Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
106 C 14/2021-61
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Hermannovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 3 342 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni
-) částku 2 237 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 2 237 Kč od 25. 4. 2018 do zaplacení,
-) částku 285 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 285 Kč od 26. 4. 2018 do zaplacení,
to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se, co do částky 820 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 820 Kč od 26. 4. 2018 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 745 Kč, k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni</b> <b>-) částku 2 237 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 2 237 Kč od 25. 4. 2018 do zaplacení,</b> <b>-) částku 285 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 285 Kč od 26. 4. 2018 do zaplacení,</b> <b>to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se, co do částky 820 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 820 Kč od 26. 4. 2018 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 745 Kč, k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa žalobkyně], do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>
Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, jenž byl soudu doručen dne 12. 10. 2020, se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 2 237 Kč s příslušenstvím a částky
1 105 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 22. 8. 2017 uzavřel žalovaný se právnická osoba smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese adresa. Právní předchůdce žalobkyně vyúčtoval žalovanému odběr elektřiny za období od 1. 9. 2017 do 6. 4. 2018 fakturou variabilní symbol na částku 2 237 Kč, splatnou dne 24. 4. 2018. Z dlužné částky žalovaný ničeho neuhradil. K úhradě zbývá 2 237 Kč. Dále právní předchůdce žalobkyně ukončil smluvní vztah s žalovaným, když tento se dostal do prodlení s úhradou smluvních závazků. Žalovanému vznikl dluh sestávající ze smluvního poplatku za odpojení z důvodu neoprávněného odběru ve výši 820 Kč dle ustanovení čl. III., čl. 2a V. odst. 2b VOP a smluvního poplatku ve výši 285 Kč představující 3 x 95 Kč jako paušální náklad spojený se zasláním výzev ke splnění povinnosti.
Dne 13. 10. 2017 uzavřela žalobkyně s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které přešly na žalobkyni ke dni 23. 9. 2020 pohledávky za žalovaného. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 1. 10. 2020. Žalovanému byla dne 1. 10. 2020 zaslána předžalobní výzva k plnění, ovšem bezvýsledně.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
K jednání, jenž se ve věci konalo dne 8. 3. 2021, se nedostavil žádný z účastníků, zástupce žalobkyně svou neúčast omluvil, žalovaný svou neúčast neomluvil. Soud jednal a rozhodl o věci samé vycházeje z obsahu spisu a provedeného dokazování (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
Na základě listinných důkazů činí soud závěr o tomto skutkovém stavu: dne 22. 8. 2017 uzavřeli právní předchůdce žalobkyně a žalovaný smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese adresa. Právní předchůdce žalobkyně vyúčtoval žalovanému fakturu za odběr elektřiny variabilní symbol za období od 1. 9. 2017 do 6. 4. 2018 na celkovou částku 2 237 Kč. Součástí faktury jsou zohledněné zaplacené zálohy ve výši 1 000 Kč a cena za spotřebu elektřiny a služeb ve výši 3 237 Kč. Nedoplatek činí 2 237 Kč. Faktura byla odesílána na adresu adresa. Žalobkyně dále vystavila žalovanému fakturu na částku 820 Kč dne 11. 4. 2018, splatnou dne 25. 4. 2018. Faktura byla vystavena na adresu adresa (odpojení). Faktura byla odesílána dne 12. 4. 2018 na adresu adresa. Upomínkou ze dne 10. 11. 2017 právní předchůdce žalobkyně upomínal žalovaného o úhradu neuhrazené pohledávky. Upomínka byla odesílána žalovanému dne 10. 11. 2017 na adresu adresa. Upomínkou ze dne 3. 1. 2018 právní předchůdce žalobkyně upomínal žalovaného o úhradu neuhrazené pohledávky. Upomínka byla odesílána žalovanému dne 3. 1. 2018 na adresu adresa. Upomínkou ze dne 14. 3. 2018 právní předchůdce žalobkyně upomínal žalovaného o úhradu neuhrazené pohledávky. Upomínka byla odesílána žalovanému dne 14. 3. 2018 na adresu adresa. Dne 13. 10. 2017 byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi právnická osoba a žalobkyní ve znění dodatku číslo ze dne 29. 3. 2019 a dodatku číslo ze dne 4. 3. 2020, na základě které byla postoupena pohledávka za žalovaného ve výši 2 237 Kč a částky 1 105 Kč. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 1. 10. 2020. Předžalobní výzvou ze dne 1. 10. 2020 byl žalovaný vyzýván k úhradě neuhrazené pohledávky ve výši 3 342 Kč do 7 dnů od doručení výzvy. Dle poštovního podacího archu byla předžalobní výzva žalovanému odesílána dne 1. 10. 2020 na adresu adresa.
