Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
20 C 289/2020-19
Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr. Robertem Plášilem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky 47 690 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 5 760 Kč s úroky ve výši 1 967,02 Kč, s úroky ve výši 23,72 % ročně z částky 4 435,90 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 697,55 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 4 435,90 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení, se zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 030 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z uvedené částky za dobu od 7. 5. 2018 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 9 620 Kč s úroky ve výši 4 304,15 Kč a s úroky ve výši 23,72 % ročně z částky 11 282,28 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení a co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni rozdíl mezi úrokem z prodlení tak, jak žalobkyně požadovala žalobou podanou dne 25. 9. 2020 a úrokem z prodlení tak, jak byl žalobkyni přiznán dle výroku pod bodem II. tohoto rozsudku, se žaloba zamítá.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 960 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z uvedené částky za dobu od 8. 8. 2018 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
V. Co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 13 320 Kč s úroky ve výši 5 763,96 Kč a s úroky ve výši 23,72 % ročně z částky 18 000 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení a co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni rozdíl mezi úrokem z prodlení tak, jak žalobkyně požadovala žalobou podanou dne 25. 9. 2020 a úrokem z prodlení tak, jak byl žalobkyni přiznán dle výroku pod bodem IV. tohoto rozsudku, se žaloba zamítá.
VI. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 5 760 Kč s úroky ve výši 1 967,02 Kč, s úroky ve výši 23,72 % ročně z částky 4 435,90 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 697,55 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 4 435,90 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení, se zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 030 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z uvedené částky za dobu od 7. 5. 2018 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 9 620 Kč s úroky ve výši 4 304,15 Kč a s úroky ve výši 23,72 % ročně z částky 11 282,28 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení a co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni rozdíl mezi úrokem z prodlení tak, jak žalobkyně požadovala žalobou podanou dne 25. 9. 2020 a úrokem z prodlení tak, jak byl žalobkyni přiznán dle výroku pod bodem II. tohoto rozsudku, se žaloba zamítá. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 960 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z uvedené částky za dobu od 8. 8. 2018 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. V. Co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 13 320 Kč s úroky ve výši 5 763,96 Kč a s úroky ve výši 23,72 % ročně z částky 18 000 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení a co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni rozdíl mezi úrokem z prodlení tak, jak žalobkyně požadovala žalobou podanou dne 25. 9. 2020 a úrokem z prodlení tak, jak byl žalobkyni přiznán dle výroku pod bodem IV. tohoto rozsudku, se žaloba zamítá. VI. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou podanou dne 25. 9. 2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 760 Kč s úroky za dobu od 26. 10. 2018 do 29. 11. 2019 ve výši 1 967,02 Kč, s úroky ve výši 23,72 % ročně z částky 4 435,90 Kč za dobu od 30. 1. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení za dobu od 2. 2. 2018 do 29. 11. 2019 ve výši 697,55 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 435,90 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení, vše z titulu nesplaceného úvěru, poskytnutého žalovanému právním předchůdcem žalobkyně – právnická osoba anonymizována dvě slova, SE, IČO (dále jen„ postupitel“) na základě smlouvy ze dne datum (dále též„ první smlouva o úvěru“), jenž následně pohledávku za žalovaným postoupil žalobkyni. Dále se stejnou žalobou žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 650 Kč s úroky za dobu od 30. 4. 2018 do 29. 11. 2019 ve výši 4 304,15 Kč, s úroky ve výši 23,72 % ročně z částky 11 282,28 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení za dobu od 7. 5. 2018 do 29. 11. 2019 ve výši 1 523,73 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 11 282,28 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení, rovněž z titulu pohledávky stejného postupitele za žalovaným, vzniklé na základě další smlouvy o úvěru ze dne datum (dále též„ druhá smlouva o úvěru“), přičemž i zde byla pohledávka postupitele následně postoupena žalobkyni, konečně se v rámci téže žaloby žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 27 280 Kč s úroky za dobu od 1. 8. 2018 do 29. 11. 2019 ve výši 5 763,96 Kč, s úroky ve výši 23,72 % ročně z částky 18 000 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení za dobu od 8. 8. 2018 do 29. 11. 2019 ve výši 2 155,50 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 18 000 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení, vše z titulu dalšího nesplaceného úvěru, poskytnutého žalovanému stejným postupitelem na základě smlouvy o úvěru ze dne datum (dále též„ třetí smlouva o úvěru“), kdy i zde byla pohledávka za žalovaným smluvně postoupena žalobkyni.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, při splnění podmínek bylo ve věci rozhodnuto bez jednání podle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “).
