Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
111 C 15/2020-80
Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Procházkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 51 458,32 Kč s přísl.
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26.014,15 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 26.014,15 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky 25.444,17 Kč, co do úroku z prodlení za dobu od datum do datum ve výši 1.138,81 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 38.994 Kč od datum do datum, co do úroku z prodlení ve výši 1,75% ročně z částky 12.979,85 Kč od datum do zaplacení, co do úroku za poskytnutí úvěru za dobu od datum do datum ve výši 8.959,44 Kč a co do úroku za poskytnutí úvěru ve výši 95,92% ročně z částky 35.299,92 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky 188.870 Kč.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26.014,15 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 26.014,15 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky 25.444,17 Kč, co do úroku z prodlení za dobu od [datum] do [datum] ve výši 1.138,81 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 38.994 Kč od [datum] do [datum], co do úroku z prodlení ve výši 1,75% ročně z částky 12.979,85 Kč od [datum] do zaplacení, co do úroku za poskytnutí úvěru za dobu od [datum] do [datum] ve výši 8.959,44 Kč a co do úroku za poskytnutí úvěru ve výši 95,92% ročně z částky 35.299,92 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 188.870 Kč. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 51.458,32 Kč, jež sestává z nové dlužné jistiny úvěru poskytnutého dle smlouvy o úvěru číslo ve výši 35.299,92 Kč, ze smluvních pokut ve výši 2.495 Kč za prodlení žalovaného se zaplacením splátek číslo delším než 30 dnů (tj. 5 x smluvní pokuta ve výši 499 Kč), z nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného s úhradou splátek č. 5, 6, 7, 8, 9 a 10 ve výši 1.200 Kč (tj. 6 x náklady ve výši 200 Kč) a ze smluvní pokuty ve výši 12.464,32 Kč (tj. 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného s její úhradou od datum do datum), s úrokem za poskytnutí úvěru za dobu od datum do datum ve výši 8.959,44 Kč (tj. úrok ve výši 95,92% ročně z částky 39.130,15 Kč od datum do datum a úrok ve výši 95,92% ročně z částky 38.578,92 Kč od datum do datum), s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši 95,92% ročně z částky 35.299,92 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky 188.870 Kč, a s úrokem z prodlení za dobu od datum do datum ve výši 1.138.81 Kč a s úrokem z prodlení za dobu od datum do zaplacení ve výši 10% ročně z částky 38.994 Kč do zaplacení. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru číslo na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 40.000 Kč na účet uvedený ve smlouvě a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 151,62% ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 3.279 Kč splatných vždy k 18. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem listopad roku 2018, přičemž žalobkyně prověřila schopnost žalovaného řádně hradit úvěr na základě dokladů a informací získaných od žalovaného a z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti. Žalovaný neplnil podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru, v důsledku toho došlo k zesplatnění celého úvěru ke dni datum. Po zesplatnění úvěru ještě žalovaný uhradil tyto částky: dne datum částku 3.279 Kč, dne datum částku 3.279 Kč, dne datum částku 3.279 Kč a dne datum částku 3.279 Kč.
2. Žalovaný potvrdil, že uzavřel se žalobkyní smlouvu o úvěru tvrzenou v žalobě a že žalobkyně na jeho účet poukázala částku 40.000 Kč. V době uzavření smlouvy o úvěru splácel ještě úvěr u právnická osoba splátkami ve výši 3.000 Kč měsíčně a úvěr od obec anonymizováno splátkami ve výši 1.500 Kč měsíčně, bydlel se svou manželkou, která byla na rodičovské dovolené, a dvěma dětmi v nájemním bytě, kde nájemné činilo 2.800 Kč měsíčně a zálohy na služby 2.700 Kč měsíčně. Před 2 lety byl nájem zvýšen.
3. Výpisem ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu bylo prokázáno, že žalobkyně je v rejstříku zapsána jako nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru.
