Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 338/2020-24
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní PaedDr. Mgr. Ivanou Jarešovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 20 229 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% p.a. od 20. 11. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá ohledně úroku z prodlení ve výši 9% p.a. z částky 20 000 Kč od 28. 11. 2019 do 19. 11. 2020, dále ohledně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 804,93 Kč, dále ohledně kapitalizovaného úroku ve výši 4 080 Kč a ohledně částky 229 Kč.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 466,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% p.a. od 20. 11. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá ohledně úroku z prodlení ve výši 9% p.a. z částky 20 000 Kč od 28. 11. 2019 do 19. 11. 2020, dále ohledně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 804,93 Kč, dále ohledně kapitalizovaného úroku ve výši 4 080 Kč a ohledně částky 229 Kč.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 466,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobkyně se žalobou ze dne 29. 7. 2020 domáhá po žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím s tím, že právní předchůdce žalobkyně právnická osoba, IČO (dále jen„ anonymizována dvě slova“), uzavřel se žalovaným nejdříve rámcovou úvěrovou smlouvu č. 97430 a následně úvěrovou smlouvu č. 351519, na základě které byl žalovanému poskytnut dne 5. 3. 2018 úvěr ve výši 20 000 Kč, a to bankovním převodem na účet žalovaného, který se žalovaný zavázal splatit do 29. 8. 2018, a to spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 080 Kč, který představuje kapitalizované smluvní úroky. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho právnická osoba anonymizováno ani žalobkyni samotné. Žalobkyně dále požaduje zaplacení úroku z prodlení od 28. 11. 2019 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 804,93 Kč za období od 30. 8. 2018 do 31. 8. 2019 a smluvní pokuty 0,1 % denně z nesplacené jistiny ve výši 229 Kč za období od 30. 8. 2018 do 8. 9. 2018. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 10. 2019.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání nařízenému na 9. 12. 2020 se bez omluvy nedostavil, ač mu byla žaloba spolu s předvoláním k jednání a poučením o následcích nedostavení se doručena, neboť účinky doručení nastaly dle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (o.s.ř. ) dne 16. 11. 2020. Žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.
3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující:
4. Žalovaný uzavřel dne 5. 3. 2018 se právnická osoba anonymizováno rámcovou smlouvu č. 97430 na základě které byla ještě téhož dne uzavřena smlouva o úvěru č. 351519 (zjištěno z rámcové smlouvy č. 97430 ze dne 5. 3. 2018 mezi právnická osoba a celé jméno žalovaného, jednotlivé smlouvy o úvěru č. 351519 k rámcové smlouvě č. 27430 ze dne 5. 3. 2018 o poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč na 30 dnů) Žalovanému byl dne 5. 3. 2018 převodem na účet č. bankovní účet poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč s tím, že se jej zavázal splatit v jedné splátce do 30 dnů ode dne poskytnutí úvěru, a to spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 080 Kč. Doba splatnosti byla následně prolongována až na 29. 8. 2018. Do dnešního dne žalovaný nesplatil jistinu ani poplatek za poskytnutí úvěru. (zjištěno z jednotlivé smlouvy o úvěru č. 351519 k rámcové smlouvě č. 27430 ze dne 5. 3. 2018 o poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč na 30 dnů, potvrzení o platbě 20 000 Kč dne 5. 3. 2018 na účet č. bankovní účet pod variabilní symbol, profilu uživatele včetně historie poskytnutých úvěrů od dubna 2016 do dubna 2018 včetně přehledu o provedených platbách a prodlení s úhradou)
5. Společnost anonymizována dvě slova posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě sdělení jeho samotného, že jeho měsíční příjem činí 23 000 Kč a měsíční náklady celkem 5 200 Kč, zároveň prověřila jeho platební morálku prostřednictvím služby Instantor dne 26. 4. 2016, služby EUCB (European United Credit Bureau) dne 4. 3. 2018 (profilu uživatele včetně historie poskytnutých úvěrů od dubna 2016 do dubna 2018 včetně přehledu o provedených platbách a prodlení s úhradou)
6. Mezi právnická osoba anonymizováno a žalobkyní byla dne 30. 10. 2019 uzavřena smlouva o postoupení pohledávky, kterou přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni. (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 10. 2019, přílohy č. 7 – potvrzení o zaplacení úplaty ze dne 30. 10. 2019, přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek č. KIVI A/1) To bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 7. 1. 2020, který byl zaslán na adresu uvedenou v předmětné smlouvě o úvěru. (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 7. 1. 2020 včetně poštovního podacího archu ze dne 9. 1. 2020)
7. Před podáním žaloby byl žalovaný dopisem ze dne 9. 7. 2020 vyzván právním zástupcem žalobkyně k plnění. (zjištěno z výzvy před podáním žaloby ze dne 9. 7. 2020 včetně poštovního podacího archu ze dne 10. 7. 2020)
8. Soud provedené důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř. a po právní stránce věc posoudil následovně:
9. Společnost anonymizována dvě slova se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále „o.z. “), na jejímž základě se anonymizována dvě slova zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč na účet č. bankovní účet. Žalovaný čerpal uvedený úvěr a zavázal se jej splatit v jedné splátce do 30 dnů ode dne poskytnutí úvěru, a to spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 080 Kč, který představuje taktéž smluvený úrok. Doba splatnosti byla následně na žádost žalovaného prolongována až na 29. 8. 2018. Mezi anonymizována dvě slova a žalobkyní byla dne 30. 10. 2019 uzavřena smlouva o postoupení pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. o.z. , kterou přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni.
