Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
116 C 215/2020-45
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Tamarou Göthovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: ; právnická osoba, reg.č.: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátkou titul jméno příjmení anonymizováno.
sídlem adresa
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 3 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 11. 10. 2015 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 368 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 11. 10. 2015 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 368 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>
Žalobce se žalobou ze dne 27. 3. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 3 000 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené zápůjčky dle smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce dne 21. 9. 2015.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
Dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.
Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Dne 21. 9. 2015 uzavřel žalovaný prostřednictvím prostředků komunikace na dálku s právním předchůdcem žalobce (právnická osoba, IČO) smlouvu o zápůjčce (dále jen„ smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky. Na základě smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného, které se žalovaný zavázal vrátit do 10. 10. 2015. Žalovaný však dlužnou částku řádně a včas nevrátil. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 6. 2018 má soud za prokázané, že původní věřitel právnická osoba pohledávku včetně příslušenství postoupil na právnická osoba, IČO. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 8. 2018 postoupila právnická osoba pohledávku za žalovaným na žalobce. Žalovaný byl o změně v osobě věřitele informován dopisem ze dne 4. 7. 2018, jak je patrné z předloženého Oznámení o postoupení pohledávky a poštovního podacího archu. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě předžalobní upomínky právní zástupkyně žalobce ze dne 21. 2. 2020. Žalobce tak požaduje po žalovaném zaplacení dlužné částky ve výši 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 11. 10. 2015 do zaplacení.
Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným vznikl závazkový vztah uzavřením smlouvy o zápůjčce dle § 2390 a násl. občanského zákoníku . Žalovanému byly právním předchůdcem žalobce poskytnuty dohodnuté peněžní prostředky, které se žalovaný zavázal do 10. 10. 2015 vrátit. S ohledem na skutečnost, že v mezidobí došlo dle § 1879 a násl. občanského zákoníku k postoupení pohledávky na žalobce, je tento oprávněn pohledávku vymáhat. Žalovaný svoji povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky řádně a včas porušil. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, žalobci vzniklo v souladu s § 1970 občanského zákoníku právo na úrok z prodlení, jehož výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že žalovaný v rámci řízení neprokázal, že by žalobci dlužnou částku zaplatil a ani jinak tvrzení žalobce nerozporoval, soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 11. 10. 2015 do zaplacení.
O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. , ve spojení s ustanovením § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif (dále je„ AT“) Sazba za úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení činí u tarifní hodnoty do 10 000 Kč částku 200 Kč (§14b odst. 1 bod 1 AT). Soud přiznal náhradu nákladů za 2,5 úkonu právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, jednoduchá výzva k plnění § 11 odst. 1 písm. a) , d), odst. 2 písm. h) AT). Dále byla žalobci přiznána paušální částka jako náhrada výdajů ve výši 100 Kč za každý z úkonů právní služby do podání návrhu (§14b odst. 5 písm. a) AT). Právní zástupkyně žalobce je plátcem DPH, proto byla částka 800 Kč navýšena o příslušnou sazbu DPH. Žalobci byla také přiznána náhrada soudního poplatku ve výši 400 Kč.
Povinnosti stanovené tímto rozsudkem soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.
Dle § 157 odst. 4 o.s.ř. o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 ), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně, řádně a včas, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.