4. Hodnocením klienta ze dne datum bylo prokázáno, že zprostředkovatel úvěru ve formuláři vyplnil, že žalovaný je ženatý, ale nežije s manželkou ve společné domácnosti, pečuje o dvě děti, bydlí ve státním bytě, jeho příjem ze zaměstnání činí 20.213 Kč měsíčně, hradí splátky žalobkyni ve výši 3.339 Kč měsíčně a jeho náklady na bydlení činí 1.000 Kč měsíčně. Tento formulář žalovaný podepsal, přičemž prohlásil, že poskytl úplné a pravdivé informace. Žalovanému byl přiřazen příznak 16, který znamená, že jeho smlouva byla hodnocena jako špatná.
5. Kopií cestovního pasu žalovaného, dodatkem číslo k pracovní smlouvě ze dne datum, výplatními lístky žalovaného za měsíce srpen a září roku 2018 a historií transakcí na účtu žalovaného číslo vedeného u právnická osoba, za dobu od datum do datum bylo prokázáno, že žalovaný předložil žalobkyni svůj cestovní pas, u právnická osoba měl uzavřen pracovní poměr na dobu neurčitou a jeho průměrný výdělek zde činil za měsíce červenec až září roku 2018 částku 20.721 Kč.
6. Výpisem z registru příjmení bylo prokázáno, že ke dni datum byly u žalovaného registrovány 3 dlužné splátky revolvingového úvěru a karty, přičemž dlužná částka po splatnosti činila 3.090 Kč.
7. Předsmluvním formulářem ze dne datum podepsaným žalovaným a smlouvou o úvěru číslo bylo prokázáno, že touto smlouvou se žalobkyně jako poskytovatel úvěru zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 40.000 Kč s tím, že žalovaný se celkem zavázal na úvěr zaplatit částku 157.392 Kč do 48 měsíců ve 48 splátkách po 3.279 Kč měsíčně, přičemž splatnost každé splátky byla sjednána do každého 18. dne v měsíci. Výpůjční úroková sazba činila 151,62% ročně a byla dohodnuta jako pevná výpůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. Dále bylo sjednáno, že sjednaný úrok běží až do data skutečného vrácení jistiny úvěru a že úvěr se splácí tzv. anuitním způsobem, tj. konstantními splátkami, jejichž výše se po dobu splácení nemění, v každé splátce úvěru je zahrnuta platba jistiny poskytnutého úvěru a platba sjednaného úroku, poměr mezi splátkou jistiny a úroku je uveden ve splátkovém kalendáři. Ve smlouvě je uvedeno bankovní spojení na žalobkyni – účet č. bankovní účet a bankovní spojení na žalovaného - účet č. bankovní účet. Návrh smlouvy o úvěru o shora uvedeném obsahu byl žalovaným podepsán dne datum a ze strany žalobkyně byl akceptován dne datum.
8. Prohlášením klientů/informacemi pro klienty poskytovanými zprostředkovatelem úvěru ze dne datum bylo prokázáno, že žalovaný prohlásil, že veškeré údaje uvedené z jeho strany ve smlouvě jsou pravdivé a úplné.
9. Oznámením o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru číslo ze dne datum bylo prokázáno, že žalobkyně sdělila žalovanému, že akceptovala jeho návrh na uzavření smlouvy o úvěru číslo ze dne datum. Dle dodejky převzal žalovaný toto oznámení dne datum.
10. Dokladem o vyplacení úvěru a shodnými tvrzeními účastníků bylo prokázáno, že dne datum byla z účtu žalobkyně na účet žalovaného č. bankovní účet poukázána částka 40.000 Kč.
11. Výzvou k zaplacení ze dne datum bylo prokázáno, že žalovaný byl upomenut žalobkyní o zaplacení splátky č. 6 a č. 7 a upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru.
12. Výzvou k zaplacení ze dne datum bylo prokázáno, že žalovaný byl upomenut žalobkyní o zaplacení splátky č. 7 a č. 8 a upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru.
13. Výzvou k zaplacení ze dne datum bylo prokázáno, že žalovaný byl upomenut žalobkyní o zaplacení splátky č. 8 a č. 9 a upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru.
