Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

110 C 318/2020-43

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Yvonou Del Favero ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 10 586,21 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 900 Kč od 1. 5. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, co do částky 4 686,21 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 180,69 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 908,32 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 447,01 Kč od 21. 1. 2020 do 30. 4. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 547,01 Kč od 1. 5. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 6 447,01 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 900 Kč od 1. 5. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá, co do částky 4 686,21 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 180,69 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 908,32 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 447,01 Kč od 21. 1. 2020 do 30. 4. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 547,01 Kč od 1. 5. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 6 447,01 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se v řízení zahájeném dne 15. 7. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 586,21 Kč s úrokovým příslušenstvím ve formě zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % z dlužné jistiny 6 447,01 Kč od 24. 10. 2017 do zaplacení, a ve formě úroku z prodlení ve výši 29 % ročně z jistiny 6 447,01 Kč od 10. 7. 2018 do zaplacení. Žalobní návrh odůvodnila tvrzením, že její právní předchůdkyně právnická osoba anonymizováno, IČO (dále jen„ předchůdkyně“), a žalovaný uzavřeli dne 28. 8. 2017 smlouvu o zápůjčce číslo na základě které předchůdkyně poskytla v hotovosti žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč a tento se zavázal uvedenou částku spolu s úrokem a poplatky ve výši 5 330 Kč, celkem 12 330 Kč, vrátit předchůdkyni ve 45 týdenních splátkách po 274 Kč do 9. 7. 2018. Žalovaný uhradil 1 100 Kč. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně již v žalobě tvrdila, že tento byl prověřen na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy, žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného a zaznamenány do karty zákazníka (žalovaného), mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se, ač řádně předvolán, nedostavil. Právní zástupce žalobkyně neúčast u jednání omluvil. Soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů v souladu s ustanovením (dále jen „ “).

3. Z tvrzení žalobkyně a ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo soud zjistil, že mezi předchůdkyní a žalovaným byla dne 28. 8. 2017 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla předchůdkyně žalovanému částku 7 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem, a žalovaný se zavázal tuto částku s celkovými náklady, tj. úrokem a poplatky ve výši 5 330 Kč, celkem 12 330 Kč, vrátit předchůdkyni formou 45 týdenních splátek po 274 Kč do 9. 7. 2018. Žalovaný uhradil 1 100 Kč.

4. Soud vzal za prokázáno, že mezi předchůdkyní a žalovaným byla ve smyslu ustanovení (dále jen „o. z.“) uzavřena smlouva o úvěru, na základě které dne 28. 8. 2017 poskytla předchůdkyně žalovanému v hotovosti částku ve výši 7 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s úrokem a poplatky v celkové výši 12 330 Kč formou splátek tak, jak je uvedeno v předchozím odstavci. Soud smlouvu zhodnotil ve smyslu ustanovení a násl. o. z. jako spotřebitelskou, neboť žalobkyně jednala jako věřitelka (dodavatelka) a žalovaný jako spotřebitel. Při uzavření smlouvy byla tak žalobkyně jako věřitelka povinna postupovat podle a 2 věty první , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“). Měla tedy před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Měla poskytnout úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet.

5. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nepředložila žádné důkazy, ze kterých by vyplynulo, že řádně zkoumala před uzavřením smlouvy předchůdkyně úvěruschopnost žalovaného, soud dospěl k závěru, že předchůdkyně úvěruschopnost nezkoumala. Pokud by se právní zástupce žalobkyně dostavil k jednání, byl by v souladu s ustanovením až 3 poučen o potřebě doplnění tvrzení a dokazování ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti s tím, aby soudu také předložil y, na které odkázal v rámci skutkových žalobních tvrzení. Vzhledem k tomu, že se zástupce žalobkyně k jednání nedostavil, soudu jej poučit nemohl, když poučovací povinnost soudu se váže toliko k jednání (srovnej usnesení Ústavního soudu sp. zn. , dle kterého nedostaví-li se účastník k soudnímu řízení, soud není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak, a není povinen jen z tohoto důvodu odročovat soudní jednání).

6. S ohledem na shora uvedené žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a soud proto dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť podle ustanovení § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou je smlouva neplatná. V daném případě se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží podle § 588 o. z. i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem. Jelikož je neplatný hlavní závazek, tedy smlouva o úvěru, jsou neplatná i vedlejší ujednání, tj. ujednání o poplatcích a smluvní pokutě. Soud s ohledem na shora uvedené nemohl zavázat žalovaného k úhradě požadované částky z titulu uzavřené úvěrové smlouvy.

7. Při absenci smluvního nároku žalobkyně se soud zabýval otázkou, zda je dán mimosmluvní důvod pro žalobu a dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala, že žalovaný prokazatelně obdržel v hotovosti částku ve výši 7 000 Kč a uhradil tak, jak žalobkyně sama tvrdila, částku ve výši 1 100 Kč (žalovaný zůstal v průběhu celého řízení nečinný a netvrdil, že by uhradil ještě další částku).

8. Podle ustanovení věty třetí ZoSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Uvedené zákonné ustanovení je speciální ve vztahu k ustanovení (dále jen „o. z.“), podle kterého, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Stanoví-li ustanovením věty třetí ZoSÚ povinnost spotřebitele vrátit jistinu úvěru, pak je zapotřebí na zaplacenou jistinu započítat plnění, které podle neplatné smlouvy spotřebitel úvěrující společnosti zaplatil. Vzhledem k tomu, že žalovaný zaplatil 1 100 Kč a v hotovosti mu byla poskytnuta předchůdkyní částka ve výši 7 000 Kč, soud přiznal rozdíl tedy 5 900 Kč (7 000 – 1 100) s ohledem na shora uvedené ustanovení, přičemž splatnost přiznané částky nastala v souladu s  o. z. na základě výzvy žalobkyně obsažené v předžalobní upomínce ze dne 23. 4. 2020, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do 30. 4. 2020 v souvislosti s uzavřenou úvěrovou smlouvou. K odeslání upomínky prokazatelně došlo 24. 4. 2020 na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě. Žalovanému vznikla v souladu s  o. z. ode dne následujícího, tj. od 1. 5. 2020, povinnost zaplatit žalobkyni vedle závazku k vydání nezaplacené jistiny úvěru také zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z , avšak limitovaný žalobou, jíž je soud vázán ( ), tj. ve výši 8,05 % ročně až do zaplacení.

9. Aktivní legitimaci žalobkyně prokázala v souladu s § 1882 o. z. smlouvou o postoupení pohledávek, včetně přílohy, uzavřené mezi předchůdkyní a žalobkyní.

10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl negativním výrokem, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému náklady řízení prokazatelně v souvislosti s předmětným sporem nevznikly. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle míry úspěchu ve věci podle soud zvážil míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství (srovnej nález Ústavního soudu sp. zn. ). Soud proto kapitalizoval veškeré žalobou požadované příslušenství ke dni rozhodnutí soudu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.