Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
59 C 244/2020-19
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Blankou Ježkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 675 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 675 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 60,29 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 675 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 60,29 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne datum domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 675 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná částka představuje nezaplacené televizní poplatky za období 9/ 2019 – 1/ 2020. Při měsíčním poplatku 135 Kč činí dlužná částka 675 Kč. Žalovaný předmětnou částku nezaplatil ani po výzvě.
Žalovaný se k žalobě vyjádřil v rámci odporu k elektronickému platebnímu rozkazu, uvedl, že je žaloba nedůvodná, neboť není plátcem koncesionářských poplatků z důvodu nevlastnění TV přijímače.
V návaznosti na odpor sdělila žalobkyně, že se žalovaný k poplatkům přihlásil v srpnu 2019 prostřednictvím formuláře České pošty a že má žalovaný povinnost hlásit změny, a pokud tedy u něj nastaly změny ohledně držení TV, pak měl toto oznámit a byl by z evidence vyřazen.
Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), tedy bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaný ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř.).
S ohledem na zjištění učiněná z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Žalovaný se k srpnu 2019 přihlásil do příslušné evidence držitelů televizního přijímače jakožto poplatník televizních poplatků na adrese adresa, obec, čímž mu vznikla povinnost platit televizní poplatek, přičemž za období od září 2019
do ledna 2020, poplatky nehradil, a dluh žalovaného za toto období činí 675 Kč a dále 60,29 Kč na zákonných úrocích z prodlení. Žalovaný v řízení neprokázal, že by předmětnou částku (či její část) již zaplatil a jak bylo zjištěno, byl přihlášen do evidence držitelů televizního přijímače a pakliže jej již nevlastní, bylo na něm, aby splnil svou povinnost a žalobkyni o této skutečnosti informoval, což neučinil.
Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud podle § 2 odst. 2, § 3 odst. 2, 4, § 6, § 7 odst. 2
a § 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Z důvodů výše uvedených soud žalobě vyhověl a žalovanou částku žalobkyni přiznal, když současně přiznal žalobkyni i úroky z prodlení z žalované částky (v souladu s ust. § 513,
§ 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů a § 10 z. č. 348/2005 Sb.), přičemž ohledně doby prodlení rozhodl soud vázán návrhem žalobkyně v souladu s ust. § 153 odst. 2 o.s.ř. a contrario.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 675 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (vč. návrhu ve věci samé) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč, kterou je zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně a lhůtu k plnění stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.