Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
10 C 181/2020-28
Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Kotouček Mikoláškovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části o zaplacení částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části o zaplacení [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu neuhrazeného revolvingového úvěru. Dne datum žalobkyně uzavřela s žalovaným prostřednictvím elektronických prostředků smlouvu o revolvingovém úvěru číslo na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnut žalovanému v jeho prospěch peněžní prostředky do stanoveného limitu. Žalovaný poskytl k ověření totožnosti kopii svého občanského průkazu. Žalobkyně poskytla žalovanému na jeho žádost peněžní prostředky v celkové výši částka. Žalovaný se zavázal uhradit do konce každého kalendářního měsíce minimální splátku ve výši 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce. Žalovaný měl právo splatit kdykoli i částku vyšší než byla stanovena minimální splátka. Žalobkyně zasílala žalovanému každý kalendářní měsíc výpis z revolvingového úvěru, na němž uváděla aktuální výši dluhu, výši minimální splátky a datum splatnosti. Žalovaný byl dále povinen uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru. Celkem tak byl žalovaný povinen uhradit částku částka (20 % z jistiny částka). Tento poplatek si žalobkyně účtovala na pokrytí nákladů souvisejících zejména se zpracováním, vyhodnocením, přijetím a schválením žádosti o čerpání úvěru a zajištěním zdrojů peněžních prostředků. Poplatek za čerpání úvěru se ke konci každého kalendářního měsíce stal součástí jistiny dluhu žalovaného. Dále si smluvní strany dojednaly, že bude žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků, které mu byly poskytnuty, úrok ve výši 20 % měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení. Dále si smluvní strany ujednaly, že v případě, že se stane celý dluh splatný podle čl. 6 smlouvy, bude žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok ve výši 15 % ročně místo sjednaného úroku ve výši 20 % měsíčně. Úroky se ke konci každého kalendářního měsíce staly součástí jistiny dluhu žalovaného. Celkovou výši součtu úroků vyčíslila žalobkyně na částku částka. Dále si smluvní strany ujednaly, že v případě prodlení žalovaného se splacením dluhu, bude povinen hradit úrok z prodlení v zákonné výši. Smluvní strany si také sjednaly pro případ, že by byl žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, smluvní pokutu ve výši částka za každý započatý kalendářní měsíc prodlení. Nárok na smluvní pokutu vznikl po dobu prvních 3 měsíců prodlení žalovaného a činí částku částka. Žalovaný na svůj dluh uhradil částku částka, přičemž žalobkyně započítávala úhrady žalovaným v následujícím pořadí: smluvní pokuty, úroky z prodlení, náklady spojené s uplatněním pohledávky, úroky z úvěru, poplatky za čerpání úvěru, jistina úvěru. Žalovaný nesplatil dlužnou částku v době splatnosti a byl tak od datum v prodlení. Žalobkyně si tak nárokovala částku částka spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu výzvou ze dne datum.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání soudu se pak žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl k jednání řádně předvolán. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Žalobkyně se z jednání řádně omluvila a vyjádřila souhlas s rozhodnutím soudu ve věci v její nepřítomnosti.
3. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru číslo má soud za prokázané, že smlouva měla být uzavřena datum, a na jejím základě měl být žalovanému poskytnut úvěrový rámec částka, výše prvního čerpání činila maximálně částka a jako účet žalovaného pro čerpání úvěru byl uveden účet č. bankovní účet. Úvěr byl splatný v měsíčních splátkách, přičemž minimální splátka činila dle čl. 4 bod 4.1. 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce; nejméně však částka Smluvní strany si v čl. 5 bod 5. 1. sjednaly poplatek za čerpání ve výši 20 % z daného čerpání, v čl. 6 bod 6.1. smluvní úrok 20 % měsíčně (v případě zesplatnění úvěru dle bodu 6.5 smlouvy měl být úrok snížen na 15 % ročně), v bodě 6.3. smluvní pokutu ve výši částka za každý započatý měsíc prodlení žalovaného, přičemž nárok na smluvní pokutu vznikal po dobu prvních tří měsíců prodlení. V bodě 6.4 bylo dále sjednáno, že platby žalovaného (pokud žalovaný neurčí jinak) mají být započteny v pořadí: smluvní pokuty, úrok z prodlení, náklady spojené s uplatněním pohledávky, úroky z úvěru, poplatky za čerpání úvěru, jistina úvěru. Dle bodu 6.5 smlouvy měl být úvěr zesplatněn v případě prodlení žalovaného se splácením dluhu nebo jeho části po dobu delší než dva měsíce (úvěr se měl stát celý splatným bez dalšího). K prokázání totožnosti při uzavírání smlouvy o revolvingovém úvěru předložil žalovaný žalobkyni kopii svého číslo obč. průkazu.
