Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
14 C 17/2021-13
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Starou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 2 828 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 828 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 628 Kč od 2. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 828 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 628 Kč od 2. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Předmětem řízení je zaplacení částky 2 628 Kč (se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 628 Kč za období od 2. 1. 2020 do zaplacení) jako dlužného pojistného na základě pojistné smlouvy o pojištění vozidla příjmení jméno, registrační značka, která měla být uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným, a dále částky 200 Kč představující poplatek za odeslání upomínky.
Žalovaný se k věci nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. ”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Po zhodnocení listinných důkazů předložených žalobkyní (účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali) soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:
Žalovaný a žalobkyně podepsali dne 12. 3. 2019 pojistnou smlouvu – sdružené pojištění vozidla číslo. Předmětem pojištění bylo vozidlo příjmení jméno, registrační značka. Jako počátek pojištění je ve smlouvě uveden den 12. 3. 2019, jako celkové roční pojistné částka 8 090 Kč, pololetní pojistné ve výši 4 045 Kč. Žalovaný byl upomenut o úhradu dlužné částky upomínkou ze dne 10. 11. 2019 s tím, že pokud neuhradí splatné pojistné, pojistná smlouva zanikne. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, čímž došlo k zániku smlouvy ke dni 31. 12. 2019 a žalovaný o tom byl informován dopisem žalobkyně ze dne 16. 1. 2020. Dále byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky upomínkou ze dne 22. 2. 2020, 16. 6. 2020, přesto dlužnou částku neuhradil a dluží tak žalobkyni za období od 12. 9. 2019 do 31. 12. 2019 jistinu ve výši 2 628 Kč a poplatek za odeslání upomínky ve výši 200 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka dne 23. 10. 2020 na korespondenční adresu uvedenou ve smlouvě, žalovaný však neuhradil nic (žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by žalovanou částku uhradil).
Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
Účastníci platně uzavřeli pojistnou smlouvu podle ustanovení § 3 zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v platném znění (dále jen„ zákon“). Žalovaný jako pojistník se zavázal hradit pojistné ve výši uvedené výše. Žalovaný neuhradil splatné pojistné, a to ani po výzvě; žalobkyně jako pojistitel má proto právo na sjednané pojistné za uvedené období ve výši 2 628 Kč a na náklady spojené se zasláním upomínky ve výši 200 Kč.
Tím, že žalovaný svůj dluh nezaplatil v termínu splatnosti (srov. § 2783 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , dále jen „o. z.“), dostal se dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení, proto soud žalobkyni přiznal úrok z prodlení z dlužné částky v zákonné výši (srov. § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ), a to z částky 691 Kč za období od 2. 1. 2020 do zaplacení.
Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř. o. s. ř. , když neshledal důvody pro její prodloužení.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , podle nějž ve věci zcela úspěšné žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému podle § 14b odst. 1 bodu 1 a odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), náleží za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a návrh ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ advokátního tarifu) odměna ve výši 200 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč. Dále náleží náhrada za daň z přidané hodnoty z částky 900 Kč v sazbě 21 % částka 189 Kč. Náhrada nákladů byla přiznána v obecné lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř. ) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. není třeba tento rozsudek odůvodňovat podrobněji.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se žalobkyně po právní moci rozhodnutí domáhat splnění povinností exekučním návrhem.