.
9. V daném případě se žalovaný jako spotřebitel předmětnými smlouvami o zápůjčce zavázal právní předchůdkyni žalobkyně k zaplacení souhrnných poplatků v celkové výši částka a částka, tzn. že tento poplatek u zápůjčky v částce částka činí cca 68 % samotné výše poskytnuté částky a u zápůjčky ve výši částka pak činí téměř 90,5 % výše poskytnuté částky. Takto sjednané výše odměn za poskytnutí peněžních prostředků je nutné dle názoru zdejšího soudu shledat jako odporující dobrým mravům. V tomto ohledu si zdejší soud rovněž dovolí odkázat na právní závěry, k nimž ve svém rozsudku č. j. 25 Co 335/2018 ze dne 30. 1. 2019 v obdobné věci totožné žalobkyně dospěl Krajský soud v Plzni, který konstatoval, že„ pokládá za zcela nepřípustné, aby věřitel, byť se jedná o odměnu za zapůjčení peněžních prostředků ve formě úroku víceméně přiměřenou (samotný úrok měl činit cca 20 % p. a.), navyšoval svoji odměnu za poskytnutí peněžních prostředků prostřednictvím dalších poplatků v takové formě, jak bylo zahrnuto do uvedené smlouvy, kdy celková částka placená dlužníkem měla fakticky přesahovat částku zapůjčenou“. Odvolací soud k tomuto dále poznamenal, že případné poplatky sjednávané v souvislosti s poskytováním finančních prostředků mohou mít pouze vedlejší charakter, když základní odměnou věřitele za půjčení peněžních prostředků má být úrok, s tím, že v bankovní praxi je obvyklé, že případné poplatky, pokud vůbec jsou požadovány, tvoří zcela zanedbatelný podíl z půjčené částky. Sjednáním takto vysokého nepřiměřeného poplatku věřitel zcela nepochybně obchází zákon. V jiném svém rozsudku č. j. 25 Co 100/2020 ze dne 24. 6. 2020, který se rovněž zabýval obdobným nárokem žalobkyně, pak Krajský soud v Plzni k tomuto poznamenal, že„ požaduje-li žalobkyně po žalovaném zaplacení dalších poplatků, jejichž celková výše dosahuje více než ⅔ půjčené částky, je z toho zřejmé, že věřitel chtěl„ vydělat“ na těchto dalších poplatcích, což ve svém souhrnu nelze hodnotit jinak než jako vysoce nemravné. Odvolací soud má za to, že sjednání úroku a veškerých těchto poplatků, které v souhrnu představují odměnu za půjčení peněžních prostředků, je v rozporu s dobrými mravy, a tudíž jde o ujednání neplatné (§ 580 o. z.). Jinými slovy řečeno, z okolností věci plyne, že bez sjednání tak vysokého„ souhrnného poplatku“ by věřitel peněžní prostředky žalovanému nepůjčil“.
10. I při respektování smluvní volnosti a autonomie vůle účastníků smlouvy je tedy nutné dle názoru zdejšího soudu dospět k takovému závěru, že nastalá nerovnováha vzájemných práv a povinností v případech, kdy za poskytnutí částek ve výši částka a ve výši částka se spotřebitel zaváže k zaplacení celkové částky ve výši částka a ve výši částka, je tak významná, že je nutno ujednání obou předmětných smluv hodnotit vcelku jako obecně nespravedlivé, když obecná ustanovení o. z., vyjádřená v hlavě I., je nutné používat vždy a musí mít přednost před ostatními ustanoveními zákona. Lze přitom důvodně dovozovat, že právní předchůdkyně žalobkyně by požadované částky žalovanému neposkytla a smlouvy by s ním neuzavřela, pokud by žalovaný na její podmínky nepřistoupil. Jenom samotné poplatky za hotovostní režim splátek (částka a částka) přitom převyšují polovinu poskytnutých částek zápůjčky (či spíše spotřebitelského úvěru).
11. příjmení soud tedy s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru o absolutní neplatnosti obou předmětných smluv pro jejich rozpor s dobrými mravy. Žalobou uplatněné nároky je tak třeba po právní stránce posoudit jako nároky z bezdůvodného obohacení dle výše citovaného ustanovení § 2993 o. z. Žalovaný přijal od právní předchůdkyně žalobkyně částky částka a částka, aniž tu byl platný závazek, a proto by mohla mít žalobkyně vůči žalovanému nárok na vrácení toho, co bylo plněno. Ze žalobních tvrzení a z předložených tabulek umoření však vyplývá, že žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně v prvním případě splátky v celkové výši částka a ve druhém případě splátky v celkové výši částka. Žalobkyni tudíž žádný nárok na vydání bezdůvodného obohacení vůči žalovanému nevznikl, jelikož tento zaplatil z titulu smlouvy ze dne datum částku o částka vyšší než kolik činila částka poskytnuté zápůjčky a z titulu smlouvy ze dne datum pak částku vyšší dokonce o částka. Pokud se žalobkyně dále podanou žalobou domáhala v obou případech přiznání kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení, vyčíslených do data postoupení předmětných pohledávek, tj. do datum, je nutné konstatovat, že v případě bezdůvodného obohacení nastává splatnost dluhu až na základě výzvy věřitele. V posuzované věci mohl být žalovaný prokazatelně poprvé vyzván k úhradě dluhu oznámením o postoupení pohledávek právě ze dne datum, kdy již byly žalovaným na splátkách zaplaceny částky v uvedených výších, tzn. že k žalovanému prodlení ani dojít nemohlo.
12. Soud byl proto nucen z výše uvedených důvodů zamítnout nejen návrhy žalobkyně na zaplacení částek v celkové výši částka a částka se zákonnými úroky z prodlení, a to jak kapitalizovanými, tak i dále běžícími, ale i její návrhy na zaplacení zbývajících žalovaných částek úroků, požadovaných na podkladě absolutně neplatných smluv o zápůjčce, protože závazek k jejich úhradě nebyl mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným platně sjednán.
13. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V tomto případě měl ve věci plný úspěch žalovaný, jemuž však v řízení žádné náklady nevznikly, a proto bylo za použití argumentu a contrario ve vztahu k citovanému zákonnému ustanovení rozhodnuto o tom, že se žalovanému vůči žalobkyni náhrada nákladů řízení nepřiznává, ač by na ni jinak měl s ohledem na výsledek sporu právo.
14. V daném případě zdejší soud nevydal na návrh žalobkyně elektronický platební rozkaz, ale v řízení po jeho zahájení nařídil ústní jednání, a proto žalobkyni, která byla ve sporu zcela neúspěšnou, stíhá s ohledem na výsledek řízení povinnost doplatit státu na účet Okresního soudu v Klatovech soudní poplatek z návrhu ve výši částka podle položky 2 bodu 2 Sazebníku poplatků. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši částka podle položky 2 bodu 1 písm. c) Sazebníku poplatků, když podle položky 2 bodu 2, ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. b) tohoto sazebníku, soudní poplatek činí částku částka. Žalobkyni tedy zbývá doplatit částku ve výši částka. Splatnost doplatku v tomto případě nastává uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé podle § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Pro jeho zaplacení pak byla dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení podáním ke zdejšímu soudu. O odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení exekuce či výkonu rozhodnutí.