Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
43 C 59/2020-55
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Luďkem Pilným v právní věci
žalobce: osobní údaje žalobce
bytem adresa žalobce
zastoupeného advokátkou Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
sídlem Vyšehradská 16, 128 10 Praha 2
o zadostiučinění nemajetkové újmy
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka do 15 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku částka, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši částka k rukám právní zástupkyně žalobce příjmení jméno příjmení do 15 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] do 15 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku [částka], zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka] k rukám právní zástupkyně žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] do 15 dnů od právní moci rozsudku.
1) Žalobce se podanou žalobou domáhal zadostiučinění za nemajetkovou újmu v penězích v částce částka vzniklou mu v důsledku nesprávného úředního postupu v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 14 C 77/2010 . Nesprávný úřední postup soudu spatřoval žalobce v nepřiměřené délce řízení, které probíhalo od podání žaloby datum do datum. Žalobce se na délce řízení nepodílel. U žalované uplatnil nárok na finanční zadostiučinění, k projednání jeho nároku však ke dni podání žaloby nedošlo.
2) Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Nesporovala skutečnost, že u ní žalobce předběžně uplatnil dne datum svůj nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši částka ve smyslu zák. č. 82/1998 Sb. , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona obec národní rady číslo Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen OdpŠk. Žádost žalobce věcně neprojednala, neboť jí nebyl zapůjčen spis Obvodního soudu pro Prahu 7 vedený pod sp. zn. 14 C 77/2010 . Z tohoto důvodu sporovala existenci nesprávného úředního postupu, vzniku nemajetkové újmy v tvrzené výši i příčinné souvislosti mezi prvními dvěma předpoklady. Na základě dostupných informací uvedla, že řízení u Obvodního soudu pro Prahu 7 bylo zahájeno dne datum doručením žaloby
o zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobce vystupoval v pozici žalovaného. Posuzované řízení trvalo 9 let a 2 měsíce, přičemž probíhalo na dvou stupních soudní soustavy. Soud I. stupně stejně jako soud odvolací ve věci rozhodoval dvakrát. Žalovaná posoudila řízení jako skutkově a procesně složitější, v němž soud řešil otázku vlastnictví vozidla odtaženého a na placeném parkovišti parkovaného. Předmětem řízení byl nárok na zaplacení částky částka, tedy jednalo se o řízení se standartním významem předmětu řízení pro účastníky. S ohledem na uvedené okolnosti posuzované věci žalovaná shledala délku posuzovaného řízení jako přiměřenou.
3) Po provedeném dokazování (obsahem spisu Obvodního soudu pro Prahu 7 sp. zn. 14 C 77/2010 , žádostí o náhradu škody a zadostiučinění za nemajetkovou újmu ze dne datum vč. dodejky ze dne datum, přípisem žalobce ze dne datum adresovaným žalované, žádostí žalované o zapůjčení spisu ze dne datum a přípisem žalované ze dne datum adresovaný žalobci) učinil nalézací soud tento závěr o skutkovém stavu:
4) Řízení vedené pod sp. zn. 14 C 77/2010 bylo zahájeno u Obvodního soudu pro Prahu 7 (dále jen„ soud“) žalobou ze dne datum, jež byla soudu doručena dne datum. příjmení žalobou se žalobce, Správa služeb hlavního města Prahy, příspěvková organizace (dále jen„ žalobce“) domáhal po žalobci (dále jen„ žalovaný“) zaplacení částky částka představující dluh žalovaného za provedený nucený odtah vozidla a jeho následné umístění na parkovišti provozovaném žalobcem. Žalovaná částka se sestávala z ceny za odtah vozidla provedený dne datum a parkovného od datum do datum. K pokynu soudce ze dne datum byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku za žalobu. Soudní poplatek byl zaplacen dne datum. Žalovanému byla žaloba doručena dne datum. Dne datum žalovaný zaslal vyjádření k žalobě, kde mimo jiné uvedl, že není vlastníkem odtaženého vozidla. K pokynu ze dne datum soud nařídil na datum jednání. Dne datum zaslal žalobce repliku k vyjádření žalovaného. Žalovaný požádal dne datum o odročení jednání z důvodu nemoci. Na jednání dne datum soud jednání odročil na datum. Při něm soud provedl dokazování