Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 228/2020-26

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro 6 213 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 900 Kč, s úrokem z prodlení ve výši

8,05 % ročně z částky 4 900 Kč od 25. 11. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V částce 1 313 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z této částky od 19. 2. 2016 do zaplacení a v úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 900 Kč od 19. 2. 2016 do 24. 11. 2019 se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 345,40 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 900 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 900 Kč od 25. 11. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. V částce 1 313 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z této částky od 19. 2. 2016 do zaplacení a v úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 900 Kč od 19. 2. 2016 do 24. 11. 2019 se žaloba zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 345,40 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 6 213 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o úvěru uzavřené dne datum mezi žalovanou a právnická osoba (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“).

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Žalobkyně svoji neúčast u jednání omluvila. Soud tak jednal v nepřítomnosti účastníků v souladu s  .

3. Z provedeného dokazování soud zjistil, že podle nepodepsaného dokumentu označeného jako„ Smlouva o úvěru číslo“ požádala žalovaná, identifikovaná jménem a příjmením, datem narození, číslem účtu, telefonním číslem a emailovou adresou, dne datum o poskytnutí úvěru ve výši 4 900 Kč. Podle nepodepsaných Všeobecných obchodních podmínek se musel klient coby zájemce o úvěr zaregistrovat na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně a zde i požádat o poskytnutí úvěru, dále musel uhradit ověřovací poplatek a vyjádřit svůj souhlas se smlouvou zmáčknutím tlačítka„ souhlasím“ ve svém klientském účtu. Dne datum byla převedena částka 3 000 Kč na účet žalované uvedený ve smlouvě o úvěru, tj. bankovní účet, a to pod variabilním symbolem odpovídajícím klientskému číslu žalované číslo. Dne datum byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní uzavřena smlouvy o postoupení pohledávek, jíž byla na žalobkyni převedena předmětná pohledávka za žalovanou. O postoupení pohledávky byla žalovaná informována dopisem odeslaným dne datum a současně byla vyzvána k úhradě dlužné částky. Předžalobní výzvou ze dne datum, jež byla podána k poštovní přepravě dne datum, byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do tří dnů od doručení uvedené výzvy.

4. Na základě právního posouzení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru č. číslo mezi účastníky v podobě předložené soudu. Smlouva o spotřebitelském úvěru musí být podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, uzavřena v písemné formě a rovněž musí být podle ustanovení téhož zákona poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu se přitom podle ustanovení , , (dále jen „o. z.“) považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podle ustanovení o. z. podepsána. Zároveň platí, že podle ustanovení o. z. plní podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) dvě funkce: jednak prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a jednak zabezpečuje nezměnitelnost podepsané y. Zákon číslo 2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění účinném od 19. 9. 2016, přitom rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis (ten připouští i bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo ze dne datum, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice č. 1999 číslo). Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle ustanovení a 6 , je možné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu. Zároveň však platí, že podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce: jednak prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a jednak zabezpečuje nezměnitelnost podepsané y. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. , dostupný na adrese www.nsoud.cz). V projednávané věci měla být smlouva mezi účastníky uzavřena elektronicky prostřednictvím webového rozhraní uživatelského profilu žalované na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně, přičemž žalovaná smlouvu o úvěru nepodepsala. Z ostatních okolností kontraktačního procesu (zejména z výpisu z účtu žalované), které časově souvisí s tvrzeným sjednáváním uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru, lze dospět k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou skutečně jednala. Žalobkyně však soudu předložila znění předmětné smlouvy o úvěru ve formátu elektronického souboru.pdf, tedy v jiném formátu, než v jakém měla být smlouva v prostředí webového rozhraní uzavřena. Z této skutečnosti nelze dospět k závěru, že znění této smlouvy v okamžiku jejího podepsání žalovanou bylo totožné se zněním poskytnutým soudu, tudíž že nedošlo k její následné změně. Není totiž zřejmé, kdo, kdy a jak tyto dokumenty vytvořil. Žalobkyně tudíž neprokázala, že forma jednání, kterou zvolila, umožnila zachycení obsahu a jeho nezměnitelnost. V takovém případě je však nutno uzavřít, že nebyla prokázána vůle žalované uzavřít smlouvu o úvěru v podobě předložené soudu, neboť tato nebyla žalovanou vůbec podepsána a současně nebyla dodržena písemná forma smlouvy. Žalobkyni se tudíž sice podařilo prokázat, že v lednu 2016 jednala s žalovanou, avšak nepodařilo se jí prokázat, že výsledkem tohoto jednání bylo uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru v podobě předložené soudu a že tato smlouva byla uzavřena v písemné formě. S ohledem na tyto skutečnosti má soud za to, že při uzavírání předmětné smlouvy nebyla prokázána vůle žalované tuto smlouvu uzavřít v soudu předloženém znění, a tudíž se jednalo o zdánlivé jednání podle ustanovení o. z., k němuž se podle ustanovení o. z. nepřihlíží. Soud proto uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou v podobě předložené soudu.