14. Výzvou k zaplacení ze dne datum bylo prokázáno, že žalovaný byl upomenut žalobkyní o zaplacení splátky č. 8, č. 9 a č. 10 a upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru.
15. Výzvou k zaplacení ze dne datum bylo prokázáno, že žalovaný byl upomenut žalobkyní o zaplacení splátky č. 9, č. 10 a č. 11 a upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru.
16. Oznámením ze dne datum bylo prokázáno, že z důvodů prodlení žalovaného s úhradou splátky úvěru delším než 65 dnů došlo tímto dnem k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících ze shora uvedené smlouvy o úvěru a žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě zbývající dlužné původní jistiny úvěru ve výši 39.130,15 Kč, úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 9.285,77 Kč, neuhrazené smluvní pokuty ve výši 2.495 Kč a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 1.200 Kč, tj. celkové částky 52.110 Kč.
17. Předžalobní výzvou ze dne datum bylo prokázáno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru číslo mimo jiné částky 35.299,92 Kč odpovídající dlužné nové jistině úvěru. Lhůta k zaplacení byla ve výzvě stanovena 10 dní od data odeslání výzvy.
18. Podacím archem bylo prokázáno, že předžalobní výzva byla předána k poštovní přepravě dne datum.
19. Kartou klienta bylo prokázáno, že žalovaný uhradil splátku č. 2 splatnou dne datum až dne datum, splátku č. 3 splatnou dne datum až dne datum, splátku č. 5 splatnou dne datum až dne datum, splátku č. 6 splatnou dne datum až dne datum, splátku č. 7 splatnou dne datum až dne datum, splátku č. 8 splatnou dne datum zcela až dne datum, splátku č. 9 splatnou dne datum zcela až dne datum a splátku č. 10 splatnou dne datum zcela až dne datum Celkem žalovaný na úvěr uhradil do jeho zesplatnění částku 26.292 Kč.
20. právnická osoba bylo prokázáno, že obvyklá roční úroková sazba u hotovostních neúčelových úvěrů o objemu 40.000 Kč, jež poskytovala v měsíci říjnu 2018, byla 9,20%.
21. právnická osoba bylo prokázáno, že obvyklá roční úroková sazba u hotovostních neúčelových úvěrů o objemu 40.000 Kč, jež poskytovala v měsíci říjnu roku 2018, byla 13,4%.
22. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně je nebankovním subjektem s oprávněním poskytovat spotřebitelský úvěr. Dne datum požádal žalovaný žalobkyni o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 40.000 Kč, a to návrhem číslo. Žalobkyně provedla hodnocení úvěruschopnosti žalovaného, při němž vycházela ze zjištění, že v registru příjmení jsou u žalovaného evidovány 3 splátky po splatnosti u revolvingového úvěru či karty, přičemž dlužná částka činí celkem 3.090 Kč, a dále z prohlášení žalovaného, že je ženatý, s manželkou však nežije ve společné domácnosti, pečuje o 2 děti, bydlí ve státním bytě, kde nájemné a inkaso činí 1.000 Kč měsíčně, jeho příjem ze zaměstnání činí 20.213 Kč měsíčně a splácí splátky žalobkyni ve výši 3.339 Kč měsíčně. Žalovaný předložil žalobkyni svůj cestovní pas, dodatek č. 2 k pracovní smlouvě, výplatní lístky za měsíce srpen a září roku 2018 a historii transakcí ze svého účtu číslo vedeného u právnická osoba, z nichž vyplývalo, že je zaměstnán na dobu neurčitou u právnická osoba, s průměrným měsíčním čistým příjmem za měsíce červenec až září roku 2018 ve výši 20.721 Kč. Své náklady na bydlení žalovaný nedoložil. Žalobkyně poskytnutí úvěru žalovanému schválila a návrh žalovaného akceptovala dne datum. Základní parametry úvěru pod číslo byly: celková částka k zaplacení 157.392 Kč, doba trvání úvěru 48 měsíců, celková výše splátky 3.279 Kč měsíčně, počet splátek 48, splatnost splátek do každého 18. dne v měsíci, zápůjční úroková sazba 151,62% ročně, která byla dohodnuta jako pevná na celou dobu splácení úvěru. Dále bylo sjednáno, že sjednaný úrok běží až do data skutečného vrácení jistiny úvěru a že úvěr se splácí tzv. anuitním způsobem, tj. konstantními splátkami, jejichž výše se po dobu splácení nemění, v každé splátce úvěru je zahrnuta platba jistiny poskytnutého úvěru a platba sjednaného úroku, poměr mezi splátkou jistiny a úroku je uveden ve splátkovém kalendáři. Dne