Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
15 C 344/2020-27
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka, s úrokem ve výši anonymizováno ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka vzniklým sazbou anonymizováno ročně z částky částka od datum do datum, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], s úrokem ve výši [anonymizováno] ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] vzniklým sazbou [anonymizováno] ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky spolu s příslušenstvím s tím, že žalobkyně uzavřela dne datum s žalovaným smlouvu o povoleném přečerpání, č. anonymizováno bankovní účet, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky až do výše částka, a to formou zvláštního úvěru„ Povolené přečerpání“. Žalovaný úvěr mohl čerpat jednorázově nebo průběžně, přičemž se zavázal, že nepřekročí sjednanou výši, čerpat mohl opakovaně. Žalovaný se zavázal hradit řádně a včas dlužnou jistinu a úroky. Úroková sazba byla sjednána ve výši anonymizováno ročně. Žalovaný využíval povolené překročení finančních prostředků na jeho běžném účtu a řádně plnil podmínky smlouvy, tj. nepřekračoval smluvenou částku a měsíčně připisoval ve prospěch svého běžného účtu určenou částku v průměrné výši 1/4
z povoleného limitu přečerpání pouze do měsíce července 2018, poté byl opakovaně upomínán k obnovení plateb (první výzva zpoplatněna částkou částka, poslední výzva/odstoupení od Smlouvy částkou á částka). Žalovaný ale na výzvy nereagoval doplacením dlužných částek, což vedlo k odstoupení od Smlouvy. Žalobkyně po několikerých výzvách žalovaného, aby doplatil dlužné částky, informovala dopisem ze dne datum
o odstoupení od smlouvy a vyzvala ho k neprodlené úhradě dlužné částky. Před podáním žaloby byl žalovaný písemně vyzván dopisem ze dne datum právním zástupcem žalobkyně k úhradě dlužné částky. Odstoupení od Smlouvy se stalo účinným ke dni
datum. K témuž dni dlužil žalovaný žalobkyni jistinu částka, dlužné poplatky
a pojištění částka, kapitalizovaný úrok z úvěru částka. Příslušenství představuje zákonný úrok z prodlení a úrok ve výši anonymizováno ročně, a to od prvního dne následujícího po zesplatnění úvěru. Po odstoupení od Smlouvy žalovaný svůj dluh dobrovolně nesplnil. Dne datum žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu a navrhla žalovanému splátkový kalendář, žalovaný ale na výzvu vůbec nereagoval a ničeho neuhradil. Ke dni podání žaloby žalovaný dluží žalobkyni částku částka s úrokem ve výši anonymizováno p. a.
z částky částka (jistina úvěru) od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky částka (jistina úvěru + poplatky a pojištění) od datum
do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem země. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (EU) číslo ze dne datum, o příslušnosti
a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť osoba, která má bydliště na území některého členského státu, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. V daném případě byl závazek žalovaného částečně plněn a měl být splněn na území České republiky, a proto může být žalovaný žalován u soudů České republiky a české soudy jsou příslušné k projednání a rozhodnutí
ve věci.
4. Ze smlouvy o povoleném přečerpání č. anonymizováno bankovní účet, smlouvy o vedení účtu
u anonymizováno č. anonymizováno, všeobecných podmínek pro povolené přečerpání (kontokorent) pro fyzické osoby má soud za prokázané, že žalobkyně jakožto úvěrující banka uzavřela dne datum s žalovaným jako úvěrovaným klientem smlouvu o povoleném přečerpání, na jejímž základě se banka zavázala, že klientovi umožní i opakovaně přečerpat disponibilní zůstatek na jeho bankovním účtu č. bankovní účet. Jednalo se
o neúčelový nezajištěný spotřebitelský úvěr do výše částka. Úroková sazba byla ujednána ve výši anonymizováno ročně. Žalovaný se zavázal úvěr splatit tak, že nejpozději v poslední den sjednané lhůty zajistí dostatečné množství finančních prostředků na uvedeném účtu, aby zůstatek nebyl záporný. Úvěrující banka byla oprávněna si své splatné pohledávky z uzavřené smlouvy strhávat z účtu úvěrovaného klienta a nezaplacené úroky z úvěru se stávaly součástí jistiny úvěru, takže byly úročeny spolu s jistinou. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky úvěrující banky a ceník úvěrující banky.