listinnými důkazy a jednání odročil za účelem pokračování v dokazování na datum. Žalovaný zaslal soudu vyjádření dne datum. Žalobce podáním ze dne datum doplnil důkazy. Na jednání soud pokračoval v dokazování a jednání odročil na neurčito za účelem případného výslechu svědka. Dne datum žalobce zaslal soudu svůj návrh, kterým pro případ, že by se prokázal jiný vlastník vozidla než žalobce (jméno Novotný), navrhl jeho vstup do řízení na místo žalovaného. Žalovaný zaslal soudu vyjádření k návrhu žalobce dne datum. Ve spise se nachází úřední záznam ze dne datum, dle kterého byl spis od datum připojen u spisu téhož soudu sp. zn. 5 C 183/2014 . K pokynu ze dne datum měl být ke spisu připojen spis sp. zn. 5 C 183/2014 . Usnesením ze dne datum soud nepřipustil, aby na místo žalovaného vstoupil jméno příjmení. Usnesení nabylo právní moci dne datum. K pokynu ze dne datum soud nařídil na datum jednání, na kterém pokračoval v dokazování a jednání odročil na datum. Podáním ze dne datum doplnil žalovaný skutková tvrzení. Na jednání dne datum soud vyslechl svědka, účastníci přednesli závěrečné návrhy a za účelem vyhlášení rozhodnutí soud jednání odročil na datum. Rozsudkem ze dne datum soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení. Žalovaný se odvolal dne datum. Soud jej dne datum vyzval k doplnění odvolání, na což žalovaný reagoval dne datum. K zaplacení soudního poplatku jej soud vyzval dne datum a téhož dne zaslal odvolání žalobci. Žalovaný požádal dne datum o osvobození od soudních poplatků. Tentýž den žalobce předložil soudu vyjádření k odvolání žalovaného. Dne datum požádal soud o součinnost různé orgány za účelem zjištění majetkových poměrů žalovaného. Následující den byl spis odeslán k žádosti Městskému soudu v Praze k řízení sp. zn. 28 Co 179/2015 . Ve dnech 16.1.2017 až datum obdržel soud zprávy dožádaných orgánů. Spis se vrátil dne datum. Dne datum učinil žalovaný dotaz na stav rozhodování soudu
o žádosti o osvobození od soudních poplatků. Usnesením ze dne datum soud žádost žalovaného o osvobození od soudních poplatků zamítl a žalovaný zaplatil soudní poplatek za odvolání dne datum. Spis byl odvolacímu soudu předložen dne datum Odvolací soud usnesením ze dne datum rozsudek soudu I. stupně zrušil. V odůvodnění uvedl, že soud I. stupně neprovedl všechny navržené důkazy žalovaným a nezabýval se možností moderace výše škody. Spis soud I. stupně obdržel dne datum. K pokynu ze dne datum zaslal soud žalovanému přípis se žádostí o sdělení adresy navržených svědků. Žalovaný reagoval podáním ze dne datum. K pokynu ze dne datum nařídil soud na datum jednání. Dne datum informoval soud účastníky o odročení jednání na datum. Na jednání soud vyslechl svědkyni a důkaz doplňujícím výslechem dalšího svědka nepřipustil. Za účelem pokračování v dokazování soud jednání odročil na datum. Na jednání soud vyslechl svědkyni, pokračoval v dokazování listinnými důkazy, účastníci přednesli své závěrečné návrhy a jednání bylo odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí na datum. Rozsudkem ze dne datum soud žalobu zamítl a uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení. V odůvodnění uvedl, že v době odtahu vozidla žalovaný již nebyl skutečným vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla. Výrok I. ve věci samé nabyl právní moci dne datum. Žalobce podal dne datum odvolání do nákladového výroku. Dne datum požádal žalovaný o zaslání odvolání žalobce, čemuž soud vyhověl dne datum. Dne datum se žalovaný vyjádřil k odvolání žalobce. Spis byl odvolacímu soudu předložen dne datum Odvolací soud usnesením ze dne datum změnil výši nákladů řízení a uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení. Usnesení nabylo právní moci dne datum.
5) Podáním ze dne datum uplatnil žalobce u žalované nárok na zadostiučinění nemajetkové újmy mu vzniklé v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn.
14 C 77/2010 . Žalobce se domáhal finančního zadostiučinění ve výši částka, což odůvodnil zejména délkou předmětného řízení. Přípisem ze dne datum se žalobce dotázal žalované na stav posouzení žádosti.
6) Žalovaná za účelem mimosoudního projednání nároku žalobce požádala dne datum Obvodní soud pro Prahu 7 o zapůjčení spisu. Dne datum sdělila žalobci, že jeho žádost nebude v rámci mimosoudního kompenzačního řízení projednána z důvodu nezapůjčení předmětného spisu.
