Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
9 C 322/2020-20
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Jarmilou Herotovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 2.674,23 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 343,65 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z této částky od 8.12.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Pokud se žalobce původně domáhal po žalovaném zaplacení částky 2.674,23 Kč s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 2.491,30 Kč od 2. 10. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.491,30 Kč od 2. 10. 2018 do zaplacení, v rozsahu nad přiznanou částku se návrh žalobce zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 343,65 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z této částky od 8.12.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Pokud se žalobce původně domáhal po žalovaném zaplacení částky 2.674,23 Kč s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 2.491,30 Kč od 2. 10. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.491,30 Kč od 2. 10. 2018 do zaplacení, v rozsahu nad přiznanou částku se návrh žalobce zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Předmětem řízení je žalobou uplatněný nárok žalobce vůči žalovanému na zaplacení částky 2.674,23 Kč s příslušenstvím, a to z titulu plnění ze smlouvy o úvěru. Dle žalobních tvrzení na základě Smlouvy o postoupení pohledávek postoupila právnická osoba spořitelna, a.s (dále jen„ předchozí věřitel“ nebo„ banka“) s účinností ke dni 1.10.2018 svou pohledávku na žalobce. Dlužník uzavřel s příjmení prostřednictvím aplikace elektronického bankovnictví příjmení dne 23.2.2017 Smlouvu o kontokorentním úvěru (dále jen„ Smlouva“). příjmení se v čl. 2 bodu 2.1 Smlouvy zavázala poskytnout dlužníku kontokorentní úvěr (dále jen„ kontokorent“) až do výše 16.000 Kč. Úvěr byl veden na bankovním účtu dlužníka č. bankovní účet.
Před uzavřením Smlouvy provedla banka posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr v souladu ust. § 9 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů (§ 9 ). v rámci posuzování úvěruschopnosti dlužníka příjmení posuzovala, zda dlužník disponuje dostatečnými a pravidelnými příjmy, aby byl schopen poskytnutý úvěr splácet, resp. zda již nemá jiné závazky, které by mu poskytnutý spotřebitelský úvěr znemožnily, splácet. příjmení vychází: 1. z informací získaných od dlužníka (tj. např. z žádosti o poskytnutí úvěru, potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu zaměstnance, dokladů o pravidelném obratu na běžném účtu dlužníka vedeném u jiného bankovního ústav u atp.) 2. z informací zjištěných v rámci vlastní činnosti (jde např. o informace o obratu na běžném účtu dlužníka vedeném samotnou příjmení, informace z tzv. bankovních registrů, insolvenčního rejstříku a centrální evidenci exekucí). v čl. 4 Smlouvy bylo ujednáno, že dlužník je povinen platit Bance úroky z kontokorentu a dále ceny a služby spojené s vedením kontokorentu podle podmínek stanovených Sazebníkem právnická osoba, pro bankovní obchody platným v den provedení zpoplatněného úkonu. Výše úrokové sazby kontokorentu činila dle čl. 4 bodu 4.1 Smlouvy 18,90 % ročně. Dle ujednání čl. 3 bodu 3.1 (c) Smlouvy se splatné úroky a ceny za služby započítávají do sjednané výše jistiny úvěru za předpokladu, že je nebude možné odečíst z kladného zůstatku na účtu. Nepostačuje-li výše kontokorentu k započtení úroků a cen za služby, je banka oprávněna jejich započtení provést i v případě, že tímto vznikne nepovolený debetní zůstatek na účtu. Úroky jsou splatné vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce. Dle ujednání čl. 3 bodu 3.1 (a) Smlouvy byl dlužník oprávněn čerpat kontokorent průběžně a zavázal se nepřekročit jeho sjednanou výši.
