Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 18/2021-30

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, podle které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku částka,

s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem ve výši anonymizováno ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, podle které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši [anonymizováno] ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, právnická osoba, IČO (dále jen„ Původní věřitel“), smlouvu o zápůjčce dne datum, číslo na jejímž základě Původní věřitel poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaný (Zákazník) se smlouvou zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky společně se souhrnným poplatkem částka, který představoval součet kapitalizovaných úroků ve výši částka, odměnu za zpracování a doručení ve výši částka a částku za administrativní činnost ve výši částka, celkem 45 týdenními splátkami po částka. Žalovaný uhradil na svůj dluh částku

ve výši částka. Původnímu věřiteli vzniklo marným uplynutím 30ti denní lhůty pro úhradu poslední splátky právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky ve výši částka, kterou činila jistina ve výši částka a dlužný poplatek ve výši částka. Dále věřitel požaduje zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, úroku ve výši anonymizováno ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do zaplacení, úroku z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do zaplacení.

2. Žalovaný převzal peníze v hotovosti při podpisu uvedené smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Původní věřitel postoupil s účinností ke dni datum své pohledávky za žalovanou na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek

ze dne datum. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno, žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne datum,

ani na základě této výzvy žalovaná nereagovala a zůstala dlužna žalovanou částku.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. Ze smlouvy o půjčce číslo soud zjistil, že byla uzavřena dne datum mezi právní předchůdkyní žalobkyně právnická osoba a žalovaným jako zákazníkem. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy. Zákazník si zvolil hotovostní režim splátek, s tím, že původní věřitel poskytuje úvěr v částce částka,

a že Zákazník se zavazuje zaplatit věřiteli za tuto zápůjčku poplatek v částce částka, který představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši částka, odměnu za zpracování a doručení ve výši částka a částku za administrativní činnost ve výši částka, a že celková dlužná částka, kterou je Zákazník na základě této smlouvy povinen zaplatit činí částka. Zákazník se zavázal splatit celkovou dlužnou částku v hotovosti, a to vždy do rukou osoby uvedené v článku 15 smluvních podmínek v 45 týdenních splátkách, přičemž výše každé týdenní splátky od první po předposlední činí částka a poslední činí částka, když první splátku je Zákazník povinen zaplatit 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující týdenní splátku až po předposlední vždy posledního dne dalšího následujícího týdenního období, že poslední splátka je splatná posledního dne dalšího následujícího týdenního období a že Zákazník podpisem této smlouvy potvrzuje, že při uzavření smlouvy v místě jeho bydliště převzal v hotovosti celou výše uvedenou částku zápůjčky.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že byla uzavřena dne datum mezi právnická osoba, jakožto Postupitelem a žalobkyní jako Postupníkem, smlouva o postoupení, podle které přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni. Ta je tak ve věci aktivně věcně legitimována. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno.

6. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě

ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl řádně vyzván k úhradě jeho dluhu před podáním žaloby s tím, že uhradil na tuto smlouvu částku částka.

7. Přípisem zdejšího soudu ze dne datum byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dní

od doručení přípisu prokázala, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalované. Žalobkyně v uvedené lhůtě svá tvrzení ničím nedoložila.

8. Ze shora provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav: dne datum právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v částce částka, což žalovaný svým podpisem potvrdil. Žalovaný měl tuto částku vrátit právní předchůdkyni žalobkyně a zaplatit souhrnný poplatek ve výši částka, a to pravidelnými měsíčními splátkami po částka. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek bylo mezi stranami smlouvy dohodnuto právo právního předchůdkyně žalobkyně na vyrovnání celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaný si svůj závazek řádně a včas neplnil, jelikož na úhradu svého dluhu zaplatil pouze částku částka. Právní předchůdkyně žalobkyně po vzniku práva na zaplacení zbývající části dluhu převedla pohledávku za žalovaným na žalobkyni a tuto skutečnost mu písemně oznámila. Žalovaný na úhradu zbylé části jeho dluhu nezaplatil ničeho ani poté, co k tomu byl právním zástupcem žalobkyně ve výzvě k plnění vyzván.

