Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

110 C 288/2020-45

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Yvonou Del Favero ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 16 784 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 600 Kč od 8. 5. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, co do částky 10 710 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 583,17 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 166,86 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 30. 11. 2019 do 7. 5. 2020, s úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky 10 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 400 Kč od 8. 5. 2020 do zaplacení, co do částky ve výši 3 474 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 520,64 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 368,39 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 818,78 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky 2 818,78 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 600 Kč od 8. 5. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá, co do částky 10 710 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 583,17 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 166,86 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 30. 11. 2019 do 7. 5. 2020, s úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky 10 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 400 Kč od 8. 5. 2020 do zaplacení, co do částky ve výši 3 474 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 520,64 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 368,39 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 818,78 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky 2 818,78 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se v řízení zahájeném dne 22. 7. 2020 domáhala po žalovaném úhrady 13 310 Kč s úrokovým příslušenstvím ve formě zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z jistiny ve výši 10 000 Kč od 22. 12. 2017 do zaplacení, a ve formě smluvního úroku z prodlení ve výši 20,98 % ročně z jistiny 10 000 Kč od 15. 12. 2017 do zaplacení, a dále se domáhala po žalovaném úhrady 3 474 Kč s úrokovým příslušenstvím ve formě zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z jistiny ve výši 2 818,78 Kč od 26. 8. 2017 do zaplacení, a ve formě smluvního úroku z prodlení ve výši 20,98 % ročně z jistiny 2 818,78 Kč od 19. 8. 2017 do zaplacení. Žalobní návrh odůvodnila tvrzením, že její právní předchůdkyně právnická osoba anonymizována dvě slova, SE, IČO (dále jen„ předchůdkyně“) a žalovaný uzavřeli 16. 2. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které předchůdkyně poskytla v hotovosti žalovanému v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku spolu s úrokem a poplatky uhradit formou 43 týdenních splátek po 370 Kč do 14. 12. 2017. Žalovaný uhradil 2 600 Kč. Dále odůvodnila žalobu žalobkyně tvrzením, že její právní předchůdkyně právnická osoba anonymizována dvě slova, SE, IČO (dále jen„ předchůdkyně“) a žalovaný uzavřeli 21. 10. 2016 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které předchůdkyně poskytla v hotovosti žalovanému v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku spolu s úrokem a poplatky uhradit formou 43 týdenních splátek po 518 Kč do 18. 8. 2017. Žalovaný uhradil 18 800 Kč.

2. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně již v žalobě tvrdila, že tento byl prověřen na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy, žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného a zaznamenány do karty zákazníka (žalovaného), mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se žalovaný nedostavil. Soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů v souladu s ustanovením (dále jen „ “).

4. Z tvrzení žalobkyně a ze smluv o spotřebitelských úvěrech číslo číslo soud zjistil, že mezi předchůdkyní a žalovaným byly ve dnech 16. 2. 2017 a 21. 10. 2016 uzavřeny smlouvy, na základě kterých poskytla předchůdkyně žalovanému částku 10 000 Kč v hotovosti dne 16. 2. 2017, což žalovaný stvrdil svým podpisem a zavázal se tuto částku (jistinu) s poplatkem a úrokem ve výši 5 910 Kč, tj. celkem 15 910 Kč vrátit předchůdkyni formou 43 týdenních splátek po 370 Kč do 14. 12. 2017. Žalovaný uhradil 2 600 Kč. Dále poskytla předchůdkyně žalovanému částku 14 000 Kč v hotovosti dne 21. 10. 2016, což žalovaný stvrdil svým podpisem a zavázal se tuto částku (jistinu) s poplatkem a úrokem ve výši 8 274 Kč, tj. celkem 22 274 Kč vrátit předchůdkyni formou 43 týdenních splátek po 518 Kč do 18. 8. 2017. Žalovaný uhradil 18 800 Kč.

5. Soud vzal za prokázáno, že mezi předchůdkyní a žalovaným byly ve smyslu ustanovení (dále jen „o. z.“) uzavřeny smlouvy o spotřebitelském úvěru, na základě kterých ve dnech 16. 2. 2017 a 21. 10. 2016 poskytla předchůdkyně žalovanému v hotovosti částku ve výši 10 000 Kč a 14 000 Kč, a žalovaný se tyto částky s poplatkem a úroky zavázal vrátit předchůdkyni formou splátek tak, jak je uvedeno v předchozím odstavci. Soud smlouvu zhodnotil ve smyslu ustanovení a násl. o. z. jako spotřebitelskou, neboť žalobkyně jednala jako věřitelka (dodavatelka) a žalovaný jako spotřebitel. Při uzavření smlouvy byla tak žalobkyně jako věřitelka povinna postupovat podle a 2 věty první , o spotřebitelském úvěru a podle a 9 , (dále jen„ ZoSÚ“). Měla tedy před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Měla poskytnout úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet.

