Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
116 C 385/2020-78
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivanou Josiekovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o: 71 372,25 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 135 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 4. 9. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobkyně.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení částky 56 237,25 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 14 668,31 Kč ve výši 8,25 % ročně od 4. 9. 2020 do zaplacení a žaloba o úhradu smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 24 921 Kč od 4. 9. 2020 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 135 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 4. 9. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobkyně.</b> <b>II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení částky 56 237,25 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 14 668,31 Kč ve výši 8,25 % ročně od 4. 9. 2020 do zaplacení a žaloba o úhradu smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 24 921 Kč od 4. 9. 2020 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou došlou soudu dne 4. 9. 2020 a doplněnou podáním ze dne 6. 12. 2020 se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedené částky. Dne 30. 4. 2020 byla uzavřena mezi účastníky řízení smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo (dále jen„ smlouva o úvěru“), kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč (viz. článek IV. odst. 4.2. smlouvy o úvěru. Smlouva o úvěru byla sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny v souladu s článkem X. smlouvy o úvěru, na čemž se smluvní strany dohodly a žalovaný souhlasil, jak je patrné z jeho strany odsouhlasené smluvní dokumentace a navazujících úkonů (doložení souhlasu s inkasem a potvrzení o verifikační platbě), bez výjimek s veškerými smluvními náležitostmi založenými touto smlouvou. Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 72 měsíců, přičemž celková částka splatná žalovaným byla dohodnuta ve výši 37 041 Kč (20 000 Kč jistina a 17 041 Kč sjednané úroky) a měla být žalovaným žalobci uhrazena v 72 splátkách ve výši 514 Kč měsíčně vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce (viz. článek IV. a článek V. smlouvy o úvěru). Zápůjční úroková sazba se uplatňuje jako úroková sazba roční a její výše činí 23 % p.a. a RPSN činí 38,64 % p.a., jak je patrné z článku IV. smlouvy o úvěru. Smluvní strany úvěrové smlouvy sjednaly doplňkové služby, které byly věřitelem - žalobkyní poskytnuty na výslovnou žádost žalovaného, a to konkrétně: doplňkovou inkasní službu (Inkasní služba je poskytována na žádost Spotřebitele a její podmínky jsou upraveny samostatnou Smlouvou o inkasní službě. Inkasní služba je součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru. V rámci sjednaných podmínek inkasní služby (článek II. smlouvy o inkasní službě) si smluvní strany sjednaly nároky, které může žalobce jako věřitel uplatňovat po žalovaném za situace, kdy se úvěr sjednaný ve smlouvě o spotřebitelském úvěru stane splatným; doplňkovou služba„ PODPORA“. Doplňková služba„ PODPORA“ je poskytována na žádost Spotřebitele a její podmínky jsou upraveny samostatnou Smlouvou o doplňkové službě PODPORA. Doplňková služba PODPORA služba je součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru. V