Na základě takto zjištěného skutkového stavu dospívá soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části, tak jak je to uvedeno ve výroku I. Uzavřením smlouvy vznikl mezi účastníky právní vztah, v důsledku kterého žalovanému vznikla povinnost řádně a včas hradit žalobkyni dodávky za odebranou elektřinu, hradit jí sjednané zálohy a řídit se všeobecnými smluvními podmínkami, jenž jsou součástí uzavřené smlouvy mezi účastníky.
Po právní stránce je věc posouzena dle zák. č. 89/2012 Sb. a zák. č. 458/2000 Sb. Žalovaný byl zavázán k úhradě částky 2 237 Kč, jenž představuje neuhrazenou dodávku elektřiny za období od 1. 9. 2017 do 6. 4. 2018. Dále byl žalovaný zavázán k úhradě částky 285 Kč, jenž představuje náklady za tři odeslané upomínky po 95 Kč, přičemž výše nákladů vyplývá ze Sazebníku poplatků. Nárok na příslušenství vyplývá z ust. § 1968 a § 1970 o. z. Výše příslušenství se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
Tak, jak je to uvedeno ve výrok II., byla žaloba co do částky 820 Kč spolu s příslušenstvím zamítnuta. Žalobkyně se domáhala úhrady této částky s odůvodněním, že se jedná o náklady spojené s odpojením neoprávněného odběru. Žalobkyně ovšem neprokázala soudu, že by došlo k odpojení v důsledku neoprávněného odběru. Nedostavila se k jednání, nemohlo být jí dáno poučení ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o povinnosti předložit důkazy k tomuto tvrzení. Žalobkyně tedy neunesla břemeno důkazní ve vztahu k tomuto tvrzení, z tohoto důvodu byla žaloba co do částky 820 Kč včetně příslušenství zamítnuta.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1, 2 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně neúspěšný žalovaný je povinen zaplatit procesně úspěšné žalobkyni na nákladech řízení částku 745 Kč Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále náklady právního zastoupení dle vyhl. 177/1996 Sb., § 14b odst. 1 bod 1, odst. 5 v sazbě jednoho úkonu 200 Kč, celkem byly přiznány tři úkony, a to za přípravu, převzetí, sepis žaloby a sepis předžalobní výzvy po 200 Kč, 3 x režijní paušál po 100 Kč a 21 % DPH ze všech položek mimo soudního poplatku. Žalobkyně osvědčila soudu, že žalovaného ve lhůtě nejméně sedm dnů před podáním žaloby vyzvala k plnění, čímž jí vzniklo právo na přiznání náhrady nákladů řízení. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně byla v tomto řízení úspěšná pouze co do částky 2 522 Kč a neúspěšná co do částky 820 Kč, představuje její úspěch ve věci 75 %, procesní neúspěch ve věci 25 %. Z tohoto důvodu vzniklo žalobkyni právo na přiznání nákladů řízení v rozsahu 50 %, což představuje částku 745 Kč Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně tak, jak je to uvedeno ve výroku rozhodnutí.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ve smyslu ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř., když bylo rozhodováno o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.