Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
10 C 128/2020-50
Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Polachovou ve věci
žalobkyně: název žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku částka s
-) úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, za dobu od datum do datum kapitalizovaným částkou částka,
-) úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum, za dobu od datum do datum kapitalizovaným částkou částka,
-) úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení,
-) úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, za dobu od datum do datum kapitalizovaným částkou částka,
-) úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum, za dobu od datum do datum kapitalizovaným částkou částka,
-) úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku [částka] s -) úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, za dobu od [datum] do [datum] kapitalizovaným částkou [částka], -) úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], za dobu od [datum] do [datum] kapitalizovaným částkou [částka], -) úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, -) úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, za dobu od [datum] do [datum] kapitalizovaným částkou [částka], -) úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], za dobu od [datum] do [datum] kapitalizovaným částkou [částka], -) úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou došlou soudu dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částky, které jí žalovaná dluží na základě dvou smluv o půjčce, uzavřených žalovanou s právní předchůdkyní žalobkyně.
2. Žalobkyně tvrdila, že částka částka s příslušenstvím představuje nesplněnou platební povinnost žalované ze Smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené dne datum („ Smlouva 1“) mezi žalovanou a původním věřitelem (příjmení anonymizována tři slova, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec, jejímž právním nástupem se v důsledku fúze sloučením dne datum stala právnická osoba anonymizována dvě slova - dnes pod názvem příjmení jméno příjmení, anonymizováno, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo – dále„ původní věřitel“), součástí byly smluvní podmínky. Příslušenství pohledávky dle žaloby sestává ze smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny částka od datum do zaplacení (za dobu od datum do postoupení pohledávky dne datum kapitalizovaného částkou částka) a úroků z prodlení výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny částka od datum do zaplacení (za dobu od datum do postoupení pohledávky dne datum kapitalizovaných částkou částka). Ze žaloby se podává, že na základě Smlouvy 1 původní věřitel poskytl žalované částku částka, kterou převzala v hotovosti při podpisu smlouvy a zavázala se ji vrátit s úroky za dobu do sjednané doby poslední splátky kapitalizovanými částkou částka, odměnou za administrativní činnost ve výši částka a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši částka. Celková částka měla být splacena 58 pravidelnými týdenními splátkami ve výši po částka, poslední splátka byla splatná dne datum. Žalovaná sjednané splátky nehradila řádně a včas, dne datum učinila poslední platbu, celkem uhradila částka. Dne datum tak vzniklo původnímu věřiteli právo na uhrazení dosud nezaplacené částka a dlužné části poplatku za hotovostní inkaso splátek částka.
3. Žalobkyně dále tvrdila, že částka částka s příslušenstvím představuje nesplněnou platební povinnost žalovaného ze Smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené dne datum („ Smlouva 2“) mezi žalovanou a původním věřitelem, součástí byly smluvní podmínky. Příslušenství pohledávky dle žaloby sestává ze smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny částka od datum do zaplacení (za dobu od datum do postoupení pohledávky dne datum kapitalizovaného částkou částka) a úroků z prodlení výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny částka od datum do zaplacení (za dobu od datum do postoupení pohledávky dne datum kapitalizovaných částkou částka). Ze žaloby se podává, že na základě Smlouvy 2 původní věřitel poskytl žalované částku částka, kterou převzala v hotovosti při podpisu smlouvy a zavázala se ji vrátit s úroky za dobu do sjednané doby poslední splátky kapitalizovanými částkou částka, odměnou za administrativní činnost ve výši částka a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši částka. Celková částka měla být splacena 58 pravidelnými týdenními splátkami ve výši po částka, poslední splátka byla splatná dne datum. Žalovaná sjednané splátky nehradila řádně a včas, dne datum učinila poslední platbu, celkem uhradila částka. Dne datum tak vzniklo původnímu věřiteli právo na uhrazení celé dosud nezaplacené jistiny částka a dlužné části poplatku za hotovostní inkaso splátek částka.