rámci sjednaných podmínek inkasní služby (článek II. smlouvy o doplňkové službě podpora) si smluvní strany sjednaly nároky, které může žalobkyně jako věřitel uplatňovat po žalovaném za situace, kdy se úvěr sjednaný ve smlouvě o spotřebitelském úvěru stane splatným. Doplňkový balíček„ PODPORA“ zahrnuje: o možnost odkladu tří splátek úvěru ročně vždy o jeden kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti. Možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců nad rámec ust. čl.V, odst číslo v případě nezaviněného úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace. Možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců nad rámec ust. čl.V, odst číslo v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne 15. 6. 2020. Tedy nezaplatil splátku v celkové výši 865 Kč, když do této výše je zahrnuta splátka úvěru a splátka za výkon inkasní služby ve výši 82 Kč měsíčně, která je splatná společně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru (viz článek II. smlouvy o inkasní službě), splátka za výkon doplňkové služby Podpora v celkové výši Kč 269 měsíčně, která je splatná společně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru (viz článek II. smlouvy o doplňkové službě Podpora). Na základě tohoto porušení smluvních povinností žalovaným zaslal žalobkyně žalovanému první písemnou upomínku ze dne 20.6.2020 (dále též jen„ upomínka číslo“), kde vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky a zároveň ho vyzval k úhradě smluvními stranami dohodnuté sankce za zaslání upomínky číslo ve výši 300 Kč (viz. článek V. odst. 5.4. smlouvy o úvěru). Žalovaný však vůči žalobkyni své splatné závazky neuhradil. Žalobkyně zaslala žalovanému druhou písemnou upomínku ze dne 5.7.2020 (dále též jen„ upomínka číslo“), kde vyzval žalovaného k úhradě dlužné splátky, k úhradě sankce za zaslání upomínky číslo ve výši 300 Kč a zároveň ho vyzval k úhradě smluvními stranami dohodnuté sankce za zaslání upomínky číslo ve výši 500 Kč (viz. článek V. odst. 5.4. smlouvy o úvěru). Navíc v této upomínce číslo žalobkyně upozornila žalovaného na to, že pokud nevyrovná své splatné závazky vůči žalobkyni, tak dojde k zesplatnění celého úvěru a k uplatnění dohodnuté smluvní pokuty. I přes zaslání několika písemných upomínek ze strany žalobkyně nebyla řádně uhrazena pravidelná měsíční splátka spotřebitelského úvěru číslo splatná dne 15. 6. 2020. V poslední zasílané písemné upomínce byl žalovaný upozorněn na skutečnost, že při nezaplacení celé dlužné částky může dojít k zesplatnění jistiny úvěru a naúčtování veškerých sankcí a nároků vyplývajících ze smlouvy o úvěru a ze souběžně uzavřené smlouvy o inkasní službě. Na toto nebylo reagováno zaplacením, a proto žalobci nezbývalo jiné možnosti, než přistoupit dle ustanovení V. 5.5. Smlouvy o úvěru k zesplatnění úvěru, a vyzvat žalovaného - dlužníka s ohledem na porušení smlouvy o úvěru k úhradě nároku, který byl vyčíslen na částku v celkové výši 71 457,10 Kč, jak je patrné z připojeného zesplatnění ze dne 21. 7. 