Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
36 C 175/2020-82
Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Martinem Havlíkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení, LL.M.
sídlem adresa
o zaplacení 9 135 Kč s příslušenstvím
takto:
I.) Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 9 135 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z dlužné částky 9 135 Kč jdoucím od 8. 7. 2019 do zaplacení, se zamítá.
II.) Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 10 245,07 Kč k rukám zástupce žalované příjmení jméno příjmení příjmení, anonymizována dvě slova, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I.) Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 9 135 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z dlužné částky 9 135 Kč jdoucím od 8. 7. 2019 do zaplacení, se zamítá. II.) Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 10 245,07 Kč k rukám zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1.) Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 9 135 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem či provozovatelem motorového vozidla, když toto je provozováno bez pojištění odpovědnosti v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Žalobkyně zjistila, že žalovaná je evidována jako provozovatel motorového vozidla anonymizováno, registrační značka, název práv. osoby s tím, že toto vozidlo je evidováno v Centrálním registru vozidel jako provozované. Toto vozidlo bylo v době od datum do datum bez sjednaného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení částky v součtu odpovídající denní sazbě 93 Kč za celkem 95 dní, tedy částky ve výši 8 835 Kč a částky ve výši 300 Kč, představující náklady na jeho uplatnění, celkem tedy 9 135 Kč. Žalobkyně zaslala žalované výzvu k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne 7. 7. 2019, žalovaná však neuhradila ničeho, a to ani v návaznosti na předžalobní výzvu ze dne 21. 2. 2020.
2.) Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhla, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že nikdy nebyla a není vlastníkem ani provozovatelem předmětného vozidla.
3.) K vyjádření žalované uvedla žalobkyně, že při zjišťování údajů o vozidle vychází z ust. § 15 odst. 1 až 3 zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále též jen„ zákon“) s tím, že ve výpisu její databáze je uveden údaj o provozování vozidla a jeho vlastnostech odpovídající žalobním tvrzením. Žalobkyně obdržela informaci od předchozího vlastníka vozidla p. celé jméno svědka, že vozidlo bylo převedeno kupní smlouvou ze dne 31. 7. 2018 na žalovanou, a tudíž je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni dlužnou částku. Za žalovanou jednal při podpisu kupní smlouvy její jednatel p. jméno příjmení.
4.) Žalovaná nesouhlasila s tvrzeními žalobkyně ohledně vlastnictví vozidla, kdy zpochybnila, že by kupní smlouvu kdy uzavřela s tím, že v době uzavření kupní smlouvy byl jediným společníkem p. jméno příjmení, který však smlouvu s p. celé jméno svědka nikdy neuzavíral.
5.) Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně vyzvala žalovanou výzvou ze dne 23. 5. 2019 k úhradě částky 9 135 Kč z důvodu neuzavřeného povinného ručení k vozidlu registrační značka, název práv. osoby, osobní automobil s objemem válců nad 2 500 cm3. Následně byla žalovaná upomínkou ze dne 1. 8. 2019 upomínána k uhrazení dlužné částky. Upomínkou ze dne 26. 9. 2019 byla žalovaná žalobkyní opakovaně upomínána k zaplacení dlužné částky s upozorněním, že pokud nedojde k dobrovolné úhradě, bude věc řešena soudní cestou. Předžalobní upomínkou ze dne 21. 2. 2020 byla žalovaná upomínána k zaplacení dlužné částky zástupcem žalobkyně. Z výpisu z OR žalované vyplývá, že jednatele žalované je od 7. 3. 2014 p. jméno příjmení. Z výpisu z registru silničních vozidel MMP ze dne 10. 6. 2020 bylo zjištěno, že žalovaná je evidována jako vlastník a provozovatel vozidla registrační značka, žádná jiná vozidla nejsou u ní evidována. Z výpisu z registru silničních vozidel MMP ze dne 20. 7. 2020 bylo zjištěno, že jako vlastník a provozovatel vozidla Jaguar X-TYPE, registrační značka, název práv. osoby je v registru od 25. 3. 2002 dosud evidován p. celé jméno svědka. Ze sdělení anonymizována dvě slova ze dne 18. 8. 2020 bylo zjištěno, že pojištění k předmětnému vozidlu uzavřené na osobu svědka p. celé jméno svědka bylo ke dni 6. 8. 2018 stornováno z důvodu změny vlastníka. Z předložené kupní smlouvy ze dne 31. 7. 2018 bylo zjištěno, že touto kupní smlouvou měl převést p. celé jméno svědka vlastnické právo k vozidlu anonymizována dvě slova, registrační značka, název práv. osoby na žalovanou, za kterou měl při podpisu smlouvy jednat p. jméno příjmení. Svědek p. celé jméno svědka v rámci své svědecké výpovědi při ústním jednání, u kterého byl přítomen jednatel žalované p. jméno příjmení, k dotazu soudu uvedl, že kupní smlouvu s touto osobou – přítomným jednatele p. jméno příjmení neuzavřel. K uzavření smlouvy došlo tak, že svědek podal inzerát, na který zareagovala osoba vystupující pod jménem jméno příjmení za anonymizována dvě slova, který následně přijel ke svědkovi domů, kde se mu prokázal občanským průkazem s tím, že IČO žalované společnosti mu tato osoba nadiktovala, kupní cenu ve výši 35 000 Kč mu zaplatil na místě a následně si vozidlo odvezl. Svědek nevěděl o tom, že by si měl pohlídat přepis vozidla v registru, přičemž následně telefonicky kontaktoval osobu, se kterou smlouvu podepsal, aby došlo k přepisu vlastníka v registrech s tím, že jej tato osoba vyzvala k zaslání velkého technického průkazu, což svědek učinil, kdy velký TP zaslal na adresu žalované, avšak zásilka se mu vrátila jako nevyzvednutá. Telefonní kontakt na tuto osobu již nemá. Smlouvu však s při soudním jednání přítomným jednatele p. jméno příjmení neuzavřel – tohoto v minulosti nikdy neviděl, mělo jít o jinou osobu, která se jako p. jméno příjmení představila a prokázala občanským průkazem. Jednání o kupní smlouvě byla přítomna jeho přítelkyně jméno příjmení. K návrhu žalované byla jako svědek vyslechnuta svědkyně jméno příjmení, která potvrdila svědeckou výpověď p. celé jméno svědka a vyloučila, že by kupní smlouvu na vozidlo podepisoval její přítel s při jednání přítomným jednatele žalované, ke kterému uvedla, že tuto osobu (jednatele žalované) nikdy v minulosti neviděla. Nicméně svědkyně opakovaně volala osobě, se kterou její přítel uzavřel kupní smlouvu s tím, že by měla mít stále jeho telefonní číslo. Svědkyně rovněž popsala osobu, se kterou její přítel uzavřel kupní smlouvu, kdy se mělo jednat o osobu vzrůstu 175 – 180 cm, silnější postavy s tmavými vlasy, s brýlemi, tedy osobu zcela odlišnou od jednatele žalované. Svědkyně potvrdila, že tato osoba se prokázala občanským průkazem a následně diktovala IČO žalované společnosti.
