Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 211/2020-26

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Martinem Masárem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 3 510 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba o uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 3 510 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 564,67 Kč se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žaloba o uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 3 510 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 564,67 Kč se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

Žalobce se na žalovaném domáhal zaplacení zákonného televizního poplatku ve výši 3 510 Kč podle za držení televizního přijímače, a to za měsíce 4/ 2017 až 6/2018 a 9/2018 až 7/2019, v měsíční výši 135 Kč. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou žádal žalobce také přiznání úroku z prodlení z jednotlivých měsíčních plateb v zákonné výši z dlužné částky do 15. 4. 2020 (tedy ve výši 564,67 Kč).

Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

Soud provedl žalobcem označené důkazy o držení televizního přístroje žalovaným, který byl nazván„ Potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků - Výpis z evidence České pošty -“ a potvrzení České pošty, s. p., že uvedené údaje odpovídají vedeným záznamům v databázi s tím, že údaje poskytnuté poplatníkem jsou převáděny do elektronické podoby a v této formě následně předávány žalobci.

Z provedených důkazů nelze zjistit, ani jakým způsobem byly předmětné informace (o držení televizního přijímače) získány, ani od koho. Nelze přehlédnout, že žalobce nikterak nevysvětluje a neprokazuje, jak a od koho žalobce či jeho zástupce získali informace do databáze, jejíž výstup má prokazovat, že právě žalovaný držel od dubna 2017 televizní přijímač, a dále že nic žalovaného s těmito dokumenty nespojuje (kromě uvedení jeho jména, příjmení, data narození a adresy neznámou osobou/nebo programem. Takovéto důkazy nejsou pro soud dostatečně průkazné, když navíc je soudu známo z jiných projednávaných věcí, že žalobce zařazuje fyzické osoby jako poplatníky do své evidence i zcela bez jejich součinnosti. Tvrzení žalobce, že se žalovaná stala držitelem televizního přijímače, nebylo v řízení prokázáno, stejně jako nebylo prokázáno, že se žalovaná sama přihlásila jako poplatník dne 1. 2. 2008.

Ostatní navržené a provedené důkazy se nikterak nevztahují ke tvrzení žalobce o tom, že žalovaný byl držitelem televizního přijímače, a soud se jimi pro nadbytečnost již nezabývá. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů soud dospěl k závěru, že žalobce neprokázal své tvrzení, že žalovaný držel v žalovaném období televizní přijímač, tedy k uvedené skutečnosti neunesl důkazní břemeno.

Žalobce se na jednání nedostavil. Svou neúčastí na jednání žalobce zmařil poučovací povinnost soudu podle , když až při provádění důkazů na jednání soud zjistil, že žalobce nenavrhl potřebné důkazy k prokázání svých tvrzení o držení televizního přijímače žalovaným, a žalobce si tak zmařil možnost být seznámen s předběžným právním názorem soudu vyplývajícím z provedeného dokazování (viz např. usnesení ústavního soudu sp. zn. či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. ).

Z výše uvedeného důvodu soudu nezbylo než žalobu zamítnout pro neprokázání žalobních tvrzení žalobcem, který nesl důkazní břemeno.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení a contrario, neboť žalovaný měl plný úspěch ve věci, avšak žádné náklady mu nevznikly, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.