2020. Žalobkyně v zesplatnění uvedla základní finanční náležitosti smluvní vztahu a nárokovala po žalovaném zaplacení níže uvedených položek: jistina úvěru 20 000 Kč, počet splátek 72, výše splátky 865 Kč, počet uhrazených splátek 1, v celkové výši 865,00 Kč, celkem uhrazeno z jistiny 131,13 Kč, celkem uhrazeno z úroků 383,33 Kč, celkem uhrazeno z inkasní služby 82 Kč, celkem uhrazeno z doplňkové služby Podpora 269 Kč, přeplatek 10 Kč, zbylá část jistiny 19 868,87 Kč, zbylá část úroků 16 657,94 Kč, zbylá část inkasní služby 5 822 Kč (71 splátek po 82 Kč), zbylá část doplňkové služby PODPORA, Podpora – odklad 4 331 Kč (71 splátek po 61 Kč), Podpora – nemoc 7 384 Kč (71 splátek po 104 Kč), Podpora – práce 7 384 Kč (71 splátek po 104 Kč) ,náklady na upomínkování 0 Kč (náklady za upomínku číslo ve výši 300 Kč a náklady za upomínku číslo ve výši 500 Kč (byly uhrazeny), smluvní pokuta za prodlení úvěru 69,80 Kč (ust. V. smlouvy o spotřebitelském úvěru), smluvní úroky za prodlení inkasní služby 5,33 Kč (ust. II. smlouvy o zřízení inkasní služby), smluvní pokuta (ust. V. 5.5. smlouvy o spotřebitelském úvěru) 9 934,44 Kč. Žalobkyně uvádí, že nárokované položky vycházejí nejen z uzavřených smluv, ale i ze zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, když např. poukazuje na výši smluvní pokuty, která je v souladu se zákonem. Jde – li o smluvní pokutu, tak zákon o spotřebitelském úvěru číslo Sb. připouští a uznává hranici smluvní pokuty ve výši 50 % z dosud nesplacené výše jistiny (§122 odst.3 ) viz (3) Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. Dílčí žalovaná částka 9 934,44 Kč tudíž představuje zákonný nárok žalobkyně v podobě poloviny nesplacené jistiny poskytnutého úvěru. Jde – li o náklady za upomínky, tak žalobkyně uvádí, že k zaslání písemných upomínek se smluvní strany zavázaly přímo ve smlouvě, kde byla také výslovně stanovena částka, která odpovídá nákladům za zaslání těchto upomínek. V závazkovém vztahu se spotřebiteli jde na finančním trhu o zcela běžnou záležitost, která se činí navíc převážně ve prospěch spotřebitele, aby se předešlo zesplatnění úvěru. Jedná se o tzv. účelně vynaložené náklady, které vnikly poskytovateli v souvislosti s prodlením spotřebitele. Žalobkyně se na výši nákladů se spotřebitelem domluvila předem, kdy s tímto spotřebitel výslovně souhlasil. Výše nákladů za zaslání upomínek je proto zcela v mezích a po právu. Jde – li o zbývající část inkasní služby, tj. 5 822 Kč (71 splátek po 82 Kč), tak žalobkyně uvádí, že dlužná zbývající neuhrazená část inkasní služby zesplatněného spotřebitelského úvěru, vznikla na základě smlouvy o inkasní službě, jakožto nepovinné přílohy smlouvy o spotřebitelském úvěru. Dlužník uzavřel tuto doplňkovou službu ke spotřebitelskému úvěru specifikovanou ve smlouvě o inkasní službě. Vzhledem ke skutečnosti, že úvěr, ke kterému byla inkasní služba ze strany věřitele pro spotřebitele na jeho žádost sjednána, pro neplnění smlouvy zesplatněn, došlo k zesplatnění zbývající části inkasní služby. Žalobkyně k tomuto podotýká, že inkasní služba byla sjednána na žádost žalovaného, jakožto nepovinná doplňková služba k samotnému úvěru. Výše sjednané inkasní služby byla žalovaným řádně odsouhlasena, smluvní podmínky byly žalovanému zaslány s dostatečným časovým předstihem a s jejich zněním se mohl v klidu seznámit. jméno smlouvu následně podepsal s tím, že s jejími podmínkami souhlasí bez výjimek, včetně případných sankcí při nesplnění svých smluvních povinností. Povinnost platit inkasní platby v případě předčasného ukončení smlouvy požaduje žalobkyně jako škodu v důsledku porušení smluvních povinností klientem. Dle § 1813 občanského zákoníku jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Ujednání mezi stranami žalobkyně vnímá jako