Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
7 C 267/2020-34
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. PhDr. Romanem Novákem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 5 460 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku 5 460 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 460 Kč od 24. 4. 2017 do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku 5 460 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 460 Kč od 24. 4. 2017 do zaplacení.</b> <b>II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobce.</b>
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 28. 7. 2020 domáhal zaplacení částky 5 460 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce (právnická osoba, IČO) a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru č. 12016-0461 (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce vedle poskytnutého úvěru rovněž poplatky spojené s poskytnutím úvěru v celkové výši 5 520 Kč, a to ve 13 měsíčních splátkách počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž došlo k uzavření Smlouvy. Poslední splátka byla splatná dne 23. 4. 2017. Úvěr byl žalovanému poskytnut v hotovosti dne 29. 3. 2016, což žalovaný potvrdil podpisem Smlouvy. Žalovaný porušil své smluvní povinnosti tím, že splátky úvěru řádně a včas nesplácel. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 postoupil právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovaným na žalobce. Ke dni postoupení dlužil žalovaný na jistině částku ve výši 5 460 Kč. Žalovaný nereagoval ani na předžalobní výzvu žalobce a dlužnou částku nezaplatil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Vzhledem k tomu, že žalobce vyjádřil v žalobě svůj souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), ve stanovené lhůtě nevyjádřil, rozhodl soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. o. s. ř. bez nařízení jednání.
4. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé.
5. Z žádosti o úvěr ze dne 29. 3. 2016 a ze smlouvy o úvěru č. 12016-0461 ze dne 29. 3. 2016 má soud za prokázané, že mezi právnická osoba, IČO, a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 8 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit spolu s celkovými náklady spotřebitelského úvěru ve výši 5 760 Kč ve 13 pravidelných měsíčních splátkách po 1 040 Kč.
6. Z žádosti o poskytnutí úvěru, podklady pro posouzení bonity klienta a ze scoringové karty k úvěru č. 12016-0461 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce před poskytnutím úvěru posoudil schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, přičemž vycházel především z informací získaných od žalovaného ohledně jeho poměrů. Po posouzení poměrů žalovaného a jeho domácnosti přitom právní předchůdce žalobce dospěl k závěru, že žalovanému lze poskytnout úvěr až do výše 25 000 Kč.
7. Ze smlouvy o prodeji části závodu ze dne 8. 9. 2018 bylo prokázáno, že touto smlouvou byla část závodu právnická osoba zahrnující i pohledávku za žalovaným převedena na právnická osoba
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 a z přílohy č. 1 Seznam postupovaných pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce jako postupitel postoupil pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek na žalobce jako postupníka.
9. Z předžalobní výzvy ze dne 26. 2. 2020 ve spojení s podacím lístkem ze dne 26. 2. 2020 bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 12 311,98 Kč včetně příslušenství a upozornil jej na možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou.
10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
11. Podle § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
12. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu citovaného § 2395 a násl. občanského zákoníku , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr uhradit spolu s celkovými náklady spotřebitelského úvěru ve výši 5 760 Kč formou 13 pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 040 Kč. Právní předchůdce žalobce splnil svou zákonnou povinnost a před uzavřením smlouvy se v souladu s § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016, zabýval schopností žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Žalovaný svou smluvní povinnost řádně nesplnil, neboť splátky úvěru řádně a včas nesplácel. Na základě výše uvedené smlouvy o postoupení pohledávek postoupil právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovaným na žalobce. Ten následně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky, žalovaný však na výzvu nereagoval a dlužnou jistinu ve výši 5 460 Kč nezaplatil. Žalovaný se nezaplacením úvěru řádně a včas dostal do prodlení, čímž žalobci vznikl v souladu s § 1970 občanského zákoníku rovněž nárok na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , který žalobce požadoval ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 460 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava právního zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění ze dne 26. 2. 2020) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.