Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

40 C 25/2020-28

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Vlčkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 26.577 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8.000 Kč od 7.12.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Pro částku 7.400 Kč, pro kapitalizovaný úrok ve výši 6.437,34 Kč, pro kapitalizovaný úrok ve výši 6.437,34 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 2.169,03 Kč, úroky ve výši 23,72 % ročně z částky 10.000 Kč od 7.12.2019 do zaplacení, úroky z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 2.000 Kč od 7.12.2019 do zaplacení, se žaloba žalobkyně zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3.784 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3.784 Kč od 7.12.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Pro částku 7.393 Kč, pro kapitalizovaný úrok ve výši 6.437,34 Kč, pro kapitalizovaný úrok ve výši 6.025,57 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 2.298,03 Kč, úroky ve výši 20,98 % ročně z částky 12.000 Kč od 7.12.2019 do zaplacení, úroky z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 7.393 Kč od 7.12.2019 do zaplacení, se žaloba žalobkyně zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8.000 Kč od 7.12.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Pro částku 7.400 Kč, pro kapitalizovaný úrok ve výši 6.437,34 Kč, pro kapitalizovaný úrok ve výši 6.437,34 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 2.169,03 Kč, úroky ve výši 23,72 % ročně z částky 10.000 Kč od 7.12.2019 do zaplacení, úroky z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 2.000 Kč od 7.12.2019 do zaplacení, se žaloba žalobkyně zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3.784 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3.784 Kč od 7.12.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. IV. Pro částku 7.393 Kč, pro kapitalizovaný úrok ve výši 6.437,34 Kč, pro kapitalizovaný úrok ve výši 6.025,57 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 2.298,03 Kč, úroky ve výši 20,98 % ročně z částky 12.000 Kč od 7.12.2019 do zaplacení, úroky z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 7.393 Kč od 7.12.2019 do zaplacení, se žaloba žalobkyně zamítá. V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 15.400 Kč spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I., II. tohoto rozsudku, když tyto částky měl žalovaný dlužit na základě smlouvy nazvané smlouva o půjčce číslo uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně – společností právnická osoba anonymizována tři slova (dále i jen banka) dne 22.2.2016, dle které poskytla banka, po přezkoumání úvěruschopnosti žalovaného zhodnocením informací získaných od žalovaného, zaznamenaných v zákaznické kartě, peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy a žalovaný se zavázal vrátit bance celkem částku 1.700 Kč, z toho 10.000 Kč jako samotnou zápůjčku a 7.400 Kč jako souhrnný poplatek (jehož součásti byl i sjednaný úrok ve výši 23,72 % ročně), a to formou 58 týdenních splátek po 300 Kč, se stanovenou poslední splátkou dne 3.4.2017. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas, dosud uhradil žalobkyni toliko částku 2.000 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2019, uzavřené mezi bankou a žalobkyní, došlo s účinností ke dni 6.12.2020 k převedení všech výše uvedených pohledávek na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno.

Dále se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 11.177 Kč spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku III., IV. tohoto rozsudku, když tyto částky měl žalovaný dlužit na základě smlouvy nazvané smlouva o půjčce číslo uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně – společností právnická osoba anonymizována tři slova (dále i jen banka) dne 3.12.2015, dle které poskytla banka, po přezkoumání úvěruschopnosti žalovaného zhodnocením informací získaných od žalovaného, zaznamenaných v zákaznické kartě, peněžní prostředky ve výši 12.000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy a žalovaný se zavázal vrátit bance celkem částku 19.393 Kč, z toho 12.000 Kč jako samotnou zápůjčku a 7.092 Kč jako souhrnný poplatek (jehož součásti byl i sjednaný úrok ve výši 20,98 % ročně), a to formou 43 týdenních splátek po 451 Kč, se stanovenou poslední splátkou dne 4.10.2016. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas, dosud uhradil žalobkyni toliko částku 8.216 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2019, uzavřené mezi bankou a žalobkyní, došlo s účinností ke dni 6.12.2020 k převedení všech výše uvedených pohledávek na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci usnesením ze dne 1.9.2020 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle (dále i jen ) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 7 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne 14.9.2020, přičemž však se žalovaný k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v samotné žalobě.

