Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
9 C 178/2020-46
Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Tupou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 655 084,86 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 655 084,86 Kč spolu s úrokem 14,9 % ročně z částky 576 823,32 Kč za dobu od 8. 10. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 576 823,32 Kč za dobu od 8. 10. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 23 410 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 655 084,86 Kč spolu s úrokem 14,9 % ročně z částky 576 823,32 Kč za dobu od 8. 10. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 576 823,32 Kč za dobu od 8. 10. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 23 410 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 7. 10. 2020 domáhala vůči žalovanému vydání rozhodnutí, kterým by mu soudu uložil povinnost zaplatit částku uvedenou v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi žalobkyní a žalovaným po řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného byla dne datum uzavřena smlouva nazvaná
jako Smlouva o úvěru (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému účelový úvěr na splacení konsolidovaných dluhů žalovaného u žalobkyně z dříve poskytnutého úvěru č. bankovní účet, ve formě možnosti čerpání finančních prostředků až do výše 600 000 Kč s tím, že případný přebytek, mohl být žalovaným použit bez sledování účelu. Úvěr byl dne 21. 2. 2018 vyčerpán v plné výši, a to tak, že částkou 502 960,09 Kč byl uhrazen původní závazek žalovaného, tj. úvěr číslo zbývající finanční prostředky ve výši 97 039,91 Kč byly převedeny na bankovní účet specifikovaný ve smlouvě. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši 14,9 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách po 9 716 Kč, počínaje 15. 3. 2018. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil sjednané podmínky, využila žalobkyně svého smluvního oprávnění a úvěr ke dni 28. 3. 2020 zesplatnila. Ke dni podání žaloby činil dluh žalovaného vůči žalobkyni celkem 655 084,86 Kč a sestával z dlužné jistiny ve výši 576 823,32 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 14,9 % ročně z částky 576 823,32 Kč za dobu od 29. 3. 2020 do 7. 10. 2020 v celkové částce 46 076,60 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částek jistiny po splatnosti za dobu od 15. 2. 2020 do 7. 10. 2020 v celkové výši 31 284,94 Kč a neuhrazených nákladů spojených s prodlením za dobu od 24. 2. 2020 do 27. 3. 2020 v celkové výši 900 Kč. Žalovaný ani přes výzvu žalobkyně dosud dlužnou částku neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
2. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) rozhodl soud bez nařízení jednání.
3. Povinnost ve smyslu § 101 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tvrdit a prokázat skutečnosti vyvracející oprávněnost nároku uplatněného žalobkyní v žalobě ležela na žalovaném, který však tuto povinnost nesplnil. Za této procesní pasivity žalovaného, který ani v žádném směru nevyvracel žalobní tvrzení, vycházel soud z tvrzení žalobkyně, korespondujícího s listinnými důkazy a zjistil skutkový stav spočívající v tom, že dne datum byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva nazvaná jako Smlouva o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši až 600 000 Kč, z čehož částka 507 990 Kč měla být použita na úhradu konsolidovaných dluhů žalovaného vůči žalobkyni a zbylá částka mohla být použita dle uvážení žalovaného. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr včetně sjednaného úroku ve výši 14,9 % ročně uhradit v pravidelných měsíčních splátkách po 9 716 Kč měsíčně, počínaje 15. 3. 2018. Z transakční historie k úvěrovému účtu číslo bankovní účet má soud za prokázané, že žalobkyně úvěr vyplatila v plné výši dne 21. 2. 2018. Z čl. 5 . Ceníku žalobkyně, který je nedílnou součástí předmětné smlouvy má soud za prokázané, že v případě nedodržení smluvních podmínek byla žalobkyně oprávněna účtovat náklady spojené s prodlením vždy k 10., 40. a 70. dni v prodlení ve výši 300 Kč, 900 Kč a 900 Kč. Z transakční historie ke shora uvedenému úvěrovému účtu má soud za prokázané, že žalobkyně naúčtovala žalovanému náklady spojené s prodlením ve výši 300 Kč dne 25. 3. 2019, ve výši 300 dne 27. 6. 2019, ve výši 300 Kč dne 26. 12. 2019
a ve výši 900 Kč dne 24. 2. 2020. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni 28. 3. 2020. Žalovaný dosud neuhradil dlužnou jistinu ve výši 576 823,32 Kč, kapitalizované úroky ve výši 14,9 % ročně z částky 576 823,32 Kč za dobu od 29. 3. 2020 do 7. 10. 2020 v celkové částce 46 076,60 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částek jistiny po splatnosti za dobu od 15. 2. 2020 do 7. 10. 2020 v celkové výši 31 284,94 Kč a neuhrazené náklady spojené s prodlením za dobu od 24. 2. 2020 do 27. 3. 2020 v celkové výši 900 Kč. Žalovaný ani přes výzvu žalobkyně dosud dlužnou částku neuhradil.
4. Vzniklý právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku ,
(dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující (zde žalobkyně) zavazuje, že úvěrovanému (zde žalovaný) poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V uvedeném rozsahu však žalovaný této povinnosti nedostál. Žalovaný se dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném od prvního dne prodlení, tedy ode dne následujícího po splatnosti dluhu, úrok z prodlení dle § 1968 a násl. o. z.; výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala. Povinnost žalovaného k úhradě nákladů spojených s prodlením ve výši 900 Kč vyplývá z ujednání smlouvy o úvěru ve spojení s Ceníkem žalobkyně. Žalovaný dosud ničeho neuhradil, a to ani přes písemné upomínky s výzvou k plnění adresované mu žalobkyní. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu a žalobě zcela vyhověl.
5. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l o. s. ř. o. s. ř. vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení, a to soudního poplatku 23 110 Kč a paušální náhrady nákladů řízení dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. , o stanovení výše paušální náhrady (dále jen„ PN“) za 1 úkon (žalobu) po 300 Kč, neboť v daném případě, podle § 1 PN, byla žalobkyně účastníkem, jenž nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o. a. ř. a který nedoložil výši hotových výdajů svých či jiného svého zástupce.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Chebu.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může
se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.