Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

110 C 24/2021-43

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Yvonou Del Favero ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 31 424 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 12 600 Kč od 8. 5. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, co do částky 17 600 Kč, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 016,45 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 5 419,85 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 22 849,30 Kč od 30. 11. 2019 do 7. 5. 2020, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 10 249,30 Kč od 8. 5. 2020 do zaplacení, co do úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 22 849,30 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, co do částky 1 224 Kč, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 116,25 Kč, c do kapitalizovaného úroku ve výši 328,68 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 927,20 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, co do úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 927,20 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 12 600 Kč od 8. 5. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá, co do částky 17 600 Kč, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 016,45 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 5 419,85 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 22 849,30 Kč od 30. 11. 2019 do 7. 5. 2020, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 10 249,30 Kč od 8. 5. 2020 do zaplacení, co do úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 22 849,30 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, co do částky 1 224 Kč, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 116,25 Kč, c do kapitalizovaného úroku ve výši 328,68 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 927,20 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, co do úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 927,20 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se v řízení zahájeném dne 25. 9. 2020 domáhala po žalovaném úhrady 30 200 Kč s úrokovým příslušenstvím ve formě zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z jistiny ve výši 22 849,30 Kč od 12. 12. 2018 do zaplacení, a ve formě smluvního úroku z prodlení ve výši 23,72 % ročně z jistiny 22 849,30 Kč od 5. 12. 2018 do zaplacení, a dále se domáhala po žalovaném úhrady 1 224 Kč s úrokovým příslušenstvím ve formě zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z jistiny ve výši 927,20 Kč od 17. 6. 2018 do zaplacení, a ve formě smluvního úroku z prodlení ve výši 23,72 % ročně z jistiny 927,20 Kč od 10. 6. 2018 do zaplacení. Žalobní návrh odůvodnila tvrzením, že její právní předchůdkyně právnická osoba Credit International, SE, IČO (dále jen„ předchůdkyně“) a žalovaný uzavřeli 24. 10. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které předchůdkyně poskytla v hotovosti žalovanému v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 23 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku spolu s úrokem a poplatky uhradit formou 58 týdenních splátek po 700 Kč do 4. 12. 2018. Žalovaný uhradil 10 400 Kč. Dále odůvodnila žalobu žalobkyně tvrzením, že její právní předchůdkyně právnická osoba Credit International, SE, IČO (dále jen„ předchůdkyně“) a žalovaný uzavřeli 29. 4. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které předchůdkyně poskytla v hotovosti žalovanému v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku spolu s úrokem a poplatky uhradit formou 58 týdenních splátek po 183 Kč do 9. 6. 2018. Žalovaný uhradil 9 390 Kč.

2. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně již v žalobě tvrdila, že tento byl prověřen na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy, žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného a zaznamenány do karty zákazníka (žalovaného), mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se žádný z účastníků nedostavil. Právní zástupce žalobkyně neúčast u jednání omluvil. Soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů v souladu s ustanovením (dále jen „ “).

4. Z tvrzení žalobkyně a ze smluv o spotřebitelských úvěrech číslo číslo soud zjistil, že mezi předchůdkyní a žalovaným byly ve dnech 24. 10. 2017 a 29. 4. 2017 uzavřeny smlouvy, na základě kterých poskytla předchůdkyně žalovanému částku 23 000 Kč v hotovosti dne 24. 10. 2017, což žalovaný stvrdil svým podpisem a zavázal se tuto částku (jistinu) s poplatkem a úrokem celkem 40 600 Kč vrátit předchůdkyni formou 58 týdenních splátek po 700 Kč do 4. 12. 2018. Žalovaný uhradil 10 400 Kč. Dále poskytla předchůdkyně žalovanému částku 6 000 Kč v hotovosti dne 29. 4. 2017, což žalovaný stvrdil svým podpisem a zavázal se tuto částku (jistinu) s poplatkem a úrokem celkem 10 614 Kč vrátit předchůdkyni formou 58 týdenních splátek po 183 Kč do 9. 6. 2018. Žalovaný uhradil 9 390 Kč.

5. Soud vzal za prokázáno, že mezi předchůdkyní a žalovaným byly ve smyslu ustanovení (dále jen „o. z.“) uzavřeny smlouvy o spotřebitelském úvěru, na základě kterých ve dnech 24. 10. 2017 a 29. 4. 2017 poskytla předchůdkyně žalovanému v hotovosti částky ve výši 23 000 Kč a 6 000 Kč, a žalovaný se tyto částky s poplatkem a úroky zavázal vrátit předchůdkyni formou splátek tak, jak je uvedeno v předchozím odstavci. Soud smlouvu zhodnotil ve smyslu ustanovení a násl. o. z. jako spotřebitelskou, neboť žalobkyně jednala jako věřitelka (dodavatelka) a žalovaný jako spotřebitel. Při uzavření smlouvy byla tak žalobkyně jako věřitelka povinna postupovat podle a 2 věty první , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“). Měla tedy před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Měla poskytnout úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet.