4. Dále žalobkyně tvrdila k oběma smlouvám, že původní věřitel jako poskytovatel půjčky s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu § 9 zákona č. 145/2010 Sb. na základě zhodnocení informací od žalovaného, které tento původnímu věřiteli poskytl před uzavřením smluv o svých rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrech, a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádán od žalované. Dále poukázala na prohlášení žalované o pravdivosti jí poskytnutých údajů, obsažené ve smluvních dokumentech (čl. 7 smluvních podmínek) a v kartě zákazníka. Dle žalobních tvrzení původní věřitel postoupil žalobkyni pohledávky ze Smlouvy 1 a Smlouvy 2 smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k témuž dni, což bylo žalované oznámeno. Žalovaná na předžalobní výzvu žalobkyně nereagovala.
5. Žalovaná u jednání uznala žalobou uplatněný nárok a učinila nesporným, že uhradila částky ve výši uvedené v žalobě. Současně požádala o umožnění zaplacení dluhu ve splátkách ve výši částka měsíčně s tím, že částku ve výši asi částka byla schopna během dvou měsíců našetřit.
6. Ve věci se dle žalobních tvrzení jedná o nárok z titulu spotřebitelského úvěru, proto soud nejprve zjišťoval, zda vydání rozsudku pro uznání nebrání kogentní ustanovení právních předpisů; za tím účelem provedl dokazování.
7. Ze smluv o půjčkách a nesporných tvrzení byl zjištěn skutkový stav spočívající v tom, že na základě Smlouvy o půjčce číslo („ Smlouva 1“), s jejímž obsahem její strany projevily souhlasnou vůli svými podpisy dne datum a jejíž přílohou byly smluvní podmínky, původní věřitel (příjmení anonymizována tři slova, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec) poskytl v den podpisu Smlouvy 1 žalované v hotovosti částku částka, což žalovaná potvrdila podpisem Smlouvy 1; žalovaná již vrátila částka (dle nesporných tvrzení). Následně původní věřitel poskytl žalované v hotovosti v den podpisu částku částka na základě Smlouvy o půjčce číslo („ Smlouva 2“), jejíž přílohou byly smluvní podmínky a s jejímž obsahem strany smlouvy projevily souhlasnou vůli svými podpisy dne datum; žalovaná již vrátila částka (dle nesporných tvrzení).
8. Ze dvou karet zákazníka (číslo ze dne datum –„ karta 1“ a číslo ze dne datum –„ karta 2“) vyplývá, že se jedná o původním věřitelem připravené formuláře, vyplněné obchodním zástupcem původního věřitele a podepsané žalovanou v den podpisu Smlouvy 1 a Smlouvy 2. K poměrům žalované je uvedeno, že bydlí v nájmu, nemá půjčku či úvěr u jiné společnosti, není majitel vozidla, má nezaopatřené dítě narozené roku 2003, je invalidní důchodkyní. V závěru karet je pod podpisem zákazníka obsaženo prohlášení o tom, že potvrzuje úplnost, přesnost a pravdivost údajů v kartě, nenachází se v úpadku, není předlužen, nebylo proti němu zahájeno insolvenční řízení a nejsou mu známy jakékoliv skutečnosti, pro které by uvedené řízení mělo být zahájeno (obdobné prohlášení je obsaženo ve smluvních podmínkách v čl. 7). V kartě 1 bylo vyplněno, že žalovaná má příjem ze mzdy částka měsíčně, další příjem částka, celkem částka, měsíční výdaje činí domácnost částka, nájemné či inkaso částka a výdaje na telefon částka, celkem částka, použitelný příjem je částka; ověřeny byly tyto dokumenty: občanský průkaz, nájemní smlouva, SIPO, výměr invalidního důchodu, výplatní pásky - manžel. V kartě 2 bylo vyplněno, že žalovaná má příjem z invalidního důchodu částka měsíčně, další příjem částka, přídavky částka, celkem částka, měsíční výdaje činí domácnost částka, nájemné či inkaso částka, splátky částka a výdaje na telefon částka, celkem částka, použitelný příjem je částka; ověřeny byly tyto dokumenty: občanský průkaz, nájemní smlouva, SIPO, výměr invalidního důchodu.