datum byla poukázána na účet žalovaného číslo vedený u právnická osoba, částka 40.000 Kč. Žalovaný úvěr nesplácel řádně, splátku číslo neuhradil v termínu splatnosti, z toho u splátek č. 6, 7, 8, 9 a 10 šlo o prodlení delší než 30 dnů, proto ho žalobkyně upomínala o zaplacení těchto splátek výzvami ze dne datum, datum, datum, datum a datum. Ve výzvách byl žalovaný upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru. Žalobkyně oznámením ze dne datum sdělila žalovanému, že z důvodů prodlení se zaplacením splátky delším jak 65 dnů (splátka č. 8 byla splatná dne datum a zaplacena datum) došlo k zesplatnění úvěru a vyzvala žalovaného k úhradě dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 39.130,15 Kč, běžných úroků přirostlých ke dni zesplatnění úvěru ve výši 9.285,77 Kč, smluvních pokut ve výši 2.495 Kč a nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 1.200 Kč. Žalovaný výzvyuposlechl jen částečně, když po zesplatnění úvěru uhradil žalobkyni dne datum částku 3.279 Kč, dne datum částku 3.279 Kč, dne datum částku 3.279 Kč a dne datum částku 3.279 Kč. Žalobkyně opětovně vyzývala žalovaného k úhradě závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru číslo mimo jiné částky 35.299,92 Kč odpovídající dlužné nové jistině úvěru, předžalobní výzvou ze dne datum ve lhůtě 10 dní od data odeslání výzvy, přičemž tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne datum. Obvyklá roční úroková sazba u hotovostních neúčelových úvěrů o objemu 40.000 Kč poskytovaných v měsíci říjnu roku 2018 činila u právnická osoba, 13,4% a u právnická osoba, 9,20%.
23. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky.
24. Podle ust. § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
25. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
26. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven anebo nikoli. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 ). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení uzavřené smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ust. § 580 o. z., je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ust. § 588 o. z. absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Soud se tedy v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně a dospěl k závěru, že žalobkyně si při posouzení úvěruschopnosti žalovaného nepočínala řádně. Pro účely takového posouzení je nutné zejména podrobně analyzovat domácí rozpočet spotřebitele, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak i výdaje. Zdrojem informací sloužících k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele může být i samotný spotřebitel, je však nutné zdůraznit, že věřitel se nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit, důkladně je prověřit a v případě pochybností o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení neodpovídají cenám v místě a čase obvyklým) požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Odo 1726/2006 ). V dané věci měla žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného k dispozici doklady jen o příjmové stránce žalovaného, pokud jde o jeho výdaje, spokojila se pouze s jeho prohlášením, že bydlí ve státním bytě a jeho náklady na nájemné a inkaso činí 1.000 Kč měsíčně, aniž by tyto údaje byly jakkoliv doloženy či ověřeny. Přitom je zřejmé, že částka 1.000 Kč za bydlení ve státním bytě je zcela nereálná. Žalobkyně však přehlížela i další nesrovnalosti plynoucí z porovnání prohlášení žalovaného uvedeného v hodnocení klienta a údaji zjištěnými z registru příjmení. Žalovaný uvedl, že splácí splátky žalobkyni ve výši 3.339 Kč měsíčně, dle údajů v registru příjmení měl však v době uzavření smlouvy o úvěru úvěr, kde splátky činily 1.030 Kč měsíčně, a k tomuto závazku žalobkyně nepožadovala žádné informace, dokonce zcela ignorovala údaj z registru příjmení, že žalovaný byl v době uzavření smlouvy o úvěru v prodlení s úhradou 3 splátek tohoto úvěru. Dle názoru soudu tedy smlouva o úvěru uzavřená mezi účastníky je z důvodu nedostatečného posouzení úvěruschopnosti žalovaného ve zjevném rozporu s dobrými mravy a tudíž absolutně neplatná.
