Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

209 C 32/2020-34

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Alenou Šustrovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

zaplacení částka

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky částka, co do částky částka a co do smluvní pokuty ve výši částka se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně doplatek soudního poplatku ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Co do částky [částka], co do částky [částka] a co do smluvní pokuty ve výši [částka] se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně doplatek soudního poplatku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení částek částka jako nesplaceného spotřebitelského úvěru, částka jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky, částka jako smluvních pokut a částka jako poplatku za poskytnutí úvěru. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že žalovanému na jeho žádost ze dne datum poskytla téhož dne spotřebitelský úvěr ve výši částka splatný původně datum, a to spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně řádně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný porušil smluvní povinnosti, když úvěr řádně nesplatil. Dle smlouvy mu byly zasílány upomínky a žalobkyni tak prokazatelně vznikly náklady na jejich odeslání. Tyto náklady jsou stanoveny paušální částkou ve výši částka resp. částka. Protože pohledávka byla předána k vymáhání inkasnímu středisku, byla žalovanému naúčtována dle smlouvy i náhrada nákladů na uvedené pověření ve výši částka. Protože žalovaný nesplnil své povinnosti ze smlouvy, žalobkyně po něm požaduje i smluvní pokutu v souladu se smluvním ujednáním ve výši 2x částka.

2. Na podporu žalobních tvrzení žalobkyně založila do spisu výpis z obchodního rejstříku, kopii dokladu žalovaného, potvrzení o platbě, výzvy adresované žalovanému včetně poslední výzvy před žalobou a exekucí a smlouvu o spotřebitelském úvěru a předsmluvní informaci.

3. Soud ve věci nařídil ústní jednání, ke kterému se žalobkyně ani žalovaný nedostavili. Žalobkyně se omluvila, odkázala na žalobu a do spisu založené y. Žalovaný se neomluvil, nepožádal o odročení, k žalobě se nevyjádřil ani písemně, do spisu nezaložil ani nenavrhl žádné důkazy. Soud věc projednal v nepřítomnosti účastníků. Dokazování provedl do spisu založenými listinami.

4. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru soud vzal za prokázané, že žalovaný se nejprve elektronicky registroval jako zájemce o úvěr vyplněním formuláře na internetových stránkách provozovaných žalobkyní. V rámci toho vyplnil své identifikační údaje. Totožnost žalovaného byla ověřena prostřednictvím autorizační platby z jeho účtu. Pod takto získanou elektronickou identitou pak elektronicky (kliknutím) žalovaný vybral požadovanou částku a vyjádřil i souhlas se smluvními podmínkami na předem připraveném předtisku smlouvy a obchodních podmínek. Z předložených dokumentů to samo o sobě nevyplývá, nicméně výplata finančních prostředků ve výši částka byla prokázána výpisem z účtu. Tím byla potvrzena totožnost osoby, která registraci provedla, jakož i skutečnost, že podle sjednaných podmínek převzala půjčenou částku, jinak by totiž žalobkyně neměla důvod konkrétní osobě peníze zasílat a žalovaný neměl důvod peníze přebírat, zejména pokud sám žalovaný nic netvrdil o jiném důvodu či o jiných podmínkách pro převzetí peněz v daném místě a čase. je tedy zřejmé, že důvodem plnění byl v dokumentaci popsaný úvěr. Samotná (zcela anonymní) registrace (elektronická identita) by naproti tomu pro uzavření smlouvy právě se žalovaným nepochybně v dostatečné míře nesvědčila, stejně jako tvrzené (a jinak nedoložené) uzavření smlouvy kliknutým. Žalovaný se kromě jistiny úvěru zavázal zaplatit poplatek za uzavření smlouvy ve výši částka. Pro případ prodlení s vrácením úvěru se zavázal zaplatit smluvní pokutu a další poplatky – náklady na vymáhání.

5. Podle (dále jen „ “), se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Smlouva ke své platnosti nevyžaduje písemnou formu právního jednání, lze ji tedy uzavřít v libovolné formě ( ). Proto se soud nezabýval tím, zda smlouva byla uzavřena elektronicky v písemné formě alespoň v souladu s  . Patrně nebyla, neboť ani podle tvrzení žalobkyně nebyly využity žádné elektronické služby důvěryhodné identifikace a autentizace žalovaného. V daném případě nicméně není pochyb o tom, komu a za jakých podmínek byly finanční prostředky poukázány. Finanční prostředky žalovaný převzal připsáním na svůj účet, nedostatek písemné formy tedy v tomto směru není relevantní. Protože žalovaný úvěr ve sjednané lhůtě nevrátil, shledal soud žalobu, co do nesplacené jistiny úvěru po právu a uložil žalovanému povinnost tuto částku zaplatit. Ve zbytku však soud žalobu zamítl.

7. Smlouva byla uzavřena úvěrujícím jako podnikatelem a úvěrovaným jako spotřebitelem ( a a násl. ), s ohledem na formulářový typ smlouvy a připojené obchodní podmínky je zjevné, že se jedná o smlouvu adhezní ve smyslu , u níž neměl žalovaný jako úvěrovaný možnost jednat o konkrétních parametrech smlouvy či obchodních podmínek.