9. Původní věřitel (jehož předmětem podnikání je dle výpisu z obchodního rejstříku poskytování spotřebitelských úvěrů) postoupil pohledávky za žalovaným ze Smlouvy 1 a 2 včetně příslušenství žalobkyni (jejímž předmětem podnikání je dle výpisu z obchodního rejstříku poskytování spotřebitelských úvěrů) Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum (což bylo zjištěno z této smlouvy a částečného seznamu postoupených pohledávek), když původní věřitel odeslal dne datum žalované na adresu pro výběr splátek dle zákaznických karet oznámení datované datum, ve kterém je obsažena výzva žalované k zaplacení částky částka ze smluv o půjčce číslo číslo uzavřených s příjmení jméno příjmení, SE (jako pohledávky bez příslušenství k datu postoupení pohledávky) do 10 dnů od doručení dopisu (jak se podává v tomto dopisu a vyplývá z podacího lístku). Žalobkyně prostřednictvím svého zástupce zaslala žalované dne datum na adresu dle zákaznických karet předžalobní výzvu ze dne datum k zaplacení částky částka do datum jako dluhu ze smluv o půjčce číslo číslo (zjištěno z uvedeného dopisu a podacího lístku).
10. Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.
11. Žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaným ze Smlouvy 1 a Smlouvy 2 včetně příslušenství, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.
12. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
13. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
14. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
15. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
16. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016 – tj. ke dni uzavření obou smluv o zápůjčce - (dále jen„ zák. o spotřebitelském úvěru“) věřitel je před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 22 odst. 5 zák. spotřebitelském úvěru není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5 , 7 a 9 nesplnil.
17. V § 9 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru je věřiteli uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr před vznikem závazku, případně před jeho jakoukoliv jeho změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Uvedenou povinnost musí věřitel splnit s odbornou péčí.
18. Vymezení pojmu odborné péče se v zákoně o spotřebitelském úvěru nenachází, lze je však nalézt například v zákoně o ochraně spotřebitele nebo v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu. V § 2 odst. 1 zák. o ochraně spotřebitele je odborná péče definována jako "úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti". K významovému obsahu uvedeného pojmu se vyjádřil též Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015 – 39, dle kterého„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. K závěru v jádru spočívajícím v tom, že za posouzení smluvní stranou uvedených skutečností s odbornou péčí nelze považovat situaci, kdy se druhá smluvní strana spokojí pouze s informacemi od smluvního partnera a tyto se nepokusí ověřit z nezávislého zdroje, dospěl též Nejvyšší soud v usnesení ze dne 27. září 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006 ; v daném případě se sice v porovnání se skutkovým dějem projednávané věci jednalo o případ skutkově odlišný, nicméně výklad pojmu„ posouzení informace s odbornou péčí“ je dle názoru soudu aplikovatelný i na projednávanou věc.
19. Ze shora uvedeného je nutno dovozovat, že i přes skutečnost, že podle výslovného znění ustanovení § 9 odst. 1. zák. o spotřebitelském úvěru zdrojem informací pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr může být i samotný spotřebitel a podle ustanovení § 9 odst. 3 zák. o spotřebitelském úvěru ukládá spotřebiteli povinnost poskytnout věřiteli "na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr", nelze za vyhovující požadavku postupovat při posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr s odbornou péčí považovat ani tu situaci, kdy se věřitel spokojí pouze s informacemi od spotřebitele a tyto se nepokusí ověřit z nezávislého zdroje. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti, je povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit. Cílem posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je zjištění, zda spotřebiteli po zaplacení pravidelných výdajů z jeho příjmů zůstane dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné analyzovat jak příjmy, tak i výdaje spotřebitele, a to při zohlednění jeho osobních poměrů (včetně počtu vyživovacích povinností a též počtu a vzájemné finanční závislosti osob ve společné domácnosti). V každém jednotlivém případě je nutno posuzovat učiněná zjištění individuálně dle konkrétní situace konkrétního spotřebitele a podmínek konkrétního spotřebitelského úvěru. V § 22 odst. 5 zák. o spotřebitelském úvěru je upravena domněnka, že povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet úvěr věřitel nesplnil, a tedy je na věřiteli, aby prokázal opak.
