Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
35 C 3/2021-24
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Viktorem Smolíkem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 5 955 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 5 955 Kč s úrokem z prodlení v částce 1 257,87 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 511,03 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení úroku v částce 3 717,80 Kč a úroku ve výši 23,66 % ročně z částky 4 511,03 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 476,48 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 5 955 Kč s úrokem z prodlení v částce 1 257,87 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 511,03 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení úroku v částce 3 717,80 Kč a úroku ve výši 23,66 % ročně z částky 4 511,03 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 476,48 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Soud posuzoval žalobu, kterou se žalobce domáhal předmětné částky s tím, že žalovaná a právnická osoba anonymizována tři slova, IČO (dále jen„ věřitel“), uzavřeli smlouvu o půjčce číslo ze dne 21. 5. 2015, na základě které byla žalované poskytnuta částka 10 000 Kč, kterou se zavázala vrátit spolu s úrokem 1 400 Kč, poplatkem za administrativní činnost 2 000 Kč, inkasním poplatkem 4 000 Kč a pojištěním 290 Kč v 58 týdenních splátkách po 305 Kč. Žalovaná však nehradila řádně a včas, takže předmětnou pohledávku nabyl předchůdce žalobce na základě fúze s věřitelem dne 30. 9. 2016, který pohledávku postoupil na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019.
Soud rozhodl bez nařízení jednání, neboť strany s tímto postupem vyslovily souhlas (§ 115a a 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ).
Po provedeném dokazování má soud za to, že věřitel a žalovaná, poté, co věřitel zkoumal schopnost žalované dluh řádně splnit, uzavřeli dne 21. 5. 2015 smlouvu o půjčce číslo na základě které byla žalované poskytnuta částka 10 000 Kč, kterou se zavázala vrátit spolu s pevným úrokem 1 400 Kč, poplatkem za administrativní činnost 2 000 Kč, inkasním poplatkem 4 000 Kč a pojištěním 290 Kč v 58 týdenních splátkách po 305 Kč. Žalovaná však nehradila řádně a včas. Na základě fúze ze dne 30. 9. 2016 nabyl pohledávku předchůdce žalobce, který pohledávku postoupil na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019. Ke dni postoupení činil dluh částku 5 955 Kč, který se sestával z dlužné jistiny 4 511,03 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso 1 346,35 Kč a dlužného poplatku za pojištění ve výši 97,62 Kč. Žalovaná přes výzvu ničeho neuhradila.
Soud posoudil nárok dle § 2390 a násl. o. z. ve spojení se zákonem č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, jako smlouvu o zápůjčce. Zatímco žalobce (respektive věřitel jako jeho předchůdce) plnil řádně, žalovaná nikoliv a dostala se do prodlení. Soud jí proto uložil uhradit dlužnou částku spolu se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 o. s. ř. o. s. ř.
Soud následně zamítl žalobcem uplatněný nárok na zaplacení úroku 23,66 % ročně od 1. 7. 2016 (den následující po dni splatnosti poslední splátky) do zaplacení, který částečně kapitalizoval ke dni postoupení pohledávky, neboť účastníci smlouvy si sjednali úrok pevnou částkou 1 400 Kč, nikoliv procentem, jak tvrdil žalobce. Žalobci tak nevznikl nárok na uhrazení tohoto následného úroku a soud jej proto zamítl.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 476,48 Kč, přičemž tato částka představuje 32 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 66 % a úspěchu žalované v rozsahu 34 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 955 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho výkonu návrhem na nařízení exekuce.