Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
5 C 120/2020-67
Okresní soud v Jičíně rozhodl soudcem JUDr. Vítem Záveským ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa
zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o zaplacení 33.527,06 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 19.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 1.040,70 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 19.000 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení 14.527,06 Kč, úroku z prodlení ve výši 1.869,69 Kč a úroku 29 % z částky 19.000 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částka k rukám zástupce žalobce do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 19.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 1.040,70 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 19.000 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení 14.527,06 Kč, úroku z prodlení ve výši 1.869,69 Kč a úroku 29 % z částky 19.000 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení [částka] k rukám zástupce žalobce do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 33.527,06 Kč s příslušenstvím z důvodu nevrácených prostředků poskytnuté zápůjčky ve výši jistiny 19.000 Kč a poplatku ve výši 14.527,06 Kč s příslušenstvím v podobě úroku 29 % z dlužné jistiny (s částečnou kapitalizací za období od 8. 4. 2018 do 14. 6. 2018 částkou 1.040,78 Kč) a úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny (s částečnou kapitalizací za období do od1. 4. 2017do 14. 6. 2018 částkou 1.869,69 Kč).
2. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdce právnická osoba uzavřel s žalovaným dne datum smlouvu o zápůjčce číslo přenechal jí v hotovosti sjednanou částku 22.000 Kč. Žalovaná se zavázala prostředky vrátit včetně poplatku ve výši 19.017 Kč představovaného úrokem ve výši 3.935 Kč (tj. úrok ve výši 29% z jistiny za dobu řádného splácení zápůjčky) a odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši částka, když současně si účastníci smlouvy sjednali, že týdenní splátky budou hrazeny v domácnosti zákazníka a za inkaso byla dohodnuta odměna ve výši částka. Závazek měl být splněn formou 60 týdenních splátek po 684 Kč, když poslední splátka měla být zaplacena 8. 4. 2018. Žalovaná následně poskytl pouze částečné plnění, když naposledy uhradila sjednanou týdenní splátku dne datum. Právnímu předchůdci na to vzniklo nejpozději se splatností poslední předepsané splátky právo na uhrazení celého zbývajícího dluhu, který dosáhl v jistině hodnoty 19.000 Kč a na poplatku hodnoty 14.527,06 Kč. Postoupení pohledávky odvíjí se od smlouvy ze dne datum uzavřené mezi žalobkyní a právnická osoba a zejména od oznámení postupitele určeného dlužníkovi ze dne datum.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a ani později v průběhu řízení své procesní stanovisko nezpřístupnila.
4. V rámci přípravy jednání adresoval soud žalobkyni výzvu (usnesení ze dne 5. 10. 2020, č. j. 5 C 120/2020-54) k doplnění tvrzení a označení důkazů k okolnostem posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr (zápůjčku), zejména z jakých konkrétních informací před a v rámci uzavírání smlouvy bylo čerpáno, jaké konkrétní informace od žalované k jejím osobním a majetkovým poměrům byly opatřeny, jak s nimi bylo nakládáno (jak byly věřitelem hodnoceny) a případně jaké databáze a s jakými informačními výstupy přitom byly věřitelem využity k posouzení schopnosti žalované úvěry splatit.
5. Žalobkyně v doplnění žaloby odkázala na smluvní podmínky otištěné druhostraně na smlouvě o zápůjčce a ust. § 84 a 89 zák. č. 257/2016 Sb. regulující posuzování úvěruschopnosti včetně povinnosti spotřebitele poskytnout pravdivé informace. Žalobkyně vysvětlila, že její právní předchůdce splnil veškeré povinnosti, když vyžádal od žalované potřebné informace v rámci dotazování na její rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Poskytnuté údaje byly zaznamenány do zákaznické karty. Došlo k jejich odbornému hodnocení. Zmíněna byla smlouva, v níž je zákazník stvrzuje, že anonymizováno prověřil jeho úvěryschopnost na podkladě získaných informací. Pravdivost a přesnost byla žalovanou deklarována také v rámci čl. 11 smluvních podmínek.
6. Skutkový závěr stojí na dokazování odvíjejícím se od listinných důkazů v podobě smlouvy o zápůjčce, smluvních podmínek smlouvy o půjčce, zákaznické karty, smlouvy o postoupení pohledávky s přílohou- stranou číslo písemnosti obsahující oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího archu a předžalobní výzvy k plnění včetně dokladu o jejím odeslání.
7. Předně je třeba uvést z pohledu hodnocení procesního postavení žalobkyně, že povaha jejího tvrzení, že žalovanou nebylo zcela poskytnuto plnění, ke kterému se smlouvou o půjčce zavázala, má negativní charakter, tudíž je vyloučeno, aby je mohla žalobkyně prokázat a jedině žalovaná, pokud by byla procesně bdělou a aktivní, mohl by cestou tvrzení opaku a přiléhavě označených důkazů prokázat, že buď poskytla více, než žalobkyně připouští nebo nastaly jiné právně významné skutečnosti, pro které právní důvod nároku či jeho výše neobstojí. Jak již bylo uvedeno, žádná taková tvrzení nebyla přednesena, tudíž lze vycházet z toho, že žalovaný plnění v rozsahu, jak uvádí žalobkyně, neposkytla.