Dle ujednání čl. 3 bodu 3.1 (a) Smlouvy se dlužník zavázal splatit bance celou výši kontokorentu včetně úroků a cen za služby nejpozději do jednoho roku od prvního čerpání kontokorentu a to tak, že nejpozději ke dni splatnosti příslušné pohledávky banky zajistí na účtu dostatek prostředků ke splacení pohledávky banky. Byl-li kontokorent splacen ve stanovené lhůtě, popř. před touto lhůtou, byl dlužník dle čl. 3 bodu 3.1 (b) Smlouvy oprávněn opětovně čerpat sjednaný kontokorent s tím, že kontokorent musí být vždy uhrazen nejpozději do jednoho roku od prvního opětovného čerpání následujícího po úplném splacení kontokorentu. Dle ujednání čl. 3 bodu 3.3 Smlouvy, porušuje-li dlužník smluvní podmínky, je banka oprávněna prohlásit kontokorent včetně úroků a cen za služby za splatný v bankou určené lhůtě. Přestože byl dlužník ze strany banky opakovaně upomínán a vyzýván k úhradě, své povinnosti ze Smlouvy neplnil včas, kdy zejména neuhradil nepovolený záporný zůstatek na jeho účtu. z důvodu porušení podmínek Smlouvy spočívající v prodlení dlužníka s řádnou úhradou kontokorentu prohlásila banka v souladu s čl. 3 bodem 3.3 Smlouvy celý kontokorent včetně úroků a ceny za služby za okamžitě splatný ke dni 1.12.2017, což bylo dlužníku oznámeno výzvou ze dne 1.12.2017. Ke dni zesplatnění činila celková dlužná částka 19.596,65 Kč a skládala se z jistiny ve výši 19.596 Kč, řádných úroků a zákonných úroků z prodlení ve výši 0,65 Kč. Po zesplatnění byla pohledávka bankou evidována na evidenčním účtu pohledávek anonymizováno číslo. Veškeré pohyby plateb a účtovaných položek po zesplatnění jsou v souladu se Smlouvou zaznamenávány na výpisu z evidenčního účtu pohledávek generovaného automaticky informačním systémem banky pod názvem Podklady pre súdne konanie, který je jediným a oficiálním dokumentem banky obsahujícím transakční historii na evidenčním účtu pohledávek. Ode dne zesplatnění pohledávky, tj. dne 1.12.2017, do dne postoupení pohledávky na žalobce, tj. dne 1.10.2018, provedl dlužník na svou pohledávku následující úhrady: - dne 9.1.2018 ve výši 2.500 Kč, která byla příjmení započtena ve výši 150,30 Kč na úhradu zákonného úroku z prodlení, ve výši 327,60 Kč na úhradu smluvního úroku po splatnosti a ve výši 2.022,10 Kč na částečnou úhradu dlužné jistiny (čímž se výše dlužné jistiny snížila na částku ve výši 17.573,90 Kč); - dne 30.1.2018 ve výši 2.500 Kč, která byla příjmení započtena ve výši 72,27 Kč na úhradu zákonného úroku z prodlení vypočteného z částky ve výši 17.573 (jistiny) za období od 10.1.2018 – 30.1.2018, ve výši 176,40 Kč na úhradu smluvního úroku po splatnosti vypočteného z částky ve výši 17.573 (jistiny) za období od 10.1.2018 – 30.1.2018 a ve výši 2.251,33 Kč na částečnou úhradu dlužné jistiny (čímž se výše dlužné jistiny snížila na částku ve výši 15.322,57 Kč); - dne 22.5.2018 ve výši 8.000 Kč, která byla příjmení započtena ve výši 336,05 Kč na úhradu zákonného úroku z prodlení vypočteného z částky ve výši 15.322 (jistiny) za období od 31.1.2018 – 22.5.2018, ve výši 900,70 Kč na úhradu smluvního úroku po splatnosti vypočteného z částky ve výši 15.322 (jistiny) za období od 31.1.2018 – 22.5.2018 a ve výši 6.763,25 Kč na částečnou úhradu dlužné jistiny (čímž se výše dlužné jistiny snížila na částku ve výši 8.559,32 Kč); - dne 21.6.2018 ve výši 6.253 Kč, která byla příjmení započtena ve výši 50,28 Kč na úhradu zákonného úroku z prodlení vypočteného z částky ve výši 8.559 (jistiny) za období od 23.5.2018 – 21.6.2018, ve výši 134,70 Kč na úhradu smluvního úroku po splatnosti vypočteného z částky ve výši 8.559 (jistiny) za období od 23.5.2018 – 21.6.2018 a ve výši 6.068,02 Kč na částečnou úhradu dlužné jistiny (čímž se výše dlužné jistiny snížila na částku ve výši 2.491,30 Kč).
Pohledávka ve výši 2.674,23 Kč byla bankou dne 1.10.2018 postoupena na žalobce a sestávala z jistiny ve výši 2.491,30 Kč, kapitalizovaných smluvních úroků ke dni 1.10.2018 ve výši 133,20 Kč vypočtených v sazbě 18,90 % p.a. z částky ve výši 2.491,30 Kč (jistiny) za období od 22.6.2018 do 1.10.2018 a kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ke dni 1.10.2018 ve výši 49,73 Kč vypočtených v sazbě 7,05 % p.a. z částky ve výši 2.491,30 Kč (jistiny) za období od 22.6.2018 do 1.10.2018. Dlužník byl o postoupení pohledávky z banky na žalobce informován oznámením o postoupení pohledávky ze dne 30.10.2018, které bylo dlužníku odesláno dne 30.10.2018. Předžalobní výzva ze dne 30.1.2019 byla žalovanému zaslána prostřednictvím právního zástupce žalobce dne 13.2.2019. Dosud dluh zaplacen není.
2. Žalovaný se ve věci během celého řízení nevyjádřil.
3. K projednání a rozhodnutí věci nařídil soud ústní jednání, ke kterým se žalobce ani žalovaný nedostavili, žalovaný svou neúčast neomluvil.
