Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
35 C 349/2020-31
Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Kocábovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 5 868 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 868 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 868 Kč od 6. 8. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů
od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 868 Kč od 26. 11. 2017 do 5. 8. 2019.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 071,96 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 868 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 868 Kč od 6. 8. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 868 Kč od 26. 11. 2017 do 5. 8. 2019.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 071,96 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b>
1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. “), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
2. Žalobou podanou dne 25. 8. 2020, ve znění doplnění ze dne 7. 12. 2020 a ze dne 31. 12. 2020, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 5 868 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 868 Kč od 26. 11. 2017 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – právnická osoba (dále jen„ Společnost“), a žalovaný uzavřeli prostřednictvím internetu dne 26. 9. 2017 smlouvu o úvěru (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě dne 26. 9. 2017 poskytla Společnost žalovanému zápůjčku ve výši 8 000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného, kterou se žalovaný zavázal vrátit Společnosti do 25. 11. 2017. Žalovaný nicméně uhradil i přes zaslané upomínky toliko částku 2 132 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 7. 2019 postoupila Společnost pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaná částka se sestává z jistiny úvěru, vedle toho se žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení.
3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. o. s. ř. za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.
Závěr o skutkovém stavu
4. Soud vyšel z dokazování provedeného listinami, přičemž v závorce kurzívou je uvedeno i to, na základě jakého konkrétního důkazu soud činí ten který skutkový závěr.
5. Žalobkyně soudu předložila listin y označené jako„ Rámcová smlouva ze dne 26. 9. 2017“,„ Jednotlivá smlouva o úvěru ze dne 26. 7. 2019“; žádná z těchto listin není opatřena podpisem žalovaného a nevyplývá z nich ani jiné vyjádření vůle žalovaného se Smlouvou, kdy za takovou listin u soud nepovažoval ani výstup z počítačového systému Společnosti. Dne 26. 9. 2017 zaslala Společnost z účtu č. bankovní účet na účet č. bankovní účet, vedený na žalovaného, částku 8 000 Kč, variabilní symbol, SS číslo (viz výpis z účtu). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 7. 2019 postoupila Společnost coby postupitel žalobkyni coby postupníkovi pohledávky uvedené v příloze č. 1 Smlouvy; v příloze byla uvedena pohledávka žalobkyně za žalovaným (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 12. 7. 2019, příloha č. 1“). O postoupení pohledávky na žalobkyni byl žalovaný zpraven dopisem Společnosti ze dne 26. 7. 2019, zaslaným žalovanému společně s výzvou k úhradě před podáním žaloby (viz oznámení o postoupení pohledávky). Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě částky 8 000 Kč do 3 dnů od doručení výzvy dopisem ze dne 26. 7. 2019, zaslaným téhož dne (viz výzva k úhradě dluhu vč. podacího lístku); žalovaný ničeho neuhradil (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně, kdy splnění dluhu tvrdí a prokazuje dlužník).
6. Žalobkyně na výzvu soudu v usnesení ze dne 14. 12. 2020, č. j. 35 C 349/2020 -18, aby označila a předložila soudu důkazy k prokázání tvrzení, že žalovaný projevil souhlas s rámcovou smlouvou a smlouvou o úvěru a že Společnost ověřila úvěruschopnost žalovaného, reagovala tak, že nedisponuje žádnými dalšími důkazy nad rámec žalobního návrhu k prokázání souhlasu žalovaného, ve vztahu k úvěruschopnosti toliko zaslala výplatní pásku žalovaného.
Právní posouzení věci
7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).
9. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
10. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
11. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
12. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
15. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Pohledávku za žalovaným z tvrzené smlouvy o zápůjčce postoupila Společnost žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 7. 2019 uzavřené mezi Společností jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou o postoupení pohledávek, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena Společností dopisem ze dne 19. 1. 2018, čímž postoupení pohledávky nabylo vůči žalovanému účinnosti. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 31 Cdo 678/2009 (uveřejněného pod č. 27/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozh. obč.), nemá na platnost postoupení pohledávky z bezdůvodného obohacení vliv, že byla v postupní smlouvě kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.
16. Žalobkyně tvrdila, že Společnost s žalovaným uzavřela dne 26. 9. 2017 prostřednictvím elektronických prostředků smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 8 000 Kč, kterou byl žalovaný povinen Společnosti vrátit do 25. 11. 2017. Na základě listin označených jako„ Rámcová smlouva ze dne 26. 9. 2017“,„ Jednotlivá smlouva o úvěru ze dne 26. 7. 2019“, jakož i dalších listin, které žalobkyně soudu předložila, závěr o uzavření Smlouvy, kterou soud kvalifikovat jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. o. z., mezi Společností a žalovaným učinit nešlo, když na těchto listinách absentoval podpis žalovaného; na čemž ničeho nemění ani předložená kopie občanského průkazu, ani výstup z počítačového systému Společnosti, když z nich vůle žalovaného být vázán Smlouvou nevyplývá; na výzvu soudu pak žalobkyně uvedla, že dalšími důkazními návrhy nedisponuje. Jelikož soud neměl po provedeném dokazování za jednoznačně dáno, že došlo k řádnému vzniku právního vztahu mezi Společností a žalovaným, rozhodl na základě pravidel o dělení důkazního břemene v neprospěch žalobkyně, kterou v tomto ohledu důkazní břemeno tížilo, že k řádnému uzavření rámcové smlouvy o úvěru ani k uzavření jednotlivé smlouvy o úvěru nedošlo, tedy závazkověprávní vztah mezi stranami sporu nevznikl.