4. Soud dospěl ke skutkovému závěru ohledně prvního žalovaného nároku, že podle smlouvy uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne 22.2.2016, právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému téhož dne v hotovosti částku ve výši 10.000 Kč a žalovaný se zavázal v uvedené dohodnuté době poskytnuté finanční prostředky vrátit a zaplatit z nich souhrnný poplatek ve výši 7.400 Kč, a to obojí v 58 týdenních splátkách po 58 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně. Ve smlouvě je uvedeno ustanovení, dle kterého zákazník potvrzuje, že věřitel s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácení úvěru, a to na základě zákaznické karty, v nichž však zákazník vyplnil údaje ke svým příjmům a výdajům, které nebyly zcela specifikovány a doloženy, nebylo předloženo žádné potvrzení o pravdivosti uváděných údajů dlužníkem k jeho úvěruschopnosti. Žalovaný svůj dluh řádně nehradil, bance uhradil po celou dobu smluvního vztahu pouze částku 2.000 Kč. Předmětná pohledávka vůči žalovanému byla postoupena se vším příslušenstvím a právy spojenými na žalobkyni a toto postoupení bylo žalovanému oznámeno.

5. Soud dospěl ke skutkovému závěru ohledně druhého žalovaného nároku, že podle smlouvy uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne 3.12.2015, právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému téhož dne v hotovosti částku ve výši 12.000 Kč a žalovaný se zavázal v uvedené dohodnuté době poskytnuté finanční prostředky vrátit a zaplatit z nich souhrnný poplatek ve výši 7.092 Kč, a to obojí v 43 týdenních splátkách po 451 Kč s úrokovou sazbou 20,98 % ročně. Ve smlouvě je uvedeno ustanovení, dle kterého zákazník potvrzuje, že věřitel s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácení úvěru, a to na základě zákaznické karty, v nichž však zákazník vyplnil údaje ke svým příjmům a výdajům, které nebyly zcela specifikovány a doloženy, nebylo předloženo žádné potvrzení o pravdivosti uváděných údajů dlužníkem k jeho úvěruschopnosti. Žalovaný svůj dluh řádně nehradil, bance uhradil po celou dobu smluvního vztahu pouze částku 8.216 Kč. Předmětná pohledávka vůči žalovanému byla postoupena se vším příslušenstvím a právy spojenými na žalobkyni a toto postoupení bylo žalovanému oznámeno.

6. Soud se v daném případě ohledně prvního žalovaného nároku zabýval otázkou platnosti ujednání o poplatcích sjednaných v této smlouvě a dospěl k závěru, že poplatky neměly jinou funkci, než funkci sjednané odměny za poskytnutí peněžních prostředků, tedy plnily funkci úroků ze zápůjčky, a proto je nutno po právní stránce posoudit je jako sjednaný úrok za poskytnutí zápůjčky. Právní předchůdce žalobkyně smlouvy uzavírala jako podnikatel, předmětem jeho podnikání v době uzavření smluv bylo mimo jiné poskytování úvěrů a půjček z vlastních zdrojů a je zřejmé, že byl založen za účelem zisku, a pokud by nebyl ujednán úrok (či jiná odměna) za přenechání půjčených peněžních prostředků, tak zisk z předmětných případů by generován nebyl. Úrok ve výši 7.400 Kč za poskytnutí půjčky 10.000 Kč jako odměna za poskytnutí půjčky na dobu 58 týdnů představuje 74 % celé jistiny zápůjčky a je možno učinit závěr, že se jedná o úroky (odměnu) nepřiměřeně vysokou, přesahující několikanásobně průměrnou odměnu bank za jimi poskytované úvěry a zápůjčky spotřebitelům. Za této situace je nutno posoudit takto sjednané úroky v zápůjčce pro jejich nepřiměřenou výši jako úroky sjednané v rozporu s dobrými mravy, a proto je toto ujednání podle ve spojení s  absolutně neplatné a žalobkyni právo na úhradu poplatků nevzniklo. Přitom podle , , týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního ujednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala by strana neplatnost včas. Smlouva o zápůjčce je neplatná v ujednání o výši úroku jen tehdy, jestliže oddělení této části od ostatního obsahu nebrání okolnosti, za nichž ke smlouvě došlo. Jak bylo výše uvedeno, právní předchůdce žalobkyně jako podnikatel byla založena za účelem dosahování zisku a předmětem jeho podnikání v době uzavření smlouvy o zápůjčce bylo mimo jiné poskytování úvěrů a zápůjček z vlastních zdrojů a je tudíž zcela zřejmé, že smluvní strany by bez ujednání o úroku (odměny za poskytnutí peněz) smlouvy o půjčce neuzavřely. Na základě toho lze učinit závěr, že částečná neplatnost ujednání o úrocích (poplatcích), která je jinak obecně oddělitelná od zbytku smlouvy, způsobuje v tomto konkrétním případě absolutní neplatnost celé smlouvy o zápůjčce, neboť oddělení této části od smlouvy o zápůjčce brání okolnosti, za nichž k uzavření smluv došlo. Právní předchůdkyně žalobkyně – právnická osoba anonymizována tři slova, přitom uzavřela s žalobkyní platnou smlouvu o postoupení shora specifikované pohledávky za žalovaným. Na základě této smlouvy o postoupení pohledávek proto byly pohledávky vůči žalovanému se vším příslušenstvím a případným zajištěním platně převedeny ze právnická osoba na žalobkyni, jež je tak nyní ve sporu aktivně legitimována, přičemž oznámení o postoupení pohledávek učinila ve vztahu k žalovanému právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce v daném případě vznikla oběma smluvním stranám povinnost vrátit druhému vše, co podle této neplatné smlouvy dostaly.

