Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

110 C 240/2020-33

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Yvonou Del Favero ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 15 105 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 500 Kč od 21. 2. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, co do částky 4 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 000 Kč od 3. 7. 2019 do 20. 2. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 500 Kč od 21. 2. 2020 do zaplacení, co do částky ve výši 2 500 Kč a co do částky 3 105 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 500 Kč od 21. 2. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá, co do částky 4 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 000 Kč od 3. 7. 2019 do 20. 2. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 500 Kč od 21. 2. 2020 do zaplacení, co do částky ve výši 2 500 Kč a co do částky 3 105 Kč.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobou doručenou soudu dne 24. 8. 2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném úhrady 12 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % od 3. 7. 2019 do zaplacení, úhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a úhrady částky 3 105 Kč. Uvedla, že uzavřela se žalovaným dne 3. 4. 2019 smlouvu o zápůjčce, na základě které mu poskytla finanční prostředky ve výši 7 500 Kč na účet č. bankovní účet téhož dne a žalovaný se zavázal uhradit tuto částku žalobkyni uhradit do 2. 7. 2019. Vzhledem k tomu, že žalovaný částku neuhradil, žalobkyně se domáhá úhrady jistiny 7 500 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky 2 500 Kč a poplatku 3 105 Kč. Žalobkyně uvedla, že smlouva byla uzavřena tím způsobem, že žalovaný se zaregistroval zadáním svých osobních údajů prostřednictvím webové stránky žalobkyně anonymizováno, vyplnil žádost o poskytnutí zápůjčky (formulář), čímž učinil návrh na uzavření smlouvy. Smlouvu podepsal elektronicky, a to příjmení, který mu žalobkyně zaslala na jím uvedené telefonní číslo. příjmení považuje žalobkyně za prostý elektronický podpis.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se žádný z účastníků nedostavil. Právní zástupkyně žalobkyně se z účasti u jednání omluvila. Soud ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů v souladu s ustanovením (dále jen „ “).

3. Z tvrzení žalobkyně a ze smlouvy o zápůjčce z 3. 4. 2019, ze sdělení příjmení příjmení z 20. 10. 2020 a z výpisu z účtu soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 3. 4. 2019 uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému částku 7 500 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky nejpozději do 2. 7. 2019. příjmení 7 500 Kč byla 3. 4. 2019 odeslaná žalobkyní na účet č. bankovní účet, přičemž dle sdělení banky byla uvedená částka na daný účet připsána 4. 4. 2019 a majitelem účtu byl v uvedeném období žalovaný.

4. Soud vzal za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla ve smyslu ustanovení (dále jen „o. z.“) uzavřena smlouva o zápůjčce dne 3. 4. 2019, přičemž téhož dne poskytla žalobkyně žalovanému převodem na jeho účet částku ve výši 7 500 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky vrátit do 2. 7. 2019. Soud smlouvu zhodnotil ve smyslu ustanovení a násl. o. z. jako spotřebitelskou, neboť žalobkyně jednala jako věřitelka (dodavatelka) a žalovaný jako spotřebitel. Při uzavření smlouvy byla tak žalobkyně jako věřitelka povinna postupovat podle a 2 věty první , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“). Měla tedy před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Měla poskytnout úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet.

5. Žalobkyně netvrdila, ani neprokázala, že by před uzavřením smlouvy se žalovaným zkoumala jeho úvěruschopnost, nenavrhla soudu v tomto směru žádné důkazy a k jednání se nedostavila, čímž se zbavila možnosti být poučena ve smyslu ustanovení a 3 o potřebě dalších tvrzení a důkazů ve vztahu ke skutečnostem rozhodným pro posouzení jejího nároku.

6. S ohledem na shora uvedené žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a soud proto dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť podle ustanovení § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou je smlouva neplatná. V daném případě se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží podle § 588 o. z. i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem. Jelikož je neplatný hlavní závazek, tedy smlouva o úvěru, jsou neplatná i vedlejší ujednání, tj. ujednání o poplatcích a smluvní pokutě. Soud s ohledem na shora uvedené nemohl zavázat žalovaného k úhradě požadované částky z titulu uzavřené úvěrové smlouvy.

7. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný prokazatelně za trvání úvěrového vztahu čerpal finanční prostředky ve výši 7 500 Kč a neuhradil ničeho.

8. Podle ustanovení věty třetí ZoSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Uvedené zákonné ustanovení je speciální ve vztahu k ustanovení (dále jen „o. z.“), podle kterého, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Stanoví-li ustanovením věty třetí ZoSÚ povinnost spotřebitele vrátit jistinu úvěru, pak je zapotřebí na zaplacenou jistinu započítat plnění, které podle neplatné smlouvy spotřebitel úvěrující společnosti zaplatil. Vzhledem k tomu, že žalovaný ničeho neuhradil a v hotovosti mu byla poskytnuta částka 7 500 Kč, soud jej zavázal k úhradě této částky. Splatnost uvedené částky nastala 21. 2. 2020 v souladu s  o. z. na základě výzvy žalobkyně obsažené v předžalobní upomínce ze dne 12. 2. 2020, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů v souvislosti s uzavřenou úvěrovou smlouvou. K odeslání upomínky prokazatelně došlo 12. 2. 2020 na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě. Žalovanému vznikla v souladu s  o. z. ode dne 21. 2. 2020 (výzva odeslána 12. 2. 2020, doručena 3. pracovní den po odeslání, tj. 17. 2. 2020, do 3 dnů, tj. do 20. 2. 2020 měl žalovaný dluh uhradit), povinnost zaplatit žalobkyni vedle závazku k vydání nezaplacené jistiny úvěru také zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z

9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl negativním výrokem, když procesně úspěšnějšímu žalovanému náklady řízení prokazatelně v souvislosti s předmětným sporem nevznikly. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud vycházel z toho, že předmětem řízení je vedle pohledávky též její příslušenství (úrok z prodlení). Při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle míry úspěchu ve věci podle soud zvážil míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran její příslušenství (srovnej nález ústavního soudu sp. zn. ), a proto kapitalizoval veškeré žalobou požadované příslušenství ke dni rozhodnutí soudu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.