10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
11. Podle § 87 odst. 1 výše uvedeného zákona o spotřebitelském úvěru pak dále platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Avšak Soudní dvůr EU ve svém rozsudku č. C -679/18, ze dne 5. 3. 2020, rozhodl, že je povinností vnitrostátního soudu,„ …aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“
13. Soud je tedy s odkazem na uvedené rozhodnutí Soudní dvora EU povinen zkoumat ex officio, zda právnická osoba anonymizováno dostála své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného. Ze žalobkyní předložených důkazů však nevyplývá, že by tuto svou povinnost splnila. Naopak má soud za prokázané, že při posouzení úvěruschopnosti žalovaného bylo vycházeno zejména z jeho prohlášení o výši měsíčních příjmů a výdajů. Dle rozsudku Soudní dvora ze dne 18. prosince 2014 CA Consumer Finance, C -449/13, však platí, že„ (…) pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady.“ Před poskytnutím úvěru byla úvěruschopnost žalovaného prověřena pouze využitím služby EUCB, což soud považuje zcela za nedostatečné. Využití služby Insantor dne 36. 4. 2016 soud nepovažuje za relevantní, když se tak stalo téměř dva roky před poskytnutím předmětného úvěru. Pro posouzení úvěruschopnosti by postačovalo požadovat po žalovaném předložení například potvrzení o zaměstnání a příjmu, výplatní pásky, výpisu z bankovního účtu a podobně. Že tak právnická osoba anonymizováno učinila, však žalobkyně netvrdila ani neprokázala.
14. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalobkyně se k jednání nedostavila, a soud jí tak nemohl poučit ve smyslu § 118a o.s.ř. , muselo být vycházeno pouze z předložených důkazů.
15. Dle § 588 věty prvé zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o.z. “), platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
16. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
17. Soud má za prokázané, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 20 000 Kč a tuto žalovaný nevrátil. V řízení ovšem nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně dostatečně zkoumal úvěruschopnost žalovaného. Ve světle již zmiňovaného rozsudku Soudní dvora EU č. C -679/18 ze dne 5. 3. 2020, tak soud z úřední povinnosti toto posoudil jako důvod způsobující absolutní neplatnost předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil a je proto v souladu s § 2991 o. z. povinen žalobkyni částku 20 000 Kč vydat.
18. Soud s ohledem na výše uvedené žalobu zamítl co do kapitalizovaného úroku ve výši 4 080 Kč a ohledně částky 229 Kč.
19. O příslušenství pohledávky bylo rozhodnuto v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož zákonná úprava bezdůvodného obohacení v občanském zákoníku neobsahuje zvláštní ustanovení upravující splatnost a prodlení, pak je třeba použít obecné úpravy v § 1958 odst. 2 o.z. Soud tedy považuje za rozhodující okamžik doručení žaloby žalované. Ta byla doručena 16. 11. 2020. S ponecháním lhůty 3 dnů na plnění, se pak žalovaný dostal do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení dne 20. 11. 2020. Proto soud zamítl žalobu v rozsahu nároku na zaplacení úroku z prodlení ve výši 9 % p.a. z částky 20 000 Kč od 28. 11. 2019 do 19. 11. 2020, a co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 804,93 Kč.
20. Soud nehodnotil tyto provedené důkazy: výpis z OR pro žalobkyni, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, přehled SMS zpráv – upomínek k úhradě dluhu bez označení telefonního čísla na které byly SMS zprávy zasílány a označení čísla smlouvy, když tyto neprokazují relevantní skutečnosti důležité pro rozhodnutí v této věci.
21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 466,70 Kč, přičemž tato částka představuje 53,18 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 76,59 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 23,41 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 306 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), když bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, z tarifní hodnoty ve výši 26 113,93 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a 21% daň z přidané hodnoty z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
22. O povinnosti žalovaného k úhradě nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně rozhodl soud v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůtu k plnění soud určil dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.