6. Žalobkyně předložila karty zákazníka, ze kterých vyplynulo, že 24. 10. 2017 byl žalovaný zaměstnán u právnická osoba na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou s příjmem 18 990 Kč čistého měsíčně. Výdaje na bydlení byly uvedeny měsíční částkou 6 000 Kč, ostatní výdaje 3 500 Kč, vyživovací povinnost 2 500 Kč, splátky úvěru 830 Kč, celkové výdaje 12 830 Kč. Použitelný příjem představoval 6 160 Kč. Bylo uvedeno, že k prokázání příjmů předložil žalovaný výplatní pásky (bez bližší specifikace za jaké období). Pokud jde o výdaje žalovaného, nebylo uvedeno, že by k ověření výdajů předložil jakékoliv doklady. Z další karty zákazníka vyplynulo, že dne 29. 4. 2017 byl žalovaný zaměstnán u právnická osoba na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou s příjmem 18 000 Kč čistého měsíčně. Výdaje na bydlení byly uvedeny měsíční částkou 6 000 Kč, ostatní výdaje 3 000 Kč, vyživovací povinnost 2 500 Kč, splátky úvěru 2 740 Kč, celkové výdaje 14 240 Kč. Použitelný příjem představoval 3 760 Kč. Bylo uvedeno, že k prokázání příjmů předložil žalovaný výplatní pásky (bez bližší specifikace za jaké období). Pokud jde o výdaje žalovaného, nebylo uvedeno, že by k ověření výdajů předložil jakékoliv doklady.

7. Soud dospěl k závěru, že předchůdkyně před uzavřením úvěrových smluv úvěruschopnost žalovaného nezkoumala řádně, když pravděpodobně vycházela, pokud jde o výdajovou stránku žalovaného, pouze z informací žalovaného, které nebyly ničím podloženy, neboť netvrdila opak a z karty zákazníka nevyplynulo, že by k prokázání výdajové stránky žalovaného byly předloženy jakékoliv doklady. Pokud jde o příjmovou stránku, žalobkyně nedoložila výplatní pásky, ze kterých dle skutkových žalobních tvrzení vycházela. K jednání se zástupce žalobkyně nedostavil, proto nemohl být poučen o potřebě doplnění tvrzení a dokazování ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti v souladu s ustanovením až 3 (srovnej usnesení Ústavního soudu sp. zn. , dle kterého nedostaví-li se účastník k soudnímu řízení, soud není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak, a není povinen jen z tohoto důvodu odročovat soudní jednání).

8. S ohledem na shora uvedené žalobkyně neprokázala, že by před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a soud proto dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť podle ustanovení § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou je smlouva neplatná. V daném případě se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží podle § 588 o. z. i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem. Jelikož je neplatný hlavní závazek, tedy smlouva o úvěru, jsou neplatná i vedlejší ujednání, tj. ujednání o poplatcích a smluvní pokutě. Soud s ohledem na shora uvedené nemohl zavázat žalovaného k úhradě požadované částky z titulu uzavřené úvěrové smlouvy.

9. Při absenci smluvního nároku žalobkyně se soud zabýval otázkou, zda je dán mimosmluvní důvod pro žalobu a dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala, že žalovaný prokazatelně obdržel v hotovosti částku ve výši 23 000 Kč a uhradil tak, jak žalobkyně sama tvrdila, částku ve výši 10 400 Kč, a dále obdržel 6 000 Kč a uhradil 9 390 Kč (žalovaný zůstal v průběhu celého řízení nečinný a netvrdil, že by uhradil ještě další částku).

10. Podle ustanovení věty třetí ZoSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Uvedené zákonné ustanovení je speciální ve vztahu k ustanovení (dále jen „o. z.“), podle kterého, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Stanoví-li ustanovením věty třetí ZoSÚ povinnost spotřebitele vrátit jistinu úvěru, pak je zapotřebí na zaplacenou jistinu započítat plnění, které podle neplatné smlouvy spotřebitel úvěrující společnosti zaplatil. Vzhledem k tomu, že žalovaný uhradil 10 400 Kč a v hotovosti mu byla poskytnuta předchůdkyní částka 23 000 Kč, soud jej zavázal k úhradě rozdílu ve výši 12 600 Kč (23 000 – 10 400) a vzhledem k tomu, že žalovaný uhradil 9 390 Kč a v hotovosti mu byla poskytnuta předchůdkyní částka 6 000 Kč, mimosoudní závazek, pokud jde o převzetí částky 6 000 Kč, dne 29. 4. 2017 již zanikl, neboť došlo k úhradě (přeplacení) uvedené částky. Splatnost částky 12 600 Kč nastala 8. 5. 2020 v souladu s  o. z. na základě výzvy žalobkyně obsažené v předžalobní upomínce ze dne 30. 4. 2020, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužných částek do 7. 5. 2020 v souvislosti s uzavřenou úvěrovou smlouvou. K odeslání upomínky prokazatelně došlo 1. 5. 2020 na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě. Žalovanému vznikla v souladu s  o. z. ode dne následujícího, tj. od 8. 5. 2020, povinnost zaplatit žalobkyni vedle závazku k vydání nezaplacené jistiny úvěru také zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z , avšak limitovaný žalobou, jíž je soud vázán ( ), tj. ve výši 9 % ročně až do zaplacení.

11. Svou aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala v souladu s § 1882 o. z. smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 uzavřenou mezi předchůdkyní a žalobkyní, včetně přílohy.

12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl negativním výrokem, když procesně úspěšnějšímu žalovanému náklady řízení prokazatelně v souvislosti s předmětným sporem nevznikly. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle míry úspěchu ve věci podle soud zvážil míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran její příslušenství (srovnej nález ústavního soudu sp. zn. ), a proto kapitalizoval veškeré žalobou požadované příslušenství ke dni rozhodnutí soudu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.