Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
50 C 141/2020-32
Okresní soud v Mostě rozhodl soudcem Mgr. Marianem Heresem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 5 242 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 242 Kč a dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 539,10 Kč od datum do datum, zákonný úrok z prodlení z částky 5 242 Kč od datum do zaplacení ve výši 10 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 242 Kč a dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 539,10 Kč od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení z částky 5 242 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>
Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. ”)
Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným soudu dne datum, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení nesplacené části poskytnutého úvěru dle úvěrové smlouvy ze dne datum, jíž byl žalované poskytnut hotovostní úvěr ve výši 5 000 Kč, který žalovaná řádně a včas neuhradila v termínu splatnosti, kterým byl den datum Smluvní úrok z úvěru byl sjednán ve výši 0 %, RPSN pak ve výši 48,3%. Žalovaná uhradila částku 745 Kč. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje jistinu ve výši 4 255 Kč, náklady vymáhání 200 Kč (2x po 100 Kč za SMS, emaily), poplatků za poskytnutí úvěru 165 Kč, poplatku za výplatu na terminálu právnická osoba 249 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti 245 Kč, smluvní pokuty 128 Kč, účelně vynaložené náklady 200 Kč, se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z prodlení. K úvěruschopnosti uvedla žalobkyně, že z prověřování databází příjmení a NRKI bylo zjištěno, že žalovaná nemá dlužné splátky po splatnosti, sjednané úvěry nebyly registrovány žádné.
Žalovaná se nevyjádřila.
Oba účastníci souhlasili s rozhodnutím bez nařízení jednání.
Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.
Smlouva o úvěru číslo prokazuje, že ji uzavřela žalobkyně s žalovanou dne datum, předmětem kromě jiného byl hotovostní úvěr ve výši 5 000 Kč splatný jednorázově dne datum, úroková sazba 0% ročně, RPSN 48,3%. V případě nezaplacení splátky byla sjednána smluvní pokuta ve výši 3% z jistiny úvěru, maximálně 0,1% denně z dlužné částky. V případě zesplatnění úvěru ve výši 10% ze splatné jistiny.
Z opisu výpisu proplacení smlouvy ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně poskytla částku 5 000 Kč.
Výpis čerpání, splátek a úhrad prokazuje, že dne datum byl úvěr vyčerpán ve výši 5 000 Kč. Splátka splatná dne datum, nebyla zcela uhrazena, když žalovaná zaplatila pouze 745 Kč. Od této splátky již nebylo ničeho uhrazeno. Dne datum došlo ke zesplatnění úvěru. Složení dlužné částky odpovídá žalobním tvrzením.
Předžalobní výzva k plnění ze dne datum prokazuje, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení před podáním žaloby. Poštovní podací arch ze dne datum prokazuje, že byla žalované zaslána.
Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který zcela odpovídá žalobním tvrzením, na která soud v plném rozsahu odkazuje.
V rámci právního posouzení věci v úvěrové části soud vycházel z § 2395 o. z., který stanoví, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále dle § 2399 odst. 1 o. z. platí, že úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje nebo dokonce zákonnou úpravu vyloučit vlastní úpravou smluvní. Bylo tedy prokázáno, že závazek poskytnout úvěr, byl splněn a zároveň bylo prokázáno, že závazek poskytnutý úvěr řádně a včas splatit splněn nebyl a že závazek je splatný.
Na smluvní pokutu soud aplikoval ustanovení § 2048 až § 2052 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , dle § 2048 platí, že:„ Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.“
V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a tato jsou zcela v souladu s právní úpravou, vyhověl soud podané žalobě, zároveň bylo prokázáno, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované, zjistila si, že žalovaná řádně hradí splátky úvěrů v době poskytnutí tohoto úvěru, s ohledem na její příjem bylo zjevné, že byla schopna hradit i tento úvěr v době jeho poskytnutí.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a.t. ”) z tarifní hodnoty ve výši 5 242 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.