5. Z výpisu z účtu, odstoupení od smlouvy, má soud za prokázané, že žalovaný využíval povolené překročení finančních prostředků na jeho běžném účtu a řádně plnil podmínky smlouvy, tj. nepřekračoval smluvenou částku a měsíčně připisoval ve prospěch svého běžného účtu určenou částku v průměrné výši 1/4 z povoleného limitu přečerpání pouze
do měsíce července 2018, poté byl opakovaně upomínán k obnovení plateb (první výzva zpoplatněna částkou částka, poslední výzva/odstoupení od Smlouvy částkou á částka). Žalovaný ale na výzvy nereagoval doplacením dlužných částek, což vedlo k odstoupení
od Smlouvy. Žalobkyně po několikerých výzvách žalovaného, aby doplatil dlužné částky, informovala dopisem ze dne datum o odstoupení od smlouvy a vyzvala ho k neprodlené úhradě dlužné částky. Před podáním žaloby byl žalovaný písemně vyzván dopisem ze dne
datum právním zástupcem žalobkyně k úhradě dlužné částky. Odstoupení od Smlouvy se stalo účinným ke dni datum. K témuž dni dlužil žalovaný žalobkyni jistinu částka, dlužné poplatky a pojištění částka, kapitalizovaný úrok z úvěru částka. Příslušenství představuje zákonný úrok z prodlení a úrok ve výši anonymizováno ročně, a to od prvního dne následujícího po zesplatnění úvěru. Po odstoupení od Smlouvy žalovaný svůj dluh dobrovolně nesplnil. Ke dni podání žaloby žalovaný dluží žalobkyni částku číslo
s úrokem ve výši 18,90% p.a. z částky částka (jistina úvěru) od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky částka (jistina úvěru + poplatky a pojištění) od datum do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka.
6. Z upomínky ze dne datum má soud za prokázané, že dne datum žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu a navrhla žalovanému splátkový kalendář, žalovaný ale
na výzvu vůbec nereagoval a ničeho neuhradil.
7. Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil podle Římské úmluvy o právu použitelném pro smluvní závazky číslo, které se na vztahy mezi členskými státy, jimiž Česká republika i země jsou, použijí přednostně. Podle čl. 3 odst. 1 t se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Smluvní strany si však rozhodné právo pro svůj závazkový vztah nezvolily. Soud proto aplikoval právo České republiky podle čl. 4 odst. 2 této úmluvy, jelikož smlouva nejúžeji souvisí se zemí, v níž má strana, která je povinna plnit předmět smlouvy, v době uzavření smlouvy obvyklé bydliště.
8. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o.z. “), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 2398 odst. 1 o.z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.
10. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
11. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
12. Podle § 1751 o.z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.
13. Podle § 1968 o.z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není
za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
14. Podle § 1969 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.
15. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku
z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16. Na základě uvedených skutečností dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobkyní
a žalovaným vznikl právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o.z.
Na podkladě uzavřené smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky v podobě kontokorentního úvěru až do výše částka, které byl žalovaný oprávněn čerpat, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit
a zaplatit úroky z úvěru ve výši anonymizováno ročně. Žalovaný úvěr čerpal, avšak svoji povinnost nesplnil, když na svém běžném účtu neměl dostatek peněžních prostředků pro splacení poskytnutého úvěru. Jelikož žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po opakovaných výzvách, žalobkyně od smlouvy o úvěru dne datum odstoupila. Žalobkyně prokázala právní důvod i výši dlužné částky a zcela po právu tak nárokovala svou pohledávku za žalovaným. Soud proto rozhodl s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku
I. tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky včetně úroku z úvěru
ve výši 18,90 % ročně, tak i co do zákonného úroku z prodlení, který byl přiznán v souladu
s § 1970 o.z. a jeho výše byla určena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.
18. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o.s.ř. , tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.