Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 361/2020-23

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Štěpánkem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 14 484,96 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 14 484,96 Kč

s kapitalizovaným úrokem ve výši 228,14 Kč,

s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 438,18 Kč,

s úrokem ve výši 18,90 % ročně z částky 14 484,96 Kč od 3. 11. 2019 do zaplacení,

se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 14 484,96 Kč

od 3. 11. 2019 do zaplacení,

to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2 252 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 14 484,96 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 228,14 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 438,18 Kč, s úrokem ve výši 18,90 % ročně z částky 14 484,96 Kč od 3. 11. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 14 484,96 Kč od 3. 11. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2 252 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 14 484,96 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel s žalobcem dne 8. 10. 2014 smlouvu o kontokorentním úvěru. Kontokorent byl poskytován k bankovnímu účtu žalovaného č. bankovní účet, a to ve výši 8 000 Kč. Na základě dodatku ze dne 30. 10. 2015 byla nově stanovena výše kontokorentu na 16 000 Kč. Žalovaný porušil svou povinnost uhradit celou výši kontokorentu do stanoveného dne, tedy 24. 6. 2019. Žalobce využil svého práva, ukončil možnost čerpání úvěru a prohlásil celou pohledávku za splatnou. Výše pohledávky tak činí 15 162,50 Kč. Tato částka sestává z dlužné jistiny kontokorentu ve výši 14 484,96 Kč, dlužných obchodních úroků ve výši 228,14 Kč a dlužného úroku z prodlení ve výši 438,18 Kč. Příslušenství jistiny pak dále představuje zákonný úrok z prodlení ve výši 10,00 % p.a. z dlužné jistiny ode dne následujícího po dni zesplatnění, tedy od 3. 11. 2019 do zaplacení a obchodní úrok z úvěru ve výši 18,90 % p.a. z dlužné jistiny ode dne následujícího po dni zesplatnění, tedy od 3. 11. 2019 do zaplacení.

2. Žalovaný byl usnesením Okresního soudu v Liberci ze dne 22. 10. 2020, č. j. -14, podle , (dále jen„ “) vyzván, aby se ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení usnesení písemně vyjádřil k žalobě. Dále byl usnesením ze dne 22. 10. 2020, č. j. -13, vyzván, aby se vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. S ohledem na to, že ani na jednu z výzev žalovaný nereagoval, soud rozhodl postupem podle ustanovení

3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal.

4. Ze smlouvy o kontokorentním úvěru má soud za zjištěné, že žalovaný uzavřel s žalobcem tuto smlouvu, v níž se původní žalobce zavázal poskytnout žalovanému částku 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku i s příslušenstvím vrátit nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy začne úvěr čerpat. Nedílnou součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky. Z dodatku ke smlouvě ze dne 30. 10. 2015 soud zjistil, že výše úvěru byla oproti úvodní smlouvě navýšena na 16 000 Kč. Z upomínky ze dne 3. 11. 2019 zaslané žalovanému žalobcem, má soud za prokázané, že žalovaný své závazky neuhradil řádně a včas, a že došlo k převodu na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Žalovaný byl vyzván k úhradě celé dlužné částky, tj. 15 162,50 Kč.

5. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci. Mezi žalobcem a žalovaným byla dne 8. 10. 2014 uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru, na jejímž základě měly být žalovanému poskytnuty peněžní prostředky až do výše 8 000 Kč. Kontokorent byl poskytován k bankovnímu účtu žalovaného č. bankovní účet. Výše kontokorentu byla dodatkem navýšena na 16 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy začal úvěr čerpat. Žalovaný však svou povinnost nesplnil, když úvěr neuhradil, a žalobce tak využil svého práva a pohledávku prohlásil za splatnou.

6. Na zjištěný skutkový stav aplikoval soud následující ustanovení , (dále jen„ o.z.“). Dle o.z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Na základě smlouvy, resp. dodatku ke smlouvě bylo ujednáno, že žalobce poskytne žalovanému úvěr ve formě kontokorentu ve výši 16 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal uhradit rovněž úroky a další příslušenství. Žalovaný své závazky dosud neuhradil, ani jiným způsobem neprokázal jejich zánik.

7. Požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1970 o.z., kdy dlužník, který svůj dluh nesplní řádně a včas, je v prodlení. Je-li v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením

8. S ohledem na to, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 484,96 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

10. Soud při stanovení výše náhrady nákladů řízení aplikoval Z úřední činnosti soudu je známo, že žalobce v obdobných případech, tedy žalobách z titulu smluv o úvěru, využívá vzorových dokumentů, které mají stejnou strukturu a odlišují se od sebe jen v minimální míře. Z obsahu návrhu je zjevné, že jednotlivá podání žalobce jsou rozdílná pouze co do číselných údajů a identifikace žalovaného, které jsou však nezbytné pro individualizaci věci, bez níž by vůbec návrh nemohl být podán. Ostatní tvrzení zůstávají neměnná a text žaloby tak lze považovat za podaný na ustáleném vzoru. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Při vyhotovení takového podání jsou náklady obecně nižší než při právně složitějších věcech. V dané věci je tedy naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, tarifní hodnota navíc nepřevyšuje 50 000 Kč.

11. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení , když neshledal důvod pro její prodloužení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.