Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 C 219/2020-52

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Tomanem ve věci žalobkyně údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalovanému údaje o účastníkovi, o zaplacení 5 700 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žaloba, jíž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení 5 700 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, jíž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení 5 700 Kč s příslušenstvím, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Předmětem řízení v této věci byl dluh vzniklý nesplacením úvěru podle smlouvy č. anonymizováno uzavřené dne 23. 1. 2018 mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, právnická osoba Žalovaná částka představuje co do 3 800 Kč jistinu a co do 1 900 Kč smluvní pokutu.

Po provedeném dokazování mohl soud pouze uzavřít, že žalobkyně (a její právní předchůdkyně – pohledávka byla žalobkyni postoupena) disponuje osobními údaji žalovaného, právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému adresovala oznámení o postoupení pohledávky, zástupce žalobkyně žalovanému adresoval výzvu k plnění a konečně že dne 24. 1. 2018 bylo z účtu právní předchůdkyně žalobkyně poukázáno 3 800 Kč na účet č. bankovní účet.

Ohledně tvrzené registrace žalovaného na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně a uzavření smlouvy o úvěru soud dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla své břemeno důkazní ( , , ve znění pozdějších předpisů (dále již jen„ “)), aniž o této skutečnosti mohla být řádně poučena ve smyslu , neboť se z nařízeného jednání omluvila. Žalobkyně se omezila na předložení y nazvané smlouva o úvěru, která sice obsahuje osobní údaje žalovaného (jméno, příjmení, rodné číslo a adresu), avšak neobsahuje vlastnoruční či zaručený elektronický podpis a není tudíž zřejmé, zda osoba, se kterou právní předchůdkyně žalobkyně komunikovala (zda vůbec s někým komunikovala, neboť žalobkyně nepředložila žádný doklad o tom, že by se kdokoli na internetových stránkách její právní předchůdkyně registroval), je právě žalovaný v této věci. Stejně tak žalobkyně neunesla své břemeno důkazní o tom, že její právní předchůdkyně žalovanému reálně poskytla částku 3 800 Kč, neboť z žádného z provedených důkazů nevyplývá, že majitelem účtu č. bankovní účet je právě žalovaný v této věci.

I pokud by v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně prostřednictvím prostředků komunikace na dálku skutečně jednala se žalovaným (což prokázáno nebylo), bylo by nutno na projednávaný případ aplikovat ustanovení , o spotřebitelském úvěru (dále již jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť by se jednalo o úvěr poskytovaný spotřebiteli ( zákona o spotřebitelském úvěru).

Z § 104 zákona o spotřebitelském úvěru se podává, že smlouva, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu. Písemná forma je dodržena vždy, pokud umožňuje zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila ( , , ve znění pozdějších předpisů – dále již jen„ o. z.“ a , 2 o. z.). To by však nebyl tento případ, neboť ke sjednání smlouvy mělo dojít prostřednictvím prostředků komunikace na dálku registrací na internetové doméně právní předchůdkyně žalobkyně. Tato forma přitom nesplňuje požadavek na jednoznačnou identifikaci osoby, která smlouvu sjednává, neboť se tak děje (mimo jiné) bez uznávaného elektronického podpisu, resp. jiného jednoznačného identifikátoru v rámci uceleného systému zabezpečených internetových stránek. Nutno tudíž uzavřít, že v projednávaném případě smlouva, v níž měl být sjednán spotřebitelský úvěr, trpí nedostatkem písemné formy. V zákona o spotřebitelském úvěru je dále uvedeno, že nesplnění písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy. Zákon se zde přitom odchyluje od obecné úpravy stanovící, že právní úkon, který není učiněn ve formě stanovené zákonem, je neplatný ( o. z.), neboť v případě smlouvy o spotřebitelském úvěru by sankce neplatnosti dopadla nepřiměřeně tvrdě na spotřebitele, který by tím ztratil výhodu splátek, a mohl by se tak dostat do obtížně řešitelné situace, když prostředky z úvěru již zpravidla použil a nemá možnost je bezprostředně splatit v celé výši – kdyby měl tyto prostředky k dispozici, patrně by úvěru vůbec nevyužil. Toto ustanovení je tudíž nutno vykládat v souladu s obecnými principy ochrany spotřebitele, tak, že nedostatek písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy, pouze pokud by neplatnost způsobila zhoršení postavení spotřebitele, neboť požadavek písemné formy smlouvy je jednou z forem ochrany spotřebitele, jelikož smlouva v písemné formě zaručuje uchování pro spotřebitele nezbytných údajů, týkajících se splácení poskytnutých prostředků, kontaktních údajů věřitele, údajů o době trvaní úvěru, úrokové sazbě, výši splátek a dalších. V projednávaném případě, dle v žalobě tvrzené smlouvy, měly být poskytnuté peněžní prostředky vráceny jednorázově, nikoli tedy ve splátkách a sankce neplatnosti smlouvy tak zhoršení postavení spotřebitele nezpůsobí.

S přihlédnutím ke shora vyloženým specifikům daného případu považuje soud za nezbytné s nedodržením písemné formy smlouvy, v souladu s principy ochrany spotřebitele, spojit sankci absolutní neplatnosti dle § 582 odst. 1 o. z. Pokud by tak neučinil, pozbylo by ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, týkající se stanovené formy, svého významu. Pro nadbytečnost se již soud nezabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala schopnost osoby s níž měl být spotřebitelský úvěr sjednáván tento spotřebitelský úvěr splácet (§ 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).

Jelikož žalobkyně neprokázala uzavření smlouvy o úvěru, ani že by její právní předchůdkyně žalovanému poskytla tvrzené 3 800 Kč, nezbylo soudu, než žalobu v celém rozsahu zamítnout.

O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí ( ). V daném případě byl úspěšným účastníkem žalovaný a náleželo by mu tudíž právo na náhradu nákladů řízení ( ). Žalovanému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, proto soud právo na jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníků.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).