Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

117 C 430/2020-47

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní JUDr. Silvií Morongovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o: 11 244 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8 000 Kč za dobu od 24. 1. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do úroku z prodlení ve výši 775,23 Kč a dále ve výši 9 % ročně z částky 8 000 Kč za dobu od 13. 12. 2019 do 23. 1. 2020, co do kapitalizovaného úroku ve výši 100 Kč a co do částky 3 144 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 746 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně, JUDr. jméno příjmení, advokáta.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8 000 Kč za dobu od 24. 1. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Co do úroku z prodlení ve výši 775,23 Kč a dále ve výši 9 % ročně z částky 8 000 Kč za dobu od 13. 12. 2019 do 23. 1. 2020, co do kapitalizovaného úroku ve výši 100 Kč a co do částky 3 144 Kč, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 746 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně, JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta.</b>

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 23. 9. 2020 domáhala proti žalovanému zaplacení částky 8 000 Kč s příslušenstvím a částky 3 144 Kč s odůvodněním, že dne 21. 9. 2018 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba smlouvu o úvěru číslo ve znění smlouvy stejného čísla ze dne 21. 9. 2018, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému v místě obchodní sítě zprostředkovatele úvěru právnická osoba úvěr ve výši 8 000 Kč v hotovosti, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit původnímu věřiteli s příslušenstvím do 21. 10. 2018. Žalovaný nehradil sjednanou částku řádně a včas, čímž mu vznikla rovněž povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení a dále povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním dle Sazebníku Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 12. 2019, s účinností ke dni 12. 12. 2019, byla pohledávka postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 7. 1. 2020. Ke dni postoupení pohledávky činila dlužná částka 11 252 Kč a skládala se z dlužné jistiny ve výši 8 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 3 152 Kč a paušální náhrady za upomínání ve výši 100 Kč. Žalovaný dlužnou částku žalobkyni neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu ze dne 7. 9. 2020.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání, které bylo ve věci nařízeno na den 25. 2. 2021 a k němuž byl řádně předvolán, se bez omluvy nedostavil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluveného zástupce žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů ( ).

3. Pp provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:

Dne 21. 9. 2018 byla vypracována smlouva o úvěru, ve které se právnická osoba označená jako věřitel zavazuje poskytnout žalovanému jako klientovi úvěr ve výši 8 000 Kč s úrokovou sazbou 0 % ročně a žalovaný se zavazuje poskytnutou částku vrátit věřiteli jednorázově do 21. 10. 2018. Pro případ prodlení žalovaného se zaplacením jakékoli splátky byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta byla splatná v den následující po dni takového prodlení. Dále bylo ve smlouvě uvedeno, že je uzavřena okamžikem potvrzení přijetí částky žalovaným, přičemž žalovaný podpisem smlouvy stvrzuje přijetí hotovosti ve výši 8 000 Kč. Ze smlouvy vyplývá, že její součástí jsou obchodní podmínky a sazebník. Smlouva je podepsána pouze žalovaným (prokázáno vyhotovením smlouvy o úvěru číslo ze dne 21. 9. 2018 a formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 21. 9. 2018). Dne 1. 12. 2019 právnická osoba a žalobkyně uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek specifikovaných v příloze 1 této smlouvy. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno původním věřitelem dne 7. 1. 2020 (prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 12. 2019 včetně příloh, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 7. 1. 2020 a podacím archem ze dne 8. 1. 2020). Výzvou ze dne 7. 9. 2020 vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovaného k úhradě celkové částky po splatnosti ve výši 11 252 Kč s příslušenstvím, výzva byla žalovanému odeslána dne 9. 9. 2020 (prokázáno Výzvou před podáním žaloby ze dne 7. 9. 2020 a podacím archem ze dne 9. 9. 2020). Dále žalobkyně doložila soudu tři upomínky vypracované původním věřitelem, jejich odeslání žalované však doloženo nebylo. Z dalších předložených listin neučinil soud žádná pro věc relevantní skutková zjištění.

4. Žaloba je částečně důvodná. Soud má za prokázáno že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce dle ust. a následujících , a to v ústní formě, když předložená vyhotovení smlouvy nejsou podepsána smluvními stranami smlouvy. Dne 21. 9. 2018 převzal žalovaný na základě této ústní smlouvy zápůjčku ve výši 8 000 Kč, což stvrdil svým podpisem. Soud však současně aplikoval ust. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. V tomto řízení žalobkyně neposkytla soudu žádná tvrzení o tom, zda a v jakém rozsahu její právní předchůdce zkoumal úvěruschopnost žalovaného, nenavrhla soudu žádné důkazy, jimiž by bylo možno prokázat, že tuto svou zákonnou povinnost splnil. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu a 3 poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku. Soud má proto za to, že žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného, a je proto nutno dospět k závěru, že shora uvedená smlouva je ve smyslu věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, přičemž se ve smyslu ustanovení k neplatnosti tohoto právního jednání soud přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Plnil-li proto právní předchůdce žalobkyně z neplatné smlouvy o zápůjčce žalovanému částku v celkové výši 8 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na jeho straně bezdůvodné obohacení ve smyslu . V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobkyni či jejímu právnímu předchůdci něčeho na svůj dluh zaplatil, byl tedy zavázán uhradit žalobkyni, na kterou byla pohledávka původního věřitele postoupena v souladu s ust. , částku 8 000 Kč. Jelikož je žalovaný s úhradou peněžitého dluhu v prodlení, přiznal soud žalobkyni v souladu s ust. a rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné částky 8 000 Kč, a to ode dne 24. 1. 2020, když žalovaný byl k vydání bezdůvodného obohacení prokazatelně vyzván až v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 7. 1. 2020, odeslaným dne 8. 1. 2020. V souladu s ust. soud považuje oznámení za doručené dne 13. 1. 2020 a lhůta k plnění byla v oznámení stanovena do 10 dnů ode dne doručení, tj. do 23. 1. 2020. Zbývající část uplatněného nároku žalobkyně byla zamítnuta, neboť má původ v absolutně neplatné smlouvě.

5. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. , když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.

6. Podle zavázal dále soud žalovaného, aby žalobkyni zaplatil na náhradě nákladů řízení 36 % účelně uplatněných nákladů řízení, neboť žalobkyně byla neúspěšná co do 32 % uplatněného nároku (počítáno včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vydání rozhodnutí). Žalobkyně vynaložila náklady částkou 2 071 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, dvou úkonů právní služby (příprava a převzetí věci a sepis žaloby) dle (dále jen AT) po 300 Kč podle a jednoho úkonu právní služby dle AT (sepis jednoduché předžalobní výzvy k plnění) dle AT po 150 Kč, tří režijních paušálů po 100 Kč podle AT a částky odpovídající 21 % DPH ve výši 221 Kč podle Z toho 36 % představuje 746 Kč a k této částce byl žalovaný zavázán.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné podle

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.