8. Podle ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

9. Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka podle snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

10. Uvedená právní úprava však nestojí v novém osamoceně, v první řadě je třeba přihlížet k přirozenoprávním principům upraveným v  a ž 8 Je třeba chránit dobré mravy a veřejný pořádek a neposkytovat ochranu zjevně nemravnému a nepoctivému jednání, a to i v případech, kdy se této ochrany výslovně dotčená osoba nedovolává ( ).

11. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

12. V tomto směru například § 18a zákona o spotřebitelském úvěru, platném v době uzavření smlouvy, jasně stanoví, že zajištění spotřebitelského úvěru nesmí být ve zcela zjevném nepoměru k hodnotě zajišťované pohledávky.

13. Podle je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Podle obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, která je pro slabší stranu zvláště nevýhodná, aniž je pro to rozumný důvod, zejména odchyluje-li se smlouva závažně a bez zvláštního důvodu od obvyklých podmínek ujednávaných v obdobných případech, je doložka neplatná. Vyžaduje-li to spravedlivé uspořádání práv a povinností stran, soud rozhodne obdobně podle .

15. Podle je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran. Návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

16. Z uvedeného vyplývá, že podle nového je zásah soudu do soukromoprávních ujednání stran striktně vázán na míru, v jaké jsou chráněné zájmy (dobré mravy, účel zákona a veřejný pořádek) konkrétním ujednáním stran dotčeny. je-li porušení uvedených zájmů„ zjevné“, jde o neplatnost absolutní a soud je povinen zakročit z úřední povinnosti podle , tedy i bez námitky (návrhu) poškozené strany ve smyslu a 586 respektive V případě adhezních smluv se stejným způsobem posoudí všechny„ zvláště nevýhodné doložky“, včetně ujednání o smluvní pokutě, která je typickým vedlejším (zajišťovacím) ujednáním smlouvy ( zákona o spotřebitelském úvěru).

17. Ze stejných principů vychází při ochraně spotřebitele i judikatura Soudního dvora EU. obec právo je v tomto směru částečně transponovanou směrnicí číslo. Základní povinností členského státu EU je zamezit zneužívajícím klauzulím, tyto nejsou pro spotřebitele závazné. Tento postulát směřuje i k národním soudům a k jejich povinnosti volit v rámci národního práva eurokonformní výklad tak, aby uvedeného účelu bylo dosaženo – viz například rozhodnutí ve věci příjmení (C číslo), nebo Pohotovosť (C číslo).

18. Podle mají-li být u adhezní smlouvy plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěru, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Tuto úpravu ale také nelze ze shora uvedených důvodů v dané věci použít. Soud je povinen posoudit platnost zneužívající klauzule z úřední povinnosti (i bez námitky žalovaného) a není oprávněn provést jakoukoli moderaci takového ujednání.

19. Ve světle shora uvedených skutkových zjištění má soud za to, že ujednání stran o poplatku za poskytnutí úvěru je ve skutečnosti ujednáním o úroku, tedy o civilním plodu peněz, neboť se jedná o jedinou platbu za jejich dočasné poskytnutí. Ujednání o výši tohoto úroku je ale absolutně neplatné podle , neboť se zjevně příčí dobrým mravům. Úrok ze zápůjčky či úvěru je obecně možný (v komerčních vztazích obvyklý), nelze však tolerovat tzv. lichevní smlouvy. V daném případě poplatek částka z jistiny částka poskytnuté je zcela nepřiměřený a v rozporu s dobrými mravy i veřejným pořádkem. Proto soud žalobu v části, kterou je požadován právě uvedený poplatek – úrok zamítl.

20. Co se týče smluvní pokuty ve výši částka, soud i toto ujednání stran – byť jde o ujednání pro případ prodlení s včasným splněním – zhodnotil jako ujednání absolutně neplatné, zjevně se příčící dobrým mravům, zejména pokud má žalobkyně navíc nárok na zákonný úrok z prodlení. Z tohoto bodu ujednání lze snadno vysledovat lichevní charakter smlouvy, což je jev společensky nepřijatelný a nemravný. Na straně věřitele jde o zjevný pokus se obohatit prostřednictvím relativně nízkého úvěru kombinovaného – v porovnání s výší úvěru – s vysokou smluvní pokutou, u které se porušení povinností dlužníkem stává součástí běžné hospodářské činnosti poskytovatele a jeho případného právního nástupce, popřípadě se dokonce podle míry rizikovosti dlužníka předem předpokládá. Smluvní pokutu v této výši nelze přiznat, i v této části soud proto žalobu zamítl. Ze stejných důvodů pak soud zamítl i nárok na zcela nepřiměřené náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka, kdy i ujednání o nich (jejich výše) shledal neplatným.

21. O náhradě nákladů soud rozhodl podle , kdy ve sporu úspěšnější žalovaný žádnou náhradu nákladů řízení nepožadoval a ani ze spisu nevyplynulo, že by mu nějaké náklady v řízení vznikly.

22. Protože žalobkyně spolu s podáním žaloby neuhradila soudní poplatek v plné výši, uložil jí soud povinnost na soudní poplatek doplatit částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze se jí domáhat návrhem na výkon rozhodnutí – exekuci.