3. Soud pak za popsané procesní pasivity žalovaného, jehož rovněž ve smyslu § 101 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tíží povinnost tvrzení a břemeno důkazní a který v žádném směru nevyvracel žalobní tvrzení, ze žalobkyní předložených a dále označených písemných důkazních prostředků zjistil skutkový stav odpovídající žalobním tvrzením a spočívající v tom, že dne datum uzavřel postupitel se žalovaným první smlouvu o úvěru, podle níž žalovanému poskytl částku 9 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti při uzavírání smlouvy a kterou se zavázal splatit spolu s další částkou ve výši 6 660 Kč, sestávající z úroků v kapitalizované výši 1 260 Kč, z poplatku ve výši 1 800 Kč a z poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 600 Kč v 58 týdenních splátkách po 270 Kč, celkem tak měl postupiteli uhradit částku 15 660 Kč. Žalovaný splátky řádně nehradil, poslední splátku dle žalobních tvrzení uhradil dne 11. 2. 2018, celkem pak na splátkách uhradil 9 900 Kč, svoji pohledávku za žalovaným postupitel postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019, což postupitel žalovanému oznámil podáním z téhož dne. Pokud žalobkyně vyčíslila a tvrdila, že žalovaný dluží částku 5 760 Kč, sestávající z jistiny ve výši 4 435,90 Kč, z dlužných úhrad na poplatku za služby ve výši 1 324,10 Kč, dále úroky a úrok z prodlení s tím, že po žalovaném nepožaduje navýšení účtované postupitelem, pak ani toto žalovaný nevyvracel.
4. Obdobně soud zjistil skutkový stav odpovídající žalobním tvrzením a spočívající v tom, že dne datum uzavřel postupitel se žalovaným druhou smlouvu o úvěru, podle níž žalovanému poskytl částku 13 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti při uzavírání smlouvy a kterou se zavázal splatit spolu s další částkou ve výši 9 620 Kč, sestávající z úroků v kapitalizované výši 1 820 Kč, z poplatku ve výši 2 600 Kč a z poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 200 Kč v 58 týdenních splátkách po 390 Kč, celkem tak měl postupiteli uhradit částku 22 620 Kč. Žalovaný ani zde splátky řádně nehradil, poslední splátku dle žalobních tvrzení uhradil dne 11. 2. 2018, celkem pak na splátkách uhradil 7 970 Kč, svoji pohledávku za žalovaným postupitel postoupil žalobkyni stejnou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019, což postupitel žalovanému oznámil podáním z téhož dne. Pokud žalobkyně vyčíslila a tvrdila, že žalovaný dluží částku 14 650 Kč, sestávající z jistiny ve výši 11 282,28 Kč, z dlužných úhrad na poplatku za služby ve výši 3 367,72 Kč, dále úroky a úrok z prodlení s tím, že po žalovaném rovněž nepožaduje navýšení účtované postupitelem, pak ani toto žalovaný nevyvracel.
5. Konečně soud zjistil skutkový stav i zde odpovídající žalobním tvrzením a spočívající v tom, že dne datum uzavřel postupitel se žalovaným třetí smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovanému poskytl částku 18 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti při uzavírání smlouvy a kterou se zavázal splatit spolu s další částkou ve výši 13 320 Kč, sestávající z úroků v kapitalizované výši 2 520 Kč, z poplatku ve výši 3 600 Kč a z poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 200 Kč v 58 týdenních splátkách po 540 Kč, celkem tak měl postupiteli uhradit částku 31 320 Kč. Žalovaný splátky řádně nehradil, poslední splátku dle žalobních tvrzení uhradil jmenovaného dne 11. 2. 2018, celkem na splátkách uhradil 4 040 Kč, svoji pohledávku za žalovaným postupitel postoupil žalobkyni stejnou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019, což postupitel žalovanému i tu oznámil podáním z téhož dne. Pokud žalobkyně vyčíslila a tvrdila, že žalovaný dluží částku 27 280 Kč, sestávající z jistiny ve výši 18 000 Kč, z dlužných úhrad na poplatku za služby ve výši 9 280 Kč, dále úroky a úrok z prodlení s tím, že po žalovaném stejně jako v případě předcházejících smluv nepožaduje navýšení účtované postupitelem, pak ani toto žalovaný nevyvracel
6. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k dobrovolnému splnění jeho dluhu předžalobní výzvou ze dne 30. 4. 2020.