7) Po právní stránce soud posoudil věc následovně:
8) Podle ust. § 1 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit. Podle ust. § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („ úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („ územní celky v přenesené působnosti“).
9) Podle ust. § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.
10) Podle ust. § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle ust. § 31a odst. 3 OdpŠk v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé
a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.
11) Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidské práva nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví
v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Evropský soud pro lidská práva ve své judikatuře upřednostňuje celkový pohled na řízení, posuzuje řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci příjmení
a ostatní proti České republice ze dne datum) a průtah, jenž se vyskytne jen v určité fázi řízení, toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci příjmení proti České republice ze dne datum). Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci příjmení proti České republice ze dne datum).
12) Kritéria § 31a odst. 3 OdpŠk se použijí i na zjištění, zda byla délka řízení přiměřená.
13) Délka posuzovaného řízení ve vztahu k žalobci činila 6 let a 6 měsíců, tj. od doručení žaloby dne datum (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 3908/2009 ) do pravomocného skončení řízení ke dni datum.
14) Řízení probíhalo na 2 stupních soudní soustavy, kdy soud I. stupně ve věci meritorně rozhodoval dvakrát s tím, že ve věci byly vydány dva rozsudky, a odvolací soud ve věci samé rozhodoval jednou a jednou o odvolání do nákladového výroku. Řízení vykazovalo s ohledem na skutkovou stránku věci (žalobce se žalobou domáhal po žalované částky částka s příslušenstvím, jež představovala dluh žalovaného za provedený odtah vozidla
a jeho následné umístění na parkovišti žalující společnosti) a s tím související dokazování množstvím listinných důkazů a výslechy svědků vyšší míru složitosti skutkové. S ohledem na podání dvou opravných prostředků a procesních návrhů stran (soud ve věci rozhodoval
o návrhu žalující společnosti na záměnu žalovaného, o žádosti žalovaného o osvobození od soudních poplatků a účastníci v průběhu řízení doplňovali svá tvrzení a stejně tak i návrhy na provedení dokazování) vyšší míru složitosti procesní ale i právní (v řízení byla řešena otázka, zda byl v době odtahu vozidla žalovaný vlastníkem předmětného vozidla).
15) Žalobce měl nepatrný podíl na délce řízení, neboť s podáním odvolání nezaplatil soudní poplatek, jedenkrát podal blanketní odvolání, k jehož doplnění ho vyzval soud, a jedenkrát žádal o odročení jednání.
16) Pokud se jedná o postup soudu ve věci, nutno konstatovat, že v řízení došlo k období nečinnosti, a to od doručení vyjádření k žalobě dne datum do nařízení jednání dne datum (průtah 7 měsíců), od doručení vyjádření žalovaného dne datum do rozhodnutí soudu o návrhu žalobce na záměnu účastníků dne datum (průtah 19 měsíců) a od vrácení spisu z Městského soudu v Praze dne datum do rozhodnutí soudu o žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků dne datum (průtah 11 měsíců). Celkem soud shledal období nečinnosti v délce trvání 37 měsíců. Průtah v době od zaplacení soudního poplatku za žalobu dne datum do zaslání žaloby žalovanému dne datum soud nezohlednil, neboť v této době neměl žalovaný (nyní žalobce) informaci, že je proti němu vedeno posuzované řízení a nenacházel se tudíž ve stavu nejistoty ohledně výsledku řízení. Ve zbytku byl postup soudů ve věci plynulý. Procesní úkony odpovídající průběhu řízení byly činěny ve lhůtách přiměřených složitosti věci a toho kterého úkonu.
17) Nutno uvést, že oba účastníci v posuzovaném řízení podali proti rozsudkům soudu I. stupně odvolání. Byť nemůže být účastníkům vytýkáno uplatňování procesních prostředků, které jim k ochraně jejich práv poskytuje vnitrostátní právní řád (pokud se nejedná o aktivitu ryze obstrukční), na druhou stranu nemůže být stát činěn odpovědným za tu část řízení, které bylo prodlouženo v důsledku nutnosti vypořádat se s procesními návrhy účastníků (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 30 Cdo 1613/2009 ze dne 23.3.2011). Ačkoliv v řízení došlo ke zrušení rozhodnutí odvolacím soudem, soud jej neposoudil jako nesprávný úřední postup, neboť nešlo o případ nerespektování judikatury ani závazného právního názoru soudem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3728/2016 ).
