Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
5 C 273/2020-17
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Tesařem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 10 833 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit částku 10 833 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 211,67 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 8 342,97 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. V části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci kapitalizovaný úrok ve výši 9 502,93 Kč a úrok ve výši 23,72% ročně z částky 8 342,97 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit částku 10 833 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 211,67 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 8 342,97 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. V části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci kapitalizovaný úrok ve výši 9 502,93 Kč a úrok ve výši 23,72% ročně z částky 8 342,97 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 23. 7. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 10 833 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazků ze smluv o půjčce a zápůjčce uzavřených mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce příjmení jméno příjmení, SE, a žalovaným byla dne 29. 12. 2013 uzavřena smlouva o půjčce číslo. Na základě této smlouvy převzal žalovaný od právního předchůdce žalobce částku 10 000 Kč a zavázal se ji právnímu předchůdci žalobce splatit včetně smluvního poplatku ve výši 7 400 Kč představujícího odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč a úrok ve výši 1 400 Kč při úrokové sazbě 23,72% ročně v 58 týdenních splátkách po 300 Kč s tím, že první splátka byla splatná sedmý den po uzavření smlouvy a poslední splátka byla splatná 8. 2. 2015. Schopnost žalovaného splácet závazky ze smlouvy o půjčce byla právním předchůdcem žalobce ověřena z údajů v kartě zákazníka ohledně příjmů a výdajů jeho domácnosti ve formě čestného prohlášení. Žalovaný svoje závazky vyplývající z této smlouvy řádně neplnil a půjčka se tak stala splatnou nejpozději se splatností poslední splátky. Žalovaný na předmětnou pohledávku dosud zaplatil pouze částku 11 400 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 přešla předmětná pohledávka vůči žalovanému na žalobce a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Dne 14. 3. 2014 byla mezi stejnými subjekty uzavřena další smlouva označená jako smlouva o půjčce, na základě které převzal žalovaný od právního předchůdce žalobce částku 7 000 Kč a zavázal se ji právnímu předchůdci žalobce splatit včetně smluvního poplatku ve výši 5 180 Kč představujícího odměnu za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 800 Kč a úrok ve výši 980 Kč při úrokové sazbě 23,72% ročně v 58 týdenních splátkách po 210 Kč s tím, že první splátka byla splatná sedmý den po uzavření smlouvy a poslední splátka byla splatná do 24. 4. 2015. Rovněž u této smlouvy byla schopnost žalovaného splácet závazky ze smlouvy o půjčce právním předchůdcem žalobce ověřena z údajů v kartě zákazníka ohledně příjmů a výdajů jeho domácnosti ve formě čestného prohlášení. Žalovaný svoje závazky vyplývající z této smlouvy řádně neplnil a půjčka se tak stala splatnou nejpozději se splatností poslední splátky. Žalovaný na předmětnou pohledávku dosud zaplatil pouze částku 7 347 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 rovněž přešla předmětná pohledávka vůči žalovanému na žalobce a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný dosud žalobci spornou částku ani částečně nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení.
2. Žalobce i žalovaný se práva účasti na jednání soudu vzdali a soud proto dle § 115 a/ o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.
3. Soud provedl dokazování smlouvami o půjčce uzavřenými mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne 29. 12. 2013 a 14. 3. 2014, smluvními podmínkami právního předchůdce žalobce, kartami zákazníka k předmětným smlouvám, smlouvou o postoupení pohledávek z 6. 12. 2019, jejími přílohami obsahujícími seznam postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019 včetně podacího lístku a výzvou žalobce z 7. 5. 2020 včetně podacího lístku. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovaným v průběhu řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce příjmení jméno příjmení, SE, a žalovaným byla dne 29. 12. 2013 dle občanského zákoníku platného do 31. 12. 2013 uzavřena smlouva o půjčce číslo. Na základě této smlouvy převzal žalovaný od právního předchůdce žalobce částku 10 000 Kč a zavázal se ji právnímu předchůdci žalobce splatit včetně smluvního poplatku ve výši 7 400 Kč představujícího odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč a úrok ve výši 1 400 Kč při úrokové sazbě 23,72% ročně v 58 týdenních splátkách po 300 Kč s tím, že první splátka byla splatná sedmý den po uzavření smlouvy a poslední splátka byla splatná 8. 2. 