4. Z výplatní pásky žalovaného za leden 2019 má soud prokázané, že čistý příjem žalovaného za tento měsíc činil částku částka, po odpočtu stravného bylo žalovanému vyplaceno částka. Z listin y není čitelná výše sjednané mzdy.
5. Z tabulky vyhotovené žalobkyní za účelem posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr (má soud za prokázané, že žalovaný uvedl hrubý příjem ve výši částka, čistý příjem ve výši částka, jako druh bydlení označil pronájem, na obživu uvedl částku částka, vyživované osoby uvedl 2, osobu v domácnosti jednu, náklady na bydlení vyčíslil částkou částka, ostatní náklady vyčíslil částkou částka.
6. Z výpisů z bankovního účtu žalobkyně a z výpisů k revolvingovému úvěru má soud za prokázané, že žalobkyně převedla žalovanému na jím uvedený bankovní účet č. bankovní účet dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka a dne datum částku částka. Z výpisů k revolvingovému účtu pak soud dále zjistil, že žalovaný uhradil celkem částku částka (jednotlivě částky částka, částka, částka, částka, částka, částka a částka). K datum byla žalovanému vyúčtována splátka po splatnosti ve výši částka, k datum ve výši částka, k datum ve výši částka, k datum ve výši částka, k datum ve výši částka, k datum ve výši částka a k datum ve výši částka.
7. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne datum a podacího archu k této výzvě má soud prokázáno, že byl žalovaný výzvou zaslanou dne datum na adresu adresa, upozorněn na prodlení s úhradou závazku ze smlouvy o revolvingovém úvěru číslo ze dne datum a byl vyzván k úhradě dluhu ve výši částka nejpozději do datum na účet žalobkyně.
8. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovaném na základě dohody o revolvingovém úvěru s rámcem částka finanční částku v celkové výši částka. Tato částka byla žalovanému převedena celkem v šesti platbách, přičemž první čerpání finančních prostředků proběhlo dne datum ve výši částka. Žalovaný se ve smlouvě o revolvingovém úvěru zavázal zaplatit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané částky, dále smluvní úrok ve výši 20 % měsíčně, v případě zesplatnění úrok ve výši 15 % ročně a v případě prodlení s úhradou splátek smluvní pokutu v prvních třech měsících prodlení ve výši částka za každý měsíc prodlení. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 1/5 celkové dlužné částky, nejméně však ve výši částka. Žalovaný žalobkyni celkem zaplatil částka
9. Po provedeném dokazování nemá soud za prokázané, že by žalobkyně před uzavřením smlouvy o revolvingovém úvěru s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet a to porovnáním příjmů a výdajů žalovaného a způsobu plnění dosavadních dluhů. Žalobkyně se toliko spokojila s informacemi, které jí žalovaný uvedl, tyto případně porovnala s průměrnými údaji uveřejněnými Českým statistickým úřadem. Žalobkyně ovšem nijak neověřovala, zda jsou údaje uvedené žalovaným pravdivé, přiměřené a případně úplné. Navíc údaje poskytnuté žalovaným jsou na první pohled i vnitřně rozporné, neboť žalovaný uvedl jako druh bydlení pronájem, ale následně vyčíslil náklady na bydlení na částka, přitom náklady na bydlení bývají jednou z nejvyšších pravidelných měsíčních položek, které domácnosti platí. Žalobkyně ověřila toliko jednu výplatu žalovaného, avšak jakkoli neověřila ani základní nezbytné výdaje žalovaného (náklady na bydlení).
10. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení této věci.
11. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , v platném znění (dále jen„ o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
14. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (1) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. (2).
15. Podle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (1) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možnosti spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (2)
16. V souzené věci soud na podkladě provedeného dokazování uzavřel, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného nepostupovala s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že bude žalovaný schopen dostát svým závazkům a splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně vycházela toliko z údajů, které jí žalovaný poskytl, přičemž příjem žalovaného ověřila z jedné výplatní pásky, ale nijak se nezabývala rozpory v údajích, které o sobě žalovaný dále uvedl, tj. že bydlí v pronájmu, ale zároveň má nulové náklady na bydlení, zároveň není ani dostatečně specifikované, na úhradu čeho měly sloužit další žalovaným uvedené výdaje. Žalobce uvedl, že na obživu vynaloží měsíčně částka, zároveň ale uvedl, že vyživuje 2 další osoby. V takovém případě by se částka částka na jídlo a jiné obdobné záležitosti jevila jako značně podhodnocená. Nebylo ani jakkoli rámcově specifikováno, na úhradu čeho slouží částka částka uvedená jako ostatní náklady (zda se jedná o splátky jiných úvěrů, nebo jiné pravidelné platby, např. pojištění, poplatek za telefon apod.). Z údajů, tak jak je o sobě uvedl žalovaný, nelze řádně ověřit, jaká byla finanční situace žalovaného a na co vynakládal finanční prostředky. Žalobkyně navíc při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného zohlednila toliko částku částka, potřebnou k úhradě pravidelné splátky, nicméně tato částka neodpovídá nastavenému finančnímu rámci čerpaného revolvingového úvěru, neboť v případě, že by žalovaný čerpal revolvingový úvěr v plné výši, činila by splátka částku částka (bez započítání dalších souvisejících poplatků. Že byl žalovaný povinen platit splátky mnohem vyšší. Bylo ostatně prokázáno i výpisy k revolvingovému úvěru, když například ve výpisu z datum byla žalovanému vyměřena splátka ve výši částka, tedy více než tři a půl krát vyšší, než s jakou splátkou žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného počítala, k datum byla žalovanému vyměřena splátka ve výši částka, k datum ve výši částka. Z uvedeného příkladu tak je patrné, že splátky byly pravidelně stanoveny v hodnotě několikanásobně vyšší, než s jakou částkou žalobkyně počítala.