20. Ustanovení § 9 odst. 1 věta druhá zák. o spotřebitelském úvěru jako sankci za nedodržení povinnosti posoudit schopnost dlužníka splácet spotřebitelský úvěr výslovně stanoví neplatnost smlouvy. Uvedený následek je normován výslovně, na ochranu spotřebitele, když přílišné zadlužování jednotlivců v důsledcích zatěžuje celou společnost. Smysl a účel zákona o spotřebitelském úvěru zjevně vyžaduje dodržení jím stanovených podmínek jako předpoklad platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru. Neposouzení schopnosti dlužníka splácet úvěr s odbornou péčí ještě před uzavřením smlouvy odporuje zákonu (§ 580 o. z.) a současně s ohledem na slabší postavení spotřebitele a důraz na dodržení shora uvedeného požadavku, kladený zákonodárcem, narušuje veřejný pořádek. Následkem neřádného posouzení nebo neposouzení úvěruschopnosti dlužníka je tak absolutní neplatnost právního jednání ve smyslu § 588 o. z., k němuž soud přihlíží i bez návrhu.
21. Po zhodnocení skutkového stavu zjištěného provedeným dokazováním podle shora citovaných a vyložených ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen v části.
22. V projednávané věci původní věřitel jako zapůjčitel přenechal žalované jako vydlužiteli dvěma smlouvami zastupitelnou věc – dvakrát po částka, tj. celkem částka - tak, aby ji užila podle libosti a v dohodné době vrátila věc stejného druhu, a to uvedenou částku s dohodnutým příslušenstvím a poplatky, čímž došlo k uzavření smluv o zápůjčce podle § 2390 o. z. Žalovaná uzavřela smlouvy mimo rámec podnikání a s podnikatelem (právním předchůdcem žalobkyně) jako spotřebitel (§ 419 o. z.), a tedy jednalo o spotřebitelský úvěr podle zák. o spotřebitelském úvěru.
23. Soud se v dané věci předně zabýval tím, zda k uzavření smluv o zápůjčce došlo platně.
24. V posuzované věci původní věřitel svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované řádně nesplnil, spoléhal se toliko na prohlášení žalované, zejména pokud jde o výdajovou stránku. Nebylo prokázáno, že by původní věřitel ověřil další příjem žalované před poskytnutím druhého spotřebitelského úvěru, který se svou výší prakticky rovná použitelné částce na splácení, dále pokud žalovaná bydlela v nájmu, částka nájemného/inkasa dle karty 2 je nápadně nízká a zjevně neodpovídá běžným cenám nájmů v ČR v daném čase a místě. Obě karty byly vyplněny a smlouvy uzavřeny v rozestupu 2 měsíců. Vzhledem k tomu je nepravděpodobné, že by se výdaje na domácnost dle karty 2 oproti těmto výdajům dle karty 1 snížily o částka a nájem snížil o částka. Soud má pochybnosti, zda částky v kartě 2 nebyly uvedeny účelově ve výši tak, aby se poměry žalované jevily tak, že je schopna splácet spotřebitelský úvěr. Ve vztahu k oběma spotřebitelským úvěrům nebylo prokázáno, že by původní věřitel provedl nebankovními poskytovateli běžně prováděné lustrace v insolvenčním rejstříku, nebankovním registru klientských informací, příjmení a v evidenci exekucí. V posuzované věci je nutno zdůraznit, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015 -39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod číslo). Poskytovatel spotřebitelského úvěru by měl činit předmětné posouzení zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele (a ev. způsobu plnění dosavadních dluhů). K tomuto porovnání vzhledem k nedostatku podkladů k peněžitým závazkům, zejména u prvního spotřebitelského úvěru dle Smlouvy 1, v daném případě nemohlo dojít. V případě druhého spotřebitelského úvěru dle Smlouvy 2 pak soud má pochybnosti, zda informace o poměrech žalované nebyly vyplněny účelově ve prospěch poskytnutí zápůjčky – pokud by původní věřitel postupoval s odbornou péčí, jistě by při ověřování schopnosti žalované splácet druhý spotřebitelský úvěr vzal do úvahy i údaje získané při sjednávání prvního spotřebitelského úvěru. Nelze též přehlédnout krátký časový odstup od uzavření obou smluv, což může nasvědčovat horší bonitě žalované, pročež měl být původní věřitel obezřetnější.