2015. Schopnost žalovaného splácet závazky ze smlouvy o půjčce byla právním předchůdcem žalobce ověřena z údajů v kartě zákazníka ohledně příjmů a výdajů jeho domácnosti ve formě čestného prohlášení. Žalovaný svoje závazky vyplývající z této smlouvy řádně neplnil a půjčka se tak stala splatnou nejpozději se splatností poslední splátky. Žalovaný na předmětnou pohledávku dosud zaplatil pouze částku 11 400 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 přešla předmětná pohledávka vůči žalovanému na žalobce a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Dne 14. 3. 2014 byla mezi stejnými subjekty uzavřena další smlouva označená jako smlouva o půjčce, která je posouzeno dle obsahu smlouvou o zápůjčce dle § 2390 a následujících občanského zákoníku , na základě které převzal žalovaný od právního předchůdce žalobce částku 7 000 Kč a zavázal se ji právnímu předchůdci žalobce splatit včetně smluvního poplatku ve výši 5 180 Kč představujícího odměnu za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 800 Kč a úrok ve výši 980 Kč při úrokové sazbě 23,72% ročně v 58 týdenních splátkách po 210 Kč s tím, že první splátka byla splatná sedmý den po uzavření smlouvy a poslední splátka byla splatná do 24. 4. 2015. Rovněž u této smlouvy byla schopnost žalovaného splácet závazky ze smlouvy o půjčce právním předchůdcem žalobce ověřena z údajů v kartě zákazníka ohledně příjmů a výdajů jeho domácnosti ve formě čestného prohlášení. Žalovaný svoje závazky vyplývající z této smlouvy řádně neplnil a půjčka se tak stala splatnou nejpozději se splatností poslední splátky. Žalovaný na předmětnou pohledávku dosud zaplatil pouze částku 7 347 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 rovněž přešla předmětná pohledávka vůči žalovanému na žalobce a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Co do výše vychází žalobou uplatněný nárok u obou smluv na zaplacení jistiny dluhu, sjednaného úroku, poplatku za administrativní činnost a poplatku za hotovostní inkaso splátek z obchodních knih právního předchůdce žalobce, o jejichž správnosti nemá soud pochyb, a jejichž správnost nebyla zpochybněna ani žalovaným. Vzhledem k výši půjčky i zápůjčky má soud za to, že právní předchůdce žalobce před uzavřením smluv dostatečně ověřil schopnost žalovaného plnit své závazky z těchto smluv. Soud přitom neshledal za neplatná ujednání o zaplacení nákladů za hotovostní inkaso splátek, neboť se jedná o službu poskytnutou právním předchůdcem žalobce žalovanému na základě smluvního ujednání. Za neplatné ujednání soud nepovažuje ani sjednání poplatku za administrativní činnost, neboť služby poskytované právním předchůdcem žalobce pokládané a administrativní činnost jsou dostatečně specifikovány ve smluvních podmínkách právního předchůdce žalobce. Žalovaný se rovněž ohledně jistiny dluhu i dosud nezaplacených smluvních poplatků ocitl vůči právnímu předchůdci žalobce a následně vůči žalobci již před dnem 7. 12. 2019 v prodlení se splněním peněžitého dluhu a žalobci proto dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění a žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni prodlení. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobcem požadovaného zákonného úroku z prodlení jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř. , neboť neshledal důvody k případnému výjimečnému stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách.
4. Soud však zamítl žalobu v části týkající se žalobcem požadovaného nároku na zaplacení další částky 9 502,93 Kč představující kapitalizovaný úrok do 6. 12. 2019 a úrok ve výši 23,72% ročně z částky 8 342,97 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. V této části nemá žaloba dle názoru soudu oporu ve smlouvách uzavřených mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Lze sice obecně souhlasit s tvrzením žalobce, že není-li doba, za kterou se mají platit úroky, smluvně upravena, je dlužník povinen platit úroky do doby skutečného splacení zápůjčky. V předmětných smlouvách byl však úrok sjednán pevnými částkami 1 400 Kč a 980 Kč, a je tak dle názoru soudu třeba dovodit, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným došlo ke sjednání doby, za kterou je povinen žalovaný platit smluvní úroky pouze za dobu, po kterou při řádném splácení měl smluvní závazek žalovaného trvat. K žádnému dalšímu ujednání ve smlouvě ohledně placení dalších smluvních úroků nedošlo, naopak z článku 1.2 smluvních podmínek právního předchůdce žalobce vyplývá, že úroková sazba je stanovena jako pevná po celou dobu trvání této smlouvy, a je tak třeba konstatovat, že v části týkající se žalobou uplatněného nároku na zaplacení kapitalizovaného úroku po skončení řádných splátek úvěru nemá žalobou uplatněný nárok oporu ve smluvním ujednání ve smlouvě ani v žádném ustanovení hmotného práva. V těchto částech proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
5. O nákladech řízení rozhodl soud dne § 142 odst. 2 o.s.ř. , podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Vzhledem k poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci, který je s přihlédnutím k výši příslušenství pohledávky u obou účastníků téměř stejný, dospěl soud k závěru, že výsledku sporu nejlépe odpovídá výrok, podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.