18) Dle ustálené judikatury je vyšší význam předmětu řízení presumován u řízení, která mají pro jejich účastníky zvýšený význam, jako např. věci trestní, věci péče o nezletilé, pracovněprávní spory, věci osobního stavu aj. Nejde-li o vyjmenované případy domněnky vyššího významu předmětu pro poškozeného, je pro něj význam předmětu řízení standardní (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.9.2014, sp. zn. 30 Cdo 515/2014 , usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 4.12.2014, sp. zn. 30 Cdo 2542/2014 ). Jelikož žalobce zvýšený význam předmětu řízení netvrdil, přičemž posuzované řízení není s ohledem na jeho předmět,
tj. nárok na zaplacení dlužné částky, řízením, s nímž je již v obecné rovině spojováno významnější působení do poměrů účastníka, soud uzavřel, že význam řízení pro žalobce byl standardní.
19) Soud vzal do úvahy všechna uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu a dospěl k závěru,
že v posuzovaném řízení došlo k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě, neboť v řízení došlo k průtahům. Řízení sice vykazovalo vyšší složitost skutkovou, procesní i právní a v řízení rozhodoval dvakrát soud I. stupně i odvolací soud, ale na délce řízení se podílel i soud obdobím nečinnosti, a to třemi obdobími nečinnosti v celkové délce 37 měsíců. Tato„ nečinnost“ soudu zapříčinila, že řízení jako celek neodpovídalo dobou svého trvání času, v němž je možné skončení řízení v obdobné věci zpravidla očekávat,
a v důsledku toho došlo ke vzniku nemajetkové újmy žalobce. Újmu vzhledem k délce nečinnosti soudu pak bylo na místě odškodnit v penězích.
20) V souladu se stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. Cpjn 206/2010 , uveřejněným pod číslo Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, přistoupil soud ke stanovení finančního zadostiučinění vzniklé nemajetkové újmy, neboť v řízení nevyšla najevo taková skutečnost, na základě které by bylo možno učinit závěr, že přiměřeným zadostiučiněním je samotné konstatování porušení práva. Pro poměry České republiky je přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15 000
a částka za jeden rok řízení.
21) Vzhledem k tomu, že doba trvání řízení pro žalobce činila 6 let a 6 měsíců, tedy nebyla výrazně vysoká, stanovil soud základní částku při spodní hranici uvedeného intervalu – tedy částka. Za první 2 roky řízení přísluší žalobci polovina této částky (celkem částka), za každý další rok částka (tj. celkem 5 x částka) a za 1 měsíc částka (tj. celkem 6 x částka). Součinem základní částky a celkové doby řízení soud dospěl k částce ve výši částka.
22) Výslednou částku soud následně s ohledem na kritéria ust. § 31a odst. 3 OdpŠk upravil, a to jejím snížením o 30 % za složitost věci a snížením o 10 % za podíl žalobce na délce řízení. Soud proto základní částku částka po zohlednění všech výše zmíněných kritérií ponížil o 40 % a nemajetkové újmě tak odpovídá odškodnění ve výši částka.
23) Soud proto žalobě vyhověl co do částky částka (výrok I. rozsudku) a ve zbytku ji zamítl (výrok II. rozsudku).
24) O nákladech řízení rozhodl soud podle úspěchu ve věci dle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , když žalobce byl úspěšný pouze částečně, avšak rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu. Náklady vzniklé v řízení žalobci spočívají v odměně advokáta dle ust. § 7 vyhl. č. 177/11996, advokátní tarif, za 3 úkony právní služby á částka (převzetí zastoupení, sepis žaloby
a podání repliky k vyjádření žalované) dle ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu,
tj. částka, v paušálních výdajích ve výši 3 x částka podle § 13 odst. 3 adv. tarifu – tj. částka a v zaplaceném soudním poplatku ve výši částka; celkem tedy náklady částka (výrok III. rozsudku).
25) Pro úplnost soud připomíná, že výši odměny advokáta za zastupování v řízení, jehož předmětem je náhrada nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup či nezákonné rozhodnutí ve smyslu OdpŠk, vypočetl v souladu s ustálenou judikaturou z tarifní hodnoty stanovené podle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.1.2014, sp. zn. 30 Cdo 3378/2013 ).
26) Lhůta k plnění pro žalovanou podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. odpovídá plnění ze státního rozpočtu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu bude ukládat vykonatelné rozhodnutí, má oprávněný právo domáhat se splnění uložené povinnosti návrhem na nařízení exekuce.