25. O neplnění procesní povinnosti prokázat posouzení schopnosti žalované splácet úvěr s odbornou péčí (jak byla žalobkyně povinna již na základě § 101 odst. 1 a 120 odst. 1, 3 o. s. ř. o. s. ř. i bez výzvy soudu) a o následku v podobě pro ni nepříznivého rozhodnutí v případě nesplnění povinnosti tvrdit pro věc významné skutečnosti a tyto prokázat, soud nemohl žalobkyni poučit s ohledem na její omluvenou absenci u jednání. Na tom nic nemění ani podmíněný procení úkon žalobkyně (návrh, aby ji soud pro případ, že se tvrzení a důkazy ukáží nedostatečnými, žalobkyni nejprve vyzval k doplnění), neboť k takovým úkonům soud podle § 41a o. s. ř. o. s. ř. nepřihlíží. Ve věci proto soud rozhodl na základě zjištěného skutkového stavu, když původní věřitel posouzení úvěruschopnosti neprovedl řádně s odbornou péčí, toto proběhlo spíše formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů. Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je dle § 9 odst. 1 věta druhá zák. o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 580 , 588 o. z., absolutní neplatnost obou smluv, ke které soud musel přihlédnout i bez návrhu. Dalším následkem je pak nárok žalobkyně proti žalované na vrácení pouhého zůstatku nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru jakožto plnění poskytnutého bez platného právního důvodu podle §§ 2991 , 2293 o. z. (dle jehož věty první plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila).
26. Žalobkyni náleží rozdíl mezi poskytnutými jistinami (částka Smlouva 1 a částka Smlouva 2) a částkami, které žalovaná již zaplatila (částka Smlouva 1 a částka Smlouva 2), což je částka a částka, celkem částka. Pokud jde o splatnost, neplatností smlouvy je dotčen i dohodnutý způsob splácení a v důsledku toho není mezi účastníky dohoda o splatnosti. Při absenci platné dohody o splatnosti (zde o přiměřené době plnění) je nutné analogicky ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vycházet z výzvy věřitele k plnění v jím uvedené lhůtě. Doručení oznámení o postoupení pohledávky žalované nebo předžalobní výzvy do dispoziční sféry žalované nebylo prokázáno. Z uvedeného důvodu za první takto jí dostupnou výzvu soud pokládá až zásilku obsahující žalobu, kterou žalovaná převzala dne datum. Následujícího dne se dostala do prodlení (§ 1968 věta první o. z.) se splněním povinnosti vrátit žalobkyni částku představující bezdůvodné obohacení a ode dne následujícího (datum) žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) z dlužné částky ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud, vázán návrhem žalobkyně, jí však nemohl přiznat více, než požadovala (§ 153 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ), proto jí náleží úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně.
27. Ze shora uvedených důvodů soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku s úroky z prodlení tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku, když s ohledem na zjištění o absolutní neplatnosti smluv pro rozpor s kogentními ustanoveními o. z. nebylo možno rozhodnout rozsudkem pro uznání.
28. Žalobkyni ze shora vysvětlených důvodů nevzniklo právo na částky přesahující shora přiznané částky, tedy částka, když tato byla požadována z titulu absolutně neplatných smluv a představuje rozdíl mezi žalobou uplatněnou částkou a částkou přiznanou v I. výroku tohoto rozsudku. Z téhož důvodu žalobkyni nevznikl nárok na veškeré jí požadované úroky. Ze shodného důvodu jí nenáleží ani úroky z prodlení z částek převyšujících přiznané částky. Žalobkyni nenáleží úroky z prodlení za dobu předcházející splatnosti, nastalé až možností žalované seznámit se obsahem žaloby dne datum. Z uvedených důvodů soud žalobu zamítl v rozsahu uvedeném II. výroku tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když s ohledem na běh lhůt (časový odstup mezi dnem, kdy se žalovaná u jednání seznámila s tímto rozsudkem, a dnem, kdy nejpozději bude povinna splnit povinnost jí uloženou tímto rozsudkem) a prohlášení žalované o schopnosti vytvořit úspory neshledal adekvátním umožnit plnění ve splátkách.
29. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. a contrario. Žalovaná byla v řízení procesně úspěšnější, žalobkyně by tak byla povinna nahradit žalované v řízení vzniklé náklady, avšak žalovaná žádné nepožadovala, proto soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na jejich náhradu (III. výrok).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím Okresního soudu v Blansku.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce.