Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
38 C 33/2021-44
Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Němcem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem Národní číslo, PSČ obec a číslo
proti
žalované: osobní údaje žalované
trvale bytem adresa žalované
o zaplacení 1 524 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 524 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 524 Kč za dobu od 1. 10. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 524 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 524 Kč za dobu od 1. 10. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>
Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “) v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné (což je tento případ), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 1 524 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovaná dne 30. 9. 2020 přepravovala v dopravním prostředku veřejné drážní a silniční dopravy provozované žalobkyní bez platné jízdenky.
Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (v případě žalované na základě předpokladu souhlasu dle § 101 odst. 4 o.s.ř. o.s.ř. ), soud v souladu s § 115a o.s.ř. o.s.ř. věc rozhodl, aniž by k jejímu projednání nařizoval jednání.
Z žalobkyní předložených listin soud zjistil, že žalovaná se dne 30. 9. 2020 v údaj o čase hodin na lince anonymizováno přepravovala vozidlem městské hromadné dopravy provozované žalobkyní, bez platného jízdního dokladu. Při přepravní kontrole byl sepsán zápis číslo ve kterém byla žalované pověřenou osobou v souladu s tarifem anonymizována tři slova platným od datum (dále jen„ tarif“) a se smluvními přepravními podmínkami anonymizována tři slova platnými od datum (dále jen„ smluvní přepravní podmínky“) uložena povinnost zaplatit za jízdu bez jízdního dokladu jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč.
Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , v účinném znění, smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.
Podle § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb. , o silniční dopravě, je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, je povinen zaplatit jízdné a přirážku. Podle odst. 3 citovaného ustanovení může činit přirážka stanovená dopravcem maximálně 1 500 Kč.
Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb. , o drahách, je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, která podle odst. 6 citovaného ustanovení nesmí přesáhnout 1 500 Kč.
Mezi žalobkyní jako dopravcem a žalovanou jako cestujícím byla dne 30. 9. 2020 uzavřena smlouva o přepravě osoby ve smyslu § 2550 o. z., jejímž obsahem byl zejména závazek dopravce přepravit cestujícího do místa určení a závazek cestujícího zaplatit za přepravu jízdné podle tarifu dopravce. Žalovaná však povinnost zaplatit jízdné porušila, když se při provedené přepravní kontrole na výzvu osoby pověřené dopravcem neprokázala platným jízdním dokladem. Jestliže bylo prokázáno, že žalovaná cestovala bez platného jízdního dokladu, vznikla jí podle shora citovaných zákonných ustanovení povinnost zaplatit žalobkyni vedle jízdného ve výši 24 Kč také přirážku ve výši 1 500 Kč, neboť tato výše přirážky je stanovena žalobkyní v jejích přepravních podmínkách. Proto soud žalovanou k zaplacení uvedených částek tímto rozsudkem zavázal.
Protože žalovaná neuhradila dlužné částky k datu jejich splatnosti, dostala se do prodlení se zaplacením částky 1 524 Kč dne 1. 10. 2020, pročež počínaje tímto datem až do zaplacení žalobkyni vzniklo podle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , tj. ve výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (tj. ve výši 8,25 % ročně).
Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, vzniklo jí tedy podle § 142 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobkyni vznikly náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 600 Kč (3× 200 Kč za následující úkony právní služby – příprava a převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. , náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (tj. 3× 100 Kč) příslušející ke třem shora uvedeným úkonům právní služby dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. a částky 189 Kč odpovídající 21% DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o.s.ř. o.s.ř. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna dle § 149 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.
Za úkony právní služby učiněné do podání žaloby včetně soud žalobkyni přiznal výši odměny a náhradu hotových výdajů zástupce žalobkyně podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně podobných věcech jako je ta, která byla řešena v tomto řízení, v minulosti podal více žalob sepsaných na ustáleném a opakovaně uplatňovaném vzoru. Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč, přičemž žalobkyni v něm byla přiznána náhrada nákladů řízení, byly pro takový postup splněny podmínky v daném ustanovení uvedené.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. ).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.