Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 78/2020-15

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Engelovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 6 528,76 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 528,76 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6 478,76 Kč od 7. 6. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 528,76 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6 478,76 Kč od 7. 6. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku jako nepovoleného přečerpání limitu kontokorentu ze smlouvy o kontokorentu číslo (dále také„ smlouva“) uzavřené dne 17. 12. 2018 mezi právní předchůdkyní žalobkyně, právnická osoba, IČO, a žalovaným. Na podkladě uvedené smlouvy byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr do limitu 5 000 Kč k jeho běžnému účtu č. bankovní účet. Nedílnou součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky a sazebník poplatků právní předchůdkyně žalobkyně. Poskytnuté peněžní prostředky byly úročeny úrokovou sazbou ve výši 19,90 % ročně. Žalovaný nebyl oprávněn čerpat peněžní prostředky nad sjednaný limit. Dále se žalovaný zavázal splácet právní předchůdkyni žalobkyně úvěr dle čl. 4 1. smlouvy tak, že za období předchozích 3 měsíců zajistí na běžném účtu kreditní obrat ve výši 25 % celkové výše kontokorentu. Splátky měly být hrazeny formou připsání jakékoliv příchozí (kreditní) transakce na běžném účtu žalovaného. Žalovaný přečerpal limit kontokorentu, proto jej právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala k úhradě dlužné částky, což však žalovaný neučinil. Právní předchůdkyně žalobkyně proto převedla svou pohledávku za žalovaným sestávající z nepovoleného přečerpání limitu kontokorentu a poplatku za upomínku na samostatný technický účet. Žalovaný byl o tomto postupu písemně informován dopisem ze dne 7. 6. 2019. Žalobkyně získala tuto pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 3. 2020 s účinností ke dni 24. 3. 2020, přičemž žalovanému byla změna na straně věřitele písemně oznámena dopisem ze dne 31. 3. 2020. Před podáním žaloby byl žalovaný marně vyzýván žalobkyní k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění ze dne 23. 4. 2020. Žalovaná částka sestává z jistiny 6 478,76 Kč a nákladů na vymáhání ve výši 50 Kč. Dále žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny.

2. Právní předchůdkyně žalobkyně provedla s odbornou péčí a v souladu s jí nastavenou politikou obezřetného úvěrování přísně individuální posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela právní předchůdkyně žalobkyně

z informací získaných od žalovaného při osobním pohovoru s ním před sjednáním úvěru. Žalovaný byl zejména dotazován na veškeré možné relevantní údaje pro posouzení příjmové a výdajové stránky. Dále právní předchůdkyně žalobkyně ověřila získané informace nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného.

Při vyhodnocování rizik u žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně porovnala získané informace o příjmové a výdajové stránce žalovaného s historickými daty Českého statistického úřadu při zohlednění zaměstnání žalovaného včetně geografického a časového hlediska. Porovnáním příjmové a výdajové stránky žalovaného stanovila právní předchůdkyně žalobkyně výši disponibilních příjmů žalovaného, kterou poměřila výdajovou stránkou žalovaného, jejíž výši si ověřila z interních i externích zdrojů. V případě žalovaného po individuálním vyhodnocení poměrů žalovaného, při zohlednění výše stanovené splátky

a při respektování politiky obezřetného úvěrování shledala právní předchůdkyně žalobkyně, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr splácet. Právní předchůdkyně žalobkyně tedy

s ohledem na výše uvedené kladla na posouzení úvěruschopnosti velký důraz, přičemž

v případě nesplnění nezbytných podmínek ze strany žalovaného by právní předchůdkyně úvěr neposkytla.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle , , v platném znění (dále jen„ “), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Soud má za prokázané, že žalovaný uzavřel dne 9. 8. 2016 s právní předchůdkyní žalobkyně, právnická osoba, IČO, rámcovou smlouvu o poskytování bankovních

a platebních služeb právnická osoba a na jejím základě dne 17. 12. 2018 smlouvu

o kontokorentu číslo s tím, že žalovanému byl kontokorentní úvěr zřízen k jeho běžnému účtu č. bankovní účet do výše limitu 5 000 Kč. Bližší podmínky byly upraveny Všeobecnými obchodními podmínkami, Produktovými podmínkami a Sazebníkem poplatků, jakožto nedílnými součástmi uvedené smlouvy o kontokorentu (Návrh na uzavření Smlouvy o kontokorentu ze dne 17. 12. 2018, Rámcová smlouva o poskytování bankovních

a platebních služeb ze dne 9. 8. 2016). Z výpisů z účtu žalovaného měla právní předchůdkyně ověřeno, že žalovaný měl, před poskytnutím kontokorentu, měsíční příjmy v dostatečné výši k tomu, aby byl schopný poskytnutý kontokorentní úvěr řádně a včas splácet (výpisy z účtu za období září 2016 až listopad 2018). Z výpisu z účtu za období prosinec 2018 je zřejmé, že žalovaný vyčerpal celou výši kontokorentu a současně jej přečerpal, čímž se dostal do nepovoleného debetního zůstatku, který v následujících měsících nevyrovnal (výpisy z účtu za období prosinec 2018 do březen 2020) V souladu s článkem číslo. Všeobecných obchodních podmínek byla právní předchůdkyně oprávněna odstoupit od smlouvy v případě, že nastane jakýkoliv případ porušení smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalovanému z důvodu nepovoleného přečerpání kontokorentního limitu k úhradě částku ve výši 6 478,76 Kč (výpis z účtu za období květen 2019). Žalovaný tento nepovolený přečerpaný limit nevyrovnal, a to ani po výzvách právní předchůdkyně žalobkyně (výzvy ze dne 26. 3. 2019, dne 17. 4. 2019 a ze dne 9. 5. 2019).

