Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
9 C 203/2020-28
Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šárovcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka, spolu se smluvním úrokem ve výši částka, se smluvním úrokem ve výši 29 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši částka a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, anonymizováno, advokáta se sídlem v obec.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka], spolu se smluvním úrokem ve výši [částka], se smluvním úrokem ve výši 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokáta se sídlem v [obec].</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky částka se smluvním úrokem a zákonným úrokem z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku s tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, právnická osoba, IČO (dále jen„ Původní věřitel“), a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy o zápůjčce číslo. Na základě uzavřené smlouvy poskytl Původní věřitel žalovanému zápůjčku částka, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zápůjčku vrátit a zaplatit souhrnný poplatek ve výši částka, a to v hotovosti v 60 týdenních splátkách po částka. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas (poslední splátku uhradil datum), svůj dluh měl žalovaný uhradit do datum. Pohledávka Původního věřitele za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný dluží na jistině částka a na souhrnném poplatku částka. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, žalovaný dlužnou částku ani částečně neuhradil.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Se souhlasem účastníků rozhodl soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.
4. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel dne datum s Původním věřitelem smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě poskytl Původní věřitel žalovanému zápůjčku ve výši částka, převzetí peněz v hotovosti žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se smlouvou zavázal poskytnutou zápůjčku vrátit společně s poplatkem ve výši částka, který tvořil smluvní úrok ve výši částka, vypočtený za použití úrokové sazby 29 % ročně za dobu trvání smlouvy, tedy do okamžiku splatnosti poslední sjednané splátky zápůjčky, dále poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení zápůjčky ve výši částka (tento poplatek zahrnoval mimo jiné vyhotovení smluvní dokumentace, posouzení žádosti žalovaného o zápůjčku, doručení dokumentace a finančních prostředků zápůjčky do místa bydliště žalovaného a poskytnutí služby v podobě možného odkladu splátek) a poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení zápůjčky ve výši částka (tento poplatek zahrnoval zejména úkony související s úhradou splátek a hotovostní inkaso splátek v místě bydliště žalovaného). Celkem se tedy žalovaný zavázal zaplatit Původnímu věřiteli částku částka, a to 60 týdenními splátkami, z nichž 59 bylo sjednáno ve výši částka a poslední splátka měla činit částka (první splátka měla být zaplacena 7. den po uzavření smlouvy, každá další pak vždy do sedmi dnů). Splátky měly být hrazeny v hotovosti přímo zaměstnanci Původního věřitele nebo jiné pověřené osobě, a to v místě bydliště žalovaného. Dle smlouvy o zápůjčce činila výpůjční úroková sazba 29 % ročně. Původní věřitel před uzavřením smlouvy o úvěru náležitě zkoumal schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, přičemž vycházel ze zjištění, že žalovaný je svobodný, bez vyživovací povinnosti, bydlí v nájmu a je zaměstnán na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou s příjmem částka měsíčně, splácí půjčku částka měsíčně a jeho měsíční výdaje činí částka (tato zjištění žalovaný doložil pracovní smlouvou a výpisy ze svého bankovního účtu za prosinec 2016 a leden a únor 2017). Žalovaný sjednané splátky řádně a včas nehradil, poslední splátka byla zaplacena datum, Původní věřitel proto požadoval v souladu s článkem 10 smluvních podmínek (smluvní podmínky byly součástí smlouvy o zápůjčce) úhradu celé dlužné částky ve výši částka (jistina zápůjčky částka, neuhrazená část poplatku částka). Pohledávka Původního věřitele za žalovaným, plynoucí ze shora uvedené smlouvy o zápůjčce, byla ke dni datum postoupena na žalobkyni a žalovaný o tom byl Původním věřitelem písemně vyrozuměn (smlouva o postoupení pohledávek z datum, včetně části seznamu postoupených pohledávek – pohledávka za žalovaným uvedena pod položkou číslo, oznámení Původního věřitele o postoupení pohledávky ze dne datum, odeslané žalovanému datum). Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván dopisem žalobkyně ze dne datum, dlužnou částku ani poté nezaplatil.
5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.
6. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. nabývá postupník postoupením pohledávky také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. V daném případě byla žalovanému poskytnuta zápůjčka částka, žalovaný se zavázal vrátit uvedenou částku a zaplatit poplatek částka, jehož součástí byl smluvní úrok ve výši částka (29 % ročně, vypočten pro dobu řádného a včasného splácení zápůjčky), poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení zápůjčky ve výši částka (tento poplatek zahrnoval mimo jiné vyhotovení smluvní dokumentace, posouzení žádosti žalovaného o zápůjčku, doručení dokumentace a finančních prostředků zápůjčky do místa bydliště žalovaného a poskytnutí služby v podobě možného odkladu splátek) a poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení zápůjčky ve výši částka (tento poplatek zahrnoval zejména úkony související s úhradou splátek a hotovostní inkaso splátek v místě bydliště žalovaného). Celkovou částku ve výši částka byl žalovaný povinen uhradit 60 týdenními splátkami po částka, resp. poslední splátka měla činit částka, avšak do dnešního dne dluží částku částka (jistina částka, souhrnný poplatek částka). Pokud jde o sjednaný poplatek, pak v sobě zahrnuje mimo jiné smluvní úroky, jejichž sjednání je v případě peněžité zápůjčky možné. Pokud jde o jeho výši, soud ji posoudil jako platně sjednanou, a to zejména s ohledem na charakter zápůjčky a podmínky jejího poskytnutí a splácení (zápůjčka byla poskytnuta krátkodobě, bez zajištění, mezi účastníky zápůjčky nebyly sjednány žádné další poplatky související s jejím poskytnutím, žalovaný měl možnost využít odkladu splácení a měl hradit jednotlivé týdenní splátky zaměstnanci Původního věřitele či jiné pověřené osobě v hotovosti v místě svého bydliště, kam měl zaměstnanec pro splátky jezdit). Původní věřitel náležitě odborně posoudil schopnost žalovaného úvěr splácet, kdy pro toto posouzení vycházel z údajů sdělených žalovaným a z listin, které tyto údaje dokládaly (pracovní smlouva, výpisy z účtu žalovaného). Soud proto podané žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku částka, včetně smluvního úroku ve výši částka a smluvního úrok ve výši 29 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a zákonného úroku z prodlení ve výši částka a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení (smluvní úroky a zákonné úroky z prodlení byly ke dni datum, tedy ke dni postoupení pohledávky na žalobkyni, vyčísleny, dále je pak žalovaný povinen je hradit od datum do zaplacení).
11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. a přiznal žalobkyni vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši částka, které tvoří odměna advokáta za tři úkony právní služby ve výši částka podle § 14b odst. 1 bod 2 . vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif, tři režijní paušály po částka podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, 21 % daň z přidané hodnoty z částky částka ve výši částka a soudní poplatek ve výši částka dle položky 2 písm. b) sazebníku poplatků v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích. Soud rozhodl o odměně advokáta a náhradě jeho hotových výdajů podle § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o formulářovou žalobu, tedy o žalobu podanou na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmět řízení nepřevyšuje částku částka (obdobný návrh byl žalobkyní podán například ve věci vedené Okresním soudem v Nymburce pod sp. zn. 9 C 198/2020 , sp. zn. 9 C 191/2020 a sp. zn. 9 C 8/2018 ). V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. je žalovaný povinen uhradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.
12. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.