Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 C 3/2021-29

Okresní soud ve Zlíně rozhodl soudkyní JUDr. Evou Bučkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 18 050 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 650 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p. a. z částky 2 650 Kč od 14. 5. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky

15 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p. a. z částky 18 050 Kč od

9. 1. 2019 do 13. 5. 2020 a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p. a. z částky 15 400 Kč od 14. 5. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 650 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p. a. z částky 2 650 Kč od 14. 5. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 15 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p. a. z částky 18 050 Kč od 9. 1. 2019 do 13. 5. 2020 a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p. a. z částky 15 400 Kč od 14. 5. 2020 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 10. 11. 2020 domáhala po žalované zaplacení částky

18 050 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p. a. z částky 18 050 Kč od 9. 1. 2019 do zaplacení. Ve svých žalobních tvrzeních uvedla, že s žalovanou dne 14. 11. 2017 uzavřela smlouvu o úvěru částka sestávající z jistiny ve výši 20 000 Kč a souhrnného poplatku ve výši 15 400 Kč. Žalovaná se zavázala dlužnou částku splácet formou týdenních splátek ve výši 590 Kč. Žalovaná úvěr splácela nepravidelně, a proto žalobkyně celkovou uhrazenou částku 17 350 Kč vydělila týdenní splátkou ve výši 590 Kč a vypočetla okamžik prodlení s úhradou splátky. Splatnost pohledávky nastala 12. 6. 2018 a prodlení žalované dne 9. 1. 2019. Dlužná částka 18 050 Kč sestává z dlužné jistiny ve výši 10 198 Kč a souhrnného poplatku ve výši 7 853 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání se bez omluvy se nedostavila.

3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, z nich zjistil následující skutkový stav: Žalobkyně uzavřela se žalovanou Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo dne 14. 11. 2017, na základě níž poskytla žalované bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 7 000 Kč, poplatkem za zpracování a doručení úvěru ve výši 4 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso ve výši 4 400 Kč v 60 týdenních splátkách ve výši 590 Kč, přičemž první splátka byla splatná dne 21. 11. 2017 a každá další vždy 7 dnů po splatnosti předchozí splátky. Žalovaná potvrdila převzetí finančních prostředků v hotovosti podpisem smlouvy (smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo). Žalobkyně poskytla žalované informace o spotřebitelském úvěru (Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru).

4. Žalobkyně zjišťovala dotazem informační údaje o žalované a jejich majetkových poměrech a zjistila, že pobírá invalidní důchod ve výši 9 674 Kč a nájem platí ve výši 1 200 Kč, její výdaje tvoří splátky úvěru ve výši 1 534 Kč a jiné výdaje domácnosti ve výši 2 000 Kč (evidenční karty klienta). Žalobkyně prověřila úvěryschopnost žalované kontrolou v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra, kontrolou rodného čísla systémem právnická osoba anonymizováno, telefonickou kontrolou zaměstnání, kontrolou platební historie klienta u žalobkyně, vyhodnocením aktuální finanční situace dle vyplněných podkladů žalovanou a kontrolou předložených dokladů.

5. Žalovaná na dluh zaplatila celkem 17 350 Kč (Informací o smlouvě: číslo). Žalobkyně vyzvala předžalobní upomínkou dne 30. 4. 2020 žalovanou k úhradě dlužné částky 18 050 Kč do 7 dnů v níž uvedla, že žalovaná na úvěr zaplatila dosud částku 17 350 Kč. Zásilka se dostala do dispoziční sféry žalované dne 6. 5. 2020 (předžalobní upomínka, podací archu a sledování zásilek).

6. Podle , (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená

11. Zákon o spotřebitelském úvěru vychází ze zásady rovnosti stran, kdy fakticky nerovné postavení spotřebitele ve vztahu s podnikatelem je dorovnáváno dotčenou právní úpravou směřující k vyvážení této faktické nerovnosti, projevující se ochranou spotřebitele jako slabší strany. Z podstaty věci si peněžní prostředky ze spotřebitelského úvěru nejčastěji obstarávají osoby, které volných peněžních prostředků nemají nazbyt, nebo je dokonce zcela postrádají a jejich cílem je úvěr, někdy za každou cenu, získat. Svou schopnost úvěr splácet pak subjektivně často přeceňují a naopak podceňují rizika s jeho vzetím spojená. Také proto je povinnost posoudit úvěryschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy zákonem ukládána nikoli spotřebiteli samotnému, ale poskytovateli, od něhož se očekává, že k tomuto přistoupí jakožto profesionál v daném oboru s náležitou odbornou péčí a objektivitou (viz rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, č. j. ). Poskytovatel tak smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud výsledek posouzení úvěruschopnosti napovídá, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jedná se o posílení principu zodpovědného úvěrování a posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy jsou úvěry poskytovány nikoli s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet (viz Důvodová zpráva k zákonu

