Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
19 C 322/2020-20
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. jméno příjmení, LL.M., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky Mgr. jméno příjmení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky Mgr. [jméno] [příjmení].
1. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Dle žalobních tvrzení jistina pohledávky představuje v části částka žalovaným neuhrazený příspěvek ve smyslu § 4 zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to za období od datum do datum
(75 dnů x denní sazba à částka), kdy žalovaný jakožto provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru do 1 000 cm3 registrační značka, příjmení: Z bankovní účet, neměl k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z jeho provozu. V části částka pak jistina žalobou uplatněné pohledávky představovala poplatek za mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve smyslu § 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s vyhláškou
č. 205/1999 Sb.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a po celé řízení zůstal pasivní. Usnesením Okresního soudu v Přerově ze dne 21. 1. 2021, č. j. 19 C 322/2020 -17, byl žalovaný vyzván k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň byl žalovaný poučen, že nevyjádří-li se ve stanovené sedmidenní lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Společně s citovaným usnesením byla žalovanému prostřednictvím poštovních služeb doručována také žaloba a výzva k vyjádření k žalobě. Doručovatel České pošty, s. p., učinil pokus o doručení předmětné zásilky přímo žalovanému dne datum, žalovaný však nebyl zastižen
a proto téhož dne byla v místě trvalého pobytu žalovaného (neboť jiná adresa pro doručování nebyla u žalovaného zjištěna) zanechána výzva k vyzvednutí zásilky a zároveň byla zásilka uložena na příslušné pobočce České pošty, s. p. Žalovaný na výzvu České pošty, s. p., nereagoval
a zásilku si nevyzvedl (a následně mu byla vhozena do schránky). Proto se předmětná zásilka považuje dle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) za doručenou dne datum, tj. 10. dnem od datum, kdy byla zásilka připravena k vyzvednutí. Citované usnesení bylo tedy žalovanému doručeno dne datum, lhůta pro vyjádření plynula do datum včetně. Žalovaný na výzvu soudu nijak nereagoval. Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení přímo v žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu). Soud tedy za splnění podmínek § 115a o. s. ř. o. s. ř. rozhodl věc bez nařízení jednání.
3. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný byl od
datum nejméně do datum vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu s objemem válců motoru do 1 000 cm3, registrační značka, příjmení: Z bankovní účet. K předmětnému vozidlu nebylo po dobu datum do datum sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Písemnou výzvou ze dne datum (doručenou dne datum) žalobkyně vyzvala žalovaného, jakožto vlastníka a provozovatele specifikovaného vozidla, k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu žalobkyně ve výši částka odpovídající 75 denním sazbám à částka za období od datum do datum Lhůta k úhradě byla stanovena do 30 dnů od doručení výzvy. Dále byl žalovaný vyzván k zaplacení nákladů spojených s uplatněním příspěvku ve výši částka. K úhradě žalobou uplatněných nároků byl žalovaný dále opakovaně vyzván upomínkou ze dne datum, upomínkou ze dne datum (doručovanou k rukám žalovaného dne datum a vhozenou do jeho schránky datum) a předžalobní výzvou ze dne datum (odeslanou datum, pokus o doručení žalovanému dne datum).
4. Na základě výše uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalovanému dle § 4 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. vznikla povinnost k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně, neboť žalovaný byl nejméně v době od datum do datum vlastníkem
a provozovatelem osobního automobilu s objemem válců motoru do 1 000 cm3, zároveň nebylo v řízení tvrzeno ani prokázáno, že by po uvedenou dobu bylo k předmětnému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem. Dle § 4 odst. 3 a odst. 5 zákona
č. 168/1999 Sb. , ve spojení s § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb. , je žalovaný povinen uhradit příspěvek ve výši částka odpovídající denní sazbě částka za každý den nepojištěného období (tj. za 75 dnů). K úhradě příspěvku byl žalovaný vyzván v souladu s § 4 odst. 6 a odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. Proto je žaloba důvodná v rozsahu částka. Soud shledal žalobu důvodnou také v rozsahu částky částka, neboť žalobkyni vůči žalovanému vznikl dle § 4 odst. 4 a odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. nárok na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši částka.
5. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný na pohledávky specifikované pod bodem 4 rozsudku čehokoli uhradil, případně že by tyto pohledávky zanikly jiným způsobem. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaný se dle § 1968 o. z. dostal do prodlení s úhradou příspěvku ve výši
částka a nákladů ve výši částka, obé splatné nejpozději od datum (tj. 30 dnů od datum, tj. od doručení výzvy ze dne datum). Žalobkyni proto ode dne následujícího vznikl dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. nárok na úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka. Jelikož žalobkyně požadovala úrok z prodlení až od datum, soud žalobě v rozsahu příslušenství zcela vyhověl.
6. V intencích uvedeného soud shledal žalobu důvodnou a v celém rozsahu jí vyhověl (výrok I), přičemž to vše je žalovaný dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku.
7. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. a zcela úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatky ve výši částka, odměny advokáta dle § 137 odst. 2
a § 151 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“); návrh ve věci samé a výzva k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu) v sazbě částka za jeden úkon dle § 14b odst. 1 bodu 1. advokátního tarifu (tj. v souhrnu částka) a náhrady hotových výdajů za výše uvedené tři úkony právní služby v sazbě částka za jeden úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu (tj. v souhrnu
částka). Dále soud dle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. přiznal žalobkyni náhradu za 21% daň z přidané hodnoty (§ 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty) z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů ve výši částka, neboť zástupkyně žalobkyně ve smyslu
§ 14a odst. 1 advokátního tarifu doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Celkem soud přiznal žalobkyni náklady řízení ve výši částka (výrok II). Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , a to k rukám zástupkyně žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
8. Použití ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. je pak odůvodněno tím, že řízení (jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující částka) bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.