6.) Po poučení dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , aby žalobkyně prokázala svá tvrzení, že žalovaná byla vlastníkem či provozovatelem předmětného vozidla, žalobkyně neměla dalších důkazních návrhů.
7.) Podle § 3 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak.
8.) Podle § 4 shora uvedeného zákona, Vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno (odst. 1). (3) Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3). Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odst. 4). Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (odst. 5). Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla (odst. 6).
9.) Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala svá tvrzení ohledně toho, že žalovaná byla v předmětném období, za které se domáhá žalované částky, vlastníkem či provozovatelem předmětného vozidla ve smyslu ust. § 4 citovaného zákona, pročež soud žalobu pro neunesení břemeno důkazního zamítl. V řízení bylo bez větších pochybností prokázáno, že žalovaná nikdy v minulosti nenabyla vlastnické právo k předmětnému vozidlu, když svědci vyloučili, že by předmětného dne, kdy mělo dojít k podpisu kupní smlouvy, jednali s jednatele žalované p. jméno příjmení, který měl dle předložené kupní smlouvy, smlouvu s p. celé jméno svědka uzavřít. Žalobkyně následně na poučení soudu dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. nereagovala a nenavrhla žádných dalších důkazů k prokázání jejích tvrzení ohledně té skutečnosti, že žalovaná byla v předmětném období vlastníkem vozidla. Za takovéhoto stavu tedy soud žalobu zamítl pro neunesení důkazního břemene ohledně prokázání té skutečnosti, že žalovaná byla v předmětném období vlastníkem či provozovatelem předmětného vozidla.
10.) O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. , dle kterého platí, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaná v řízení zastoupená advokátem byla ve věci zcela úspěšná a náleží jí tudíž právo na náhradu nákladů řízení sestávající dle ust. § 137 o. s. ř. o. s. ř. z odměny jejího zástupce, režijních paušálů, cestovného, náhrady za promeškaný čas a DPH ve výši 21 %, jíž je zástupce žalované plátcem. Při určení výše odměny za zastupování žalované po zrušení vyhl. číslo Sb, ve znění pozdějších předpisů, tj. zvláštního předpisu, který by měl být pro tento účel aplikován podle ust. § 151 odst. 2 věta prvá o.s.ř. , nálezem Ústavního soudu vyhlášeným ve Sbírce zákonů dne 7. 5. 2013 pod č. 116/2013 Sb. soud postupoval v souladu s druhou větou citovaného ustanovení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů o mimosmluvní odměně (dále jen„ advokátní tarif“). Žalované její zástupce v řízení poskytl celkem čtyři úkony právní služby vymezené v § 11 advokátního tarifu (1 x příprava a převzetí, 2 x písemné podání ve věci ze dne 29. 6. 2020 a 24. 11. 2020 a 1 x účast na soudním jednání dne anonymizováno číslo) za každý z nich jí náleží podle předmětu řízení a ust. § 7 bod 4 advokátního tarifu mimosmluvní odměna za zastupování ve výši 1 500 Kč. Zástupci žalované dále v řízení vznikly hotové výdaje a to v paušální výši 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu za každý úkon právní služby. Dle ust. § 13 odst. 1 advokátního tarifu je nutno do nákladů řízení žalované připočíst dále i cestovné zástupce žalované na trase obec – obec – obec při vzdálenosti 180 km za použití osobního automobilu se spotřebou 5,5 l na 100 km, při vyhláškové ceně paliva Natural 95 27,80 Kč a sazbě základní náhrady ve výši 4,40 Kč za km, tedy cestovné v celkové výši 1 067 Kč; rovněž soud zahrnul k návrhu žalované do nákladů řízení i náhradu za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu za 2 požadované půlhodiny po 100 Kč, celkem tedy 200 Kč. Celkové náklady řízení představují částku 8 467 Kč. Spolu s daní z přidané hodnoty ve výši 1 778,07 Kč činí náklady řízení žalované celkem 10 245,07 Kč, v této výši je soud proto žalobkyni uložil nahradit žalované. Náklady řízení je žalobkyně dle ust. § 149 o. s. ř. o. s. ř. povinna nahradit k rukám zástupce žalované. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem, soud stanovil ke splnění povinností běžnou třídenní lhůtu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li povinný povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.