o spotřebitelském úvěru).

12. České spotřebitelské právo ve vztahu ke spotřebitelskému úvěru je mimo jiné transponovanou směrnicí č. 2008 /48/, kde se v čl. 8 odst. 1 věty první stanoví, že členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěryschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. V čl. 23 směrnice č. 2008 /48/ je uvedeno, že členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Soudní dvůr Evropské unie rozhodl rozsudkem ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 o žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce ve věci OPR Finance s. r. o. proti GK tak, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

13. Přestože přesný postup při ověřování úvěruschopnosti spotřebitele není zákonem o spotřebitelském úvěru ani transponovanou směrnicí č. 2008 /48/ blíže specifikován, je zřejmé, že žalobkyně je povinna vždy řádně, se všemi znalostmi profesionála a s péčí řádného hospodáře prověřit úvěruschopnost žalované. Žalobkyně by si měla veškeré údaje týkající se finanční a majetkové situace spotřebitele řádně ověřit předložením potřebných listin (př. výpis z účtu, pracovní smlouva, mzdový výměr) a nikoli jen spoléhat na tvrzení spotřebitele, které může být úmyslně či neúmyslně zkresleno subjektivním vnímáním. Tuto povinnost však žalobkyně nesplnila. Žalobkyně s žalovanou pouze vyplnila evidenční kartu, v níž žalovaná uvedla údaje o své osobě včetně majetkové situace, avšak žalobkyně již soudu nedoložila, že by si tyto skutečnosti tvrzené žalovanou listinami ověřila. Neochotu žalobkyně řádně prověřit úvěryschopnost žalované osvědčuje i skutečnost, že žalobkyně absolutně nevzala v potaz, že příjem žalované sestává pouze z dávek invalidního důchodu, jejichž výši si nadto nenechala žalovanou ani řádně doložit. Soud proto shledal uzavřenou Smlouvu o úvěru jako neplatnou.

14. Soud v souladu s  , (dále ) právně posoudil nárok uplatněný žalobkyní jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle a násl. o. z., poněvadž v řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované při podpisu smlouvy o úvěru v hotovosti částku 20 000 Kč, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Z předložených důkazů, které korespondovaly s tvrzením žalobkyně, bylo zjištěno, že žalovaná na dluh dosud uhradila částku 17 350 Kč. Soud plnění žalované započetl jako plnění na jistinu ve výši 20 000 Kč a žalobkyni vznikl nárok na zaplacení částky 2 250 Kč.

15. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka.

16. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky do 7 dnů předžalobní výzvou ze dne

30. 4. 2020, která se dostala do dispoziční sféry žalované dne 6. 5. 2020. Žalovaná dlužnou částku ve stanovené lhůtě do 13. 5. 2020 nezaplatila, žalobkyně vznikl ode dne 14. 5. 2020 nárok na zaplacení úroku z prodlení dle a 1970 o. z. ve výši 10 % p. a. dle

17. Soud v souladu s  zavázal žalovanou k zaplacení 2 650 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p. a. z částky 2 650 Kč od 14. 5. 2020 do zaplacení ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle

18. Žaloba byla ohledně částky 15 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p. a. z částky 18 050 Kč od 9. 1. 2019 do 13. 5. 2020 a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p. a. z částky 15 400 Kč od 14. 5. 2020 do zaplacení jako nedůvodná v důsledku jiného právního posouzení zamítnuta.

19. Podle náleží žalované právo na náhradu nákladů řízení, které jí vznikly bráněním svého práva u soudu. Vzhledem k tomu, že žalované žádné náklady řízení prokazatelně nevznikly, soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.