4. Za situace, kdy žalovaný nevyužil svého práva tvrdit a prokázat jakékoliv významné skutečnosti, soud provedl u ústního jednání dokazování listinami, doloženými k žalobě žalobcem, kterými byly
- smlouva o kontokorentním úvěru
- ceník právnická osoba
- úplný výpis z účtu za období 1.1.2017 – 1.12.2017
- výpis z osobního účtu žalovaného za období 1.1.2017 – 31.1.2017
- poslední výzva před podáním žaloby a výpověď smlouvy o účtu a souvisejících dohod ze dne 1.12.2017 včetně dodejky žalovanému
- smlouva o postoupení pohledávek včetně přílohy č. 1 – seznamu pohledávek
- oznámení žalovanému ze dne 30.10.2018 o postoupení pohledávky
- historie účtu
- předžalobní výzva žalovanému ze dne 30.1.2019
- poštovní podací arch ze dne 13.2.2019.
5. Z těchto důkazů má soud tvrzení žalobce shora za prokázána a na tato tvrzení v závěru o skutkovém stavu z tohoto místa odkazuje. Soud dospěl k závěru o skutkovém stavu, že právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu, ze které dlužil žalovaný 19.596,65 Kč, uhradil mu na tento dluh celkem 19.253 Kč.
6. Co se týče právního posouzení věci, soud posoudil smluvní vztah právního předchůdce žalobce a žalovaného podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (příjmení), jako smlouvu o úvěru, přičemž vzhledem ke skutečnosti, že právní předchůdce žalobce uzavřel smlouvu jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel, jedná se zároveň o spotřebitelskou smlouvu a je nutné na ni vztáhnout i ustanovení § 1810 násl. ZoSÚ.
7. Podle § 9 odst. 1 ZoSÚ, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
8. Podle § 22 odst. 5 ZoSÚ, není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 9 nesplnil.
9. Soud v souladu s § 9 odst. 1 ZoSÚ zkoumal, zda právání předchůdce žalobce splnil svou zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Protože v žalobě tyto rozhodné skutečnosti žalobce sice obecně nekonkrétně tvrdil, ale netvrdil dostatečně a nedoložil důkazy, že a co zjišťoval a zjistil, přičemž dostatečně tyto skutečnosti nedoplnil ani následně k výzvě soudu písemným podáním ze dne 6.1.2021, soud proto nařídil jednání a byl připraven poskytnout žalobci poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. ve vztahu k doplnění tvrzení a označení důkazních návrhů k těmto tvrzením. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalující strana k jednání nedostavila, zbavila se tak možnosti být soudem poučena podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. , přičemž soud zdůrazňuje, že soud může poskytnout toto poučení pouze při jednání.
10. Soud tak uzavírá, že žalobce v řízení neprokázal (a ani dostatečně netvrdil), že jeho právní předchůdce splnil svou zákonnou povinnost zkoumat před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru úvěruschopnost žalovaného, a to navíc s odbornou péčí, proto soud posoudil předmětnou smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou podle ust. § 9 odst. 1 a 22 odst. 5 ZoSÚ, ve spojení s § 580 odst. 1 OZ a § 588 OZ , a to v souladu s nálezem Ústavního soudu České republiky III, ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019.
11. Plnil-li proto právní předchůdce žalobce z absolutně neplatné smlouvy o úvěru žalovanému, pak v důsledku přijetí tohoto plnění ve výši 19.696,65 Kč vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 OZ . Bezdůvodné obohacení je žalovaný povinen vydat podle § 1879 OZ žalobci, proto soud zavázal žalovaného k povinnosti uhradit žalobci dosud dlužnou částku (na poskytnutých 19.696,65 Kč žalovaný zaplatil 19.253 Kč, dluh tak činí 343,65 Kč) včetně úroků z prodlení v zákonné výši za dobu, kdy je v prodlení se zaplacením dluhu, v souladu s ust. § 1970 občanského zákona. Výše úroků z prodlení odpovídá nař. vl. č. 351/2013 Sb. , doba, od kdy je počítáno prodlení, odpovídá datu, následujícímu po doručení žaloby žalovanému dne 7.12.2020, když z obsahu spisu nebylo zjištěno, že by byla před tímto datem žalovanému doručena upomínka k zaplacení dluhu, aby od této mohlo být prodlení žalovaného počítáno. Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. , soud neshledal žádný důvod pro stanovení delší lhůty, popř. pro plnění ve splátkách.
12. Ve zbylém rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, když byla koncipována jako plnění ze smlouvy, která byla soudem shledána absolutně neplatnou.
13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Podle výsledku sporu byl žalobce v řízení v zásadě neúspěšný, proto mu nemohla být náhrada nákladů přiznána a žalovanému žádné náklady řízení nevznikly. Proto bylo rozhodnuto, že žádnému účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.