9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

10. Vzhledem k tomu, že ke sjednání poskytnutí půjčky došlo po 1. 1. 2014, je nutno v souladu s  , , v platném znění, dále jen „o. z.“,

na právní posouzení věci použít úpravu tohoto zákona a dále , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen„ ZoSÚ“, neboť právní jednání uskutečněné mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu až 3 uvedeného zákona

a § 420 a § 1810 a násl. o. z.

11. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

12. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je

po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno,

co měl po právu plnit sám.

14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

15. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

16. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v . Jeho ustanovení pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (či zápůjčku) sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2017, č. j. -53), přičemž k absolutní neplatnosti je soud s odkazem na o. z. povinen přihlížet z úřední povinnosti. V případě absolutní neplatnosti právního jednání pak nepřichází vůbec v úvahu moderace soudem, na rozdíl od případů relativní neplatnosti.

19. Stejně tak v rozhodnutí pod sp. zn. Ústavní soud ČR judikoval, že„ poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z„ objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy…. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“

20. S ohledem na shora uvedené soud posoudil předmětnou smlouvu o zápůjčce, resp. spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou, neboť žalobkyně svá tvrzení ohledně řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného řádně nedoložila. Z předložených příjmů nelze dojít k závěru, že žalovaný byl schopen svůj dluh splácet. Žalovanému jako spotřebiteli byl spotřebitelský úvěr poskytnut, aniž by byly řádně zkoumány jeho příjmy i výdaje. Právní předchůdce žalobkyně tak s odbornou péčí neposoudila úvěruschopnost žalovaného, zda je schopný spotřebitelský úvěr splácet. Z výše citovaného ustanovení ZoSÚ vyplývá,

že poskytovatel spotřebitelského úvěru je vždy povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnuté peněžní prostředky splácet, k tomu je povinen získat od spotřebitele dostatečné informace, případně nahlédnout do příslušných databází. Až v případě,

že s odbornou péčí posoudí, že spotřebitel bude schopen zapůjčené prostředky vrátit, úvěr poskytne, v opačném případě je smlouva neplatná, a to absolutně.

21. Podle odborné literatury uvedené zákonné ustanovení sleduje celou řadu cílů. Kromě ochrany samotného spotřebitele je důležité, aby se věřitelé nepouštěli do nezodpovědného zapůjčování, sekundárně je tak chráněn věřitel před vznikem případných v budoucnu nedobytných pohledávek. Spolu s nimi jsou chráněni i další věřitelé, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky dříve, takže v důsledku případného dalšího zadlužování spotřebitele by mohla být ohrožena jeho schopnost řádně a včas splácet tyto již dříve vzniklé dluhy. Dále je pak chráněna i celá společnost před různými sociopatologickými jevy, které mohou být s neschopností spotřebitele splácet dluhy spojeny jako např. rozpad rodiny, alkoholismus či jiné závislosti, ztráta bydlení, trestná činnost.

22. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené podle § 1879 a násl. o. z. postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, přičemž tuto skutečnost žalovanému písemně oznámila. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována, jelikož žalovaný ani po změně věřitele svého dluhu svůj postoj k vrácení zbylé části bezdůvodného obohacení nezměnil.

23. Jak již bylo výše konstatováno dotčená smlouva o zápůjčce, resp. spotřebitelském úvěru je

s ohledem na skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila podmínky § 9 odst. 1 ZoSÚ, absolutně neplatná. Faktem ovšem je, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v částce částka. Žalovaný však žalobkyni dosud uhradil celkem částku částka, na úkor žalobkyně se tak bezdůvodně neobohatil. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalobkyně byla v řízení zcela neúspěšná

a žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.