17. Bylo na žalobkyni, aby prokázala, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně se však nezúčastnila jednání, omluvila se, a proto ji soud nemohl při jednání vyzvat k doplnění tvrzení, jakož i k předložení důkazů k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a poučit ji podle § 118a odst. 1 ,3 o.s.ř. Taková výzva a poučení je soudem činěna zásadně při ústním jednání a nedostatečná tvrzení nebo neprokázání tvrzených skutečností není důvodem k odročení jednání, a to ani za situace, kdy o to žalobkyně, aniž by se k jednání dostavila, požádá. Zároveň soud uvádí, že žalobkyni vyzýval k doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného usnesením ze dne 7. 12. 2020, č. j. 10 C 181/2020 -12, přičemž již v této výzvě žalobkyni upozornil, že v případě nedoplnění tvrzení a neoznačení důkazů k prokázání toho, jakým způsobem zkoumala úvěruschopnost žalovaného, může mít za následek neúspěch žalobkyně ve věci. Žalobkyně soudu předložila toliko jednu kopii výplatní pásky žalovaného a tabulku s informacemi, které o sobě uvedl žalovaný. příjmení listin y, které by prokazovaly skutečnosti uvedené žalovaným, resp. které by prokazovaly, jaké měl žalovaný skutečné výdaje, žalobkyně nepředložila. Přičemž jak soud zhodnotil výše, z údajů uvedených žalovaným nemohla mít žalobkyně bez důvodných pochybností za to, že bude žalovaný schopen poskytnutý úvěr řádně splácet, neboť se vůbec nezabývala relevantními výdaji žalovaného.
18. Jelikož žalobkyně nesplnila svou předsmluvní povinnosti, která je nezbytnou podmínkou pro poskytnutí spotřebitelského úvěru (v tomto případě revolvingového úvěru), a neposoudila úvěruschopnost žalovaného, má toto pochybení žalobkyně za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy ve smyslu § 588 o.z., neboť toto porušení povinnosti odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud přitom zkoumá splnění této povinnosti věřitelem i z moci úřední, neboť se jedná o povinnost věřitele, která přispívá k udržování veřejného pořádku a k ochraně spotřebitele před tzv. zneužívajícími klauzulemi (srov. závěry rozsudku Soudního dvora Evropské Unie ve věci„ OPR-Finance“ C číslo ze dne datum). Jelikož je důsledkem výše uvedeného nesplnění zákonné povinnosti absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, má žalobkyně podle § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru omezený nárok vůči žalovanému na vrácení toliko zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru. Jelikož žalovaný na svůj dluh uhradil částku částka a poskytnutá jistina činila částku částka, rozhodl soud tak, že je žalovaný povinen vrátit zbývající část nesplacené jistiny v celkové částce částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od datum, tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené v předžalobní výzvě. Výše zákonného úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I).
19. Jelikož mezi stranami nebyl spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem žalovaného vrátit poskytnutou jistinu (žalovaný nikterak nereagoval na předžalobní výzvu žalobkyně a soudu nebyly předloženy rozdílné návrhy stran na určení přiměřené doby plnění ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru), byla žalovanému uložena povinnost vrátit poskytnutou jistiny podle § 160 o.s.ř.
20. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, nezbylo než žalobu ve zbývající části zamítnout, neboť nároky žalobou uplatněné se odvíjí od této smlouvy. Proto nemohl být žalobkyni přiznán nárok na poplatek za čerpání úvěru ve výši částka, smluvní úrok vyčíslený na částka, smluvní pokutu ve výši částka a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. V tomto rozsahu soud shledal žalobu nedůvodnou, rozhodl o jejím zamítnutí. (výrok II).
21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. za použití § 151 odst. 1 o.s.ř. , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V souzeném případě byl žalovaný oproti žalobkyni úspěšný v poměru 83 % a 17 % neúspěšný. Žalovanému by tak náležela náhrada 66 % nákladů, avšak žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, proto nebylo žádnému z účastníků řízení přiznáno právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.