8. Po stránce skutkové se uzavírá, mezi právnická osoba a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce číslo na základě které bylo žalované v hotovosti poskytnuto 22.000 Kč. Reálnost obligačního vztahu je prokázána již samou listinou – smlouvou o půjčce – neboť je přítomen text„ Provident touto smlouvou o půjčce poskytuje půjčku v částce 22.000 Kč“. Nejsou-li přítomny jakékoli skutkové námitky žalované, potom lze ze zákonitostí výkladu textu opatřeného podpisem žalované usuzovat, že je mimo jiné potvrzeno i přijetí prostředků jejich faktickým přenecháním zapůjčitelem. Předpokládaná správnost psaného textu, resp. reálné naplnění toho, co je na listině uváděno, není absolutní, avšak je na účastníkovi řízení, který je tím dotčen, aby údaje potvrzené jeho podpisem vyvrátil (vizte k tomu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2547/2011). Vedle povinnosti k vrácení poskytnuté půjčky ve výši 22.000 Kč zavázala se žalovaná k zaplacení úroku ve výši 3.935 Kč, položky označené jako administrativní činnost ve výši 5.384 Kč a odměny věřiteli za inkaso týdenních splátek v domácnosti dlužníka ve výši 9.698 Kč (tzn. celkem zaplatit věřiteli celkem 41.017 Kč), to vše ve splátkách ve výši 684 Kč týdně s rozvržením na celkem 60 splátek. Vedle toho je smluvní substrát tvořen smluvními podmínkami smlouvy o půjčce s další úpravou práv a povinností účastníků a informační povinností, zejména zákaznickou kartou. Tou je prokázáno, že žalovaná byla v době uzavření smlouvy svobodná s 1 vyživovací povinností, bydlící v nájemním s příjmem založeným na státní sociální podpoře (ve výši 7.000 Kč + 3.500 Kč pro žalovanou a další 10.268 Kč) bez zatížení jinými závazky.
9. Následně, jak žalobkyně tvrdila, poskytovala žalovaná jednotlivé týdenní splátky v rozporu se smlouvou, přičemž na jistině dluhu zůstalo neuhrazeno 19.000 Kč. Co do zbylého rozsahu – dlužného poplatku ve výši 14.527,06 Kč – nebyla žaloba shledána důvodnou (vide post)
10. Postoupení pohledávky je vedle vlastní smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy prokázáno oznámením postupitele, jež bylo určeno dlužníkovi. Opět zde platí, že se vychází z prostého oznámení o cesi pohledávky, jestliže dlužník netvrdí (a neprokáže) takové skutečnosti, které by změnu v osobě věřitele vyloučily či zpochybnily. Konečně předžalobní aktivita, jež je významná i z hlediska příslušenství pohledávky – náhrady účelně vynaložených nákladů spojených s uplatněním práva – prokazuje se předžalobní výzvou. Prodlení žalované co do celého dluhu nastalo dnem, kdy měla být zápůjčka zcela uhrazena, resp. uběhla týdenní lhůta pro úhradu poslední sjednané splátky.
11. S přihlédnutím ke dni uzavření smluvního vztahu a z něho vzešlých práv a povinností včetně jejich porušení, řídí se poměry účastníků ustanoveními § 2390 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) s přihlédnutím k úpravě závazků uzavíraných se spotřebitelem (§ 1810 a násl. o. z.). Zvláštní úpravou, od níž nelze odhlížet, ale nutno ji s obsahem závazku komparovat, je zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Konečně posouzení, zda došlo k cesi pohledávky a ke změně v osobě věřitele podřazuje se pod ust. § 1879 a násl. o. z.
12. Vedle konsenzuálního základu obligačního vztahu došlo z povahy smlouvy i k její perfekci reálným naplněním - přenecháním prostředků, jak je patrno z obsahu listiny, kdy není rozumného důvodu při absenci námitek žalovaného, domnívat se, že by dlužník potvrdil skutečnost („ touto smlouvou se poskytují prostředky dlužníkovi“), která by nebyla z jeho pohledu správnou (vizte k hodnocení správnosti textu smlouvy rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2547/2011).
13. Jestliže žalovaný přijal prostředky, jejichž výši požadoval a právní předchůdce žalobkyně jejich poskytnutí akceptoval, potom je vázán uzavřenou smlouvou včetně úpravy vzájemných práv, povinností jakož i dalších právních skutečností, jak jsou zaznamenány ve smluvních podmínkách. Elementárně vznikla žalované v postavení dlužníka povinnost k včasnému vrácení prostředků, kterou nesplnila a dostala se do prodlení, resp. poskytla pouze dílčí plnění, která vedla k ponížení jistiny na stávající hodnotu 19.000 Kč.