27. Nároky z této neplatné smlouvy je třeba vypořádat dle ust. § 2993 o. z. z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Žalobkyně vyplatila žalovanému částku 40.000 Kč a žalovaný žalobkyni zaplatil do zesplatnění úvěru částku 26.292 Kč, která byla v souladu se smluvními ujednáními účastníků započtena zčásti na jistinu a zčásti na úrok. Dle ust. § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila; plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby ji druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To znamená, že pokud mají být vypořádána veškerá plnění, která žalovaný žalobkyni poskytl, musí být žalovaný aktivní a vznést námitku vzájemného plnění. Žalovaný však námitku vzájemného plnění v řízení v jakékoliv formě nevznesl, soud tudíž není oprávněn plnění, které žalovaný žalobkyni poskytl, na vyplacenou jistinu sám započíst a je povinen přiznat žalobkyni neuhrazenou jistinu dluhu ve výši 39.130,15 Kč ke dni zesplatnění úvěru poníženou o částku 13.116 Kč uhrazenou po zesplatnění úvěru, tj. částku ve výši 26.014,15 Kč, neboť dle soudu s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru nemohlo dojít k platnému přirůstání úroku z úvěru k této jistině. K této částce rovněž žalobkyni náleží dle ust. § 1970 o. z. úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , a to od datum. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení se stává dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splatným na výzvu věřitele. V daném případě žalobkyně prokazatelné vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné původní jistiny výzvou ze dne datum, která byla předána k poštovní přepravě dne datum a v níž byla lhůta k zaplacení stanovena do 10 dnů od odeslání výzvy. Splatnost nároku na vydání bezdůvodného obohacení tedy nastala dne datum, do prodlení s jeho plněním se žalovaný dostal dne datum.
28. S ohledem na shora uvedené soud tedy uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 26.014,15 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně od datum do zaplacení jako plnění z bezdůvodného obohacení (výrok I). V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení přirostlých úroků z úvěru ke dni zesplatnění úvěru ve výši 9.285,77 Kč, smluvních pokut ve výši 2.495 Kč za prodlení žalovaného se zaplacením splátky č. 6, 7, 8, 9 a 10 delším než 30 dnů, nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného s úhradou splátek č. 5, 6, 7, 8, 9 a 10 ve výši 1.200 Kč a smluvní pokuty ve výši 12.464,32 Kč za prodlení žalovaného s úhradou dlužné nové jistiny úvěru za dobu od datum do datum, celkem tedy částky 25.444,17 Kč, a v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku za poskytnutí úvěru za dobu od datum do datum ve výši 8.959,44 Kč a úroku za poskytnutí úvěru ve výši 95,92% ročně z částky 35.299,92 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky 188.870 Kč, úroku z prodlení za dobu od datum do datum ve výši 1.138,81 Kč, úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 38.994 Kč od datum do datum a úroku z prodlení ve výši 1,75% ročně z částky 12.979,85 Kč od datum do zaplacení, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou (výrok II.).
29. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 146 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “), podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. O takový případ v souzené věci jde, neboť úspěch obou stran je přibližně stejný, a proto soud rozhodl tak, jak je ve výroku III. tohoto rozsudku uvedeno.
30. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , když pro stanovení delší lhůty k plnění či pro povolení splátek nebyly shledány žádné důvody.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu Jeseník. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř. o. s. ř. či exekucí dle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb. , exekučního řádu.