základní prvky autonomie vůle, do nichž není stát oprávněn zasahovat. Spotřebiteli byly podmínky předloženy jasným a srozumitelným způsobem, a jakožto svéprávná osoba se rozhodla vstoupit do takovéhoto závazku. Smluvní strany sjednaly, že cena za výkon inkasní služby v sobě zahrnuje: jednorázové náklady poskytovatele na technické zřízení inkasní služby (vytvoření a otestování API rozhraní mezi bankou poskytovatele a bankou klienta, synchronizace datových vět, vytvoření API tokenů a jejich aplikace do API rozhraní apod.), náklady na zajištění samotného inkasování plateb ze strany spotřebitele (přidělení ID pro jednotlivé příkazy k inkasu, přidělení ID pro jednotlivé příchozí odpovědi na příkaz k inkasu ze strany banky klienta, párování pokynů mezi příkazem a odpovědí banky, párování příchozích úhrad apod.), bankovní poplatky za podání a přijetí příkazu a další transakční náklady. Žalobkyně provedla jen za poslední měsíc před zesplatněním celkem několik desítek žádostí o inkaso, což lze doložit výpisem z interního systému. To mimo jiné potvrzuje plnění smlouvy o inkasní službě ze strany žalobkyně. Zároveň uvádí, že banky si za daný jednotlivý úkon účtují kolem 6 Kč. Transakční náklady žalobkyně za jeden vybraný měsíc přesáhly několik stokorun. Žalobkyně měla nad rámec transakčních nákladů a nákladů spojených se zajištěním samotného inkasování plateb ze strany spotřebitele, rovněž i jednorázové náklady na technické zřízení inkasní služby jak je popsáno výše. Tyto jednorázové náklady byly zohledněny v celkové ceně inkasní služby. Smluvní strany sjednaly, že celková cena inkasní služby bude ze strany spotřebitele splácena formou měsíčních splátek. V nichž jsou„ rozpuštěny“ i jednorázové náklady, které vznikly hned v počátku plnění služby. Jde – li o zbývající část doplňkové služby Podpora, tj. 19 099 Kč (71 splátek po 269 Kč (61 Kč plus 104 Kč a plus 104 Kč), tak žalobkyně uvádí, že dlužná zbývající neuhrazená část této služby zesplatněného spotřebitelského úvěru, vznikla na základě smlouvy o zřízení doplňkové služby Podpora, jakožto nepovinné přílohy smlouvy o spotřebitelském úvěru. Dlužník uzavřel tuto doplňkovou službu ke spotřebitelskému úvěru specifikovanou ve smlouvě o zřízení doplňkové služby Podpora. Vzhledem ke skutečnosti, že úvěr, ke kterému byla inkasní služba ze strany věřitele pro spotřebitele na jeho žádost sjednána, pro neplnění smlouvy zesplatněn, došlo k zesplatnění zbývající části této doplňkové služby. Spotřebitel (žalovaný) se zavázal uhradit žalobkyni (věřiteli – poskytovateli) za výkon Doplňkové služby PODPORA po dobu trvání úvěru částku ve výši celkem 19 368 Kč, a to v měsíčních splátkách ve výši 269 Kč/měsíčn, a to současně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru. Zesplatňovací dopis jako poslední předžalobní upomínka byl žalovanému odeslán dne 21.7.2020. Žalovaný byl tímto zesplatňovacím dopisem jako poslední předžalobní upomínkou vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 3. 9. 2020. Vzhledem ke všemu výše uvedenému požaduje žalobkyně v rámci tohoto řízení po žalovaném své nároky uplatněné v zesplatňovacím dopisu, tj. částku 71 372,25 Kč, když nenárokuje vyčíslenou pokutu za prodlení s úhradou splátky úvěru (69,80 Kč) a vyčíslený úrok za prodlení s úhradou splátky inkasní služby (5,33 Kč), taktéž zohledňuje platbu žalovaného ve výši 10 Kč, a dále zákonné úroky z prodlení ve výši stanovené dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění, tedy ve výši 8,25 % ročně z dlužné částky ve výši 29 803,31 Kč zahrnující zbylou část jistiny (19 868,8 Kč), náklady za upomínky (0 Kč), a smluvní pokutu (9 934,44 Kč) od 4. 