7. Právní vztahy mezi postupitelem a žalovaným by bylo namístě posoudit jako vztah založený uzavřenými smlouvami o úvěru podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), vycházeje z obsahu smluv, určující vzájemná práva a povinnosti stran smluv, pak z těchto ustanovení rovněž vychází povinnost žalovaného vrátit poskytnuté finanční prostředky a zaplatit sjednané úroky vč. nákladů za vedení úvěrového účtu. Popsané smlouvy jsou výlučně smlouvami formulářového předtištěného typu, do kterých byly vepsány osobní údaje o žalovaném, o výši poskytnutých částeky o výši a sestavě částek, které měl žalovaný uhradit. Nadepsaný soud vycházel při jejich hodnocení mimo jiné z rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 7. 2017, č. j. 25 Co 132/2017 – 77, týkající se obdobné věci, ve shodě s tímto a dále může soud konstatovat, že na straně jedné byla v případě prvé smlouvy o úvěru žalovanému poskytnuta částka 9 000 Kč, jež měl splatit s úroky vyčíslenými částkou 1 260 Kč, na straně druhé byly však spolu s těmito úroky do celkové částky, kterou měl žalovaný uhradit, zahrnuty další částky tak, jak popsáno výše s tím, že v rámci 58 týdenních splátek měl žalovaný splatit jistinu navýšenou o 74 %, což je výše, která se naprosto vymykala výši roční procentní sazbě nákladů zápůjček či úvěrů, za jaké i v době realizace půjčky byly na bankovním trhu poskytovány spotřebitelské zápůjčky a úvěry, ostatně sám postupitel roční procentní sazbu nákladů kvantifikoval výší 195 % ročně. Shodně platí i v případě druhé a třetí smlouvy o úvěru, kde měl žalovaný uhradit jistinu navýšenou vždy o stejných 74 % při roční procentní sazbě nákladů 195 %. Nelze odhlédnout od skutečnosti, že v případě uzavřených smluv se jedná o typické smlouvy uzavřené se spotřebitelem podle § 1810 a násl. o. z., konkrétně o smlouvu o finanční službě podle § 1841 a násl. o. z., přičemž podle § 1813 o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, to neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. V souhrnu tak soud každou uzavřenou smlouvu, ve směru k žalovanému výrazně značně nevýhodnou, hodnotí jako smlouvu, která se zjevně příčí dobrým mravům, jak předpokládá ust. § 580 o. z., tedy jako smlouvu neplatnou a v návaznosti ust. § 588 o. z. potud, že k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu osoby, která se má neplatnosti dovolávat, totiž zde osoby žalovaného. V takovém případě má po postoupení pohledávky žalobkyně toliko právo na vydání toho, co postupitel sám plnil na základě smluv, jež nebyly platná. Pokud postupitel v případě prvé smlouvy o úvěru poskytl žalovanému 9 000 Kč a žalovaný na svém dluhu uhradil 9 900 Kč, soud v této části žalobu zcela zamítl, když v případě neplatné smlouvy nelze žalovaným realizované splátky započítávat na úhradu čehokoliv jiného než poskytnuté jistiny. Podobně pokud v případě druhé smlouvy o úvěru postupitel poskytl žalovanému částku 13 000 Kč a žalovaný uhradil 7 970 Kč, soud žalobě vyhověl co do rozdílové částky 5 030 Kč s úrokem z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , a pokud v případě třetí smlouvy o úvěru postupitel žalovanému poskytl částku 18 000 Kč a žalovaný splatil 4 040 Kč, soud žalobě vyhověl co do rozdílové částky ve výši 13 960 Kč s úrokem z prodlení, když ani v jednom z obou posledně popsaných smluv také nelze žalovaným realizované splátky započítat jinak než na úhradu jistiny. Ve zbývající části soud žalobu zamítl
8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , žalovaný sice byl ve věci úspěšnější a měla by právo na poměrnou náhradu nákladů řízení, na jeho straně však žádných nákladů řízení nebylo shledáno.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu podepsaného. Nesplní-li povinná osoba, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se osoba oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí (exekuce).