Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 C 152/2019-65

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Zdeňkou Burdovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 2 500 000 Kč

takto:

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 2 500 000 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 2 500 000 Kč, se zamítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok na nemajetkovou újmu vznikl z titulu nesprávného úředního postupu žalované vymáhající pohledávku vyplývající z řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. . Řízení bylo zahájeno dne 23. 3. 2016 podáním žaloby žalobkyně proti Ministerstvu spravedlnosti ČR o náhradu škody spočívající v ušlém zisku ve výši 4.850.810 Kč. Dne 23. 1. 2018 byl vynesen zamítavý rozsudek, kde byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit žalované částku 300 Kč jako náhradu nákladů řízení. Žalobkyně podala proti rozsudku dne 16. 3. 2018 odvolání. Podáním soudu ze dne 3. 5. 2018 byla žalobkyně vyzvána k zaplacení soudního poplatku. Tato však ničeho nezaplatila, proto muselo být řízení 25. 6. 2018 pro nezaplacení soudního poplatku zastaveno. Žalobkyně podala rovněž odvolání do výzvy k zaplacení soudního poplatku. Odvolací soud rozhodl o odmítnutí odvolání žalobkyně. Žalobkyně následně podala ústavní stížnost k Ústavnímu soudu ČR Ústavní soud ČR dne 24. 9. 2019 ústavní stížnost žalobkyně odmítl pro zjevnou neopodstatněnost. Žalovaná následně dne 3. 6. 2019 a 6. 6. 2019 vyzvala žalobkyni ke splnění povinnosti zaplatit částku 300 Kč uložené jí rozsudkem. 2018, č. j. -99. Tato jí dle 27. 6. 2019 uhradila poštovní poukázkou. Žalovaná znemožnila tímto přístup žalobkyni k odvolacímu soudu s požadavkem uhradit soudní poplatek bez zákonného důvodu s ohledem na judikaturu Ústavního soudu.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že navrhla její zamítnutí. Pravomocný rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 23. 1. 2018, č. j. -99 nebyl nikdy zrušen či změněn. Žalovaná uvedeným rozsudkem nabyla pohledávku vůči žalobkyni. Žalovaná je povinna využít k ochraně oprávněných zájmů státu všech relevantních prostředků k vymožení pohledávky, jak je upraveno o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.

3. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 2, sp. zn. , má soud prokázáno, že řízení bylo zahájeno dne 23. 3. 2016 podáním žaloby žalobkyní proti České republice – Ministerstvu spravedlnosti o náhradu škody spočívající v ušlém zisku, dne 23. 1. 2018 se konalo jednání, na němž byl vynesen rozsudek, kterým soud žalobu zamítl a uložil zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení žalované ve výši 300 Kč. Žalobkyně podala odvolání dne 16. 3. 2018, podáním ze dne 3. 5. 2018 byla vyzvána k zaplacení soudního poplatku, který nezaplatila, soud řízení zastavil pro nezaplacení soudního poplatku z odvolání dne 25. 6. 2018. Proti tomuto rovněž podala žalobkyně odvolání, odvolací soud rozhodl o odmítnutí odvolání žalobkyně. Žalobkyně podala stížnost k Ústavnímu soudu, kterou Ústavní soud dne 24. 9. 2019 odmítl pro zjevnou neopodstatněnost.

4. Podle ust. , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona obec národní rady číslo Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ OdpŠk“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. , b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Dle OdpŠk mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Dle věty první OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Podle ust. OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. OdpŠk pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně . Podle ust. zákona OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

5. Podle shora citovaných ustanovení zákona stát objektivně (tj. bez ohledu na zavinění osob funkce státu plnících) odpovídá za nemajetkovou újmu a vzniklou škodu způsobenou nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím při současném splnění tří podmínek: 1) poškozenému vznikla nemajetková újma či škoda, 2) příslušný orgán státu se dopustil nesprávného úředního postupu, došlo k vydání nezákonného rozhodnutí a 3) vznik újmy je v příčinné souvislosti s tímto postupem či rozhodnutím, tj. odpovědnostní titul je se vznikem újmy ve vztahu příčiny a následku. Nesprávným úředním postupem se obecně rozumí porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to i při takových úkonech, které jsou prováděny v rámci činnosti rozhodovací, ale neodrazí se bezprostředně v obsahu vydaného rozhodnutí. Za nesprávný úřední postup nutno považovat i„ jiné vady ve způsobu vedení řízení“ (srov. definiční vymezení nesprávného úředního postupu provedené např. v odůvodnění rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. ). Nesprávnosti či vady úkonů úředního postupu přímo směřujících k vydání rozhodnutí, které nacházejí svůj odraz v jeho obsahu (např. typicky úkony činěné při shromažďování a provádění důkazů) mohou být zvažovány pouze z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím, samy o sobě odpovědnostní titul představovat nemohou (srov. Vojtek, P.: Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci - komentář, 2. vydání, Praha: C.H.Beck, 2007, str. 91; uvedené hodnocení nicméně shrnuje t.č. již po delší dobu konstantní judikaturu soudů v tomto směru).

6. S ohledem na shora konstatované se soud předně zabýval tím, zda lze v dané věci shledat existenci vlastního odpovědnostního titulu. Dospěl k závěru, že nikoliv. Nezákonné rozhodnutí v uvedeném řízení vydáno nebylo, neboť nebylo žádné rozhodnutí pro nezákonnost zrušeno dle ust. věty první OdpŠk. Soud současně v dané věci neshledal ani nesprávný úřední postup dle ust. Nelze za nesprávný úřední postup ve smyslu považovat to, že výrok rozhodnutí je v rozporu s judikaturou Ústavního soudu. Soud proto žalobu pro absenci odpovědnostního titulu jako nedůvodnou zamítl.

7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením , (dále jen „ “), dle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku. Podle , o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle a podle exekučního řádu, činí výše paušální náhrady pro účely 300 Kč za každý úkon. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku a přiznal žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši paušální náhrady podle výše uvedené vyhlášky, když žalovaná, která nebyla v řízení zastoupena zástupcem podle a nedoložila výši svých hotových výdajů, učinila v této věci 1 úkon (vyjádření k žalobě). Lhůta k plnění ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s ust. část věty před středníkem ; k určení lhůty delší nebo stanovení plnění ve splátkách neshledal soud důvod.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2.

Nesplní-li žalobkyně povinnost uloženou jí tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu či nařízení exekuce.