9. 2020 do zaplacení, smluvní úroky z prodlení ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky 24 921 Kč, která zahrnuje dlužnou částku 5 822 Kč jako zbylou část inkasní služby představující dohodnutou škodu žalobkyně z inkasní služby a dlužnou částku 19 099 Kč jako zbylou část doplňkové služby PODPORA představující dohodnutou škodu žalobce z doplňkové služby PODPORA, a to vše od 4.9.2020 do zaplacení, jak je patrné z ustanovení článku II. číslo smlouvy o inkasní službě, resp. z ustanovení článku II. číslo ve spojení s článkem II. číslo smlouvy o zřízení doplňkové služby PODPORA. Žalobkyně pro úplnost sděluje, že položku - zbylá část úroků - 16 647,94 Kč (do této položky žalobkyně zohledňuje platbu 10 Kč) - nárokuje po žalovaném bez příslušenství. Celková hodnota pohledávky bez příslušenství 71 372,25 Kč. Dne 21. 7. 2020 byl žalovanému odeslán zesplatňovací dopis - poslední předžalobní upomínka, ve které byl žalovaný seznámen s tím, že i přes zaslání několika písemných upomínek ze strany žalobkyně nebyla řádně uhrazena pravidelná měsíční splátka spotřebitelského úvěru číslo splatná dne 15. 6. 2020. V poslední zasílané písemné upomínce byl žalovaný upozorňován na skutečnost, že při nezaplacení celé dlužné částky může dojít k zesplatnění jistiny úvěru a naúčtování veškerých sankcí a nároků vyplývajících ze smlouvy o úvěru a ze souběžně uzavřené smlouvy o inkasní službě. Na toto nebylo reagováno zaplacením, a proto žalobkyni nezbývalo nic jiného, než přistoupit dle ustanovení V. 5.5. Smlouvy o úvěru k zesplatnění jistiny úvěru a v této výzvě s ohledem na porušení smlouvy o úvěru ze strany žalovaného vyčíslit svůj nárok na zaplacení a žádat zaplacení dlužné částky v termínu do 3.9.2020. Zde žalobkyně doplňuje ještě informace týkající se doplňkové služby PODPORA: Bylo, jde – li o Doplňkový balíček„ PODPORA“, který zahrnuje využití tří služeb Spotřebitelem (žalovaným) ujednáno následující: 1./možnost odkladu tří splátek úvěru ročně vždy o jeden kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti. Využití Doplňkové služby PODPORA není dotčeno ust. čl. V, odst číslo této smlouvy; 2./možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců nad rámec ust. čl.V, odst číslo v případě úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace. Využití Doplňkové služby PODPORA není dotčeno ust. čl. V, odst číslo této smlouvy; 3./ možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců nad rámec ust. čl.V, odst číslo v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. Využití Doplňkové služby PODPORA není dotčeno ust. čl. V, odst číslo této smlouvy. Jde – li o rozpoložkování ceny za tuto doplňkovou službu, tak bylo výslovně sjednáno: cena za službu odkladu tří splátek úvěru ročně činí 61 Kč/měsíc; cena za možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněného úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace nad rámec ust. čl.V, odst. číslo činí 104 Kč/měsíc; cena za možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců nad rámec ust. čl.V, odst. číslo činí 104 Kč/měsíc Smluvní strany sjednaly, že v případě, že spotřebitel bude v prodlení se splácením úvěru a