Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
8 C 175/2020-22
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Davidem ve věci:
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně,
zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení,
se sídlem adresa,
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného,
o zaplacení 6 530 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 530 Kč spolu s úrokem z prodlení 9,75 % ročně z částky 6 530 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení částku ve výši 6 934 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 530 Kč spolu s úrokem z prodlení 9,75 % ročně z částky 6 530 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení částku ve výši 6 934 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
Poučení:
1. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, postupoval soud podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. a v odůvodnění uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení.
2. Předmětem řízení právo z titulu zákonné regresní náhrady škody dle ust. § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (jinak také jen ZPOPV), kterou žalobkyně plnila za žalovaného, který způsobil škodu z provozu svého vozidla, aniž by měl uzavřeno pojištění odpovědnosti za provoz vozidla. Žalovaný se k věci nijak nevyjádřil.
3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř. o.s.ř. ). Žalobkyně ani strana žalovaná se k této výzvě nevyjádřily, ačkoliv jim byla výzva doručena na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) , resp. f) o.s.ř. o.s.ř. , proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
4. Soud z listinných důkazů zjistil následující skutkový stav: Jak zaznamenala Policie ČR, dne datum ve 23:20 hod. na Mariánském mostě v obec při výjezdu došlo k dopravní nehodě vozidla anonymizována dvě slova, registrační značka, při které žalovaný jako řidič nepřizpůsobil rychlost stavu a povaze komunikace, navíc nevlastnil řidičské oprávnění a byl pod vlivem alkoholu. Při nehodě došlo ke zranění spolujezdce jméno příjmení, bytem adresa. V souvislosti s dopravní nehodou byl žalovaný rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací žalovaný pravomocně odsouzen za přečin dle § 274 odst.1 , 2 písm. a) trestního zákoníku . příjmení a provozovatel vozidla byl příjmenířešitele anonymizováno, který v době dopravní nehody neměl uzavřeno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu. Náklady na léčení, které žalobkyně vyplatila z garančního fondu Odborové zdravotní pojišťovně dne datum v souvislosti se zraněním spolujezdce, činily 6 530 Kč. Žalobkyně následně uplatnila vyplacené plnění u žalovaného, který ničeho nezaplatil.
5. Po právní stránce soud věc posuzoval s přihlédnutím k § číslo, resp. § 2910 zák. č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o.z. “) dle zákona číslo Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (jinak také jen ZPOPV).
6. Podle § 2 odst. 2 ZPOPV nestanoví-li tento zákon jinak, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen„ pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož odpovědnost za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona. Povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.
7. Podle § 3 odst. 1 ZPOPV, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného, vyplývajících z práva na náhradu škody z pojištění odpovědnosti, způsobené provozem vozidla. Pojištění odpovědnosti nelze přerušit, pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Bylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto přerušení pojištění odpovědnosti, je pojistník povinen před počátkem přerušení pojištění prokázat pojistiteli, že příslušnému orgánu evidence odevzdal registračním orgánem k vozidlu vydané tabulky, nebo tabulku, byla-li vydána pouze jedna, s přidělenou státní poznávací značkou (dále jen„ tabulka s registrační značkou“) a osvědčení o registraci vozidla, jedná-li se o vozidlo, které podléhá evidenci vozidel. V době přerušení pojištění odpovědnosti není plněna povinnost pojištění odpovědnosti.
8. Podle ustanovení § 6 odst. 1 ZPOPV se pojištění odpovědnosti vztahuje na každou osobu, která odpovídá za škodu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení, nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému a) způsobenou škodu na zdraví nebo usmrcením, b) způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat, c) ušlý zisk, d) účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením při uplatňování nároků podle písmen a) až c); v souvislosti se škodou podle písmene b) nebo c) však jen v případě marného uplynutí lhůty podle § 9 odst. 3 nebo neoprávněného odmítnutí anebo neoprávněného krácení pojistného plnění pojistitelem, pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal a pokud ke škodné události, ze které tato škoda vznikla a za kterou pojištěný odpovídá, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení. Podle odstavce 3 citovaného ustanovení se škoda podle odstavce 2 písm. a) až c) se hradí v penězích, maximálně však do výše limitu pojistného plnění stanoveného v pojistné smlouvě.
9. Podle § 9 odst. 1 ZPOPV má poškozený právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u Kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24 ZPOPV. Při uplatnění nároku je povinen předložit společný záznam o dopravní nehodě, jedná-li se o dopravní nehodu nepodléhající oznámení Policii České republiky podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích.