7. Podle , 2 () kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Žalovaný podle smlouvy ze dne 22.2.2016 přitom obdržel peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč a žalobkyni (její právní předchůdkyni) zaplatil již částku 2.000 Kč, z čehož je zřejmé, že na straně žalovaného ve vztahu k částce 10.000 Kč, kterou žalovaný fakticky od právní předchůdkyně žalobkyně obdržel, existuje dluh ve výši 8.000 Kč, dosud tedy dluží žalobkyni na její plnění bez právního důvodu (pro absolutní neplatnost smlouvy) částku 8.000 Kč. S ohledem na tuto skutečnost pak soud výrokem I. rozsudku zavázal žalovaného povinností žalobkyni částku 8.000 Kč zaplatit spolu s příslušenstvím majícím podobu úroku z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z dlužné částky dle Žalobkyně v řízení prokázala, že žalovanému poskytla částku 10.000 Kč, na toto plnění žalovaný zaplatil částku 2.000 Kč, dosud tedy dluží žalobkyni na její plnění bez právního důvodu (pro absolutní neplatnost smlouvy) částku 8.000 Kč, kdy tato částka představuje majetkový prospěch žalovanému na úkor žalobkyně, která mu bez právního titulu plnila. Pro výše uvedené tedy je žaloba žalobkyně v částce 8.000 Kč důvodná, a proto soud v této části žalobě vyhověl. Výrokem II. rozsudku pak ve zbytku žalobu žalobkyně zamítl s poukazem na odůvodnění shora, když soud nemůže přiznat žalobkyni další plnění ze smlouvy, když pro její neplatnost není žalovaný dalšími závazky ze smlouvy vázán.