úvěr, sjednaný ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se v důsledku toho stane splatným, je Spotřebitel (žalovaný) povinen uhradit zbývající část sjednané Doplňkové služby PODPORA. Smluvní strany sjednaly, že úhradou dosud neuhrazené části Doplňkové služby PODPORA v plné výši Spotřebitel (žalovaný) uhradí Poskytovateli (žalobci) škodu způsobenou porušením této smlouvy Spotřebitelem. S takto vyčíslenou výší způsobené škody obě smluvní strany tímto shodně souhlasí. Jde - li o doplňkové služby či smluvní podmínky, tak žalobce uvádí následující: Ohledně přiměřenosti smluvních podmínek a případných uplatňovaných sankcí v případě porušení smlouvy ze strany dlužníka si věřitel nechal zpracovat znalecký posudek z oboru ekonomie, kde soudní znalec příjmení jméno porovnával podmínky, za kterých poskytuje úvěr žalobce a podmínky ostatních nebankovních licencovaných poskytovatelů úvěru a i bank. Závěr patrný ze znaleckého posudku je jednoznačný, úroková sazba i sazba RPSN, tak jak ji nabízí žalobce u spotřebitelských úvěrů, odpovídá situaci na trhu dalších nebankovních společností a v některých případech i bankovních domů. příjmení doplňkové služby nabízené společností jsou pro klienty spíše pozitivní a co do ceny i podmínek použití na trhu obvyklé. Sankční ujednání používaná společností jsou na tuzemském trhu obvyklá a zároveň i přiměřená ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru. V dotazníku pro posouzení bonity klienta žalovaný uvedl, že dosahuje příjmu 16 962 Kč, vykonává dělnickou profesi, náklady spotřebitele činí 6 800 Kč, jedná se o hlavní pracovní poměr, náklady na bydlení jsou v uvedených evidencích je bez záznamu. Výše příjmu žalovaného byla prokázána žalobkyní ve výši 14 451 Kč. V dotazníku bonity klienta žalovaný uvedl, že je bezdětný, svobodný, pracuje v dělnické profesi s příjmem 16 962 Kč a náklady na spotřebu činí 6 800 Kč. Žalovaný je bez záznamu v evidenci exekucí, stejně jako v insolvenčním rejstříku, jeho zaměstnavatel byl ověřen, mzda ověřena a jeho měsíční zůstatek činí 9 297 Kč.
2. Žalovaný se k věci nijak nevyjádřil. K jednání nařízenému na den 19. 2. 2021 se žalobkyně ani žalovaný nedostavili, žalobkyně se z jednání omluvila. Protože měl soud za to, že lze věc projednat a rozhodnout i v nepřítomnosti účastníků řízení, rozhodl podle § 101 odst. 3 o.s.ř. tak, že bude jednáno v jejich nepřítomnosti, a věc projednal a rozhodnul.
3. Soud ve věci provedl dokazování těmito listinami: upomínkou ze dne 20. 6. 2020 a ze dne 5. 7. 2020 včetně dokladu o odeslání, detailem pohybu na účtu – bezhotovostní platba ze dne 30. 4. 2020 na částku 5567 Kč, na částku 10 Kč a na částku 10 433 Kč, instrukcemi k uzavření smlouvy ze dne 30. 4. 2020, smlouvou o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo včetně přílohy číslo dotazníkem k posouzení bonity klienta včetně metodiky a vysvětlivky k vyhodnocení úvěruschopnosti spotřebitele, žádostí o zřízení inkasní služby a doplňkové služby podpory, žádostí o poskytnutí spotřebitelského úvěru, podacími lístky ze dne 20. 6. 2020, ze dne 5. 7. 2020 a ze dne 21. 7. 2020, potvrzením o úhradě dluhu z úvěru číslo ze dne 30. 4. 2020, potvrzením o vyplacení úvěru ze dne 30. 4. 2020 ve výši 10 433 Kč a 5 567 Kč, skenem obrazovky ze dne 30. 4. 2020, emailovou korespondencí ze dne 30. 4. 2020, zesplatněním úvěru ze dne 21. 7. 2020 – 2x, dotazníkem k posouzení bonity klienta.
