Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 22/2021-17

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Patrikem Kurzem, Ph.D., ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 14 850 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit účastnicím částku 14 850 Kč s úrokem ve výši 23,66 % ročně z částky 11 513,26 Kč od 13. 7. 2018 do 30. 11. 2019 kapitalizovaným částkou 3 828,68 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 11 513,26 Kč od 20. 7. 2018 do 30. 11. 2019 kapitalizovaným částkou 1 436,24 Kč, s úrokem ve výši 23,66 % ročně z částky 11 513,26 Kč od 1. 12. 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 11 513,26 Kč od 1. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit účastnicím náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit účastnicím částku 14 850 Kč s úrokem ve výši 23,66 % ročně z částky 11 513,26 Kč od 13. 7. 2018 do 30. 11. 2019 kapitalizovaným částkou 3 828,68 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 11 513,26 Kč od 20. 7. 2018 do 30. 11. 2019 kapitalizovaným částkou 1 436,24 Kč, s úrokem ve výši 23,66 % ročně z částky 11 513,26 Kč od 1. 12. 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 11 513,26 Kč od 1. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit účastnicím náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky 14 850 Kč s příslušenstvím, s tím, že právní předchůdce žalobkyně se žalovanou uzavřel Smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně (příjmení anonymizována dvě slova, SE, IČO, sídlem adresa) dne 1. 6. 2017 žalované poskytl částku 15 000 Kč, kterou žalovaná v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátila. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhaly zaplacení:

- zákonného úroku z prodlení z dlužné částky 11 513,26 Kč

- souhrnného poplatku v dosud neuhrazeném rozsahu a smluvního úroku.

Vzhledem k tomu, že žalovaný je státním občanem Slovenské republiky, jedná se o věc s mezinárodním prvkem. Příslušnost českého soudu je založena článkem 7 a 17 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu

soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Rozhodným právem je dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (příjmení) číslo o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), právní řád České republiky Smlouva uzavřená mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech ze dne 29. 10. 1992 (číslo Sb.) tuto otázku neřeší.

Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala.

Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení , , (dále jen „ ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Právní předchůdce žalobkyně s žalovanou uzavřel Smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně (příjmení anonymizována dvě slova, SE, IČO, sídlem adresa) dne 1. 6. 2017 žalované poskytl částku 15 000 Kč, kterou žalovaná v dohodnuté lhůtě splatnosti do dne 12. 7. 2018 nevrátila. Dopisem naposledy ze dne 30. 4. 2020 byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu. Žalovaná se citovanou smlouvou zavázala k vrácení částky 15 000 Kč a dále:

- souhrnného poplatku 11 100 Kč sestávajícího z úroku za dobu řádné splatnosti úvěru ve výši 2 100 Kč, úroková sazba dle smlouvy 23,72 % ročně (žalobkyně nárokuje v žalobě 23,66 % ročně), dále z odměny za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a z nákladů hotovostního inkasa splátek ve výši 6 000 Kč, kdy tento souhrnný poplatek včetně jeho dílčích částí je vepsán na první straně smlouvy v příslušných kolonkách, a to zjevně a srozumitelně, s tím, že současně je uvedena i celková částka k úhradě 26 100 Kč,

- zákonného úroku z prodlení z dlužné částky – aktuálně jistiny 11 513,26 Kč dle evidence žalobkyně

- smluvního úroku ve výši 23,66 % ročně z dlužné částky, aktuálně z částky jistiny 11 513,26 Kč dle evidence žalobkyně.

Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle , , (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem účastnic a žalovanou (právní předchůdce účastnic coby podnikatel a žalovaná coby spotřebitel; § 1810 o. z.) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, který měla vrátit do 12. 7. 2018. Jelikož žalovaná poskytnuté peněžní prostředky nevrátila, uložil jí tuto povinnost soud rozsudkem. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na účastnice postoupena v souladu s § 1879 o. z.

Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz § 1810 a násl. o. z.), národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva).

Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení § 1810 a následující o. z., která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady číslo ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1813 o. z. Oproti příloze směrnice ustanovení § 1814 o. z. mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné písm. e)). Smluvní ujednání odporující nejen § 1813 o. z., ale i směrnici Rady číslo s přílohou je absolutně neplatné dle § 580 odst. 1 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti.

Optikou citovaných zákonných ustanovení a judikaturních závěrů soud posuzoval další ujednání účastníků, obsažených ve smlouvě o úvěru podle § 2395 o. z.

Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí jednak poplatek za uzavření smlouvy, jednak úroky. V rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 o. z.) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ).

Pokud soud přepočte na roční procentní úrok souhrnný poplatek 11 100 Kč sestávající z úroku za dobu řádné splatnosti úvěru ve výši 2 100 Kč, úroková sazba dle smlouvy 23,72 % ročně (žalobkyně nárokuje v žalobě 23,66 % ročně), dále z odměny za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a z nákladů hotovostního inkasa splátek ve výši 6 000 Kč, kdy tento souhrnný poplatek včetně jeho dílčích částí je vepsán na první straně smlouvy v příslušných kolonkách, a to zjevně a srozumitelně, s tím, že současně je uvedena i celková částka k úhradě 26 100 Kč, je uvedené ujednání souladné s dobrými mravy, a proto soud v této části žalobě vyhověl.

Sjednaný smluvní úrok ve výši 23,72 % ročně i žalobkyní nárokovaný nižší 23,66 % ročně z částky 11 513,26 Kč (původní jistiny 15 000 Kč) je odpovídající citované judikatuře, a proto soud žalobě v této části vyhověl.

Mezi ujednání týkající se placení odškodného spotřebitelem, který neplní svůj závazek, se řadí smluvní úrok z prodlení, jednorázová smluvní pokuta, smluvní pokuta vyjádřená v závislosti na délce porušování závazku a rovněž poplatky za upomínku. Tyto žalobkyně nenárokuje.

Konečně účastnice požadují po žalované placení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení o. z. ve spojení s  prováděcího , ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené, soud proto žalobě v této části vyhověl.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal účastnicím, jež byly v řízení zcela úspěšné, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 850 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Tachově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, mohou se účastnice domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.