9. Soud se dále i ohledně druhého žalovaného nároku zabýval otázkou platnosti ujednání o poplatcích sjednaných v této smlouvě a dospěl k závěru, že poplatky neměly jinou funkci, než funkci sjednané odměny za poskytnutí peněžních prostředků, tedy plnily funkci úroků ze zápůjčky, a proto je nutno po právní stránce posoudit je jako sjednaný úrok za poskytnutí zápůjčky. Právní předchůdce žalobkyně smlouvy uzavírala jako podnikatel, předmětem jeho podnikání v době uzavření smluv bylo mimo jiné poskytování úvěrů a půjček z vlastních zdrojů a je zřejmé, že byl založen za účelem zisku, a pokud by nebyl ujednán úrok (či jiná odměna) za přenechání půjčených peněžních prostředků, tak zisk z předmětných případů by generován nebyl. Úrok ve výši 7.092 Kč za poskytnutí půjčky 12.000 Kč jako odměna za poskytnutí půjčky na dobu 43 týdnů představuje 59,1 % celé jistiny zápůjčky a je možno učinit závěr, že se jedná o úroky (odměnu) nepřiměřeně vysokou, přesahující několikanásobně průměrnou odměnu bank za jimi poskytované úvěry a zápůjčky spotřebitelům. Za této situace je nutno posoudit takto sjednané úroky v zápůjčce pro jejich nepřiměřenou výši jako úroky sjednané v rozporu s dobrými mravy, a proto je toto ujednání podle ve spojení s  absolutně neplatné a žalobkyni právo na úhradu poplatků nevzniklo. Přitom podle , , týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního ujednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala by strana neplatnost včas. Smlouva o zápůjčce je neplatná v ujednání o výši úroku jen tehdy, jestliže oddělení této části od ostatního obsahu nebrání okolnosti, za nichž ke smlouvě došlo. Jak bylo výše uvedeno, právní předchůdce žalobkyně jako podnikatel byla založena za účelem dosahování zisku a předmětem jeho podnikání v době uzavření smlouvy o zápůjčce bylo mimo jiné poskytování úvěrů a zápůjček z vlastních zdrojů a je tudíž zcela zřejmé, že smluvní strany by bez ujednání o úroku (odměny za poskytnutí peněz) smlouvy o půjčce neuzavřely. Na základě toho lze učinit závěr, že částečná neplatnost ujednání o úrocích (poplatcích), která je jinak obecně oddělitelná od zbytku smlouvy, způsobuje v tomto konkrétním případě absolutní neplatnost celé smlouvy o zápůjčce, neboť oddělení této části od smlouvy o zápůjčce brání okolnosti, za nichž k uzavření smluv došlo. Právní předchůdkyně žalobkyně – právnická osoba anonymizována tři slova, přitom uzavřela s žalobkyní platnou smlouvu o postoupení shora specifikované pohledávky za žalovaným. Na základě této smlouvy o postoupení pohledávek proto byly pohledávky vůči žalovanému se vším příslušenstvím a případným zajištěním platně převedeny ze právnická osoba na žalobkyni, jež je tak nyní ve sporu aktivně legitimována, přičemž oznámení o postoupení pohledávek učinila ve vztahu k žalovanému právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce v daném případě vznikla oběma smluvním stranám povinnost vrátit druhému vše, co podle této neplatné smlouvy dostaly.

10. Podle ,2 () kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Žalovaný podle smlouvy ze dne 3.12.2015 přitom obdržel peněžní prostředky ve výši 12.000 Kč a žalobkyni (její právní předchůdkyni) zaplatil již částku 8.216 Kč, z čehož je zřejmé, že na straně žalovaného ve vztahu k částce 12.000 Kč, kterou žalovaný fakticky od právní předchůdkyně žalobkyně obdržel, existuje dluh ve výši 3.784 Kč, dosud tedy dluží žalobkyni na její plnění bez právního důvodu (pro absolutní neplatnost smlouvy) částku 3.784 Kč. S ohledem na tuto skutečnost pak soud výrokem III. rozsudku zavázal žalovaného povinností žalobkyni částku 3.784 Kč zaplatit spolu s příslušenstvím majícím podobu úroku z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z dlužné částky dle Žalobkyně v řízení prokázala, že žalovanému poskytla částku 12.000 Kč, na toto plnění žalovaný zaplatil částku 8.216 Kč, dosud tedy dluží žalobkyni na její plnění bez právního důvodu (pro absolutní neplatnost smlouvy) částku 3.784 Kč, kdy tato částka představuje majetkový prospěch žalovanému na úkor žalobkyně, která mu bez právního titulu plnila. Pro výše uvedené tedy je žaloba žalobkyně v částce 3.784 Kč důvodná, a proto soud v této části žalobě vyhověl. Výrokem IV. rozsudku pak ve zbytku žalobu žalobkyně zamítl s poukazem na odůvodnění shora, když soud nemůže přiznat žalobkyni další plnění ze smlouvy, když pro její neplatnost není žalovaný dalšími závazky ze smlouvy vázán.

12. Lhůta k plnění pak vychází z ust. , když soud důvod pro aplikaci lhůty delší, případně povolení splátek, neshledal.

13. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení , podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. S ohledem na poměrů úspěchu a neúspěchu obou stran pak soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.