4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav:
5. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 30. 4. 2020 soud zjistil, že žalobkyně jako poskytovatel a žalovaný jako spotřebitel elektronicky uzavřeli smlouvu, na základě níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 20 000 Kč. Žalobkyně prokázala koncentrační proces uzavření smlouvy. příjmení 10 433 Kč byla vyplacena žalobkyni za účelem úhrady jiného závazku žalovaného vůči žalobkyni ze smlouvy číslo ze dne 27. 4. 2020, částka 5 567 Kč byla vyplacena na účet žalovaného bankovní účet a částka 4 000 byla započtena na náklady poskytovatele specifikované v bodu 4.8. smlouvy. Celkově tedy byla žalovanému poskytnuta částka 16 000 Kč, když částka 4 000 Kč byla započtena na poplatek. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý věr spolu se smluvenými úroky 23 % p.a. a dalšími náklady specifikovanými v bodu 4.8., celkem tedy částku 37 041 Kč, v pravidelných 72 měsíčních splátkách po 514 Kč splatných k 15. dni v měsíci, celková částka je splatná ke dni 15. 5. 2026 Součástí smlouvy byla v příloze číslo i smlouva o zřízení Doplňkové služby PODPORA. Z 3 detailů převodu – platba převodem ze dne 30. 4. 2020 bylo prokázáno, že žalobkyně oznámila žalovanému, že část úvěru ve výši 4 000 Kč bude započtena na náklady poskytovatele spojené s vyřízením úvěru dle bodu 4.8. smlouvy. Platby ve výši 10 291 Kč a 10 433 Kč byly téhož dne odeslány na určené účty se zprávou pro příjemce„ celé jméno žalovaného“ a„ celé jméno žalovaného doplatek úvěru“. Poskytovatel úvěru posoudil schopnost žalovaného úvěr splácet dle výpisu z insolvenčního rejstříku, výpisu z centrální evidence exekucí, výpisu z OR zaměstnavatele, výpisu z katastru nemovitostí, výpisu z databáze odcizených dokladů, výpisu z nebankovních registrů, kompletním výpisem z účtu, výplatní páskou ne starší 2 měsíce. Totožnost žalovaného byla doložena fotokopií OP a její kontrola byla provedena v databázi neplatných dokladů s negativním výsledkem. V dotazníku bonity klienta žalovaný uvedl, že je bezdětný, svobodný, pracuje v dělnické profesi, jedná se o hlavní pracovní poměr s příjmem 16 962 Kč a náklady na spotřebu 6 800 Kč, náklady na bydlení blíže specifikovány nejsou. Výše příjmu byla prokázána žalobkyní ve výši 14 451 Kč. Žalovaný je bez záznamu v evidenci exekucí, stejně jako v insolvenčním rejstříku, jeho zaměstnavatel byl ověřen, mzda ověřena a jeho měsíční zůstatek činí 9 297 Kč. V důsledku neplnění povinností žalovaného došlo k zesplatnění úvěru dopisem ze dne 21. 7. 2020, kdy byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu ve výši 71 457,10 Kč do 3. 9. 2020. Zásilka byla odeslána dne 21. 7. 2020 O úhradu dluhu byl žalovaný opakovaně upomínán, a to dne 20. 6. 2020, dne 5. 7. 2020, přičemž upomínky byly odeslány žalovanému v den jejich vyhotovení.
6. Z předložených listin, a to znaleckého posudku číslo korespondence ze dne 18. 11. 2019, článku nazvaném – Člověk v tísni, Certifikátu název žalobkyně ze dne 22. 3. 2018, Přílohy A – Metodiky a vysvětlivek k vyhodnocení úvěruschopnosti klientů, Auditní zprávy klientů, soud nečinil žádný závěr pro nadbytečnost, když se jedná o obecné informace, které nedokládají příjmy a výdeje žalovaného.
7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
11. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
13. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).
14. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
15. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. Závazkový vztah účastníků, vzniklý na základě smlouvy o úvěru, soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2395 o. z., avšak shledal, že úvěrová smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588 o. z.. Žalobkyně ke splnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného tvrdila, že prověřovala schopnost žalovaného splácet úvěr vyhledáváním žalovaného v databázi dlužníků, v databázi insolvenčního rejstříku, v centrální evidenci exekucí, prověřením platnosti občanského průkazu žalovaného, v databázi neplatných dokladů s tím, že občanský průkaz žalovaného nebyl v době uzavření smlouvy v této databázi nalezen a dále získáním informací přímo od žalovaného. Žalobkyně předložila soudu pouze doklad osvědčující příjmy žalovaného, jakékoliv listin y osvědčující výdaje žalovaného předloženy nebyly. Soud na základě zjištěných skutečností dospěl k závěru, že žalobkyně jako profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel nebankovních úvěrů nedostála své povinnosti s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. Závěr o majetkových a osobních poměrech spotřebitele, jakožto podklad pro posouzení schopnosti splácet úvěr, není možno dovodit pouze na základě zjištění ověřeného příjmu žalovaného a ze žádosti o poskytnutí úvěrového produktu, které ani nebyly doloženy zprávou zaměstnavatele, z níž by bylo zřejmé, o jaký typ pracovního poměru se jedná. V rámci posouzení příjmové stránky žalovaného vyšla žalobkyně pouze z potvrzených příjmů žalovaného za jeden měsíc, prohlášení žalovaného. Pokud se týče výdajové stránky, zde vycházela pouze ze sdělení žalovaného, aniž by předložila listin y, které toto tvrzení prokazují. Žalobkyně nezkoumala typ bydlení, náklady na bydlení, počet dalších osob v domácnosti, ani netrvala na doložení výše nákladů na bydlení, nezkoumala vyživovací povinnosti, náklady na dopravu do zaměstnání, náklady na léky nebo jiné výdaje, nezkoumala, zda žalovaný splácí jiné úvěry nebo zápůjčky a jaká je výše měsíčních splátek. Žalobkyně zcela nedostatečně zkoumala a prověřovala zejména otázku výdajů žalovaného, vycházela matematických propočtů, resp. pomocných parametrů a údajů o výdajích poskytnutých samotným žalovaným, jevících se jako velmi nevěrohodné a neodpovídající potřebám reálného života, zejména pokud jde o náklady na bydlení a nulové náklady na splátky dalších zápůjček a úvěrů, čímž nesplnila povinnost s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. Jelikož se žalobkyně nedostavila k jednání, nemohla být poučena soudem podle ust. § 118a odst. 1 , 3 o. s. ř. o. s. ř. , aby doplnila skutková tvrzení a označila důkazy k prokázání svých tvrzení o schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně tedy neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž odpovídá i ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru. Vnitrostátní soud členského státu je povinen při výkladu vnitrostátního práva v poměrech souzené věci je vykládat v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamyšleného výsledku, a to v horizontálních sporech. Existuje totiž nebezpečí, že spotřebitel se zejména z důvodu nevědomosti nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně, z čehož vyplývá, že by spotřebitele nebylo možné efektivně chránit, pokud by vnitrostátní soud neměl povinnost posoudit z moci úřední, zda byly splněny povinnosti vyplývající z norem unijního spotřebitelského práva (viz mj. rozsudek Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. 8 Co 202/2018 ).
16. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru jsou pak neplatná i vedlejší ujednání smlouvy. Plnila-li žalobkyně žalovanému z neplatné smlouvy o úvěru částku 16 000 Kč (z částky 20 000 Kč bylo 4000 Kč bylo započteno na poplatek) a žalovaný tyto peněžní prostředky převzal a disponoval s nimi, přičemž, jak sama žalobkyně v řízení tvrdila a doložila, žalovaný na dluh uhradil pouze částku 865 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. Proto soud podle ust. § 2993 o. z. zavázal žalovaného uhradit žalobkyni částku 15 135 Kč představující dosud nevrácené (nezaplacené) peněžní prostředky, tedy rozdíl mezi částkou 16 000 Kč a částkou 865 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu ve smyslu ust. 1968 o. z., zavázal jej soud podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. k zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ročně z částky 15 135 Kč za dobu od 4. 9. 2020 do zaplacení. Ve zbylé části, tedy aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 56 237,25 Kč, 8,25% úrok z prodlení p.a. z částky 14 668,31 Kč od 4. 9. 2020 do zaplacení a smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 24 921Kč od 4. 9. 2020 do zaplacení, pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Protože žalovaný byl ve věci převážně úspěšný, měl by právo na náhradu poměrné části nákladů řízení. Protože však žalovanému s řízením prokazatelně žádné náklady nevznikly, rozhodnul soud o nákladech řízení tak, že žádnému z účastníků právo na jejich náhradu nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.