6. Žalobkyně předložila karty zákazníka, ze kterých vyplynulo, že 16. 2. 2017 byl žalovaný zaměstnán ve stavebnictví a působil jako OSVČ s příjmem 30 000 Kč čistého měsíčně. Výdaje na bydlení byly uvedeny měsíční částkou 10 165 Kč, osobní výdaje 8 000 Kč, splátky úvěrů 2 080 Kč a další výdaje 500 Kč, celkové výdaje 20 745 Kč měsíčně. Použitelný příjem představoval 9 253 Kč. Z další karty zákazníka ze dne 21. 10. 2016 vyplynulo, že byl žalovaný zaměstnán u právnická osoba, ulice a číslo, obec jako výrobce-montážník, s příjmem 30 000 Kč čistého měsíčně. Výdaje na bydlení byly uvedeny měsíční částkou 10 215 Kč, výdaje domácnosti 11 000 Kč, spoření 2 000 Kč, celkem výdaje 23 215 Kč. Použitelný příjem představoval 6 785 Kč. Z obou karet zákazníka vyplynulo, že k ověření příjmové a výdajové stránky žalovaný předkládal výpis ze živnostenského rejstříku, daňové přiznání, živnostenský list, nájemní smlouvu, doklad o inkasních platbách a faktury (bez bližšího upřesnění). Ani jedna z listin však soudu k důkazu předložena nebyla.

7. Soud dospěl k závěru, že předchůdkyně před uzavřením úvěrových smluv úvěruschopnost žalovaného nezkoumala řádně, když pravděpodobně vycházela pouze z informací žalovaného, které nebyly ničím podloženy, neboť nedoložila ani jednu z listin, na které v kartě zákazníka odkázala. Ani po poučení soudem o potřebě doplnění tvrzení a dokazování ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti v souladu s ustanovením až 3 žalobkyně prostřednictvím právního zástupce nedotvrdila skutečnosti, ani nedoložila důkazy.

8. S ohledem na shora uvedené žalobkyně neprokázala, že by před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a soud proto dospěl k závěru, že smlouvy o úvěru jsou neplatné, neboť podle ustanovení věty prvé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou je smlouva neplatná ( ), taktéž podle

9. V daném případě se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží podle § 588 o. z. i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem. Jelikož je neplatný hlavní závazek, tedy smlouva o úvěru, jsou neplatná i vedlejší ujednání, tj. ujednání o poplatcích a smluvní pokutě. Soud s ohledem na shora uvedené nemohl zavázat žalovaného k úhradě požadované částky z titulu uzavřené úvěrové smlouvy.

10. Soud má tedy za to, že žalobkyně nedostála povinnosti zkoumat úvěryschopnost žalovaného s odbornou péčí, když neprokázala, že by prověřila ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení příjmovou a výdajovou stránku majetkových poměrů žalovaného, neprokázala, že by od žalovaného vyžádala doklady o výši jeho plateb za bydlení, inkaso a jiné pravidelné výdaje, které by podložily tvrzení žalovaného. Žalobkyně se tedy plně spolehla pouze na tvrzení samotného žalovaného a tyto žádným způsobem neprověřila (srovnej např. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 8. 2020 č. j. -51).

11. Při absenci smluvního nároku žalobkyně se soud zabýval otázkou, zda je dán mimosmluvní důvod pro žalobu a dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala, že žalovaný prokazatelně obdržel v hotovosti z obou půjček 24 000 Kč a na obě půjčky celkem uhradil 21 400 Kč.

12. Podle ustanovení věty třetí ZoSÚ ( ) je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Uvedené zákonné ustanovení je speciální ve vztahu k ustanovení (dále jen „o. z.“), podle kterého, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Stanoví-li ustanovením věty třetí ZoSÚ povinnost spotřebitele vrátit jistinu úvěru, pak je zapotřebí na zaplacenou jistinu započítat plnění, které podle neplatné smlouvy spotřebitel úvěrující společnosti zaplatil. Podle o. z. (ve vztahu k ) je možno přiznat požadovanou částku z titulu bezdůvodného obohacení.

13. Vzhledem k tomu, že žalovaný uhradil 21 400 Kč (na obě spotřebitelské smlouvy) a v hotovosti mu byla poskytnuta předchůdkyní částka 24 000 Kč (na obě spotřebitelské smlouvy), soud jej zavázal k úhradě rozdílu ve výši 2 600 Kč. Splatnost uvedené částky nastala 8. 5. 2020 v souladu s § 1958 odst. 2 o. z. na základě výzvy žalobkyně obsažené v předžalobní upomínce ze dne 30. 4. 2020, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužných částek do 7. 5. 2020 v souvislosti s uzavřenou úvěrovou smlouvou. K odeslání upomínky prokazatelně došlo 1. 5. 2020 na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě. Žalovanému vznikla v souladu s  o. z. ode dne následujícího, tj. od 8. 5. 2020, povinnost zaplatit žalobkyni vedle závazku k vydání nezaplacené jistiny úvěru také zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z , avšak limitovaný žalobou, jíž je soud vázán ( ), tj. ve výši 8,05 % ročně až do zaplacení.

14. Svou aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala v souladu s § 1882 o. z. smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 uzavřenou mezi předchůdkyní a žalobkyní, včetně přílohy.

15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl negativním výrokem, když procesně úspěšnějšímu žalovanému náklady řízení prokazatelně v souvislosti s předmětným sporem nevznikly. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle míry úspěchu ve věci podle soud zvážil míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran její příslušenství (srovnej nález ústavního soudu sp. zn. ), a proto kapitalizoval veškeré žalobou požadované příslušenství ke dni rozhodnutí soudu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.