14. Stran posuzovaného právního případu je tu však odlišný náhled soudu na obsahové (nikoli formální) hodnocení kredibility žalované, které zabránilo, aby mohla být v této části žaloby žalobkyně úspěšnou. Lze přisvědčit žalobkyni, že žalovaná měla povinnost poskytnout údaje podle § 84 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., ani nebylo tvrzeno, že by se tak nestalo, resp. žalobkyně netvrdila, že by žalovaná svou osobní a majetkou situaci zastřela či jinak úmyslně pozměnila. Věřitel k hodnocení postavení spotřebitele využil tzv. zákaznickou kartu a informace z veřejných rejstříků. V tomto se nelze kriticky vyjádřit ke skutečnostem, které žalobkyně vylíčila pod bodem II. odstavce 1. až 6. doplnění žaloby ze dne datum. Jinak tomu je ve vylíčení postupu v hodnocení dostatečnosti příjmu žalované (§ 86 zák. č. 257/2016 Sb.), neboť je třeba komparovat příjem žadatelky a v širších souvislostech celé domácnosti s výší závazku. Pakliže na jedné straně žadatelka podala (nijak nezpochybněné informace) existenci nájmu (tedy úplatného právního vztahu), 1 vyživovací povinnosti, vlastního příjmu ve výši 10.500 Kč měsíčně (když lze další dávky shledat s nevětší pravděpodobností určené nezletilému dítěti k jeho výživě), zmínila své vlastní měsíčních výdajů ve výši 4.500 Kč, potom jí byl podle úsudku soudu pouze formálně schválen závazek v podobě spotřebitelského úvěru v souhrnné výši 41.017 Kč se splatností v 60 týdenních splátkách. Vzhledem k příjmu žadatelky a dalšího příjmu domácnosti k blíže nedefinovaným výdajům nájemního bydlení, jejím výdajům a vyživovací povinnosti sice mohl být poskytnut na podkladě řádného hodnocení shromážděných údajů úvěr, ale pouze v intencích kredibility žalované. Za zjištěných poměrů částka 41.017 Kč splatná do 60 týdnů zjevně vybočuje z kritérií řádného hodnocení úvěruschopnosti.
15. Soud se rozchází s právním hodnocením žalobkyně v případě aplikace § 87 zák. č. 257/2016 Sb., přičemž ji o tom nemohl poučit podle § 118a odst. 2 o. s. ř., neboť se jednání neúčastnila. Neobstojí její požadavek zahrnutý do omluvy z jednání, aby při vzniku takové procesní situace měl soud jednání odročit. Nepřítomnost účastníka při jednání, byť omluvená, jeho obava z nedostatků, které při něm vyjdou najevo, není důležitým důvodem pro odročení. Ostatně při koncentraci řízení v rámci prvého jednání by takový požadavek postrádal racionálního základu.
16. Lze souhlasit s žalobkyní, že citované ustanovení je založeno na institutu relativní neplatnosti, kdy se předpokládá aktivita dlužníka, avšak neplatí to, koliduje-li právní jednání s ust. § 588 o. z., které je založeno na úředním (beznávrhovém) přezkumu a hlediscích zjevného rozporu s dobrými mravy, nebo kolizi se zákonem a současnému zjevnému porušení veřejného pořádku. V posuzovaném právním případu se právní jednání zjevně příčí dobrým mravům.
17. Soud mohl posuzovat věc z pohledu ust. § 588 o. z., které je obecným a dopadá i na jinak zvláštní úpravu provedenou zák. č. 257/2016 Sb., ale takový úřední postup je dovolený i na základě soudobé judikatury, konkrétně podle Rozsudku soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, C 679/18. Vysloven byl tento judikatorní závěr: články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
18. Výše uvedené vede k závěru, že je tu stejný hmotněprávní stav, jaký vyvolává námitka relativní neplatnosti právního jednání, tudíž žalované vzniká pouze povinnost k vrácení jistiny a to v přiměřené lhůtě, která je vzhledem k již existující délce prodlení kratší. Jediným příslušenstvím, která lze odvíjet od oznámení od postoupení pohledávky s výzvou k plnění (na podkladě které mohla žalovaná věřitele uspokojit alespoň co do jistiny dluhu), je zákonný úrok z prodlení stanovený podle § 1970 o. z. a nař. vl. č. 351/2013 Sb.). Uvedenému závěru odpovídá výrok I. Výrokem II. je ve zbylém rozsahu zamítána.
19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že právo na náhradu nákladů řízení nebylo přiznáno žádnému z účastníků, neboť dosáhli úspěchu a neúspěchu, který se blíží paritě. Žalobkyně uspěla co do částky 19.000 Kč, její neúspěch je reprezentován částkou poplatku ve výši 14.527, 06 Kč. Vyjádřeno procentuálně, žalobkyně uspěla co do 56 %, žalovaná co do 44 %.
20. Lhůta k plnění stanovuje se podle § 160 o. s ř. jako třídenní, resp. je přihlíženo k ust. § 87 odst. 1 poslední věta zák. č. 257/2016 Sb.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím zdejšího soudu, a to ve dvou vyhotoveních.
Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.