Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 368/2020-64
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Zavadilovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 32 999,56 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 32 999,56 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 32 999,56 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do kapitalizovaného úroku ve výši 7 623,83 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 32 999,56 Kč od datum do zaplacení a co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 895,38 Kč zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 6 790 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 32 999,56 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 32 999,56 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do kapitalizovaného úroku ve výši 7 623,83 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 32 999,56 Kč od [datum] do zaplacení a co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 895,38 Kč zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 6 790 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky uvedené v záhlaví s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru. V žalobě uvedla následující: Smlouvu o revolvingovém úvěru uzavřela se žalovanou právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba příjmení anonymizováno, dne datum. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované revolvingový bezhotovostní úvěr na dobu neurčitou, který měl být splácen pravidelnými měsíčními splátkami, s možností opakovaného čerpání žalovanou až do výše 35 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutý úvěr včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně podle čl. IV odst. 1 smlouvy a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12, 5 % z každé čerpané částky úvěru dle čl. IV odst. 2 smlouvy splatit, a to vždy v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12, 5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo 1 000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Výše minimální pravidelné splátky i celkové dlužné částky byla v souladu s čl. V. smlouvy a bodu 9.9. obchodních podmínek sdělována žalované vždy ve výpisu obsahujícím soupis splatných částek. Minimální pravidelná splátka byla splatná vždy 30. den každého kalendářního měsíce počínaje dnem uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Žalovaná na základě smlouvy čerpala celkem částku 60 663 Kč, z celkové čerpané výše úvěru neuhradila jistinu úvěru ve výši 32 999,56 Kč. V souvislosti s prodlením žalované vznikl žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 32 999,56 Kč, a to ode dne splatnosti dne datum uvedeném v posledním vydaném výpisu do úplného zaplacení jistiny dluhu. Dále žalobkyni vznikl nárok na úrok z úvěru ve výši 8, 5 % měsíčně podle čl. IV odst. 1 smlouvy, a to z částky 32 999,56 Kč ode dne datum do dne splatnosti datum uvedené v posledním vystaveném výpisu. Dále žalobkyně požaduje podle čl. VI. odst. 1 písm. a) náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované se splácením kterékoli částky ve výši 250 Kč. Žalobkyni tak náleží nárok na účelně vynaložené náklady v celkové výši 895,38 Kč. Žalovaná ničeho nezaplatila ani k předžalobní výzvě žalobkyně. Zkoumání úvěruschopnosti žalované bylo právní předchůdkyní provedeno formou podání žádosti o úvěr, kde žalovaná uznala a potvrdila, že poskytla právní předchůdkyni žalobkyně pravdivé, správné a úplné informace.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná uzavřela dne datum s právní předchůdkyni žalobkyně, právnická osoba příjmení anonymizováno, smlouvu o revolvingovém úvěru až do výše úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet v minimální výši odpovídající 12,5 % z nesplaceného úvěru nebo ve výši 1 000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Z výpisu z účtu žalovaného soud zjistil, že žalovaná čerpala celkem částku 60 663 Kč Součástí smlouvy o revolvingovém úvěru jsou Obchodní podmínky právnická osoba příjmení anonymizováno a Standardní informace o spotřebitelském úvěru. Žalovaná úvěr nesplatila. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum (resp. od přechodného postupitele, právnická osoba, když právní předchůdce žalobkyně v pozici postupitele na přechodného postupníka – právnická osoba postoupil předmětnou pohledávku smlouvou ze dne datum), což žalované oznámila dopisem ze dne datum. K zaplacení dlužné částky byla žalovaná vyzvána dopisem zástupce žalobkyně z téhož dne, která byla žalované podle podacího archu odeslána téhož dne. Žalovaná však na výzvu nijak nereagovala a ničeho nezaplatila. Žalovaná tak žalobkyni dluží částku 32 999,56 Kč na jistině. Zkoumání úvěruschopnosti žalované bylo právní předchůdkyní provedeno pouze formou podání žádosti o úvěr, kde žalovaná uznala a potvrdila, že poskytla právní předchůdkyni žalobkyně pravdivé, správné a úplné informace, kdežto žádné informace o zkoumání úvěruschopnosti žalované v žádosti ani v jiných listinách obsaženy nejsou.
4. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalovaná se na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatila (§ 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“). Žalované byla převodem na její účet poskytnuta částka 32 999,56 Kč, žalovaná z této částky žalobkyni nevydala ničeho ani po výzvě a bez právního důvodu si ji ponechala.
5. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
6. Podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
7. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
8. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
9. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
10. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
11. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku. § 9 zákona o spotřebitelském úvěru pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2017 č.j. 23Co 365/2017-53), přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o.z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.
13. Stejně tak v rozhodnutí Ústavní soud ČR pod sp. zn. III ÚS 4129/18 judikoval, že„ poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z„ objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy, …. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“
14. Žalobkyně uvedla, že posoudila úvěruschopnost žalované podle údajů uvedených žalovanou v žádosti o úvěr (avšak ty zcela absentují). Žalobkyně ani netvrdila, že by jakékoli údajně žalovanou uváděné údaje tato doložila.
15. Vzhledem k výše uvedenému soud učinil závěr, že zkoumání úvěruschopnosti žalované nebylo ze strany žalobkyně dostatečné. Soud proto uzavřenou smlouvu posoudil jako neplatnou.
16. Vzhledem k uvedenému soud rozhodl, že žalovaná je povinna vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovaná čerpala od žalobkyně jistinu úvěru v celkové výši 32 999,56 Kč. Žalovaná žalobkyni nesplatila ničeho. Žalované tedy zbývá uhradit žalobkyni částku 32 999,56 Kč. Soud tedy žalobě co do jistiny v plném rozsahu vyhověl.
17. Žalované bylo původní věřitelkou řádně oznámeno postoupení pohledávky (číslo odst. 1 a § 1879 o. z.), žalovaná je tedy povinna plnit dluh žalobkyni.
18. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení, byla žalované rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni z částky, o niž se bezdůvodně obohatila, úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to od datum, neboť ve výzvě podle § 1958 o.z. ze dne datum byla žalovaná žalobkyní vyzvána k zaplacení do 3 dnů ode dne doručení výzvy, domněnka doručení ve smyslu § 573 o. z. nastala dne datum, ode dne následujícího po 3. dni v souladu s uvedenou výzvou tak je v prodlení (§ 1968 a § 1970 o.z.). Ve zbývajícím rozsahu soud nárok na úroky z prodlení zamítl.
19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle nějž ve věci úspěšné žalobkyni (neúspěch žalobkyně byl v rozsahu příslušenství pohledávky) náleží náhrada nákladů řízení po zaokrouhlení na celé koruny ve výši 6 790 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 321 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému podle § 14b odst. 1 bodu 1 a odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), náleží za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a návrh ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ advokátního tarifu) odměna ve výši 500 Kč a 2 420 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. Dále náleží náhrada za daň z přidané hodnoty z částky 4 520 Kč v sazbě 21 % částka 949,20 Kč. Náhrada nákladů byla přiznána v obecné lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
20. Lhůtu k plnění soud určil podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 160 odst.
1 věta první o. s. ř. Žalovaný v řízení netvrdil nic ohledně toho, jaké jsou jeho možnosti, soudu proto nezbylo, než stanovit standardní třídenní lhůtu k plnění.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.