17. Na základě uvedeného nebyl soud oprávněn přiznat žalobkyni jakékoliv plnění, které by se zakládalo na smluvním plnění. V souladu se zásadou iura novit curia soud posoudil žalovaný nárok podle všech v úvahu přicházejících norem, načež dospěl k závěru, že žalobě je možno zčásti vyhovět na základě pravidel o bezdůvodném obohacení (§ 2991 a násl. o. z.)
18. Z dokazování vyplynulo, že Společnost zaslala dne 26. 9. 2017 na účet č. bankovní účet, vedený na žalovaného, částku 8 000 Kč. Při absenci závěru o uzavření smlouvy o zápůjčce lze právní poměr mezi účastníky kvalifikovat jako bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v tom, že žalovaný obdržel od Společnosti na svůj účet částku 8 000 Kč, aniž by pro takovou platbu existoval právní důvod; došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. To, oč se žalovaný obohatil, tedy částku 8 000 Kč, je přitom povinen Společnosti (resp. po postoupení pohledávky žalobkyni) vydat ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z.
19. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se tak v souladu s § 1958 odst. 2 o. z. považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění; nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Žalobkyně žalovaného nepochybně vyzvala k úhradě dlužné částky až předžalobní výzvou své zástupkyně ze dne 26. 7. 2019, která se v souladu s § 573 o. z. dostala do sféry žalovaného dne 31. 7. 2019; v této předžalobní výzvě stanovila žalobkyně žalovanému lhůtu 3 dnů od doručení, kterou soud považoval s ohledem na výši plnění zcela přiměřenou. Žalovaný ve lhůtě splatnosti do 5. 8. 2019 dle žalobních tvrzení uhradil toliko částku 2 132 Kč, pročež jej soud zavázal k úhradě zbylé částky 5 868 Kč při shledání oprávněnosti tohoto nároku svým rozhodnutím.
20. Žalobkyně se dále domáhala úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 868 Kč od 26. 11. 2017 do zaplacení. Úrok z prodlení je sankcí za prodlení žalovaného s řádnou a včasnou úhradou jejího závazku, nárok na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 o. z. a výše je stanovena § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením částky 5 868 Kč teprve dne 6. 8. 2019, a nikoliv již dne 26. 11. 2017, jak tvrdila žalobkyně, bylo možné žalobkyni přiznat toliko úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 868 Kč od 6. 8. 2019 do zaplacení.
21. S ohledem na uvedené uložil soud žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 868 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 868 Kč od 6. 8. 2019 do zaplacení (výrok I.), naopak pro nedůvodnost zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 868 Kč od 26. 11. 2017 do 5. 8. 2019 (výrok II.).
Náklady řízení a lhůta k plnění
22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. bylo nutno k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyně se ke dni vydání rozhodnutí domáhala zaplacení částky 5 868 Kč s úrokem z prodlení výši 8,05 % ročně z částky 5 868 Kč od 26. 11. 2017 do zaplacení, který lze ke dni vydání rozhodnutí kapitalizovat na částku 1 525,83 Kč, celkem se tak domáhala zaplacení částky 7 393,83 Kč. Žalobkyni byla přiznána částka 5 868 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 868 Kč od 6. 8. 2019 do zaplacení, který lze ke dni vydání rozhodnutí kapitalizovat na částku 726,03 Kč, celkem jí tak byla přiznána částka 6 594,03 Kč. Uvedené znamená, že žalobkyně měla ve věci 89,18% úspěch a neúspěšná byla z 10,82 %. Odečtením neúspěchu od úspěchu vychází, že žalobkyně má právo na náhradu 78,36 % svých nákladů řízení účelně vynaložených k uplatnění svého práva.
23. Soudu je z úřední činnosti známo, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném touž žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Předmětem řízení je částka nepřevyšující 50 000 Kč a žalobkyni svědčí právo na náhradu nákladů řízení. Protože byly splněny podmínky dle § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení podle § 14b cit. vyhl. Náklady účelně vynaložené k uplatnění práva tvoří:
zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč;
odměna za zastoupení žalobkyně advokátem dle cit. vyhl., a to v plné výši za dva úkony právní pomoci spočívající v převzetí a přípravě zastoupení a písemném podání žaloby a ve výši jedné poloviny za jeden úkon právní pomoci spočívající v jednoduché výzvě k plnění;
sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 5 868 Kč činí podle § 14b odst. 1 bod 1 cit. vyhl. částku 200 Kč;
celkem tak odměna za zastoupení žalobkyně advokátem činí částku 500 Kč;
tři režijní paušály po 100 Kč za výše uvedené úkony právní služby (§ 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl.), celkem tedy 300 Kč;
DPH ve výši 21% ze základu 800 Kč, tedy DPH ve výši 168 Kč.
Žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení ve výši 78,36 % z uvedené částky 1 368 Kč, tedy částku 1 071,96 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. je žalovaný povinen tyto náklady uhradit k rukám zástupce žalobkyně.
24. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, může oprávněná strana (žalobkyně) podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.