Ta s ohledem na tuto skutečnost pohledávku žalovaného převedla v souladu s článkem

6. 5. smlouvy o kontokorentu na samostatný technický účet (výzva ze dne 7. 6. 2019).

S ohledem na skutečnost, že žalovaný neuhradil dlužnou částku, právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 3. 2020 s účinností ke dni 24. 3. 2020, což bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 31. 3. 2020 (oznámení o postoupení pohledávky ze dne

31. 3. 2020, smlouva o postoupení pohledávek ze dne 19. 3. 2020, předávací protokol ke smlouvě o postoupení pohledávek, potvrzení o zaplacení úplaty). Žalovaný byl k zaplacení vzniklého dluhu naposledy vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne 23. 4. 2020 (oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzva k plnění ze dne 23. 4. 2020). Žalovaný však ani na tuto výzvu nijak nereagoval a rovněž ničeho nezaplatil (žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by na dluhu něčeho hradil). Žalobkyni prokázala, svůj nárok na zaplacení dlužné částky ve výši 6 528,76 Kč skládající se z odkoupené jistiny ve výši 6 478,76 Kč a nákladu za vymáhání ve výši 50 Kč (výpis z účtu za období květen 2019, oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzva k plnění ze dne 23. 4. 2020). Žalobkyně má vedle dlužné částky nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny

tj. z částky 6 478,76 Kč ode dne následujícího po splatnosti pohledávky, tedy od 7. 6. 2019.

5. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím kontokorentu žalovanému individualizovaným způsobem posoudila a ověřila úvěruschopnost žalovaného

a to zejména na základě porovnání příjmů a výdajů žalovaného vyplývajících z výpisů z účtu žalovaného za roky 2016, 2017, 2018 a část roku 2019. Právní předchůdkyně žalobkyně vedla žalovanému běžný účet, znala tedy jeho dlouhodobou transakční historii a mohla na tomto podkladě učinit dostatečně informované posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Úvěrová smlouva tak byla i z hlediska splnění požadavku na posouzení úvěruschopnosti uzavřena platně a žalovaný byl z ní zavázán podle jejího shora prokázaného obsahu.

6. Věc byla soudem posuzována dle , , v platném znění (dále jen„ o. z.“), přičemž podle tohoto zákona, smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

7. Podle § 1985 o. z. ten, kdo vede pro druhou stranu účet, může započíst peněžní prostředky na něm uložené na úhradu vzájemné pohledávky vzniklé na základě smlouvy o účtu.

8. Podle § 2665 o. z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.

9. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 1751 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání

ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

11. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

12. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

13. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.

15. Na základě uvedených skutečností dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalovaným

a žalobkyní byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. ve spojení

s § 1820 a násl. o. z., na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému revolvingový úvěr formou úvěrového rámce do celkové výše 30 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % z dlužné částky, nejméně však ve výši 500 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr uhradit v 48 měsíčních splátkách po 1 500 Kč, jejichž součástí bylo pojištění a úrok, a to vždy k 17. dni v měsíci, počínaje 17. 8. 2019. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, a proto právní předchůdkyně žalobkyně po marné výzvě

k zaplacení ze dne 18. 12. 2019, odstoupila dopisem ze dne 27. 1. 2020 od úvěrové smlouvy. Odstoupení od smlouvy nabylo účinnosti dne 29. 2. 2020. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni dlužnou částku 35 446,93 Kč. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována.

16. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud shledal žalobní návrh žalobkyně zcela po právu, a proto žalobnímu návrhu v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku 6 528,76 Kč spolu s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení z částky 6 478,76 Kč podle o. z., ve výši stanovené

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle . , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 528,76 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v  a. t. (převzetí

a příprava zastoupení, výzva k plnění, písemné podání) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

18. Soud postupoval při stanovení náhrady nákladů řízení podle ustanovení § 14b a. t., jelikož se v dané věci jedná o tzv. formulářovou žalobu – žalobkyně uplatňuje opakovaně nárok na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobné věci, jednotlivé žalobkyní vymáhané nároky se přitom liší pouze údaji týkajícími se žalovaných, identifikací smlouvy a vymáhanými částkami.

19. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena dle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nebude-li dobrovolně plněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, má oprávněná osoba možnost domáhat se svého práva návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.