10. Podle § 10 odst. 1 ZPOPV má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný a) způsobil škodu úmyslně, b) porušil základní povinnost týkající se provozu na pozemních komunikacích a toto porušení bylo v příčinné souvislosti se vznikem škody, za kterou pojištěný odpovídá, c) způsobil škodu provozem vozidla, které použil neoprávněně, d) bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat bez zbytečného odkladu společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3, e) bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle § 8 odst. 1, 2 a 3 a v důsledku toho byla ztížena možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3, nebo f) bez zřetele hodného důvodu odmítl jako řidič vozidla podrobit se na výzvu příslušníka Policie České republiky zkoušce na přítomnost alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení se porušením základních povinností při provozu vozidla na pozemních komunikacích pro účely tohoto zákona rozumí a) provozování vozidla, které svojí konstrukcí nebo technickým stavem neodpovídá požadavkům bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, obsluhujících osob, přepravovaných osob a věcí, b) provozování vozidla, jehož technická způsobilost k provozu vozidla nebyla schválena, c) řízení vozidla osobou, která není držitelem příslušného řidičského oprávnění, s výjimkou řízení vozidla osobou, která se učí vozidlo řídit nebo skládá zkoušku z řízení vozidla, a to vždy pouze pod dohledem oprávněného učitele nebo řidiče cvičitele individuálního výcviku, d) řízení vozidla osobou, které byl uložen zákaz činnosti řídit vozidlo, v době tohoto zákazu, e) řízení vozidla osobou, která při řízení vozidla byla pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo, f) předání řízení vozidla osobě uvedené v písmenech c), d) nebo e). Podle odstavce 3 citovaného ustanovení provozovatel vozidla odpovídá společně a nerozdílně s pojištěným za pohledávku pojistitele na náhradu vyplacené částky proti pojištěnému podle odstavce 1 písm. b), neprokáže-li, že nemohl jednání pojištěného ovlivnit. Podle odstavce 4 citovaného ustanovení má pojistitel proti pojistníkovi právo na úhradu částky, kterou vyplatil z důvodu škody způsobené provozem vozidla, jestliže její příčinou byla skutečnost, kterou pro vědomě nepravdivé nebo neúplné odpovědi nemohl pojistitel zjistit při sjednávání pojištění a která byla pro uzavření pojistné smlouvy podstatná.
11. Podle § 24 odst. 2 písm. b) ZPOPV Kancelář poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, za kterou odpovídá osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona. Podle § 24 odst. 9 ZPOPV výplatou plnění z garančního fondu vzniká Kanceláři právo vůči tomu, kdo odpovídá za škodu podle odstavce 2 písm. a), b) a g) ZPOPV, na náhradu toho, co za něho plnila včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva; odpovídá-li za škodu více osob, pak za takovou pohledávku Kanceláře odpovídají tyto osoby společně a nerozdílně. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena škoda; řidič pouze tehdy, pokud za škodu odpovídá. Nelze-li určit provozovatele, je solidárním dlužníkem vůči pohledávce Kanceláře vlastník vozidla. To neplatí pro vlastníka vozidla, jehož pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d) ZPOPV. Kancelář je povinna požadovat na příslušném garančním fondu, popřípadě na příslušné kanceláři pojistitelů náhradu toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. e) ZPOPV nebo formou náhradního plnění podle § 24a odst. 1 písm. c) a § 24b ZPOPV.
12. Regresní nárok žalobkyně na náhradu částek, které plnila ze škodné události namísto pojišťovny, s níž měl mít vlastník vozidla uzavřenu smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, je originálním nárokem majícím původ v příslušných ustanoveních zvláštního zákona (§ 24 odst. 9 ZPOPV). Lze jej uplatnit vůči tomu, kdo její povinnost plnit z garančního fondu vyvolal. Osoba, která povinnost plnit z garančního fondu vyvolala, je řidič vozidla nebo jeho provozovatel (k tomu srov. velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 31 Cdo 4134/2011 , ze dne 8. 10. 2014). Žalovaný je osobou, která zavinila škodu na zdraví spolujezdce, a škodné vozidlo vyvolalo potřebu plnit na škodu z garančního fondu žalobkyně, když k němu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a žalovaný je tedy také osobou pasivně legitimovanou k regresní náhradě ve smyslu § 24 odst. 9 ZPOPV a § 10 odst. 1 písm. g) a i) ZPOPV. V základu proto soud považuje žalobní nárok za důvodný. Žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni náhradu za plnění poskytnutá pojišťovně likvidující pojistnou událost, jakmile o to byl požádán, tedy nejpozději ve lhůtách mu k tomu určených, jelikož tak ale neučinil, dostal se s plněním této peněžité povinnosti do prodlení (§ 1968 o.z. ). Žalobkyně je tak oprávněna požadovat vedle jistiny dluhu také úrok z prodlení (§ 1970 o.z. ) ve výši dle zvláštního právního předpisu (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ). Soud proto žalobě vyhověl.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. . a vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen a.t.) Celkem soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 6 934 Kč. Přiznanou částku tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč a odměna a hotové výdaje zástupce žalobce z řad advokátů za 3 úkony právní služby představované odměnou ve výši 3 x 1 500 Kč vypočtenou z tarifní hodnoty 5 - 10 tis. Kč (§ 6 odst. 1 , 8 odst. 1 a § 7 bod 4 . a.t.) za úkony převzetí a příprava věci, výzva k plnění, a podání žaloby (dle § 11 odst. 1 písm. a) , d) a.t.), a dále náhradou hotových výdajů za každý úkon 3 x 300 Kč (§ 13 odst. 4 a.t.), to vše navýšené o částku 1 134 Kč představující náhradu 21 % DPH, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrad odvést (§ 137 odst. 1 , 3 o.s.ř. o.s.ř. ). Žalovaný je povinen určené náklady řízení zaplatit advokátu, který zastupoval žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. ), a to ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení (§ 160 o.s.ř. o.s.ř. )
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně rozsudkem uložené povinnosti, může se oprávněný domáhat nařízení soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.