Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
15 C 132/2020-20
Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem Mgr. Radkem Paclíkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 3 048 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 048 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 524 Kč od 10. 1. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 524 Kč od 11. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 048 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 524 Kč od 10. 1. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 524 Kč od 11. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení jízdného a přirážek podle uzavřené smlouvy o přepravě osob vzhledem k tomu, že se žalovaný při revizi jízdenek neprokázal platnou jízdenkou dne 9. 1. 2020 v dopravní prostředek a dne 10. 1. 2020 v dopravní prostředek hromadné dopravy provozované žalobkyní a přepravci, žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení jízdného 2 x 24 Kč a přirážky k jízdnému 2 x 1 500 Kč, které žalovaný, ač revizorem vyzván, na místě a ani dodatečně neuhradil (viz zápisy o provedené přepravní kontrole číslo). Právní vztahy mezi cestujícím a dopravcem v obec integrované dopravě (PID) vycházejí zejména z ustanovení zákona o silniční dopravě č. 111/1994 Sb. , § 18a ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 266/1994 Sb. , o drahách, § 37 ve znění pozdějších předpisů, která stanovují základní povinnosti cestujícího a dopravce při přepravě. Na předžalobní výzvu ze dne 23. 3. 2020 žalovaný nereagoval. Ode dne prodlení požaduje přiznat žalobkyně i zákonné úroky z prodlení.
2. Usnesením ze dne 26. 6. 2020, č. j. 15 C 132/2020 -15 soud žalovaného vyzval, aby se vyjádřil k žalobě a zároveň sdělil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Současně soud účastníka poučil o tom, že v případě, kdy výzva zůstane bez vyjádření, bude mít soud za to, že účastník nemá proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. Toto usnesení společně s žalobou bylo žalovanému doručeno dne 6. 7. 2020. Žalovaný se k návrhu na zahájení řízení ani k dalším bodům výzvy nevyjádřil. Žalobkyně dala svůj souhlas s projednáním věci bez nařízení jednání již ve svém žalobním návrhu. Vzhledem k uvedenému soud jednání ve věci nenařídil a po prostudování spisu rozhodl bez jednání.
3. Ze shora uvedených zápisů o provedené přepravní kontrole soud zjistil a vzal za prokázané shora tvrzené skutečnosti žalobkyní. Ostatně žalovaný údaje v žalobě rozvedené ani nerozporoval, nebylo tvrzeno, tím méně prokazováno, že by dlužná částka byla před vyhlášením rozsudku k rukám žalobkyně uhrazena. Podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. platí, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž zákon odvolání nepřipouští, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. Na základě skutkového stavu, jak je popsán již shora, kvalifikuje soud jednání žalovaného, který použil veřejného dopravního prostředku, jehož provozovatelem byl žalobkyně a který se na výzvu kontrolního orgánu neprokázal platnou jízdenkou, po právní stránce postupem podle ust. § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6 zákona o drahách a ust. § 49 odst. 3 vyhl. č. 175/2000 Sb. (přepravní řád pro veřejnou drážní a silniční přepravu) s použitím smluvních přepravních podmínek obec integrované dopravy § 9 odst. 4 ve znění účinném ke dni porušení tarifní kázně. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaný dostala do prodlení s placením dlužných částek, uložil soud žalovanému zaplatit rovněž úrok z prodlení ve smyslu ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku ve výši dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb.
4. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 a odst. 3 o.s.ř. , jak ve výroku II. uvedeno, když soud přiznal žalujícímu účastníkovi, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náhrada nákladů řízení účelně vynaložených žalobkyní sestává ze zaplaceného soudního poplatku z podané žaloby ve výši 400 Kč a nákladů právního zastoupení žalobkyně, které tvoří odměna právního zástupce žalobkyně za 3 úkony právní služby po 200 Kč, 3 x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. , včetně náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 %. Dále soud postupoval podle příkazu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 o.s.ř. .
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.