5. Žalobkyně však soudu prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 4 900 Kč a že tento nárok na vrácení těchto prostředků žalovanou byl platně a v souladu s ustanovením § 1879 a násl. o. z. postoupen na žalobkyni. V řízení přitom nebylo tvrzeno ani prokázáno, že žalovaná tyto poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni či její právní předchůdkyni vrátila. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní, respektive její právní předchůdkyní, a žalovanou nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a není mezi nimi jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť žalobkyně jí plnila bez právního důvodu, a ve smyslu ustanovení § 2993 věty první o. z. má žalobkyně právo na vrácení toho, co žalované plnila její právní předchůdkyně. Žalovaná je proto povinna žalobkyni vydat to, oč se obohatila. Soud tudíž rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni poskytnutou částku 4 900 Kč s úrokem z prodlení z této částky dle ustanovení o. z. ve výši podle , neboť žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalovaná byla povinna závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, co ji o to žalobkyně požádala, k čemuž došlo předžalobní výzvou podanou k poštovní přepravě dne datum s lhůtou splatnosti do 3 dnů. Tato výzva mohla být žalované doručena nejdříve datum (za použití domněnky dojití podle ) a lhůta k plnění jí tak uplynula dne datum a teprve následujícím dnem po uplynutí této lhůty se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dluhu. Proto soud žalobkyni přiznal požadovaný úrok z prodlení z dlužné částky 4 900 Kč až od datum do zaplacení a zamítl žalobu ohledně úroku z prodlení z téže částky za období od datum do datum. Dále byla zamítnuta žaloba co do částky 1 313 Kč s požadovaným úrokem z prodlení, neboť nárok na zaplacení této částky žalobkyně odvozuje ze smlouvy, která však nebyla mezi účastníky řízení platně uzavřena. V souladu s ustanovením , , (dále jen „ “) soud žalované uložil, aby žalovanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení Žalobkyně se v řízení domáhala ke dni vyhlášení rozsudku (včetně úroku a úroku z prodlení kapitalizovaného k tomuto dni) částky 8 620,55 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 5 312,82 Kč, tj. z 61,6 %. Žalovaná bylo úspěšná ohledně zamítnuté částky 3 307,73 Kč, což představuje 38,4 %. jméno úspěchu žalobkyně tudíž dosáhla 23,2 % a v tomto rozsahu jí byla přiznána náhrada nákladů řízení. Soud při stanovení výše odměny zohlednil skutečnost, že žalobkyně uplatňuje u zdejšího soudu shodné nároky opakovaně na ustáleném vzoru, a proto výši odměny a náhrady hotových výdajů zástupkyně žalobkyně posoudil podle , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.“) a přiznal žalobkyni náhradu za odměnu její zástupkyně za tři úkony právní služby dle , d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby) v celkové výši 600 Kč, přičemž mimosmluvní odměna za jeden úkon činí podle bodu 1. a. t. 200 Kč z tarifní hodnoty 6 213 Kč a náhradu hotových výdajů s těmito úkony spojených v celkové výši 300 Kč podle a. t. K tomu soud připočetl náhradu za daň z přidané hodnoty z odměny a náhrady hotových výdajů podle , 3 a ve výši 189 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem tedy žalobkyně vynaložila náklady ve výši 1 489 Kč, z nichž jí náleží náhrada v rozsahu 23,2 %, tj. částka 345,40 Kč. Podle ustanovení soud žalované uložil zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně ve lhůtě podle ustanovení , neboť pro uložení jiné lhůty k plnění neshledal důvod.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.

Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.