Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 321/2020-52

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Janem Sýkorou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení částka,

takto:

I. Žaloba na zaplacení částka se zamítá.

II. Žalobkyně není povinna zaplatit na náhradě nákladů řízení žalovanému ničeho.

Odůvodnění:

I. Žaloba na zaplacení [částka] se zamítá. II. Žalobkyně není povinna zaplatit na náhradě nákladů řízení žalovanému ničeho.

1. V souladu s  (dále jen „ “) obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění.

2. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne datum, zaplacení ve výroku I shora uvedeného plnění z titulu smluvní pokuty za nevrácení anonymizována čtyři slova po předčasném skončení smluvního vztahu. Závazek se žalovaným sjednala právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba

3. Soud k projednání věci nařídil jednání. Žalobkyně se z účasti omluvila podáním č. l. 49, kde vyslovila souhlas s konáním jednání podmíněný tím, že soud nároku může zcela vyhovět. Podmíněný procesní úkon je přirozeně bez významu a žalobkyně se tak neúčastí připravila o možnosti dalších případných procesních poučení. Žalovaný se nedostavil bez omluvy.

4. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Smlouvou č. l. 27 žalobkyně prokázala odkaz na ceník a smluvní podmínky ohledně povinnosti zaplatit smluvní pokutu, pokud nebude vráceno přijímací zařízení včas a v pořádku, bez upřesnění ve smlouvě. Ujednání je v 8 řádcích textu v závěru smlouvy, font má velikost 1,5mm (verzála„ P“). Ceník ani všeobecné podmínky podpis žalovaného neobsahují. Protokolem č. l. 28 bylo prokázáno převzetí modemu žalovaným dne datum. Dopisem bylo prokázáno odstoupení od smlouvy a výzva k vrácení zařízení. Právní zástupce žalobkyně doložil dopisem vypracování i zaslání kvalifikované předžalobní výzvy ve smyslu do dispoziční sféry žalovaného. Již samotným oznamujícím dopisem původního věřitele bylo prokázáno postoupení předmětné pohledávky za žalovanou na žalobkyni (od právnická osoba).

5. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Pokud se týká částky částka, zde soud žalobu výrokem I shora zamítnul, neboť takový poplatek nebyl sjednán v textu samotné smlouvy, ačkoliv tomu nic nebránilo a žalobkyně může situaci předčasného ukončení smlouvy a nevrácení poskytnutého zařízení (což je ve většině vztahů prakticky jediná podstatná povinnost odběratele, mimo placení vyúčtování) pravidelně předvídat a tomu uzpůsobit obsahovou stránku smlouvy. V této souvislosti i nadále platí závěry, vyjádřené v nálezu Ústavního soudu ve sp. zn. , dle jehož odůvodnění je absolutně neplatné ujednání ohledně povinnosti, která je sjednána toliko v rámci obecných obchodních podmínek, k nimž žalovaný nepřipojuje svůj podpis, a jako běžný spotřebitel očekává, že ujednání obsahují toliko technické smluvní klauzule, nikoliv podstatnou platební povinnost, resp. v případě sazebníku není zajištěno ani to, že s ním byl žalovaný při kontraktaci seznámen. Pokud žalobkyně argumentuje nepřenositelností těchto závěrů na projednávaný případ s odlišnými skutkovými okolnostmi, soud konstatuje, že je pravdou, že částečně je ujednání obsaženo v samotné smlouvě. Avšak to podstatné – samotná částka – nikoliv. Zde soud odkazuje žalobkyni zejména na právní větu a odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2018 ve sp. zn. . Uvedení výše smluvní pokuty do samotné smlouvy nebrání žádný, nebo přinejmenším pro soud rozpoznatelný, důvod. Původní věřitelka používala paušalizovanou, zaokrouhlenou částku částka pro více typů svých zařízení (pro jiná používá částka) a to dlouhodobě, nepochybně tedy nebyla tížena častými změnami smluvních pokut. Pokud je pro původní věřitelku důvodem pro takový postup zachování možnosti změny výše smluvní pokuty v průběhu smluvního vztahu, jde opět o zcela lichý argument. Změna v takovém ujednání je pro závazek a spotřebitele podstatná a musí být učiněna v režimu konsenzuálním, nikoliv režimu jednostranné změny navazujícího dokumentu. Pro spotřebitele je však podstatné, zda mu hrozí riziko smluvní pokuty ve výši např. částka nebo částka, aby tomu přizpůsobil své chování k provozovanému zařízení. Nadto není podstatné, kde původní věřitelka ukryla část smluvního ujednání, ale především to, zda s takovou informací byl spotřebitel prokazatelně seznámen při kontraktaci – s tím se však argumentace žalobkyně nevypořádává. Pro rozhodnutí soudu tak již nebylo nezbytné vypořádávat se s dalšími důvody neplatnosti pro takové ustanovení, jako je zejména velikost použitého fontu, která je pro nezanedbatelnou část populace reálnou překážkou toho, aby se s ujednáním v rámci kontraktace seznámili.

6. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení neúspěšná, soud by tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s  měl žalovanému přiznat k tíži žalobkyně právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Žalovanému však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, tomu odpovídá výrok II shora.

7. Žalovaný by se však navzdory procesnímu úspěchu měl ve svém zájmu zamyslet nad dalšími hrozícími následky pro případ, že si zařízení žalobkyně skutečně ponechal, resp. jí jej nevydal, a nehodlá to v co nejkratší době napravit. Nemusí se totiž jednat o poslední soudní řízení, kterému může žalovaný čelit.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně ve stanovených lhůtách k plnění, může oprávněný navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo provedení exekuce.